#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek 29. ledna 1909.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 29.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní liaty
předpláci se
V Praze v administracis
na měsle. . . .
na čtart leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měsic. . . . . . 2 K 5íh
na čtvrt leta . . . . 7 K o2h
ve fillálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měale. . . . . . B K 9
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvojí zásilkou
na měai
na čvrt iota: . . : n K o
#5
alto_textblock
#5
ečerni
#7
alto_textblock
#7
dlání
#8
alto_textblock
#8
LIST
#9
alto_textblock
#9
V drobném prodejii
ranní čislo o sobě . . r
večerni . . . . . . . za 4 h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . l
večorní . . . . . . . . 5 k
Inseráty
platí se hotové napřed
Předplacení a inserty
administrace v Marianské ul.,a.
Tam nacházejl se tíi
Podakcs, tiskárna a expedlee
„Národních Llstů?
Rakoplsy se nevracejí.
#10
alto_textblock
#10
Čís. jedn. Pr. I. 65/9
#11
alto_textblock
#11
Jménem Jeho Veličenstva císaře
Cís, král, zemský jako tiskový soud v Praze uzna
k návrhům c. k. stálního zastupitelství v Praze z
dne 26. ledna 1909 čís. Ss 63/9 takto právem:
#12
alto_textblock
#12
Obsah článků:
I. »Pouliční bouře při buršáckém bumlu v Prazee
v mistech
1. od »Patrně byly dotyčné instrukce . . .« až
». . . četnictvo«
2. od »Vytlačení několika buršáků . . .« a
». . . Dohromady nic !«a
3. od »Český lid by! . . .« až „. . . dozpíval
»Wacht am Rhein«.
II. »Nad včerejším bumlem« v odstavci »Denní
zprávy« od »Zatím každý i nejrozvážnější . . .« až
». . . jistě bodnu!« — v čísle 25tém v Praze tiště-
ného a vydávaného periodického tiskopisu » Národní
Listy« ze dne 25. ledna 1909 zahrnují v sobě skuí-
kovou povahu přečinů proti veřejnému pokoji a řádu
naznačených v § 300, a v místě L. ad 2) také dl
§ 302 tr. z.
Zabavení periodického tiskopisu »Národní Listy
čís. 25. ze dne 25. ledna 1909 večerního vydán
se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož
čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje s
zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku
Důvody
Obsahem míst uvedených popuzuje se jednal
haněním ku nenávisti oproti orgánům c. k. policej
ního ředitelství a c. k. četnictva, jakož i proti při-
slušným orgánům vládním, hledíe ku jich veden
úřadu, jednak v místě I. ad 2) ku nepřátelství prot
německé národnosli.
Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelst
vyhověno, jak shora uvedeno.
V Praze, dne 28. ledna 1909.
C. k. zemský jako trestní soud v Praze
Dr. Wokaun
Panu Joselu Anýžovi, redaktoru period. tiskop
»Národních Listů« v Praze.
#13
alto_textblock
#13
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#14
alto_textblock
#14
Před podáním jazykových osnov
Z Vídně, 29. ledna. »Zeit« oznamuje o si
tuaci, jaká způsobena bude podáním jazykových
osnov vládních pro království české, patrně o
nějakého předáka křesťansko-sociálního. Bar
Bienerth bude musiti soustřediti veškeré sv
úsili k tomu, aby jazykové osnovyjeho
dostaly se nejrychleji do výborů
Pomoci sociálních demokratů, křesťanských so-
ciálů a Poláků mohlo by se mu to snad poda
řiti. Podaří-li se mu to, bude vykonán veliký
důležilý krok. Má-li se však připraviti konečný
výsledek úspěšně, musí státi se ještě krok dů
ležitější. Musí se totiž dosaditi parlamentn
kabinet, neboť v tom nelze se oddivati žá
dnému klamu, že jenom kabinet parlamentní
nikoliv úřadnický, mohl by jazykovou otázku
šťastně rozřešiti. Ovšem dlužno se připraviti také
na tu možnost, že se nepodaří do-
stati předlohy do výboru, poněvadž
ukážou se snad na jedné nebo na druhé straně
překážky nepřekonatelné. Potom nezbyl
by vládě než požádati za propu-
štěnou. Ž- by mohl padnouti dříve parlament
než vláda, nelze čekati, poněvadž jde tou do-
bou o důležité otázky nejen potitiky vnitřní
nýbrž pokud jde o poměry v Uhrách, že nelze
pracovati na dlouho bez parlamentu.«
#15
alto_textblock
#15
Rozpravy o jazykových osnovách.
Z Vídně, 29. ledna. K ministru českému
dru. Žáčkovi dostavili se včera večer poslanei
dr. Pacák, dr. Kramář, Udržal, Bukvaj, dr.
#16
alto_textblock
#16
Hruban a prof. Masaryk. Pokračovalo se v roz
pravě o jazykových osnovách vládních.
Z Vídně, 29. ledna. U dra. Žáčka konala se
dnes třetí porada předsedů klubů českých o jazykové
předloze pro království české. Trvala 21/2 hodiny
Po poradě odjel dr. Kramář do Praby.
Nešetření jazykové rovnoprávnosti na nádraží
Z Vídně, 29. ledna. V poslanecké sně
movně podali poslanci Brdlik, Neumann a soudr.
dotaz na správce ministerstva železnic ryuře
Forstera ve příčině nešetření jazykov
rovnoprávnosti na novém nádr až
českobudějovickém.
Jednání o společný postup všech německých
poslanců proti Čechům.
Z Vídně, 29. ledna. Křesťansko- sociální
svaz koná dnes schůzi, ve které se usnese v
příčině společného postupu s ostatními stranam
německými v národních otázkách a ve příčině
stanoviska k česko-německým osnovám ja-
zykovým.
Z Vídně, 29. ledna. Za předsednictví dra. Weis
kirchnera kenala se dnes opět společná porada ně
meckých vůdců. Zůčastnili se ji dr. Chiari, dr. Syl
vestr, dr. Pergelt a prof. Erb za německé liberály
dr. Weiskirchner, dr. Gessmann, dr. Pallai a dr
Schiegel za křesťanské sociály. Rokovalo se opělne
o jazykových předlohách pro královstvi české.
Odstoupení ministra války barona Schönaicha.
Z Vidně, 29. ledna. S čelné strany parla-
mentní sděluje se štyrsko-hradeckému »Volks-
blattu« (klerikální list): »Postavení ministra vo-
jenství, polního zbrojmistra bar. Schönnicha
stalo se neudržitelným následkem jeho povolnosti
vůči Maďarům. Při povolování rekrutů bud
učiněn ministru Schönai chov
všemi stranami (?) projev nedůvěry
a stejný osud stihné ho také v panské s ně-
movně. Objevení se jeho v delegacích jest tedy
nemožným, protože bar. Schönaich stejně jako
kruhy nad ním jsou si vědomy, že rakous k
delegace by nynějšímu ministr
vojenství rozpočet odepřela. (o.
Nástupci jeho jmenují se polní zbrojmistři svob.
p. Albori a šl. Winzor, jakož i náčelník
generálního štábu Conrad z Hötzendorfu. —
Oznámili jsme již před několika nedělemi, že
postavení ministra vojenství bar. Schönaicha jes
otřeseno.
Dr. Kramář a ministorský předseda.
Z Vídně, 29. ledna. Posl. dr. Kramář měl
o polednách poradu s ministerským předsedou
bar. Bienerthem, kterému tlumočil rozhor-
čení poslanců českých nad všem
výnosy, vydanými pro poštovni-
ctví v království českém, zejména pol
nad posledním násilím, spáchaným na českých
poštovních zřízencích v Chebu.
Hrabě Andrássy příčinou krise v Uhrách.
Z Vídně, 29. ledna. »Pester Lloyd« uve-
řejňuje velmi zajímavá odhalení, podle kterých
ve straně neodvislosti žene se
útokem na hr. Andrásse. Košut.
Apponyi a Justh jsou za jedno úplně
a pracují společně již po několik měsíců. Vo-
lební reforma Andrásse nelibila se straně nedd-
vislosti. Pluralita se příčila programu strany.
Zavedením télo volební reformy, kterou zbaveni
byli volebního práva téměř úplně lidé neumě-
jící čísti a psáti, protože takových 10 volí vždy
jednoho volitele, byla by se způsobila veliké
újma četným a věrným voličům strany. Ježto
volební roforma nabyla jenom zalímní sankce,
z toho jest patrno, že nebyla s ní také koruna
#17
alto_textblock
#17
spokojena, poněvadž nevyhovuje ideálu voleb-
ního práva všeobecného. Když pak strana ne-
odvislosti žádala banku samostatnou, vytýkal
Andrássy jejím vůdcům, že činí vládu nemož-
nou a podrývají svornost v koalici. Strana byla
tímto chováním hr. Andrásse velmi rozhořčena.
protože ji bylo dáno opětně ujištění, že v od-
měnu za zvýšení kvoty a rakousko-
uherské vyrovnání dostane sa mo-
statnou banku. Dojde-li nyní ke krisi.
bude střediskem jejím sám a jedině hr
Andrássy. Odstoupí-li, bude po krisi. Na
jeho místo přijde jiný člověk a potom rozřešení
bankovní záležitosti nenarazí na žádné obtíže
#18
alto_textblock
#18
Vyvrácená zpráva.
Z Vídně, 29. ledna. Zpráva, že ministerský pře
seda bar. Bienerth přílomen byl včerejší společné
poradě křesťanských sociálů s německými liberálye
jazykových předlohách pro království české, se vy
#19
alto_textblock
#19
vrací.
#20
alto_textblock
#20
Slovinci proti německému krajanskému mini
slerstvu.
Z Vídně, 29. ledna. Posl. dr. Koro še
a soudr. podají v rozpočtovém výboru návrh
aby z budgetu na rok 1909 vyškrtla se
položka 20.000 K pro německéh
ministra-krajana. Tento návrh čin
z důvodů zásadních a z důvodů konkrétních.
Pokládají funkci německého ministra krajana
za zbytečnou vzhledem na faktum, že Ně m
mají v každém kabinetě více mi
nistrů nežli jim přísluší, kdežt
jiní národové jich tam mají méně nebo nemají
žádných. Konkrétním důvodem jest pak agitaee
a cesty, které podniká dr. Schreiner do slo-
vinského území, kde slibuje peníze poněmčo
vacím spolkům
#21
alto_textblock
#21
Z úřadního věslníku.
Z Víduě, 29. ledna. (K. k.) »Wien. Ztg e
oznamuje: Cisař jmenoval rozhodnutím ze dne
26. ledna t. r. ministerského radu dra. Mořice
Pöschla odborovým přednostou v minister
stvu financí a ministerskému radovi tohoto mi
nisterstva dru. Evženu ryt. Beckovi z Man
nagetty propůjčil titul a charakter odborového
přednosty.
Císař jmenoval rozhodnutím ze dne 26
ledna t. r. ministerského radu dra. Viléma šl.
Seheuchenstuela odborovým přednostou extra
statum v ministerstvu flnancí a generálním
ředitelem tabákové režis.
Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 24
ledna t. r. ministerským radům v ministerstvu
spravedlnosti dru Josefu ryt. Zawadzkém
a dru. Hugovi Sch a uerovi titul a charakten
odborových přednostů. — Správce mini sterstva
kultu a vyučování potvrdil statistickou ústřední
komisí vykonanou volbu náměstka přednosty
zemské kanceláře statistické v Čechách dra
Dobroslava Krejčího za dopisujícíh
člena zmíněné komise.
#22
alto_textblock
#22
Doplňovací volba do uherského sněmu.
Z Pešti, 28. ledna. (K. k.) »Uh. tel. kor
kanc « sděluje: V Debrecíně byl po prudkém
boji volebním zvolen stoupenec strany ne-
odvislosti Jan Csanak proti hr. Josef
Degenfeldovi.
#23
alto_textblock
#23
Z ulierskélio rilského sníěmu.
Z Pešti, 29. ledna. (K. k) Sněmovna pokra-
čuje v rokování o berní reformě. — Posl. Schrií-
fert (neodv. levice) zamítá předlohu, ježto jsou
ní neobyčejně poškozcváni malorolníci. — Posl. Ji
Nagy (ncodv. levica) přimlouvá se za zavedení vze
slupné pozemkové danč.
#24
alto_textblock
#24
Vyzrazené důvěrné zprávy z rozpočtové komise
v Berlině.
Z Berlina, 28. ledna. (K. k.) Wolfov
kancelář sděluje: Důvěrné zpráv y stát-
ního tajemníka šl. Schoena v rozpočtové komisí
fíšského sněmu o situaci zahraničn
dostaly se indiskretností jistého
účastníka porady do vídeňskéh
listu. Rozpočtová komise konstatovala, že
socialně demokratický poslanec Noske je pů-
vodcem této indiskrece. Noske litoval tohoto
případu a prosil za odpuštění, načež komise s
usnesla, aby tento případ byl zatajen. Protože
včera sociilně demokratický »Vorwärts« přes t
případ tento uveřejnil, a zcela všeobecně označil
jistého člena říšského sněmu jako původce,
upustila rozpočtová komise od dosavadního za
tajování. V kuloarech byl nyní všeobecně posl
Noske jmenován jako původce indiskretnosti.
Organísace zahraničního úřadu v Německu.
Z Berlina, 28. ledna. (K. k.) Ve dnešn
sehůzi rozpočtové komise říjského sněmu, ve
které byl dále projednáván rozpočet zahraničníh
úřadu, pravil státní tajemník šl. Schoen, že z
své 11/sroční činnosti se přesvědčil, že organisace
zahraničního úřadu přes to, že se tam přesně
a důkladně pracuje, je naprosto nedokonalá.
On a jeho stálý zástupce, státní podta-
jemník, jsou prací velice zaměstnáni, a jest ne-
zbytno pro politické oddělení zříditi budi
místo ředitele anebo aspoň d rigenta, jak jet
téměř všude v cizině. Jinak činí se už nyní
pokusy otázku tu čáslečně rozřešiti zjednoduše-
ním projednávání záležitostí
Privileje a kastovnictví v Prusku.
Z Berlína, 28. ledna. (K. k.) Státní tajem
ník, zahraničního úřadu šl. Schoen odpovědě
v rozpočtové komisi řišského sněmu na vývody
jistého svobodomyslného řečníka, že též on za-
ujímá slanovisko, že privileje a kastovnictví ne-
mají existovati. Pečuje tudíž o to, aby občan-
ský živel byl náležitě přibrán, a doufá, že na
stane příliv vhodných živlů z kruhů občan
ských, které ovšem musí se vykázati náležitým
vzděláním.
Angličtí královšti manželé do Berlína.
Z Londýna, 28. ledna. (K. k.). Reuterova
kancelář dovidá se z kompetentního mísla na
německém dvoře, že bedinská návštěva bri
ských královských manželů bude ve všech kru-
zích Berlína, jakož i německé říše vůbece
nejsympatičtěji uvítána. Doufá se, že touto ná
vštěvou zmizí příznaky vzájemného nedorozu mění
kteréž jest těchto dvou velikých národů nedů
#25
alto_textblock
#25
stojno.
#26
alto_textblock
#26
Král Menelik.
Z Džibuli, 28. ledna. (K. k.) Zpráva
úmrtí krále Menelika se nepotvrzuje.
Peru a Chile.
2 Nového Yorku, 28. ledna. (K. k.) »Ass
Press« sděluje: Dle telegramu z Valparaisa ob-
drželo čilské loďstvo, nacházející se nyn
v úžině Magelhaensově, rozkaz odplouti k se
veru. Zde se soudí, že rozkaz ten souvis
s přerušením diplomatických
styků s Peru pro odvolání vyslance chil-
ského z Limy.
Činské posolstvo do Evropy
Z Londýna, 28 ledna. (K. k.) Jak se Reu
terova kancelář dovídá z úřadníko pramene, má
Tang-Šnoyi, starý to přítel Juanašikhaje ve
svém poslání do Anglie, Francie, Italie, Rakousko-
Uherska, Německa a Belgie hodnost efsařského
vrchního komisaře. Poselstvo, kleré zesnulý
#27
alto_textblock
#27
císař jmenoval, bude doplněno 7 členy, kteři
byli jmenováni po změně trůnu a přinášejí
další instrukce, jakož i císařské poselství král
Eduardovi, doplňující list císaře Kvangsůla. Tang-
Šaovi podá po svém návratu do Činy zprávu
svých zkušenostech v Evropě a v Americe za
účelem reorganisace čínského peněžnictví af-
nančnictví. Dále se prohlašuje, že poslední udá-
losti v Pekinu neznamenají změnu v politice
reformni.
#28
alto_textblock
#28
Z ostrova Kuby.
Z Havany, 28. ledna. (K. k.) Prolože je nyní pr-
sident Gomez slavnostně na svůj úřad nastolen, od
cestovali dosavadní americký guvernér Magoon a vši-
chni úřadníci vlády provisorní.
#29
alto_textblock
#29
Zmalky v Persi
z Teheranu, 28 ledna. (P. t. a) V jižn! Per-
sli vypukly vážné nepokoje. V Širazu
drancoval dav filiálku banky šachovy.
#30
alto_textblock
#30
Balkánská krise
#31
alto_textblock
#31
Mir za 100 milionů frankt.
Ze Sofije, 28. ledna. (K. k.) M nistr zále-
žitosti zahraničních Paprikov vyslovil se dnes
vůči několika diplomatickým zástupcům o si-
tuaci a vyhlídkách dohody přímo optimisticky
V diplomatických kruzích převládá minění, že
v nejblížší době lze očekávati rozřešení krise
Jakmile Turecko, uposlechnuvši rad mocností,
se spokojí se 100 miliony jako paušálním ob-
nosem náhrady, vysloví asi Bulharsko ochotu
obnos ten zaplatiti. Tím byl by spor ihned ben
konference odstraněn a nebezpečí války zaže
hnáno.
Z Cařihradu, 29. ledna (K. k.) »Jeni Ga
zetta« praví, že není dosud známo, na čem
usnesla se Porta ve příčině 100 milionů franků.
jež Bulharsko na zakročení mocností konečné
nabízí a podotýká, že skupina finančníků, na
něž se Bulharsko obrátilo, prohlásíla, že finanční
situace Bulharska nedovoluje uzavřiti větší zá-
půjčku než 115 milionů.
#32
alto_textblock
#32
Srbské projevy zoufalství.
Z Bělehradu, 28. ledna. (K. k) Starora-
dikální orgán »Samouprava« odmítá jako bez-
důvodné výtky, pronesené »Tempsem« proti
Srbsku a praví, protože se projednává existenční
otázka národa srbského, musí se Srbům od-
pustili evenluálnt přehánění- nebo ukvapenost,
jež nejsou výrazem zpupnosti, nýbrž projevem
zoufalství.
O možné shodě mezi Rakouskem a Srbskem.
Z Paříže, 29. ledna. (K. k) „Echo de Paris“ uve
řejňuje interview s vyníkajicím prý politikem, který
podal teprve nedávno návrhy na rozřešení kon-
fliktu mezi Rakousko-Uherskem a Srb-
skem. Politik tento prohlásil ve svěm dnešním in-
terviewu, že Srbsko potřebuje pro svůj obchodní
zemědělský vývoj obchodní cestu, jíž mohlo
by co nejdřive použíti. Nejůčinnější železniční trati
byla by již nym částečně dohotovená trať Běle-
hrad—Kragujevač—Vardiště — Saraje v
do Gruže nebo Nového Kaštelu, kde měl
by se zl'diti s vobodný přísta v. Formule pro
dohodu Rakousko- Uherska a Srbsza o železniční (n-
ti dala by se snadno nalézti. Bylo by nezbyiným,
aby moenosti schválily takovou dohodu mezi Fa-
kousko-Uherskem a Srlskem a zoručily se za je
#33
alto_textblock
#33
provedení
#34
alto_textblock
#34
Nepokoje ve vojenské akademii tursckí
Z Cažihradu, 29 ledna K. k) Hnutí ve vojenské
akademii není ještě skončeno Opětně udály se tam
#35
alto_textblock
#35
Z kulturní ciziny.
#36
alto_textblock
#36
Persekuce V. G. Korolenka.
Přední ruský povídkář Vlad. G. Kor-
Ienko napsal do časopisu »Kijevskij
Věsti« nekrolog před nedávnem zemřelému
spisovateli hraběti E. Saljasovi s poněkud
kuriosním titulkem: »Co je stereoty p ní
v životě ruského spisovatele«, jenž
způsobil živé pohnutí a byl téměř ve všech li-
stech ruských citován i různě kommentován.
Korolenko, oceňuje tam lapidárními slovy lite-
rární význam zesnulého přitele, prozradil něco
podrobností z jeho poměru k administralivě
k úřadům censurním Mezi jiným vypravov
o tom, jak zesnulý Saljas, když na osobní přání
D. A. Tolstého byl jmenován redaktorem St
Petěrburgských Vědomostí«, stal se ihned ná-
padným a podezřelým policii a po celou dobu
svého redaktorování stál pod jejím dozorem,
což mu způsopovalo celou horu nepřijemností.
Při tom dovolil si Korolenko trpkou po-
známku: »Když umře ruský spisovatel«, piše
tu, »ať už jakéhokoliv kalibra, předkládají mu
patrně při vstupu na onen svět především otáz-
ku: »Byls jako trestanec odsouzen k nucené
práci? Anebo jsi žil aspoň několik let na Si-
bíři? Či v káznici? Při nejmenším jsi byl
aspoň »administrativně« někam vykázán, nebo
jsi stál pod policejním dohledem, buď veřejným,
buď tajným? A málokdo z našinců může na
své čisté svědomí zodpověděti všecky tyto otázky
zamitavě. Takové už je zločinné naše povo-
lání . . .«
Pro podrobnosti tohoto nekrologu uvalil na
sebe Korolenko arci ihned sám vyšetřování,
v jeho petrohradském bytě provedena přísná do-
movní prohlídka, jak oznámeno již včera v tele-
gramech. Posloužili mu útěchou, že soud, který
ho čeká, potvrdí jen pravdu jeho slov, talo
útěcha ho jistě neminel
#37
alto_textblock
#37
. .
Populární německá komedie Meyer
Försterova »Alt Heidelberg«, sentimentální
#38
alto_textblock
#38
přosládlá studentská historie, která asi předí 6 až
8 lety měla na všech scénách německých
enormní úspěchy (v samotném Berlíně hrána
byla ve dvou letech přes 800krát) vrací se nyní
znova na německá jeviště a sice přes Italii —
jako opera. Vlašský spisovatel Colantuoni
pořídil dle německého originálu svížné libreto,
oživené vložkami studentských písní a vlašský
skladatel Pacchierotti skomponoval k ně
mu melodickou hudbu, ale svoje pravé žně če
kají od díla zase jen z Německa.
O Gabrielu d'Annunzio oznamuje
se z Italie opětovně celá serie uměleckýeh
plánů a zámyslů. Po loňském úspěchu svojí
»Lodi« chystá celý cyklus historických dramat
z významných dějinných momentů svojí vlasti.
První bude tragédie »Bitva u Legna n a«
již provede milánské »Teatro Lirico«. Pak má
následovati trilogie, věnovaná historii věčného
města Říma: založení — Řím republikánský
— Řím císařský (s hlavní postavou Caesa
rovou)
#39
alto_textblock
#39
Různé zprávy.
#40
alto_textblock
#40
Příjmy presidenta Spojených států.
Z Nového Yorku se sděluje: Nynější presiden
Roosevelt vícekráte dal na srozuměnou, že nejvyšš:
výkonný úřadník nejbohatší republiky na světě mě
by míti plat aspoň dvakrát tak veliký, jako má, ž
toliž místo ročních 50.000 dolarů by měl brát
100.000 dolarů. Předloha, v kongresu podaná a tobo
se týkající, má úplný soublas Roosevelta, který sice
sám již v nynější své lhůtě ze zvýšení platu pro
spěch míti nebude, ale přeje to svému kamará ju
Taftovi. Ostatně Roosevelt má své plány do budoue-
nosti a mezi těmi dle přesvědčení mnohých je také.
že za osm roků bude se o presidentský úřad uchá
zeli znovu. Proto není to pouze přátelství k p. Taftovi
když Roosevelt se domáhá zdvojnásobení president
ského platu. Očekává se, že většina kongresníků
senátorů se zmíněnou předlohou bude souhlasiti, po-
něvadž sami vědí, co život ve Washinglonu stojí a
jaké požadavky se kladou na hospodaře v Bllém
domě a jeho kapsu.
V evropských zemích je pro vrchní hlavu státu
uslanoven určitý obnos, z něhož svá vydání má hra-
diti. Jsou to sumy velice slušné, které zvláště hlavy
pomazané a korunované dostávají. Tak ruský ca
baťuska dostává deset milionů dojarů ročně na vy
#41
alto_textblock
#41
držování svého dvora, sultán turecký běře ročne
7,500000 dolarů a potom náslodují panovníci rskon-
ský, němacký, angiický a ilalský, kteří v uvedeno
řadě dostavají od šesti do jednoho milionu dolarů
I maličké, na pokraji finančního i politického úpadku
stojící Portogalsko platí svému panovníku 567.000
dol. ročně.
President Spojených států má ustanovený plaí
50.000 dolarů, ale má ještě jiné příjmny. Z platu vy-
držuje si své osobní služebnictvo, kupuje zásoby
potravin do kuchyně, platí si podkoní a pod., ale
Spojené státy mu vydržují služebnictvo v kuchvni.
posly, posluhy, strážce dvěří a jiné služebné v Bíiém
domně. Kvěliny na slavnosti dodávají vládní sklen-
níky a při úřadních vyjížďkách stará se vláda io
povoz úřadníků. O slavnostech v Bílém domě hraje
hudební kapela námořnická a jinak ještě se vládou
presidentovi vypomáhá
Přes to osobní vydání presidenta jsou nem alá.
Musí platit z vlastní kapsy za všechny zábavy, v B-
lém domě pořádané, ať již jsou rázu soukromého
nebo úřadního. Státní hostiny, jichž několik během
roku musí býti uspořádáno, stojí mnoho peněz
mimo to musí i jindy nákladně vystupovati. Z pade-
sáli tisícovek ročního plstu nemůže president nie
uspořiti. Jsou to zvláště cizí diplomaté, kleři presi-
denta svádějí k výlohám, na něž dosavadní jeho pln
nevyslačuje. Doposud však žádný president nesehiudi
nýbrž šel ze svého úřadů bobatší než byl. když tam
vstoupil. Podle toho by musily býtí s presidentským
úladem spojeny také nějaké vedlejší př jmy a mnozh
tvrdí, že jsou.
Ať vžak je tomu jakkoliv, jisto je, že Spoj. státy
to nenejtí, budou-li svému přesidentu platit ročné
10 .000 dolarů místo dosavadních 50.000 dolarů. O
té doby, co se staly velmocí, co pěstují imperialis
mus a dávají se pode jho militarismu, stojí represen
tace presidentova mnohem více než za jednoduchýcl
dřivějších dob. Okolnosti vyžadují, aby plat presi
denta byl zvýšen, a také asi ke zvýšení dojde.
Nově zvoleného presidenta Tafia ctí dnes poli
tikáři jako boha a mají také proč. Vždyť bude Taíe
zadávati celkem 8700 úřadů. Nejsou ovšem všecky
stejné, ale mnohé z nich jsou velice vý osné, vyná-
šejíce pěkný plat beze vší práce. Jenom na uká ku
uvádíme, že má guverner ostrovů Filipinských plat
20.000 dolarů ročně, čtyři jeho přísedící, členové tak
zvané filpinské komise, po 15.000 dolarech ročně,
deset velevyslanců u různých dvorů evropských po
17.500 dolarech ročně, ministři, jichž jest devěl, a
třicet jiných vysokých úřadníků po 12.000 dol ročně
atd. Celkem obsadí píští president Taft 6855 ú adů
v odboru poštovním, 1070 úřadů v odboru soudním,
365 v odboru pokladničním, 342 v odboru vnitro-
zemním, 192 v celnictví, 29 v ministerstvu prace
obchodu, 52 v ministerstvu orby, 6 v ministerstvu
vojenství, 3 v ministerstvu námořnictví atd. Nen
#42
alto_textblock
#42
zajisté třeba dokládat, že úřady ty dostanou sam
nejlepší a nejpoctivější lidé neboť nová správa bud-
reformatorská a žádně úplatkře do úřodů nepusti
Dostane li se tam přece některý z nich, kdož za to
může ?
#43
alto_textblock
#43
Král Eduarů a lančící Saleme.
#44
alto_textblock
#44
„Newyork American“ vypravuje o společenskén
živolě ve dvorních kruzích anglických a zmiňuje s
při tom o mladé dámě jejíž peněkud výstřední vy
stupování působí poplach u dvořanů, uvyklých přís
němu ceremoniclu. Je to lady Constanza Stewart Ri
chardsenová, neteř vévodkyně ze Sutherlandu, nad-
šená clitelka sportu. Její stielecké umění je v zasvě-
cených kruzích známo a praví se, že koule z její pu-
šky i revolveru nikdy nechybí cíle. Zároveň jest od-
vážnou jezdkyní a její nejvňiší radostí jesl, prováděli
na hřbelě svého koně různě akrobatické kousky. Míist
psíků s hedvábnou srstí chová jako domácí zvířal
hady, zvláště pak vyniká svým tanočním uměním
Když loni na podzim byla lady Constanza he
stem věvody a věvodkyně z Wesiminstru, zlrávi
také král Eduard s královnou týden na věvodském
zámku. Hostitelé slarali se ovšem, aby královským
manželům připravili příjemnou zábavu a konečně po-
žádali také lady Conslanzu, aby krále okouzlila svýr
tancem Ke zděšení přitomných objevila se za chvil
ku zahalena závoji jako Salome a tančila před krá-
lem s gracií a smělosti, která by byla překvapila snad
i Herodesa, Hosté sledovali bujný tanec s horečným
vzrušením a vyvalenýma očima. Vedle krále stál fi-
nanění rádce dvora sir Ernst Cessel, jenž zrudnul
obličeji a jeho již tak dosti dlouhý nos zdál se růst
do nekonečna. Po skončeném tanci byla lady Con-
slanza odměněna bouřlivou pochvalou, hrála všal
úlohu Salome ještě dále a vrhnuvší se králi k ne-
hám, zvolala: „A nyní, Veličenstvo, prosím, aby m
byla na stříbrné míse podána hlava sira Ernsta Ces-
sela!“ Tato slova vzbudila všeobecný smích, zvlášt
proto, že sir Ernst nelěší se u anglické šlechty vel
kým sympatiím. Král Eduard smál se srdečně a o
větil: „Vite, lady, že nejsem král Ilerodes, ale vát
tanec se mi přes to velmni lipil.
= Gramolon při vyučování řečem ve školách
Gramofon razí si ponenáhlu cestu také do středníel
škol. U nás použil ho poprve profesor dr. Pr
Žlábek na české státní reálce v lirně a dosáh
jím při vyučování frančině a angličině dobrýcl
výsledků. V referátu, zaslaném vídeňské reálce, do
poručuje všem kolegům při vyučování modernín
řečem používati ťonografu nebo gramofonu. Jisto
jest, že každému filologu není možno cestovati de
ciziny, aby tam po delší dobu dotyčnou řeč studoval
ba i ti, kdož delší dobu pobyli ve Francii neh
#45
alto_textblock
#45
v A glii, nejsou vždycky s to, podali jsmné rozdlly
v cizi řeči. Pokud se lýče modalace mluvené věly
uměleckého přednesu, jest dosti málo moderních
filo'gů, ktelí by byli mistry deklamace. Při takovém
stavu věci jest mluvicí stroj znamenitou nábradou
vzdělaného a vyškoleného Francodze nabo Angli
čana a to lím splše, že to, čemu nebylo porozumě no,
může dle libosti opakovali. Dlahý není, neboť za
90—150 K lze dostati již dobrý mluvicí stroj. Možno
voliti mezi fonografem (válcovým mluvicím strojem
s plotnami). Prof. dr Ž ábek dává přednost gramo-
fonu zvlaště proto, že může přednášeti také ob
sáhlejší kusy dramat, oper a j.
#46
alto_textblock
#46
Jindy a nyní.
#47
alto_textblock
#47
X Prokurstora vzal čert. Rvačovský r. 1580 z
psal škádlivou rozprávku o obhájci (prokuratorovi)
který na soudě při prohrál, naděje zisku ho zmýlila
a hořekuje, rozvažoval na cestě o proměnnosti For-
tuny: A v tom přilovaryšil se k němu dábel, v oso
bě člověke pocestného a tak hrnec příhodnou pokli-
čku našel. Srozuměl prokurátor z rečí těch, kteréž
mezi sebou rozjímali, koho by měl za tovaryše, velmi
se sám u sebe ulekl a všelijak ho od sebe zahnat
usiloval, ale všechno bylo darmo V tom nějský chu-
dý človiček hnal proli nim svini, drže ji za provaz
a že mu vždy z cesty zbihala, hněvní se, laje a zlo-
řeče, aby ji dábel vzal. To slyše prokurator, řekl
k tovaryši: Slyšíš-liž, žeť se teď zvěřina nachází,
pročež meškáš ji schytnout? Odpověděl dábel: Zlo-
řečení to sodláčkovo žertovní jesl, vím já, že mysl
jeho se slovy se nesrovnává! Zalím se přiblízžili k
městečku. Slyšeli,no dítě plakalo, matka pohnuvši
se hněvem, zlořečila: Kdyby tu dábel byl, že by mu
je ká zala vzíti! Tu opět prokurátor: Neslyšíš -liž, žeh
se teď opěí nová zvěřina, duše lidská podává? Č t
mysliš, proč neběžís a nevezmeš ji? Odpověděi dá-
bel: I toto krulé není než žert, vím já, že ta žena
není tak štědrá, aby dáblu dětáško svě dáti měta.
než ona jako žena těmi slovy svůj hněv chce ukejitil
A tak s lim rozmlouváním vcházeli dále do městečka,
kdež lidé uzřevše toho prokurátora, jehož jako had
jedovatého nenávidůli, všichni jedněmi ústy křičelit
Již opět k nám dábel toho prokurášora vede, aby ja-
zyk na škodu a těžkost lidskou brousil. O. kdyby
ho raději někam jinam zanesl, bylo by hodné a spra-
vedlivé a všichni by mu toho přáli! Což, slyše dábel
řeki: Slyšíš-liž ty též, co tie mluví? Tutoť není žád-
ného žerlu, než cožkoli mluví, z pravého srdce mluv
a tobě žádají. Prolož, pane tovaryši, nelzeť jest,
než aby šel se mnou! A pochopiv ho v půli, nes
ho do povětři a potom do pekla, ten tam! A takž
se tu naplnilo přísloví to: Jaká služba, taková zá,
Č. Zíbr.
#48
alto_textblock
#48
platal