#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
29 ledna 1909. Čislo29
#4
alto_textblock
#4
menší příhody. Žáci vojenské školy obrátili se n
sněmovnu a žáci vojenské přípravky u Bosporu při-
Vali se prohlášením, uveřejněným v jistém časopise.
na stramu odbojných žáků vojenské školy.
Turecké sturosti v příčině Makedonie.
Z Cařihradu. Velké starosti působí Portě s tav
věcí v Makedonii. Zda se totiž, že Srbové, Bul-
haři a Řekové se chystají, aby na jaře drobnou čelal-
skou válku v Makedonii po starém způsobu obnavi
a takto makedonskou otázku, kterou Turecko prohlá-
šením konstiluce na čas zažehnalo, znovu rozpou-
tali. Známí vůdcové a organisatoři čet Panica a San-
danský zřizují už po několik neděl povstalecké tlupy
a také o srbském konsulu Baludžičovi se tvrdí, žev
torto směru půsohí. Řecké čety, mezi nimiž se četní
Kretaně nalézají, zahájily už svojil činnost, takžese
podobá, že Makedonie opět se stane jevištěm váž-
ných nepokojů a následkem toho předmětem obno-
vené páče velmocí, jež Portu do nedávna tak tizila,
#5
alto_textblock
#5
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 129.)
Ve Vídni, 29. ledna.
(Zvl. telef, zpráva »Nár. Listů«.)
Předseda dr. Weiskirchner zahajuje schůz
v 11 hod. 20 mín.
Po přečtení došlých spisů pokračuje sněmovna
v rokování o pílných návrzích posl. Wolín, Fresla.
Choce, hr. Sternborga, Lisého a Seligera.
Předsoda dr. Weiskirchne r sděluje, že posl
Seliger změnil svůj návrh v tomto smyslu: B udií
zvolen 52členný výbor a budiž mu ulo-
ženo, podati zprávu o projednávaných
návrzích a návrzích, jež možifo očeká-
vati, jakož i vládních předlohách, tý
kajících se podobných předmětů, poku
budou mu usnesením sněmovny přikázány, vyprnes-
vati a sněmovně předložili osnovy zákonů o úpravě
národnostních poměrů.
Na to ujal so slova generální řečník pro návrl
posl. Huhka.
Posl. Hubka prohlašuje (česky), že národ
nostní olázky v Čechách nemohou se
řešiti na říšské radě, nýbrž výhradno
na českém zemském sněmu, klerý ostatně mu-
sí býti demokratisován. Přípomíná neutěšené finanění
poměry království českého a dovozuje, jak by země
vzkvetla, kdyby v ní zůstaly české daně, kleré ply
nou do Vzdně. Se slovanským obyvatei-
stvem zachází se vůbec po každé strán
ce nespravedlivě oproti menšině Něm-
ců. To děje se také v parlamentě, kde se do stena
gralického protokolu zapisují pouze německé řeči
V ministerstvech jest vždycky vice Němců, než Slo
vanů. Řtečník zabývá se pak poměry v Kašper-
ských Horách, kde český národ jest vlastně ve
vělšině. Dále krilisuje nový poštovní vy
nos, jímž dostalo se německému vicepresidenlovi
pražského poštovního ředitelství větších práv, než
presidentovi. Pak poukazuje k tomu, ž e 18.260 N ěm
ců v Praze jest školstvím bohatě na dá
no, kdežto 400.000 Čechů ve Vídni nemá
jedině školy. Rtečník 2ád5, aby při přišíím sěl
tání lidu nerožhodovala řeč oboovací, nýbrž ma-
teřská. Na konec horlí proti rámncovém
zákonu o jazykově otázce, jak ho žádají
sociální demokraté. Strana jeho nebojí se rozpušíčn
parlameniu, kleré by ji bylo vílaným, pončvadž b
z nových voleb vyšlo více oposičních zástupců lidu
Následují věené opravy.
Posl. dr. Siölzel připomíná, že se jednomu reč-
níku zlíbilo tupiti německé kulěrové sluddenty v Ra-
keusku. Jménem slarých pánů sdružení starých ku-
lérových studentů s barvami a zhraněmi musí v télo
sněmovně prohlásiti, že co nejrozhodněji a nejráz
něji odmílají takové útoky na barvy, které ještě dnet
nosí s pýchou a radostí. Takové úloky a tupení ne-
může se dotknouti důstojnosti a povznešenosti ně
meckého kulérového studentstva v Rtakousku. (Po
chvala na levici)
Mistopředseda Pernersloríer prohlašuje, že
to nebyla žádná věcná oprava
Posl. E. šl. Stransky připojuje se jako slarý plv
svazu sludentslva se zbraní ku prohlášeni posl. dra
Stělzela a praví, že takový hrabě Slernberg nemůže
nikdy vraziti německé sludentslvo. (Pochvala u ně
meckých rudikálů.)
Mistopředseda Pernerstorfer: Ani to ne
byla žádná věcná oprava!
Posl. dr. Michl polemisuje s řečí posl. dra. Ren-
nera a jest několikráte napominán místopředsedou
Pernerstorferem, aby nevybočova z rámce věené
opravy. (Hlučné výkřiky a nepokoj u německých ra
dikálů.)
Posl. dr. Michl praví, že vyhrůška dra. Ren
nera, že totiž nezaměstnanci přitáhne
konečně na Příkop a podívají se z bllz-
ka na buml, byla Němci dobře pochope-
na. Němci nemusili by se však zajistě báti úsudku
těchto nezaměstnanců, neboť záleží pouze na tom.
kdo jest vinníkem. Dr. Renner, jako stoupenec rude
svobody, nebude chtfli přece zabraňovati, aby stu-
denti nesměli se ani v občanském šatě na Plikopě
procházeti. Česká luza pozná studenty dostatečně
i v občanském oděvu a neopomenula by zajisté po
tom zrovna tak je obtěžovati a brutalisovati Řtečník
prolhlašuje, že měl příležitost se přesvědčiti, jak se
buml dnes provádí.
Kdyby se byl dr. Rener sám přesvědčil, o co zd
jde, nebyl by se dal strhnouli k tak opovržlivým
výrokům o celém slavu nadšených mladých mužů.
Dr. Renner mluvil o padvodných politicích, přede-
vším o advokátech, kteří tyjí z olázky národní, a
též jiné stavy nevyjímal.
Pusl. Kroy: Každý nemůže přece býti úřad-
níkem nemocenské pokladny, musí býti přece též
jiní lidé!
Posl. dr. Michl: Program národní aulonomie
seslavený sociálními demokraty, může býti jen pro
gramem pozdější budoucnosli. Zatímn ho nelze pro
vésli
Místopředsoda Pernerstoríer: Pane poslan
če, máte polemickou řeč, nemluvíle však k věcným
opravám.
Posl. Michl: Jestliže Nömci naléhali na podání
zákona jazykového, nečinili to snad, soudíce, že
přinese pomoc, nýbrž jenom aby víděli, co vlastni
Čechové jim chtěji povoliti, a jak daleko sahá míru-
milovnost. Čechů. Avšak při lomto seznání mírumi-
lovnosti Čechů zajisté se nedospěje k tomu, abychom
si podali ruce. Německé územní v Čechách nebylr
zadikalisováno agitátory, nýbrž zradikalisování te
vzniklo samo sebou z poměrů. Poslanci nejsou voli-
čům vůbec dosti radikálními. Německý lid v Čechách
si zvykl neočekávatí již pomoci z Vídně. Nenechá se
již nie odsud naokrovovati ani českými úřadníky.
ani vládou. Jsme odbodlání pomoci si, pokud to jde
zákonem, a nemůže-li to již být, násilím. (Pochval
u německých radikálů.)
Místopředseda Pernerstorfer praví, že vý-
vody posl. Michla od počátku až do konce nebyly
věenou opravou.
Mluví se dále.
#7
alto_textblock
#7
Interpelace.
Z Vídně, 29. ledna. V dnešní schůzi posla
necké sněmovny podal posl. Fresl a soudr. ná
vrh na postátnění závodů Škodo-
zých v Plzni.
Posl. Stransky Eduard podá dotaz na
správce ministerstva obchodu, ve kterém praví,
#8
alto_textblock
#8
že důvěrné výnosy poštovního ře-
ditelství pražského byly vydány
českým novinám. Týž poslanec podal do-
taz na správce ministerstva železnic, ve kterém
si stěžuje, že v Praze na elektrické
tramway konduktér pasažéra, žádajícího ně-
mecky lístek, hrubě odbyl, ostatní zřizenči že
chovali se hrozivě proti německému pasažéru
a naposled že pasažéra z německé říše dal kon-
duktor zatknouti.
#9
alto_textblock
#9
České pilné návrhy.
Z Vídně, 29. ledna. Český pilný návrh by!
podán počátkem schůze toliko jediný: Čechův
na zrušení výnosu ministerstva
obehodu pro ředitelství poštovn
v Praze ze dne 22. ledna a výnosu Krau-
sova ze dne 24. ledna. Ostatní návrhy nejsou
ještě poslanci českými podepsány. Některé po-
dány budou ještě koncem schůze. Poslanci ka-
tolieko-národní prohlašují, že oni své dva pilné
návrby již podali, totiž Šilingerův návrh prol
zákonu Axmannovu a Stojanův na prodlou žen
beneficia osvobození od poplatku a daní nadae
jubílejních.
Z Vídně, 29. ledna. Poslanci Neumann
soudruzi připravili pilný návrh ve příčině staro-
pensistů.
Němci proti návrliu Seligerovu.
Z Vídně, 29. ledna. Němečtí poslanci všichini se
dnes usnesli hlasovati proli pilnosti návrhu Sel-
gerova.
Zatorasoné jodnání poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 29. ledna. Počítaje v to pilné návrhy
dnes podané, které jsou tři, jest nevyřízených pilných
návrhů ve sněmovně 36. Moravští poslanci lidlov
podají ve schůzi středeční návrhů pěl.
#10
alto_textblock
#10
Ministerská komise na poštovním
ředitelství pražském.
Komise ministerstva obchodu šl. Poscb, dr. Paeh
ner a Czarda, vyšetřující vnitřní poměry na poštov-
ním ředitelství pražském, již úřaduje. Sedí teď denn
od 10 hod. dopol. do 2 hod. odpol. v prasidiu po-
štovního ředitelství a prohližejí tam za přítomnost
presidenta Krausa úřadní spisy, aby — členové ko
mise, kteří česky neumějí ani slova —- se přesvid-
čili, jak se na poštovním ředilelství pražském úřado-
valo česky. Touto prací zabývají se dosud tím způ-
sobem, že prohližejí spisy, dodané jim úřad-
níky německými.
Každý poměrů znalý ví, co tomu říci: je to
denunciace. Němečtí úřadníci na poštovním
ředitelství pražském totiž ve vnitřním úřadování ni-
kdy češtiny neužívali, naopak vždy proti ní bojovali,
a česky sepsané spisy potírali, jak mohli. Z tohe
plyne, že němečtí úřadníci nemají svých vlastních
spisů českých a že tedy ministerské komisi předklá-
dají spisy z jiných departementů, čili že svoje české
kolegy řečeným způsobem denuneují.
Možnost rychlé denuneiace tohoto způsobu vy-
světluje se tím, že němečtí úřadníci si mimoúřadně,
pro svou soukromou agilační potřebu poznamená-
vali čísla spisů, česky vyřízených a že nyní »zá-
vadně jazykově« spisy, t. j. česky vyřízené spisy na
základě svých soukromých záprsků vyhledávaji
snadněji a rychleji, nežli by je vyhledati mobli
kdyby zmíněných neúřadních, vlastně protiúřadních
poznámek neměli.
Ministerská komise jedná prapedivně, jestliže
takové neúřadní služby německých denunciantů při-
jímá. Denunciace jest ostalek docela zbytečna, po
něvadž čeští úřadníci poštovního ředilelství úřado
vali jazykem českým na základě nezvratného svěho
právního přesvědčení, že jsou příslušnými zákon
k českému vnitřnímu úřadování oprávněni, poně
vadž tady by čeští úřadníci bez zdrahání a bez
rozpaků předložili ministerské komisi ze svých
vlastních departementů spisy jim k vyřízení ode
vzdané. Snad komise na české spisy přímo českými
úřadníky dodané nereflektuje, poněvadž by se přo-
svědčila, že české vnitřní úřadování na pošťovním
ředitelství je v zájmu a na prospěch služby, že
urychluje a že nejlépe napomáhá přirozeně k udržen
úřadních tajemství, když na př. poštovnímn zřízenci
němčiny neznatému, jazykem českým dodává vyří
zení, kdežto vyřízení takové, jazykem německým do
dané, by si občan takový musil dáti přeložit nej
častěji osobností mimo úřad.
Ale nebledě ani k tomu, ministerská komise.
bude li spravedlivá a objektivní, přesvěděí se,že
české vnitřní úřadování na poštovním ředitelství
pražském neporušilo ni v nejmenším chod prací an
bezpečnost a jistotu práce níhde, tedy také v oboru
dopravy nikoli a že se tam právě pomoci vnitřního
úřadování českého pracovalo správně a bezvadně.
Ministerská komise mohla by se také o jinýcl
zjevech přesvědčiti, bude-li chtit. Tak na př. v Xl
departementu stal se tento neslýchaný případ: a si-
stent v oddělení tom působící, rodemn i smýšlením
Němec, češtiny neznalý, nařídil t. zv. v ide
atem poštovnímu sekretáři v témž od-
dělení úřadujícímu, by mu (p. asistentovi) do
němčiny přeloži! český spis, departe-
mentu tomu a v něm p. asistentovi k vyří ze n
svěřený. Tímto případem se ukázalo, že asistent
ten není kvalifikován pro službu na poštovním ředi-
lelství pražském, která u každého úřadnika vyžaduje
znalosti obou jazyků zemských; případ ten ukazuje
však zároveň, jak veliká byla míra drzosti německo-
nacioná'ních úřadníků právě v době, na kterou
stěžují Němcil
Také jiných věcí by si mohla a měla minister
ská komise všlmnouli. Tak na př. nedávno byl do
pošlovních služeb přijat a jako poštavní úřad í
praktikant ke III. b oddělení pošty pražské přidělen
mladý pán zuřivě německého ovšem smýšlení, jmě
nem Nemetz, syn vrchního poštovního rady Nemetze
jednoho z nejzuřivějších německých štváců na po
štovním ředitelství pražském. Synáček tohoto ger-
mánského průkopníka přikázán byl službou pošt
pražské, což je nekorrektní, ježto dle předpisu slu-
žebního řádu nesměji u téhož úřadu působiti blíze
pěíbuzní.
Také jiné verse kolují ještě o účelu ministerske
komise, na poštovním ředilelství pražském nyní za-
sedající. Dle jedné pověsti ma prý komise ta za lu-
bem, strhnouti do disciplinárního řízení vedle vice-
presidenta Swobody též presidenta Krausa a to proto
prý, že připouštěl vnitřní úřadování české. Za jisto
však dlužno považovati, že takový úskok byl by
marný, poněvadž president Krans nezavedl na po-
štovním ředitelství pražském nic nového, neboť z
něho se úřaduje tak, jako se úřadovalo již za jeho
předchůdce, poštovního řaditele Šafaříka, kdy české
úřadní spisy approboval dvorní rada Wonasek, smý-
šlením Němec, docela bez závady.
Opět jiná pověst vypráví, že by ministerská ko
#11
alto_textblock
#11
mize byla rádu, kdyby president Kraus — odstou-
pil. Tu radost ovšem president nezpůsobí ani slav
né komisi ani německým štváčům mezi úřadnictvem
poštovního ředitelství.
Tito agilátoři prý se těší, že vicepresident Swo-
boda vrátí se co nevidět na své místo. Ve vážných
kruzích se však tato možnost považuje za vylouče-
nou, poněvadž není myslitelno, aby člověk, který se
dostal do disciplinárního vyšelřování pro hotovou
vzpouru, zasedl na místě, které nemůže zastávati ben
důvěry ostatních, bez důvěry, které vicepresidení Swo-
boda si nezíská za žádnou cehu.
V kruzích německého úřednictva na poštovním
ředitelslví pražském kolují také již zprávy, že vice-
presidentu Swobodovi dostane se místa mimo Prahu.
S louto změnou počítají především němečtí úřadníci,.
v první řadě pak li, kdož by se mohli státi Swobo
dovými nástupci. Je to v prvé řadě dvorní rada Prč-
ekel, v minislerstvu obchodu prý velmi dobře zapsa-
ný. Tento pán, Němec ovšem, je 65 let stár a slouží
již na 40 let. Svou úřadní působnost zahájil jako
finanční strážník, později pak propracoval se studiemi
právnickými a dnes je titulárním dvorním radou,
který by s vícepresidentstvím dostal také charakter
dvorního rady.
Jeho v pravém smyslu konkurentem, sokema
odpůrcem je druhý, rovněž zuřivě německý kandidát
dědictví vicepre-idenla Swobody, vrchní poštovní rad
Nemelz. Je 57 let stár a slouží 37 roků. Tenlo Ne-
metz je nejzuřivějším německým radikálem na po-
štovním ředitelství pražsném; není bezpodstatna ža-
loba, že tento germanisátor je vedle vicepr si denta
Swvobody hlavním strůjcem germanisačního útoku.
jenž právě byl podniknut proti českému úřadování
na poštovním ředileiství pražském.
#12
alto_textblock
#12
Denní zprávy.
#13
alto_textblock
#13
— Marné vyjednávání policejního ředitele
se zástupci buršáků o nedělním bumlu. Dnešní
„Bchemin“ vypravuje: „Včera odebrali se na
pozvání dvorního rady Křikavy starosta „Ger-
manie“ p. Malo a jakožto zástupce všeho ně-
mecko-lidového studentstva pan JUC. Perlik do
pohcejního presidia, kdež se jich dvorní radlu
Křikava otázal, zdali také příští neděli na Při-
kepě buml konati chtějí? Když pánové v této
otázce přisvědčili, poukázal dvorní rada Křikav
na okolnost, že je dlažba na Příkopě vytrhána
a tázal se studentů, zdali by tentokráte aspoň,
výminečně, nebyli ochotni buml odročiti. Pánově
prohlásili, že nikoli a doložili, že německe
studentstvo každým způsobem bu-
mlovati bude. Z celé řeči pana dvorního
rady soudí však deputace, že bude tříd
Na Příkopě příští neděli vůbee
uzavFena. — Také zástupcové všech ně-
mecko-liberálních studentský ch
korporací dostavili se k panu dvornímu ra-
dovi Křikavovi. Dvorní rada žádal sludenty, aby
buml buď co do počtu účastníků aneb co d
jeho trvání obmezili a jej takto jenom nazna
čovali čili markovali. Avšak přítomní studenti
odpovědoli, že se buml beztoho již asi čtvrt
reku jenom narkuje a že se výtržnosti násled-
kem toho ještě zostřily. Také nelze prý vřijati
návrh, aby se buml konal podél Karolina. —
Dr Eppinger odjíždí dnes db Vídně, aby s če-
ské strany šířené, tondenční a s pravdou se ne-
srovnávající tvrzení, že výtežnosti minulé neděle
německými studenty zaviněny aneb jaký mkoli
způsobom vyvolány byly, na přislušných místech
vo nejrozhodnějí vyvrátil.
— O poměrech v účtárně pošlovního ředilelstn
pražského svědčí talo zaručená zpráva, jež nás do-
šla: Na základě čaského spisu učměn byl v účtární
do knih český zápis. Tento čin byl docela logi
cký. Nějaký germanisační důvěrník v účtarně slídio
však v cizích knihách, vyslídil tam onen český zá
pis a ibned pospišil si na ředitelství, kde přípat
udal. Nastal poplach, vyšetřování a úřadník, který
učinil do knih zmíněný český zápis, byl udán mini
sterstvu obchodu. Tam znali odtud jeho jméno
číslo doložky, česky zapsané. Udání bylo učiněno
proto, aby »provinivší se« úřadulk nebyl povýšen
Lze doufati, že se podaří jméno udavače zjistiti ..
— Osobní. Va službě velerinerní jmenovámí byli
vrchními zvěrolékafi okresní zvěrolékaři Václav Dej
a Josef Honzík; okresnimi zvěrolékati as istent
Vaclav Kviz, Václav Kysela a Jakub Wohl
muth; zvěrolékařskými asistenty v zatímné vlast
nosti zvěroléksři Emil Trost, Olto Jiřikov ský
a Ladislav Sýkor a.
— Z kruhů advokátských JUDr. Eogen Sie-
ber, advokát v Praze, ustanoven byl zatímním zá-
stupcem ve Velvarech zemřeléno advokata dra Jana
Šouského. — Advokát dr. Josef Stanisla
v Praze, ohlásil, že přesídlí se do Velvar, dr. L. Pet-
schau ze Sušice do Vídně.
— Pohřeb pana Václava Šlechty, reslauraléra
v Král. Oboře, konal se dnes dopoledne z kostea
sv. Gotharda v Bubenči za velmi hojného účasten
ství přátel, příbuzných a zástupců odborných kruhů
Tělesné oslatky zvěčnělého spočívaly v černé kovové
rakvi na katnfakku, obklopeném svěží zelení a ozá-
feném planoucími voskovicemi. Kolem katafalku roz-
loženy nádherné věnce a mohutné palmové kytice
jež kromě plíbuzných a členů rodiny věnovali: ro
dina Wiesnerova a Bartlova, J. Plesfer s choti, rod.
Voglova, personál. Dokupil, důstojníci a úladníci po-
sádkové nemocnice č. 13, rodina Rozinkova, dr. Ka-
bež, rod. Pallova, radiická mlékárna na Smíchově
číšníci, hudba půš. pluku č. 73 a j. v. Pohřební ob
řady vykonal děkan P. Malec a záčastníli se šich-
záslupaové obce bubenečské pp. náměstek stav. Al.
Potůček, m. radní Zářecký a Patzelt, dále dvorní radlu
prof. dr. Vrba, rostauralér p. Fr. Zavlel, bývalý
restatratór p. Eman. Cellar, velkoobchodník p. Zi-
mek, nakladalel p. Al. Wiesner, ředitel sadů p. Ho-
zínek, obecní slarší p. Siřislě, vojenský kapelník p
Smid, rada z. výb. Dokupil, vrchní komisu? Knabil
resiauratér Šindelář, dále restauratéři, kavárníci, číš-
níci, členově vojenské kapely, dozorcové sadů asl.
Po ukončených obislech byla rakev s tělesnými
ostatky snesena do čtyřspřežního pohřebního vozu
a průvod hnul se k místnímu hřbilovu. Zahájen byl
věncovým vozem a za rakvi uhírali se členové ro-
diny, příbuzní a ostatní smuteční hosté.
— Zenský klub český uspořádá v neděli dne
31. ledna, v pondělí 1. a v úterý 2. února ve svých
místnostech v Praze-II., Jungmannova tř. č. 7 výslavku
prací absolventek kursu paličkování krajek a malby
na látkách. Výslavka otavřena je po všecky tři dni
od 9. hodiny ranní do 7. hodiny večerní.
Vstup každému volný. .— Dues v pátel
není obvyklá přednáška. V neděli ve 3. hod. odpol
jest v Ženském klubu českém v Praze II., Jungman
nova tř. č. 7 koncert pro divky škole odrostlé s velmi
zajímavým nsěleckým programem. Laskavé spolu-
účinkují: sl. Smolova, dram. umělkyně. sl. Švarcova,
koncertní pěvkyně a sl. Janotova, klavírní uměikyně.
žákyně mistra Slavkovského. Po besídce problídka
výstavky kursů Ženského klubu českého paličkování
a malby na látkách. Vítány jsou dívky škole odrostl
všech škol pražských i předměslských.
— Přípravy ke knnolisaci Přikopu. V nejbližších
dnech bude započato se slavbou kanalisačního sbě-
rače na Plikopě. Nyní se provádějí přípojky clek-
trické a plynové a opravy vodovodu. Přikop jest
na četných místech v jizdní dráze i na chodnícíclo
rozkopán a přes tyto valy, rozsedliny a propasti má
se v neděli konali buršácký bumll
#14
alto_textblock
#14
— Spolek pražského uěitelstva pořádá veřejnou
schůzi dne 2. února 1909 přesně o 2. hod. odpol. ve
velkém sále Měšťanské besedy (Praha— II., Vladi-
slavova ulice) s programem: 1. Služební postup
učitelů a uěitelek král, hlav. města Prahy. 2. Debata.
— Nové slříbrné dvoukoruny. V brzku budou
dány do oběhu stříbrné dvoukoruny, které budou se
raziti v Rakousku i Uhersku, aby nahradily staré
zlatníky. Zlatníky budou vzaty pozvolna z oběhu.
ač-li nové dvoukoruny se ozvědčí. Tylo budou lehč
než zlatníky: budou vážili jen 10 gramů, kdežlo zlat-
ník váží 12 gramů a 3 denigramy
Zpráva novinářská. V Novém Měslě na Mo
vyšlo 22. t. m. první číslo nového pokrokového tý-
denníku »Horácké Hiasy«. Odpovědným redaktoren
je p. Fr. Jakub.
— Konfiskace. Dnes ráno byly v Praze zaba-
veny tyto časepisy: „Český Kovopracovník“v, „Zá
druha“ a „Plameny“
— Sražená čapka buzšáka. Dnes dopoledne po-
píjel 4lletý nádenník Antonin Volek z Braníkaa
když se dostal v poledne na ulici, s těžl se na nohou
udržel. V tom mu přišel do cesty buršák Otto Hart
mann v barevné čapce na hlavě. Volek se rozpřáh
a dal buršákovi tak notný poliček, že čapka na ně
kolik kroků odletěla. Na buršákovo volání „Wache!“
přikvapil policista a vrávorajícího nádenníka odved
do separace.
— Historka o pokladničce Ú. M. Š. Před týdnem
byla u Bubenče nalezena vypáčená pokladnička Ú
M. Š., ale nikdo se nepřiblásil, komu byla odcizena
Zahájil tedy bezpečnostní úřad pátrání — po místě
kde pokladnička byla umislěna. Pátrati po zloději
bylo ovšem velmi oblížno. A tak nejprvé byla do-
tazána kancelář Ú. M. Š., kde se nalezala poklad-
nička čís. 1351. Potom vyhledán sběratel a jebo pro-
střednictvím teprve zjištěno, že byla v jednom ho-
stinci v Krakovské ulici. Skutečně se v restauraci
zjistilo, že pokladnička zmizela. Bylo v ní asi 50 K.
—— Koslíkom a modřidlem chtěla se připravit
o život 17letá služka Marie Váňova, bydlící v Tábor-
ské ulici č. 57. V prádelně na Komenského náměst
na Král. Vinohradech, kde byla zaměstnána, vypila
rozlok ze dvou krabičck sirek a polom učinila dů-
kladný doušek modřidla. Lékaři p. dru. Schulzovi
který ji dopravil do nemocnice, vyprávěla dívka, že
si zoufala následkem nešťastné lásky
— Chlapci nalezli paníza. Dva školáčkové
Michle, 12lelý Frant. Janola a 13lelý Jasef Dvořák.
nalezli včera dopoledne nedaleko vinohradského ná-
draží 6 dvacetikorunových bankovek. Nález zatajil
a začali utrácet. Nakoupili si především cukrovinek
plné kapsy relek, nějaké hračky a s balíky rozmani-
lých zbylečnosti vrátili se do Michle. Mezitím byla
policie upozorněna na utrácení školáků. Oba byli
vypátráni a zatčeni. Měli u sebe ještě 51 korun. Nč-
jaké obnosy rozdělili také svým přátolům, kteří dárky
ovšem musili vrálit. Kdo peníze zlratil, nebylo ještě
zjištěno.
— Myši příčinou ohně. V jedné z minulých noe
asi o půl 1 hod vznikl požár v domku Ladislava
Kousala v Sivicích u Vyškova. Oheň povstal v
světnici, zničil čávt stropu a podlahy v prvním patře,
načež přispěním místního sboru hasičského bylo
dalšímu šíření se ohně zabráněno. Oheň zavinily —
myši, které ceé okoll komínu ve světnici proryly
Při bližším ohledání bylo nalezeno u komina celé
myší doupě.
— Usmrcen těžnou kleci v dole. Minulou neděli
spravovah na dole »Pluto« v Horním Litvínově
Mostu tři tesaři poněkud poškozené lati na vedení
lěžné klece. Když byli se svou prací hotovi a dal
nahoru znamení, že vozba těžkou klecí může již za-
počíti, zpozoroval tesař Karel Zedlilzer, že na místě.
kde pracovali, zůstala ležeti jedna lať. Sebnul se
tedy proti otvoru šachty, aby lať ještě rychle odstra-
nil, v tom okamžiku však byl sjiždějíci klecí zasažen
při čemž mu byla přeražena páteř, takže byl oka
mžitě mrtev. Zedlitzer byl 35letý, bydlil v Radčicích
a zanechal vdovu se třemi neznopatřenými dítkami.
— Lupič ve sklepě. Z Brna se sděluje : V
sklepě č. 124 v Nové ulici byl předevčírem dopaden
nebezpečný lepič, u kterého nalezena byla celá gar-
nilura lupičského náčiní a revolver. Na policii byo
v něm zjištěn 18letý krejčovský pomocník Jindřiei
Hrubeš z Plsku, jenž bydlil delší dobu již v Králove
Poli u Brna. Při prohiídce v jeho bytě vykonan
byto nalezeno množství jím ukradených věcl. Zlodě
dodán byl zemskému soudu v Brně.
— Krvavá rvačka v trastnici. V mírovské trest
nici se nedávno nepohodl trestanci Kalina a Gülnisei
Kalina zasadil Güntschovi knejpem několik bodnýct
ran a zranil ho těžce na hlavě a na zadní částe
těla. Günisch odpykává si na Mirově trest pětile
tého žaláře, k němuž byl v r. 1906 odsouzen olo
mouckou porotou pro více podvodů. Ve veřejnost
se tehdy o něm mnoho mluvilo, neboť Güntsch s
vydával za burského plukovníka a pořádal v různých
městech přednášky. Událost v trestnici bude mii
soudní dohru.
— Tragický skon berního adjnnkla. Z P ardu
bic. (Pův. zpráva) Tragickou smrtí zemřel dne
27. t. m. adjunkt zdejšího bernfho referátu pan Jan
Strnad. Byv pro těžkou nervovou chorobu dodán
do zdejší všeobecné nemocnice, uprchl předevčírem
večer svému dohtížiteli a vrhi se na koleje dráhy.
kde byl nalezen s přejetýna nohama. Byv donesen
do nemocnice za krátko konal. Tragický osud ob-
libeného úřadníka budí vaeobecnou soustrast.
— V těžkém podezření. Z Duchcova se sděluje
Četnictvem v Břežánkach byl zatčen dne 25. t. m
děník Jiří Rajkovič z Uler, který je podezřelý, že
spáchal pokus vraždy na hlidači Hölzelovi, zaměst
navém na dole »Amale« v Břežhokách, o čemž jsme
přinesli nedávno zprávu. Rajkoviě byl dodán k soud
v Bilině.
— Oběť alkoholu. Smulně skončila alkoholu od
daná Anna lernicová z Polské Ostravy. Tyto dny
posilovala se statečně a v opilosti spadla pak do
sklepa tak nešťastně, že již na ceslě do nem ocnice
zemřela.
— Zatčení ruští bandité. Z Opav y. (Pův. zpr.
Zdejší policie zatkla včera lupičskou bandu, která
před nějakou dobou v blizké vesničce zavraždila dom
káře Färbera, jeho ženu a dceru a jich mitvoly po
lila petolejem. Na to byl přibytek úplně vyloupen
Zatčení jmenují se Ruman Bilsri a Borel. Tenlo s
k činu přiznal a označir Vilsria za vraha rodiny
Färberovy. Na to se přiznal ta é Bilsti, načež byly
zatčeny ještě dvě jiné osoby. Všichni zatčení jso
ruští bandi č, kteři spáchali větší počet loupežných
vražd a útoků.
Krádeže. Panu Rud. Lokešovi v Havlíčkov
ulici č. 9— II. a lékaři p. dru. Rich. Pickovi, kterýu
něho diel na návštěvě, neznámý pachatel z předsíně
odcizil zimníky. — Za šalny městského divadla na
Král. Vinohradech někdo vzal četné dlouhé boa
v ceně 60 K. — Z inspekčního pokoje v Národním
divadle byl odcizen zimník lékaři p. dru. Jaroslav
Pokornému. — Panu Ludviku Waydelínovi, ředitel
žižkovské kapslovky, byl odcizen zimoík z před síně
jeho bylu v Sadové tř. č. 96 na Král. Vinohradech.
— Podobná kradež ke škodě L. Adlera byla prove-
dena v domě č. 27 v Myslikově ulici.
Různé pouliční příhody. Frant. Krameš, 13let
školák z Košíř č. 17, v nezbednosti vyskočil na vo-
zík s nákladem uhlí, spadl však a kromě odřenin
roztrhl si kůži na lovém koleně a lýlko. Po první
pomoci byl školák odkázán k léčení do nemocnice
— V Myslikově ulici byl 27lelý obecní zřízenec Rud
Němeček povalen aulomohilem N 259 a na levé noze
přojct. Po lékařském přispění byl zraněný ponechán
v demácím léčení. — V Haštalské ulici na Starům
měslě byl 1llelý školák Václav Černohorský z čís.
791—I. napaden psem pískaře Jana Vorla z Hloubě-
lina a pokousán na lýtku. — Kučí Václav Ouředníček
z Košíř č. 183 jel v podnapilém slavu s nákladním
vozem tak neopatrně Karlovou třidou na Smichově.
že ohrožoval bezpečnost chodců. Když ho chtěl poli-
cista zjistit, postavil se koči na odpor a teprve za
přispění dalších tří policistů byl za velkého shro-
máždění obecenstva dopraven do separace smíchov
ské strá žnice
Vystáhovalci. Dnes ráno jelo Prahou 13 osel
z Krakova do Ameriky
— Z Nusli. (Statistika.) V týdnu od 17. do 23
ledna narodilo se 9 dítek, zemřelo 8 osob, z nichž
3 na souchotiny.
u o
— Přednášky. Damský výbor odboru Husova
fondu v Žižkově pořádá dne 4 února t. r. přednášku
sl. F. Plamínkovy, odb. učitelky: »Snahy žen
dnešní společnost« při volném vstupu. — Bezovka
Začátek o půl 8. hod.
#15
alto_textblock
#15
Koči usmrcen na skládce smeti
v Žižkově.
Za usedlostí Ohradou v Žižkově podle trali Če-
ské severní dráhy nalézá se rozsáhlé smetiště ná-
jemce p. Fr. Bláhy. Sem dováží se veškeré smetí
z celého Žižkova a odlud rozvází se na venkovských
povozech na pole, kde se smetí používá k mrvení.
Dělníci, na smetiště dojíždějící, byli vícektáte upo-
zorněni, aby při nakládání smetí počínali si obe-
zřetně, zejména aby nezpůsobovali prohlubně, nebo
aby hromady nepodkopávali. Toto upozornění opěto-
váno bylo zvláště v minulých dnech, kdy panovaly
tuhé mrazy.
Dělníci nedbali však toholo varování. Poněvadž
vrchní vrstvy smetiště byly promrzlé, ze ani želez-
nými kopáči nemohly býti rozraženy, kopali raději
do hloubky a tím zavinili neštěstí, jemuž dnes před
polednem padl jeden lidský život za obět.
Před 12. hod. polední přijel na smeliště kočí An-
tonín Pelikán s dvouspřežním povozem velkostat-
ku Přemyšlení u Klecan a měl naložit smetí. Sotva
že zastavil u podkopané hromady a chtěl smetí na-
kládal, sesula se z nenadání podkopaná vrstva ve
výši 8 metrů a zdělí 12 metrů a zasypala ko-
čiho i koně s povozem. Několik dělníků zpozo-
rovato neštěstí a poplachem upozornili na ně oddě-
lení vojska pěš, pluku č. 78, které na nedalekých po-
Veh provádělo cvičení se strojními puškami.
Velitel vojenského oddělení rozkázal ihneď cvi-
čení zastaviti a vyslal vojáky zasypanému kořímu
na pomoc. Společnému úsili množství ochotných ru-
kou podařilo se sice odstraniti sesuté zmrzlé nro-
mady smoti, ale pomoc byla přece opozděná
Koči Pelikán byl z hromady vyta-
žen mrtvý a po lékaiském ohledání byl odvezen
do ústavu pro soudní pilvu.
Oha koně byli zabiti. Vůz byl úplně zničen.
Další práce na smetišti byly zastaveny a místo
neštčstí bylo sířeženo policejní hlídkou až do pří-
chodu soudní komise, která se v odpoledních hodl-
nách dostavila.
Dále se nám o tomto neštěstí sděluje: Jakmile
se roznesla zpráva o neštěsti, rozkázal nadporučik
Saraka cvičebnímu mužstvu pěších pluků č. 73, 91
a 102, aby nešťastnému kočímu přispěli na pomoc.
Z nedalekého statku p. Váci, Stomeho bylo přine-
seno množství vidlí, lopal, nosaíců a pod. nástrojů
a vojáci velmi čínně se zúčastníli zächranných praci.
Mozitim povoláno na pomoc ze Žižkova muž-
stvo hasičského sboru, které záhy přibylo s velite-
lem o. Kocourkem, dále oddělení ochranného sboru
žižkovského s p. Marvánkem. Z komisařství žizkov-
ského dostavil se vrchní komisař Vaněk, revírní in-
speklor Nebeský a policejní lékař dr. Feigl.
Práce záchranné trvaly půldruhé hodiny, než
ssutiny byly odstrančny. Z počátku nikdo api ne-
věděl, zda se pod sesutou vrslvou nenalézá více oběll
a proto musilo být všechno smeti odstraněno
Nešťastný kočí Pelikán byl 45 roků starý, že-
natý a otec tří dílek. Zabité koně odvezl pohodný.
Zpráva o neštěstí byla zaslána majiteli velkoslatku
Přemyšlení p. Beniesovi.
#16
alto_textblock
#16
Různé zprávy.
#17
alto_textblock
#17
= Sultán soukromým žalobcem. Z Berlína,
2B. ledna. U zemského soudu v Chotěbuzích byla
podána soukromá žaloba sultána Abdula Hamida na
dědice zemřelého soukromníka Zöllnera, jenž
odkázal ve své závěti 100.000 marek na zřízení me-
zinárodního a mezikonfessijního kostela v Cařihradě,
o vydaní tohoto odkazu.
Padělání cenných papírů ve Francil. Z Paříže,
29. ledna. Policii podařilo se vypátrati již dva měsíce
stihaného vůdce tlupy padělatelů, jejic hž specialitou
bylo napodobení obli gací francouzské severní dráhy.
Bydlel v tiché pařižské ulici a vydával se za šl.
Grevilla. Když policie vnikla do jeho bytu, nalézla
čtyřicetiletého muže v posledním stadiu nevyléčelelné
rakoviny. Od zatčení jeho bylo upoštěno. Ze zaba-
vených tistin se zjiatifo, že padělky dosáhly výše
dvou milionů franků.
= Datektiv a dobrodruh. Z Paříže, 28. ledna.
V Marseillu byl zatčen muž, jenž si na elegantním
boulevardu du Musée zařídil soukromý detektivní
ústav, při tom však využíval obratně zpráv, které mu
jeho klienti sdělili, pro své vlastní účely. Zatčený vy-
dával se střídavě za barona Stülpnagela, ředitele
mezinárodního jednatelství v Paříží, inženýra, elektro-
technika a ředitele detektivního ústavu »Sherlock
Holmes«.
= Azev a Tařána Lsontěva. Z Curych u, 28.
ledna. O atentátu Tafány Leoutěvy, jenž svým časem
způsobil takový rozruch, dochází z Ruska nové vysvě-
tlení Odhalený policejní agent Azev zavázal se po-
lieii, že atentát na ministra Durnova zmaří. Sociálně
revoluční strana se usnesla, že Taťána Leontčva má
bývalého ministra ve Švýcarsku »popravili«. Azev,
vůdce strany, prohlásil, že zná castovní plán mini-
strův, postal však Tsfánu úmyslně do Inferlakenu
o pět dní později. Nábodou zastihla Taťána Leontéva
v Interiskenu kupce Müliera, jenž se Durnovu poně-
kud podobal a zastřelila jej. Azev zachranil před
Lsontevou laké generálního guvernera Trepova. Re-
volucionáři, kteří měli Trepova zavraždili, byli pře-
strojení za koži a listonoše a Taťána Leontéva pro-
půjeila svůj dům k uschování pum. Nkdo nevěděl
o plánu, ale hodinu před atentátem byli účastníci
zatčení a Leontěva uprchla do Svýcarska.
#18
alto_textblock
#18
Ze soudní síně.
#19
alto_textblock
#19
Drama žárlivosti.
#20
alto_textblock
#20
(Před pražským soudem porolním)
Drama žárlivosli, vrcholící v bestiálním vi-
triolovém úteku na sokyni, která oslepla a po čtvrt-
letém utrpení zemřela a konečně polinání nistive
ženy před soud — to je asi ve velikých rysech obrá-
zek dnešního případu porotního.
Nelze ani dostí ostře odsouditi všechny podebné
zločiny a to jak žárlivých žen, tak žárhivých muzů.
U obou pohlaví jsou to jen pliznaky nedostatku hirdé
povahy, falešné, z románů a bezcenných dramat
divadelních vychované sentimentality. A tím horší
je případ dnešní, že jedná se o čin — 55leté ženy.
která vlastně velnala muže svého k tomu, že zne-
možnila mu další spolužiti, jsouc dle líčení všech
svědků Xanlippou, dala se s ním rozvěst... a kdyz
opatřil si jinou ženu, žárlila.
Jde o případ známý z lokálních zpráv, o čin
Františky Gabrielové, 55lelé domovnice na Král. Vi-
nohradech.
Zaloba, která stíhá ji pro zločin zabilí, vypra-
vuje: Místodržitelský oliciant Karel Gabrie! dal
se s manželkou, obviněnou Františkou Ga-
brielovou v r. 1907 soudně rozvésti Již pře
tí v prosinci 1906 seznámil se s Marií Šilhan-
vou a udržoval s ní od té doby milostný poměr
maje úmysl si ji vzíli k sobě za hospodyni.
Když se obviněná Gabrielová o poměru svělo
bývalého muže s Marií Šilhanovou dověděla, pojaala
úmysl Šilhanové se pomstít. Čmysl ten častěji pro-
jevila vůči Šilhanové a před mnohými svědky; jme-
novilě vyhrožovala Marie Šilhanové, že ji poleje
vitriolem.
Konečně to provedla.
Počíhala si dne 12. října 1908 časně z rána po
6. hod. ranní v domě č. 994 v Ilavličkově tř. na
Král. Vinohiradech, kde Marie Šilhanová sloužila,a
vychrstla Marii Šilhanové, když talo
přinášela domů na tácku housky, vi-
triol z kamenněho hrnku do obličeje.
Po činu obviněná rychle z domu zmizela. Mlarie
Šilhanová poznala však se vší určitostí obviněnou.
když vitricl z hrnce na ni vylila, jala se křičeti a
ihned také pronosla, že ji to učinila Gabriclová.
Marie Šilhanová utrpěla politím kyselinou síro-
vou ohromné a strašlivé popáleniny na cele
hlavě, v obličejí, na krku, hrudníku a obou rukách
Dle nálezu a posudku lékařského byly tyto pe-
páloniny živolu nebezpečny a laké Marie Šilhanová
po tříměsíčním utrpení ve sirašlivých boleslech due
13. ledna 1909 podlehila
Jak z vylíčeného děje vyplývá, jednala obviněná
proti Marii Šilhanové v tom úmyslu, aby se ji po-
mstila za to, že udržuje poměr s jejím, ač rozvede-
ným mužem, a že tudíž jednala proti Marii Šilha-
nové v úmyslu nepřátelském. Zakládá prelo čin ob-
viněné zločin zabilí, naznačený v § 140. (r.z.
Obviněná Gabrielová pred soudem, jemuž před