Str. 734.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Ročník XXIX.

latelově, jakož i podání důkazů o disposičním právu odpadne, složí-li zasílatel dobrovolně obnos 3 K 50 h za 1 q čisté váhy spotřebního cukru u úřadu složního hotově za účelem zjištění a před- loží-li kvitanci o tom úřadu zasílacímu. — Protože má býti osnova zákona o zavedení přechodného poplatku na cukr v tom směru změněna, že má ohledně zásilek ode dne 1. srpna t. r. až do vy- hlášení zákona zaslaných příjemce býti povinen obnos tento platiti: mají úřady zasílací vésti přesný přehled zásilek těchto. Aby tak mohly činiti, mají se přesvědčiti, je-li skutečným příjemcem cukru osoba, která udána byla jako příjemce.“ Z tohoto ujednání opět vysvítá, že ra- kouská vláda pouze slouží vládě uherské, že nemá ani odvahy, by se postavila proti nezřízené výbojnosti Maďarů, jíž se stále obětují i nejdůležitější hosp. zájmy říše. Což nepostřehuje naše vláda, že ponižují- cím spolupůsobením při dělání madarské hosp. politiky urychluje v naší pol. říše krisi. která se může státi celé monarchii osudnou? Dlouho-li má nebo může ještě trvati tato zahanbující hra na šachovnici rakousko- uherské politiky, při níž rakouská vláda jen proto prohrává, protože vyhrati nesmí Ano, rakouská vláda — aby nepohně- vala zalitavské ředitele této monarchie — se ani opravdově nepokouší o hájení na- šich nejdůležitějších posic, tak že se zdá že s uherskou vládou přímo závodí o pod- porování hospodářského rozkvětu uherského státu na útraty celého Rakouska. Na oslabení tohoto nejnovějšího kousku státníků vídeňských budou štítonošové naší vlády snad vykládati, že se důležitost to- hoto ujednání přeceňuje, protože surtaxa nikdy nebude uzákoněna. Máme také za to, že se i při veliké zbědovanosti našich poměrů parlamentárních nenajde většina, která by se odvážila toto famosní ujednání o surtaxe schváliti, a nemáme dosud pří- činy bráti v pochybnost, že té doby dr. Körber snad nepomýšlí na podniknutí to- hoto útoku proti našemu cukrovarství po- mocí § 14.; avšak kdo může po dosavád- ních zkušenostech předvídati, jak dlouho toto odhodlání „skálopevného“ dra. Körbra potrvá a k jakému přesvědčení za čas dojíti musí, by mohl vřelé přání Maďarů naplniti. Po tomto nejnovějším ujednání stává se eventuální doplácení surtaxy tísnivou hroz- bou našemu cukrovarství, o jejíž splnění Maďaři ze všech sil budou pracovati. Tímto ujednáním jest vítězně skončena akce Uhrů, čelící ku prolomení celní jed- noty obou polovicí říše při tržbě cukrem. Po zdaru tohoto prvého pokusu jest lze očekávati, že Uhři, postupujíce tímto pri- lomem, dobudou a rozvalí pevnost hospo- dářské a tím i politické jednoty naší mo- narchie a že na její rozvalinách hrde vztýčí prapor samostatného státu uherského. Je-li posláním rakouských vlád, aby uspí- šovaly tyto tužby chauvinův maďarských K. Adámek.

o0-

Pěstování potoční řeřichy a kvě- táku (karfiolu) v Erfurtě. Sděluje Boh. Teplý, vrchní zahradník v Erfurtě. ak vysoko vyvinulo se pěstování těchto dvou druhů zeleniny a jak pro zdejší zelináře — po většině rolníky — pěstování to jest důležité, dokázala ve zdejším zahradnickém spolku odbývaná před- náška zahradníka Lofelda na základě zkuše- ností, kterých dlouholetou praxí nabyl. Vždye

v okolí erfartském se pěstuje na 200 korcích květák, který se rozesílá na všechny německé trhy; potoční řeřicha dává výborný salát v zimě a jest oblíbena v celém Německu. Pro zajímavost pokusím se seznámiti ct. čte- nářstvo s pěstováním těchto druhů zeleniny. Pro zelinářství musí býti volena vždy půda nejlepší. Půda má býti hluboká, kyprá, na živné látky bohatá, lehká, hluboko propraco- vaná; jen v takové půdě daří se zelenina. Poloha pro zelinářství má velikou úlohu. Ve všech krajinách Německa, kde kvete ze- linářství — v Erfurtě, Bamberku, Mohuči, Brunšviku — leží nejlepší půdy zelinářské v údolí neb v hluboko položených, vlhkých údolích, od drsných větrů chráněné. — Jednou z nejhlavnějších podmínek racionelního ho- spodářství jest dále voda, která rozřeďaje živné látky a sprostředkuje jich vnímání. Co se týče hnojiv, nejdůležitější zůstává pro zelinářství chlévská mrva a mrva zácho- dová. Těmito hnojivy vymrvená nakypřená půda značně přispívá ku vzrůstu zeleniny, a známo, že dobře vyvinutá zelenina nachází na trzích vždy lepšího odbytu, než zelenina zakrslá. Zelenářství při racionelném rozvedení dává velkého výnosu, ale rozvedení to vyžaduje značného kapitálu — hlavně mnoho mrvy a rozvádění vody mezi zeleninu. Dále nutno dbáti zásady, že sklizená ze- lenina vždy výsevu semena odpovídá, a že špatné semeno nedá nikdy dobrou sklizeň ze- leniny. Proto musí, kdo zelinářstvím se za- bývati chce, potřebná semena vždy u nej- spolehlivějších firem kupovati. Nechť se ob- jednávají buď u obchodníků, kteří jsou ve stejnou dobu buď sami pěstiteli, neb mají velkou pokusnou zahradu, kde se druhy ze- leniny zkoušce podrobují, je-li druh pravý a je-li semeno vyvinuté a zdravé. Zelenina musí se dále na témž místě často přeměňovati. Pěstitel nesmí v téže půdě jeden a tentýž druh zeleniny dlouho pěstovati. Jen tak uchrání se před zvrhnutím a šířením se různých škůdců a plísní v půdě. Ovšem tato zásada nedá se všude přesně provésti, tak n. p. zde v Erfurtě sází pěstitelé ranného květáku tentýž stále na tomtéž místě; hledí ale zlu předejíti hojným mrvením a střídá- ním mrvy — jeden rok dávají mrvu chlév- skou, druhý záchodovou. Pěstitelé ti určili si totiž květák za specielní pěstění a jiného nesází. Má-li dále zelenina býti chutnou, musí býti požívána, dokud je mladá a útlá; nesmí se nechati zdřevnatěti, neb taková zelenina nemá ceny na trhu. Zelinář musí také do- dávati na trh zeleninu čerstvou a dobře vy- vinutou; jen taková jest dobrým příkrmem. Čím více civilisace přibývá, tím více jest zelenina hledána; ano u jednotlivců jest hlav- ním pokrmem a usnadňuje zažívání, ač nemá býti pokrmem hlavním pro dělný lid. Krátce řečeno: zelenina má veliký vliv na lidský or- ganismus; kdo požívá hojnost zeleniny, jest vždy čerstvým, zdravým a veselým. Od zdokonalení sítě železničné obchod s čer- stvou zeleninou velice rozkvetl, hlavně v Ně- mecku v některých místech (Erfurt, Quedlin- burk, Mohuč, Ulm, Brunšvik a j.) se obchod ten do ohromných rozměrů vyvinul, a má v Ně- mecku vůbec vlastní hospodářský význam. V posledních letech nabyl též významu obchod se sušenou a konservovanou zeleni- nou; jím zásobuje se vojsko, loďstvo a ce- stovní výpravy, ano i v domácnostech v zině.

kde není čerstvé zeleniny neb jest tato pří- liš drahou, jest sušená zelenina velmi důle- žita. Zelenina sušená chová veškeré látky jako čerstvá, pouze voda byla odpařena; ne- potřebuje čistění, v 1/% hodině uvaří se, chutná jako čerstvá a není o mnoho dražší. 1 kg su- šené zeleniny obsahuje 40 porcí a do 1 m3 dá se 25.000 porcí zadělati. Přejdu nyní k popisu pěstování uvedených dvou zelenin, t. j. erfurtské zahradní řeřichy potoční a erfurtského zakrslého květáku. Mnozí z ct. čtenářů již zajisté slyšeli o er- fartském dreibranském pěstění, kde se ohromné kultury obou uvedených druhů zeleniny nachází. Na západě města Erfartu, ověnčen na severu od Lyrachburku, na východu městem, na jihu lesem Steigerwald a na západě od malebné vesnici Hochheim, leží v kotlině hlavní bod erfurtského zelinářství Dreienbrunn. Jméno pochází od 3 studnic (pramenů) na úpatí vy- sokého svahu se nacházejících. Před 16. sto- letím nalézaly se zde rybníky a obyvatelé zabývali se rybařením; asi před 300 roky byly pozemky vysušeny. Erfartští měšťané měli již dříve v zahradnictví zálibu — avšak války nedaly zahradnictví vzniku. Chr. Reichard ( jako starosta erfurtský r. 1774) dobyl si o rozšíření zahradnictví vel- kých zásluh. On učinil z rybníků a bažin úrod- nou půdu, rozvedl mezi pozemky příkopy napl- něné vodou. Jeho láska k zelinářství byla velká. Erfurtští občané uznali zásluhy Ch. Reicharda a postavili mu nedaleko Dreienbrunnu pomník. Ještě před několika roky byla dreienbrunn- ská pole hlavním místem zelinářství erfurt- ského; nemohlo ale vyhovovat poptávce po- zelenině, a proto rozšířilo se erfartské zeli- nářství po celém okolí a rok od roku se šíří. Nejhlavnější výživná větev erfart. zelinářů jest — jak již uvedeno — řeřicha vodní a zakrslý erfurt. květák. Tyto 2 odrůdy zaměst- návají mnoho set pěstitelů, a poskytují slušný zisk — vzdor tomu, že snad nikde není ze- lenina tak laciná, jako v Erfurtě. Dnes pojednám o pěstování řeřichy vodní. Řeřicha vodní pěstuje se v úzkých příko- pech v dreienbrunnských polích, prohnaných širokými záhony, na kterých pěstuje se ranný erfurtský květák a po sklizni jeho jiná zelenina. Řeřicha vodní zahradní zaujímá významné stanovisko mezi zdejšími zelináři. Pěstování zeleniny té není příjemné, hlavně ne v zimní době, kdy počíná se se sklizní; lidé musí tu v chladu a mokru pracovati. Avšak práce má četných výhod a velkého významu. Ovládají se totiž příkopy, které jsou naplněny vodou, z těchto příkopů se v létě zalévá zelenina a v zimě se z nich klidí zahradní řeřicha. Kultura řeřichy vodní záleží v tom, že pří- kopy naplní se pramenitou vodou, která stále přitéká a odtéká a udržuje stálou teplotu 8—9° R. Příkopy jsou 50—60 cm hluboké a 2—3 cm široké a dle velikosti zelin. zahrady až i 100 m dlouhé. — V srpnu se přikročuje ku sázení zahradní vodní řeřichy. Mladé rostliny, odříznuté od starých a opatřené ko- řeny, se od plevele očistí, též svahy příkopů se dříve, než se řeřicha sází, musí od ple- vele důkladně očistiti. Řeřicha se sází do pří- kopních svahů. Zasázené rostlinky se přihodí poloprohnilým hnojem a uválcují. Z toho vidno, že jest pěstování velice lehké a není příčiny, proč by neměli také naši zelináři pokus učiniti s pěstováním řeřichy, kteréž pěstování odmě- ňuje hojnon sklizní pěstitele v zimní době.