Ročník XI.

V Chrudimi, dne 11. srpna 1904.

Číslo 45.

v o d

ve

(

dars

S

pndd o n a lo arsno, e . C. oll

Týdenník věnovany

rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a sanosprávě.

Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K. půlletně 5 K a jesť splatno a vymahatelno v administraci v Chrudimi. — Účet pošt. spoř. č. 850.036. — Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. — Rukopisy se nevracejí.

Majitel a redaktor Adolf Eckert, řiditel střední hospodářské školy v Chrudimi v. v. Hlavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k. dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol. — K. Adámek, přísedící výboru zem. v Hlinsku. B. Beniš, místopředseda hosp. spolku v Němčicích. — H. V. Burian, řiditel zim. hosp. školy v Nov Bydžově. — Jan Červinka, továrník hosp. strojů v Praze. — A. Dokoupil, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — Hess F., řiditel hosp: školy v Lounech. — F. Hessler, professor střed, hosp. školy v Chrudimi. — V. Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi. — L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Č. Brodě. — A. Leníčková, koč. učitelka zeměd. rady v Luži. — Lukáš F., učitel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — A. Mohl, řiditel rol. školy v Rakovníku. — Dr. J. Munzar, řiditel zim. hosp. školy v Slaném. — J. Nolč, statkář v Hor. Počernicích. — Pavec A., řiditel lučebních továren v Kolíně. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. JJ. Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě.— Dr. J. Stoklasa, professor vys. škol technických v Praze. — J. Stříteský, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — K. Šafránek, řiditel zim. hosp. školy ve Volyni. — J. Šlais, rolník v Dobřikově. — Štěpánek A., řiditel velkostatku v Medlešicích. — T. Švehla, řiditel zim. hosp. školy v Litomyšli. — J. Trojan, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. Vaňha, řiditel zem. hosp. výzkumné stanice pro pěstění rostlin v Brně. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.

Obsah: Zápověď vývozu kukuřice z Rumunska do Rakouska. — Veterinární úmluva s Německem. (K. Adámek.) — Belgický kůň. — Nové žito „Ascania“. — Ošetřování strniskových jetelů. — K nouzi o píci. (J. Voženílek.) — Ochrana zvířat před komáry, ovády a mouchami. — Zápas Uher proti rakouskému cukrovarství. (K. Adámek.) - Pěstování potoční řeřichy a květáku (karfiolu) v Erfurtě. (B. Teplý.) — Noviny národohospodář- ské. — Drobné zprávy. — Zvědy a odpovědi. — Záležitosti spolkové. — Literatura. — Zprávy tržní. — Uprázněná hospodářská místa. — Re- klama. — Zasláno. — Inserty.

Zápověď vývozu kukuřice z Ru- munska do Rakouska,

vyhlášená koncem července t. r., vzbudila na našich trzích obilních velké vzrušení. Obchod rumunskou kukuřicí soustřeďuje se v Budapešti a ve Vídni, kde jest také velký průvozní obchod v této plodině do již. Německa, kterýž jest tímto zákazem rumunské vlády úplně zastaven. Tento průvozní obchod do Německa se páčí ročně na 1.5 až 2.5 mil. q. Tímto zákazem chce rumunská vláda zajistiti domácí potřebu kukuřice až do příští žně a po tu dobu má asi toto opa- tření zůstati v platnosti. Naše říše jest v tržbě kukuřice pasivní a přivážela jí v posledních tří letech 1.5 až 2.8 (1903) mil. q, a to z Rumunska: v r. 1899: 944.019, v r. 1900: 691.906 g r. 1902: 1,049;715, r. 1903: 1,896.713 Letos se v naší říši neurodila ani ku- kuřice, ani brambory, ani hrách a boby. jež se jindy nahražovaly kukuřicí. V Uhrách se odhaduje letošní sklizeň kukuřice na 20—25 milionů q, v normál- ních letech činí sklizeň 30—40 milionůq. Rakousko bude donuceno kupovati ku- kuřici ruskou a americkou. Ceny kukuřice stoupají — nouze o píci se stává hrozivou. Uvažuje se o zrušení cla na přívoz kuku- řice do naší říše, a to při přímém dovozu rolníkům, hospodářským spolkům a j. K tomuto zrušení cel Uhři dosud ne- svolili, obávajíce se znehodnocení velkých zásob kukuřice, jež dosud doma mají. Zákazem vývozu kukuřice z Rumunska utrpí značně rakouské dopravnictví, zvláště

pak paroplavební společnost dunajská, která dopravovala ročně do jižního Německa 250.000 q rumunské kukuřice. Zákaz vývozu rumunské kukuřice bude míti velký vliv na tržbu kukuřicí v Evropě vůbec; vyváželoť Rumunsko při sklizni 16 až 24 mil. q každoročně velké množství kukuřice. Letošní sklizeň kukuřice v Ru- munsku se odhaduje asi na 8 mil. q. Schodek kukuřice v Evropě hradí pře- devším Severní Amerika. Ve Spojených Obcích bylo kukuřice: vývoz činil spotřeba vývoz sklizeno v bušlů bušlů roku bušlů 16,026.947 852,001.762 1.85 1867 867,946.295 0.24 2,140.487 772,269.041 1870 874,320.000 3.53 30,025.036 820,161.562 1875 850,148.500 99,572.329 1.443,388.337 6.43 1880 1.547,901.790 2.95 52,876.456 1.742,656.051 1885 1.795,528.000 103,418.709 2.009,474.617 4.85 1890 2.112,892.000 2.36 28,585.405 1.184,201.222 1895 1.212,770.752 101,100.375 2.050,042.543 4.70 1896 2.151,138.580 7.83 178,817.417 2.105,064.032 1897 2.283,875.165 11.14 212,055.543 1.690,915.807 1898 1.902,967.933 9.21 177,255.046 1.746,932.305 1899 1.924,184.660 10.30 213,123.412 1.865,023.001 1900 2.078,143.933 8.62 181,405.473 2.923,702.212 1901 2.105,102.516 1.84 28,028.688 1.494,508.441 1902 1.522,519.891 3.04 76,639.261 2.447,049.470 1903 2.523,648.312

Veterinární úmluva s Němeekem.

Napsal Karel Adámek.

ři vyjednávání o obnovení tržební smlouvy Rakouska s Německem způsobuje největší nesnáze upravení cel zemědělských, zvláště pak cel na dobytek; jestiť Německo té doby nejdůleži tějším tržištěm našich plodin a dobytka.“ Po ujednání veterinární úmluvy r. 1891 byly oživeny naděje ve vývoj našeho vý- vozu dobytka do Německa, kterýž vývoz klesl v letech osmdesátých na třetinu z let sedmdesátých. V prvých letech po uza- vření této úmluvy náš vývoz dobytka do Němec skutečně stoupal, čehož hlavní příčinou byl velký nedostatek píce v Ně- mecku, následkem čehož chov dobytka tam velice klesl; jakmile však nouze o píci v Německu pominula, klesal také vývoz našeho dobytka na německé trhy. Z rakousko-uherské říše bylo jatečného dobytka vyvezeno v r. 1903: 379.124 kusů *) K. Adámek: Z Německa. III., str. 81. atd.

v ceně 114,595.000 K, koní 63 669 kusů za 53,455.000 K; z toho do Německa; 263.186 kusů dobytka jatečného za 105,513000 K a 16.180 koní v ceně 15,309.000 K. Do Německa vyvážíme nejvíce skotu; náš vývoz prasat na německé trhy jest různými opatřeními policejními téměř úplně uzavřen. V r. 1903 jsme vyvezli do Německa 105.170 volů za 57,843 000 K, 12.447 býků za 6,224.000 K, 81.645 krav za 30,209.000 K, 42.445 kusů mladého dobytka za 9.762.000 K, 19.192 telat za 1,439.000 K a pouze 42 prasat za 4000 K. Vývoz prasať z Rakouska do Německa byl zvláště pro naše malé rolnictvo velice důležitým, a proto v jeho kruzích trpce se touží, že tento náš vývoz klesá, kdežto sou- časně přívoz prasat z Německa k nám vzrůstá. Na vývoz dobytka vůbec, vepřového do- bytka pak zvláště, mají velkého vlivu ceny masa. V Německu stál 1 kg vepř. masa: v letech 1821—1830 . . . . . . 0.57 mk. 1831—1840 . . . . . . 0.66n „ 1841—1850 . . . . . . 0.79 1851—1860 . . . . . . 1.06 1861—1870 . . . . . . 1.08 1871—1880 . . . . . . 1.27 1881—1890 . . . . . . 1.24 1891—1900 . . . . . . 1.32 „ 1901 průměrně . . . . . 1. 43 „ 1902 průměrně . . . . . 1.52 1902 v září . . . 1.57 Průměrně stál 1 kg vepřového masa v hal.: ve Lvově ve Vídni v Berlíně 1850—59 80 h 1850—57 38h 1850—60 117h 1861—70 129, 1860—69 94„ 1867—69 64„ 1871- 80 152n 1870—79 122 „ 1870—79 81 „ 1880—89 132 „ 1880—89 104 1881—90 148n 1890—99 138 „ 1890—99 122 1891—900 158n 1900 123 1901 172 „ 1900 136, 1902 182 1901 145 „ 1901 118, R. 1902 stál 1 kg vepř. masa průměrně v 23 pruských městech 1.52 mk. (nejnižší 1.25, nejvyšší 1.80 mk.), v Berlíně 1.51 mk. Na zvýšení cen vepř. masa r. 1902 v Ně- mecku měla především vliv zvýšená režie držení vepřového doby ka, a to hlavně zdra- žení krmiv tím, že v r. 1901 panovala v Německu neúroda obilin a že čeny ku- kuřice značně stouply následkem neúrody kukuřice ve Spoj. Státech sev.-amerických. Světová sklizeň kukuřice v r. 1901 či- nila okrouhle 240 milionů quartů, oproti průměru ročnímu z období 1896—1900 320 milionů quartů. Počátkem r. 1901 byla