Str. 732.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXIX.

cností a podmínkou je tedy řídké setí; stačí 50 až 60 kg osiva na jitro, aby bylo zcela normální houšťky postupem vzrůstu docíleno. Dlužno též podotknouti, že žito „Asca- nia“ nelehá, což letos na jaře — ač skorem všechno obilí lehlo — zřejmě bylo patrno. Druh ten vypěstován odborně, po dlou- hou řadu let v krajích drsných (nikoliv ale pomocí strojených hnojiv), hodí se pro jakoukoliv půdu; není nijak choulostivým a přináší neobyčejně hojný výtěžek zrna a pěknou dlouhou slámu. O úrodnosti tohoto druhu svědčí zpráva jistého velko- statku, kde sklizeno za letošního trvalého sucha ze zasetých 110 ke na hektaru 25 q zrna a 58 q slámy, t. j. více než 22násobný výtěžek! Byť by osivo takové zdánlivě i poněkud dražším bylo, než žito obvykle na trzích kupované: měli by přece naši rolníci na zkoušku je síti; i jsem přesvědčen, že za krátko jiného osiva ku setí používati nebudou, vždyť mimo několikaleté bohaté úrody i značná úspora na osivu při roz- počtu padá na váhu. Rozhodně ale obvyklými, mnohdy po předcích již zděděnými druhy osiva tako- vých výsledků, jakých Bahlsenovo žito „Ascania“ poskytuje, docíliti nelze a pa- mětliv by měl býti rolník českého pří- sloví: „jak budeš síti, tak budeš i sklizeti!“ e

Ošetřování strniskových jetelů.

bounké: lze očekávati, že při příznivé po- větrnosti dosti sesílí. Zdaž by se to do- cílilo dřívo vrchním pohnojením, zůstane otázkou, kterou si sám rolník zodpověděti

hnojení sádrou neposkytne výsledků, ja- kých se očekává; vždyť sádra není přímým hnojivem a její působnost závisí, jedině v rozpouštění živin, v půdě se nacházejících. Nejdůležitější otázkou ale zůstane vhodné ošetřování mladých jetelů, zejména, zdaž a kdy má se jetel strniskový letos pose- kati a zdaž jest spásání jeho přípustné. Posečení strniskových jetelů závisí od jich vývinu. Je-li jetel, nepřihlížeje k prá- zným místům, dosti silný a dobře vyvi- nutý, tak že možno se nadíti pěkné seči: nechť se poseče; vždyť v takovém případu se jetel neseslabí, ba spíše sesílí. Avšak nechť se práce provede co nejčasněji, aby jetel měl času až do početí mrazů a stu- dených nocí znova dostatečně vyrůsti. Naopak kdyby se bujně vyvinutý jetel neposekal: jest nebezpečí, nejen že jetel během zimy shnije, nýbrž že by neobnožo- val, což by mělo za následek, že sklizeň budoucího roku by se značně seslabila. Pakli místo posečení dá se přednost spásání, působí i toto výhodně na vývin jetele, poněvadž jetel jest nucen na stra- nách odnožiti a se více po půdě rozložiti. Jestli se spásání opatrně provádí, jetel hned na podzim značně obnoží a tím jest nejlépe oproti mrazům chráněn. Avšak do- poručiti lze spásání jen dobytkem hovězím, nikoliv jiným, zejména ne ovcemi, jelikož ovce jednotlivé rostliny hluboko okusují a tím sazenice jetelové vytrhávají; tím se- jetel značně oslabí a v zimě ho mnoho zajde. V každém případu se však nesmí spásání tak pozdě do podzimu prováděti, aby nemohl jetel do početí mrazů znova odnožiti. S pastvou smí se ovšem teprv tehdy počnouti, až jetel dostatečně sesílil a necht děje se pasení jen krátkou dobu. Zejména v npůdách lehkých budiž spásání pro- váděno s veškerou opatrností, poněvadž se snadno mnoho rostlin vytrhá. Pakli jest však jetel po sklizni plodiny svrchní slabounký, nedoporučuje se ani posečení ani spásání.

ouze o píci buší mocně na dvéře rolníka, a proto musí rolník pod- niknouti vše, čím by nouzi tu umírniti a dobytek svůj lehčeji přezimovati mohl. A v této snaze o získání hojných pramenů píce stojí na místě vynikajícím, „ošetřování mladého strniskového jetele“, o němž tuto se ně- kolika slovy zmiňujeme Stav jetelů strniskových jest vůbec ná- sledkem velikého sucha bídným. Po skli- zení plodiny svrchní — obilí — vidno, že na přemnohých místech jest jetel strni- skový úplně zničen, a tam, kde není zcela zničen, že jest řídký a bídný. Z pří- činy té již nyní nutno jeteli největší péči věnovati, nechce-li se rolník vysaditi ne- bezpečí, že budoucím rokem vůbec žá- dných jetelů míti nebude. Pakli ukazují se jednotlivá prázná mí- sta, aneb místa, kde jest jetel velice říd- kým: nutno ihned na zaseti těchto prázných míst — ovšem až po vydatném dešti — pomýšleti. Vrchní tvrdá vrstva půdy se před tím ovšem zkypří a po zasetí se- mene se dotyčné místo dobře uválí. Jeli- kož se jedná většinou o užitek víceletý, nejméně dvouletý, doporoučí se k dosé- vání takovýchto prázných míst: vlašský jílek, bojínek, jetel švédský či zvrhlý, neb tolice chmelová. Jedná-li se o užitek jedno- roční, vezme se jetel růžový či inkarnát. Dále nutno vydatným hnojením říd- kému jeteli strniskovému vypomoci, aby se lépe vývinouti mohl, a hodí se k tomu směs chilského ledku a superfosfátu. Také by se snad doporučilo před doséváním pohnojiti pole močůvkou, ovšem zase jen před vydatným deštěm. Pakli jest však jetel strniskový dosta- tečně hustý, jsou-li rostliny toliko sla-

Obr. 245. Bahlsenovo ozimé žito „Ascania“ (Klas v přirozené velikosti.) musí. Zdá se nám, že k povrchnímu pohno- jení jest času dosti až do podzimu, kdyby se jetel nespravil — ač jisto, že se vrchní pohnojení jetele vždy vyplatí. Při tom při- pomínáme, že často doporučované vrchní

K nouzi o píci. Podává J. Voženílek, majitel uměl. mlýna v Hrušové. eliká, dlouho trvající sucha, která v celých Čechách nastala, ohrozila. velice sklizeň pícních rostlin, zvlá- ště zemčat a řípy, tak že jest se co obávati hromadného prodávání mladého hovězího dobytka, což by mělo za následek značné poklesnutí dobytka v ceně, z jara pak velký nedostatek dobytka. Nedá se popříti, že ač bude píce všude- méně, že bude píce ta vzhledem k dobré sklizni žírná. Proto se musí již nyní s pící šetřiti a s ní neplýtvati. Nechť se dobytku předkládá vše pořezané; nedožerky ve žla- bech nechť se rozředěnou melasou polévají. Kdo pěstuje dobytek jen pro chov, stačí, když by se suchá řezanka polévalá roz- ředěnou melasou s přídavkem něco málo- šrotu neb květu (na 1 kus 1/2 kg šrotu, 3/4—1 kg melasy a 1/2 kg květu). Vykrmuji dobytek s přídavkem melasy již na 15. rok. První léta dával jsem 34 nyní 11/2 kg denně na kus, aniž bych kdy pozoroval, že by byl dobytek dostal prů- jem neb něco podobného. Co se dobytku do žlabu předloží, vše dobře vyžere.

S přílohou.