Str. 378.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXVI.

a správně neposoudil mohutný rozmach německého průmyslu a tržby v posledním desitiletí, prohlašuje, že jest jedině země- dělstvi základem hospodářské neodvislosti Německa. Zvláště pak ukazují, že v Ně- mecku v l. 1882—1895, kdy bylo pro- vedeno poslední sčítání obyvatelstva podle zaměstnání, vzrostl počet obyvatelů za- městnaných při zemědělství z 8,236.000 na 8,292.000, tedy o 0.68%, oproti tomu počet obyvatelů zaměstnaných při hornictví, průmyslu, obchodu a dopravě ze 7,966.000 na 10,619.000, tedy o 33,3%, jakož i že při těchto odvětvích bylo zaměstnáváno o 2,327.000 obyv. více nežli při zemědělství. Průmyslníci němečtí vytýkají hr. Bülo- wovi, že uznávaje nezbytnou potřebu zvý- šení obilních cel a přiznávaje současně nezbytnou potřebu zachování cizích trhů německému průmyslu: nevyložil a nedo- kázal, že zavedením vyšších cel obilních nebudou náklady výroby průmyslové (zvý- šení mzdy) zvýšeny a že ve státech, z nichž Německo dosud plodiny přiváží, nebudou zavedena odvetná cla, jimiž bude ztížen vývoz výrobků průmyslu německého. Statistikou cen jest dokázáno, že když bylo obilí v Německu clem zdraženo: toto zdraženi mělo vždy vliv na stoupání mzdy, tedy na zvyšování nákladů výroby. V posledním desítiletí nastaly u výrobě průmyslové, v tržbě a vzájemných stycích a poměrech těchto odvětví národního ho- spodářství veliké, druhdy netušené proměny. Velký průmysl německý musí podržeti cizé trhy a musí dobývati trhy nové, má-li zůstati na nynější výši a nemá-li zakrněti a klesnouti. Toť hlavním cílem nynější svě- tové politiky, zvláště pak kolonijní politiky říše německé. Německo vyváží do ciziny při úhrnném vývozu zboží za 4362 mil marek za 2712 mil. tovari! Tento fakt nejzřejměji dokazuje, jaké důležitosti jest zachování cizích trhů ně- meckému průmyslu a národnímu hosp. Ně mecka vůbec. Na zachování těchto trhů podniká Německo ohromné náklady na své loďstvo a odvažuje se přímo krkolomné politiky kolonijní. Obchodnictvo německé vystříhá před vy- voláváním celních zápasů se státy, v nichž nalezá německý průmysl trh a ukazuje k nebezpečí, jež by z uzavírání německých trhů přívozu plodin, zvláště z Rusi, ně- meckému průmyslu mohlo vzniknouti. Z kruhů německého obchodnictva ozý- vají se výstražné hlasy proti chauvinisti- ckému tvrzení hr. Bülowa, že by Německo nebylo od ciziny hospodářsky odvislým; i dokazuje se, že dosavadní trh německému průmyslu v cizině nemůže býti zachován přerušením vzájemné výměny zboží a za- hájením celních zápasů i se státy, jež nejvíce výrobků německého průmyslu ku- pují a z nichž při své dosavadní pasiv- nosti u výrobě plodin Německo chleboviny a j. plodiny přivážeti musí. Německému průmyslu nejvíce prospěly dosud platící tržební smlouvy, jež bylo Německo uzavřelo za výhodných pro svůj průmysl podmínek s Rakouskem, Italií, Švýcarskem, Belgií a Ruskem, na základě vzájemných ústupků při clech obilních. Bez takových kompensací vůbec nebude lze nové tržební smlouvy uzavírati.

Tržební smlouvy nebude s Německem zajisté žádný stát uzavírati, aby otevřel své trhy německému průmyslu, nebudou-li jemu Německem poskytnuty a zabezpečeny rovnocenné výhody usnadněním vývozů plodin na německé trhy. Snad ani nejvýstřednější obhájcové celní samostatnosti Německa nebudou se do mnívati, že by státy, v nichž průmysl ně- mecký nalézá hojného odbytu, po zavedeni celní autonomie v německé říši, zavedením samostatných sazeb celních proti Německu otálely, anebo že by — zvláště státy v pě- stování obilí a j. aktivní — vyhledávaly kompensäce ve clech obilních? Hr. Bülowem zahájeným obratem v tržební politice německé v prvé řadě dotknuta jest Rus, jestiť Německo hlavním trhem na její plodiny hospodářské a j. Z Rusi bylo zboží přiveženo do Německa r. 1893 za 353.4 mil. marek (8.5% celého přívozu), r. 1899. 715.9 mil. mrek (13.9 % celého přívozu); vývoz z Německa na Rus činil r. 1893 činil 184.6 mil. mk. (5.7% celého vývozu), r. 1899. 437.4 mil. marek (9.7% celého vývozu Německa). V r. 1899 do Německa vůbec přivezeno z toho z Rus tun za mil. mk tun za mil. marek 332.311 43.7 pšenice 1,370.851 180.4 64.9 460.368 52.7 žita . 561.25 2.1 3.3 27.217 17.572 pohanky 57.1 ječmene 1,104.250 127.9 576.473 259.147 28.5 131.031 14.0 ovsa 135.2 126.604 10.4 kukuřice 1,626.595 8.7 mouky . 161.876 22.6 61.594 22.1 57.5 267.992 otrub a p. 687.811 30.966 0.9 7.403 bobů 4.4 67.070 9.5 7.8 57.408 hrachu . 3.0 čočky 15.314 3.3 14 240 1.4 254.139 brambor 10.4 37.914 96.3 37.4 112.579 47.914 vajec . . 5.0 381 5.8 294 kaviaru 118.796 88.8 36.234 18.1 koní kusů 70.287 4.9 69.829 4.8 prasat „ 49.678 23.8 45.007 21.2 . lněn. sem. 266.019 20.4 54.9 201.654 30.5 6.4 jetel. sem. 31.527 6.411 21.3 21.462 7.4 řepky . 105.321 57.494 9.5 petroleje 106.624 17.6 Z Německa bylo vyvezeno r. 1899: tun za mil. M tun za mil. M 10.835 0.8 surového železa . 182.691 12.1 73.575 10.7 kujného železa a p. 193.935 27.1 9.425 1.1 109.813 13.9 dlah 33.405 24.2 hrubého zboží želez. 205.935 144.3 5.230 62 lokomobilů . 11.063 13.3 strojů po výtce želez. 204.211 165.9 59.848 47.9 zlatého a stříbr. zboží107.021 48.7 6.253 6.3 příze bavlněné . . 9.688 22.9 387 1.3 vlněné . . 8.900 57.3 1.239 8.0 468 3.4 vlněných tkanin . . 20.183 144.3 161.876 22.6 61.594 8.7 mouky Ruská vláda, jak vyloženo v čís. 28. bez odkladu dala k zahájenému útoku Německa energickou odpověď a přistoupila k odvetě Ruští státníci pokládají hr. Bülowem ohlá- šené zvýšení obilních cel za rozhodnou pře- kážku obnovení tržební smlouvy s Něme ckem a neobmezují se pouze na diplomatické vystříhání, ale přistupují k činné odvetě Již zamezuje ruská vláda objednáván strojů a j. v německých závodech, obme zujíc uzavírání obchodů německým cestu jícím a stěžuje dopravu. Velké nebezpeč hrozí německému zemědělství zápovědí od- cházení ruského dělnictva na práci do Ně- mecka. Tento energický postup ruské vlády vzbudil v kruzích němec. průmyslnictva a obchodnictva velke znepokojení, jež se ne- podařilo hr. Bülowovi opětným objasňo- váním situace na říšském sněmě zažehnati.

lnu

V Italii proniklo po projevech hr. Bülowa mínění, že bez obnovení tržebních smluv také prodloužení trojspolku jest nemožným. Nynější tržební smlouva Rakouskaa Německa s Italií byla uzavřena hlavně z politických příčin, t. j. na sesílení hospo- dářsky slabé Italie jako člena trojspolku. Italie nemá arciť na zvýšení obilních cel v Německu valného zájmu a odporuje toliko zvýšení cel na jiné plodiny hospo- dářské, jež hr. Bülow také přisliboval. Tržební styky Německa s Italií nejsou arci té důležitostí, jako styky Německa s Rusí. Do Německa bylo z Italie zboží přive- zeno r. 1899 za 197.0 mil. marek (3.49% celého přívozu); do Italie bylo z Německa vyvezeno r. 1899 za 116.0 mil. marek (2.7% celého vývozu). O novém tržebně-politickém programu hr. Bülowa dosud ani rakouská, ani uherska vláda úřadní projev neučinila, jakkoliv také v našich odborných kruzích se vážné následky tohoto obratu v politice německé pro naši výrobu a tržbu plně postřehují Tržba Rakouska s Německem v posledním 10letí poměrně nepostoupila, alebrž klesla. Do Německa bylo z Rak.-uherské říše zboží přivezeno r. 1893. za 580.2 mil. marek (14.0% celého přívozu), r. 1899. za 730.2 mil. marek (12.6. cel. přiv); z Německa bylo do naší říše zboží vyvezeno r. 1893. za 420.5 mil. marek (13.0% vývozu), r 1899. za 466.0 mil. marek (10.7% vývozu). Zvýšování cel na chleboviny v Německu nemá pro naši polovici říše, jež jest v pě- stování chlebovin pasivní, pronikavého významu. Německo naše zemědělství po- vážlivě poškozuje ztěžováním vývozu na- šeho ječmene, sladu, chmele a j. Při obnovování tržebních smluv nebude míti upravení cel na pšenici a žito pro nás sice takové důležitosti, jako ještě před 10 lety, avšak tím arciť obnovení těchto smluv usnadněno nebude, zvláště proto, že v této otázce zájmy naší polovice říše se se zájmy Uher neshodují. Uherští agrárníci trvají na tom, že bude v Německu sotva možno při provedení programu hr. Bülowa, při vydatném zvý- šení obilních cel s jinými státy nové tržební smlouvy uzavříti a že nabudou v Německu platnosti autonomní sazby celní, a za těchto poměrů že nebude lze také Rak.- uherské říši tržební smlouvy obnoviti. ale že musí zavésti autonomní sazby celní. Uherští agrárníci se netají nadějemi, že při zmaru vyjednávání o nové tržební smlouvy energickou a bezohlednou agitací dosáhnou stěžejního cíle své politiky: za- vedení vysokých ochranných cel autonomní celní sazbou v naší říši. Při této ochraně by arciť Uhři také na trzích rakouských bezohledněji než dosud kořistili. Po dosavadních zkušenostech jsou za- jisté oprávněny obavy, že my přistoupíme k jednání o obnovení tržebních smluv opět — jako obyčejně — bez náležité přípravy a že při tomto, zvláště pro ho- spodářskou budoucnost naší polovice říše rozhodujícím smlouvání, zase zvítězí na prospěch Německa politicke zájmy nad na- šimi životními zájmy hospodárskými, jakož i že při tomto vyjednávání z naší poli- tické rozháranosti a malomocnosti opět svrchovanou měron budou těžiti Uhři.