Ročník XXVI.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Str. 383.

kvetly a plody se začínají tvořiti, zvýší se teplota na 16° R, a udržuje se tak dlouho, pokud nedozrály. Trsy se dle potřeby kropí odraženou vodou a pokud se nezačnou plody zapalovati, jednou týdně tekutým hnojivem pohnojí. V době vývinu plodu musí být v místnosti trvale vlhko, což se kropením podlahy a stěn snadno docílí, jinak dostaví se snadno velmi nebezpečný škůdce — červený panouk. Škůdce tento objevuje se nejdříve na spodní straně listí a jakmile škůdníka pozorujeme, ihned dotýčný květináč odstraňme. Také medovice na listech bývá často jahodám nebezpečná a tvoří se, je-li vzduch příliš suchý. Nejlepším prostředkem proti ní je poprášení sírou, po případě odstranění trsu nakaženého. Dosáhnou-li plody velikosti lískového ořechu, musí se pruty jednotlivě ku malým hůlčičkám přivázati, aby se tíží plodů nepolámaly. Ku rychlení nemá se bráti veškerá zásoba na- jednou, nýbrž po částech, aby se čerstvé zboží dlouho na trh dodávati mohlo. Doba rychlení trvá tři měsíce. Rychlené trsy dají nám v pozdním létě ještě jednou výtěžek uspokojivý. Po sklizni plodů přesaďme trsy k vůli dalšímu mno- žení na zvláštní, dobře připravený záhon, odstraňujme úponky, dobře je ošetřujme ku konci léta dají opětný užitek, jejž lze slušně zpeněžiti. Nejlepší odrůdy k rychlení jsou: Teutonia, král Albert Saský, May-Queen, Laxtonova Noble, Lukas a Louis Gauthier. Měsíční jahody dají se dobře rychliti, mohou se ale upotřebiti jen trsy jednoroční.

Pravidla používání chilského ledku

čkoliv souhlasíme plně s vývody řed Farského, že v četných případech může býti ledek nahražen siranem amonatým, nicméně zůstane ledek pro specifické případy i na dále hnojivem důležitým a chceme o jeho upotřebení pojednati. Chilský ledek obsahuje jak známo 95—96 % dusičnanu sodnatého a 15 1/2—16% dusíku; „bez garantování množství dusíku neměl by se ledek nikdy kupovati“. Má býti úplně suchý a pokud možno práškovitý. Míchati se smí se superfosfatem a solemi draselnatými, směs musí se však co nejdříve rozházeti. Při mí- sení doporoučí se přidati několik % raše- liny, aby se předešlo spečení hnojiva na kusy. Avšak lépe jest uvedená hnojiva nemíchati, poněvadž se ledku má používati většinou jako hnojivo svrchní, kdežto hnojiva ostatní se zaorávají. Že jest ledek jedovatý, a že již malé množství způsobuje u menších zvířat smrt, jest známo. Působnost ledku jest rychlá a nápadná. Ve vodě jest rozpustný, rozšiřuje se rychle v půdě a bývá ihned kořínky vsáknut, silným deštěm se z půdy do spodiny splákne. Ledek působí především na silné vytvořo- vání stonků a listí, a působí výhradně jen svým dusíkem. Chceme-li však docíliti velké výnosy zrna neb okopanin, nutno přidati do půdy také dostatečné množství kysel. fosfo- rečné, drasla a vápna, pak-li se tak nestane, jest hnojení jednostranné a ledek pak půdu silně vyčerpává; následkem toho sklidí se mnoho slámy a málo zrna. Přidá-li se však draslo, vápno a kyselina fosforečná, docílí se sklizně značnější. Půdy těžké stanou se hnojením čistým ledkem ještě těžšími a rádi škraloupují; ne-

mají se proto půdy často ledkem hnojit, nýbrž lépe siranem amonatým neb chlévským hnojem. Působnost ledku trvá jen krátkou dobu; dodatečnou působnost nejeví; má se proto ledek dodávati do půdy teprve tehdy, když mají rostliny již vyvinuté kořeny, jež si ledek osvo- jiti mohou, a nemá se nikdy použíti na jednou ve velkém. Proto má se ledek použivati většinou jako hnojivo vrchní. Rozsévání ledku provede se nejlépe rozsévadlem; na parcely menší rozhází se rukou a smísí se při tom s mělí rašelinovou neb se zemí; rozhazuje se po délce a po šířce pozemků pokud možno stejno- měrně. Rozházený ledek má se zadělati co nejmělčeji, nejlépe zavláčeti; rozházení pro- vede se nejlépe před deštěm. Nesmí se však rozhazovati na mokré listy neb při rose, po- něvadž by se listy poškodily. Ledek používá se zejména k hnojení ste- belnin, řepy, zemáků a zeleniny; za to však není vhodné užívati ho k hnojení hrachu. vikve a jetele. Nejlepší doba k používán ledku jest doba nejčilejšího vzrůstu, kdy vnímání živin vůbec jest nejsilnější. U ozimu má se používati ledek v době. když osení počíná růsti, když šedá zeleň mizí a osení jest světlozelené. U jařin dává se ledek, když oba první lístky se vyvinuly. Na těžkých půdách a při suché povětrnosti děje se svrchní hnojení ledkem o něco dříve. Co se množství týče, v jakém ledek použiti možno, lze uvésti následovní hranice za 1 ha: u stebeloin slabé střední silné hnojení k pšenici . . 100 kg 200 kg 300 k k žitu 50 „ 100 „ 200 k ječmenu. . 80 „ 100 „ 200 k ovsu . . . 100 150 „ 200 Úlohou hospodáře jest v mezích uvedených mezi slabým a silným hnojením — pravý střed nalézti, při čemž lze pamatovati, že ječmen a žito snesou méně dusíku a spíše lehnou než oves a pšenice. U ječmena pivo- varského smí se použíti jen málo ledku, více snese ječmen pěstovaný pro zboží krupařské. Setba řádková snese více ledku než setba na široko. Je-li půda vlhká, těžká, studená a na humus bohatá, vezme se ledku méně; na půdy písčité vezme se ho více. Chová-li půda dosti dusíku — tím, že bylo dříve hnojeno močůvkou neb chlévským hnojem —neb že předcházela plodina dusík z ovzduší si osvojující n. p. vojtěška, jetel, hrách, vikev, neb že bylo provedeno zelené hnojení: zmenší se množství ledku. Naopak, je-li půda vyčer- paná, že n. p. předcházející plodinou byl zemák, řepa neb stebelnina, zvýší se množství ledku. K zemákům hnojí se ledkem na široko na vrch a sice nejlépe v době, kdy zemáky z půdy vylézati počínají. Hnojiti k zemákům při sázení do brázdy není výhodno, jelikož nemá se ledek hlíz ani dotknouti. K řepé, pro kterou zůstane ledek vele- důležitým hnojivem specifickým, použije se ledek tím způsobem, že se ho část dá několik dnů po vysázení semena a druhá částka po prvním okopání. Hranice, v kterých se množ- ství ledku k okopaninám pohybuje, jsou na 1 ha tyto: slabé střední silné ohnojení zemáků, řepky, máku 150 kg 200 kg 300 kg 400. cukrovky 250 řepy krmné . . .. 150 „ 300 „ 600 „ Při tom lze zřetel vzíti: 1. Cukrovka nechť nehnojí se nikdy samým ledkem, nýbrž vždy ve spojení se super-

fosfátem tak, aby 1 díl dusíku přišlo na 11/2 dílu kysel. fosforečné. 2. Jeli půda silnou, n. p. vyhnojená chlév- ským hnojem, dá se ledku méně, pak-li však předcházely rostliny půdu silně vyčerpávající. hnojí se silněji. 3. Je-li půda těžká a studená, dá se více kyseliny fosforečné. Okopaniny silně ledkované musí se často okopávati, poněvadž silně škraloupuje. Dle provedených pokusů zvýšila se po- užitím 200 kg ledku na 1 ha oproti nehno- jené půdě sklizeň zrna, bulvy slámy kořenu u žita . . 330 kg 980) k ovsa . . 864 1350 pšenice . 590 „ 1054 ječmene . 316. 648 zemáku . 2618 cukrovky 2126

Noviny národohospodářské.

Zrušení pozemkové daně při všech used- lostech do 4 jiter, při pozemcích vřaděných do IV. a nižších tříd na říš. radě navrhl posl. Bomba d. 12./2. t. r. Posl. Pospísil podal (27./3. t. r.) návrh na úplné zrušení daně pozemkové a na zavedení daně příjmové. Dr. Brzorád navrhl 12./2. t. r., aby byl § 22. ze d. 12./7. 1898 o odpisování daně pozem- kové v ten rozum změněn, aby byla tato daň bez ohledu na velkost hospodářství od- pisována. Podobný návrh podal také Dötz a spol. Na snížení een soli byli učiněny v po- sledním zasedání říšské rady následující ná- vrhy: Posl. Szajer navrhl snížení ceny soli kuchyňské z 11 na 4 kr., soli pro dobytek na 1 kr. za kg a zřizování c. k. skladů solí v každé obci. Posl. Zimmer navrhl, aby byla cena soli pro dobytek na 3 K snížena. Posl. Haneis navrhl, aby byla sůl pro dobytek pro- dávána za cenu výrobní a aby v každém okresu byl zřízen alespoň 1 prodej soli. Posl. Kasper navrhl snížení ceny soli kuchyňské na 7 h, soli pro dobytek na 3 h za kg a učinil také návrh, aby soli pro dobytek nebyly přimisovány látky zdraví škodlivé. Snížení nákladů dopravy strojených hnojiv na polovici nynějších sazeb bylo navrženo na říš. radě posl. Kliemannem a spol. Na- vrhovatelé ukazují, že při nynějších vysokých sazbách dopravních se strojená hnojiva tak zdražují, že jich používání se hojněji rozši- řovati nemůže. Mnohdy převyšuje náklad dopravy i na menší vzdálenosti dvoj- i troj- násobní cenu dopravovaného hnojiva Na ulevení branné povinnosti byly učiněny v nynějším zasedání četné návrhy. Zvláště pak žádáno, aby byla snížena presenční služba žáků rolnických škol na 2 leta; aby synové rolníků, kteří navštěvovali nižší hosp. školy, byli odváděni toliko k záloze a aby záložníci, náležející stavu rolnickému — v čas žní a důležitých prací polních — nebyli na cvi- čení povoláváni a v čas potřeby na dovo- lenou propuštěni. — Také byl učiněn návrh na všeobecné snížení vojenské služby na 2 leta. Návrhy tyto se netoliko na říšské radě, ale také na sněmích, zvláště pak na sněmě král. Českého, každého roku opakují, avšak nad tužbami sborů zákonodárných a zástupců lidu stojí všemohoucnost odmítavého min. války. Zemědělské vzdělávání vojska v Itali postupuje. Od r. 1898 byly zaváděny hosp.