ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1bfb1b8a-dffb-491d-a6c9-3e1cc026b6cd
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 10
#1 alto_textblock #1
Ročník I. C. Budějovice, dne 17. října 1902. Číslo 17.
#2 alto_textblock #2
NOVÝ
#3 alto_textblock #3
Vychází každý týden v pátek. 0A Redakce, administrace a expedice M Předplácí se: pro Rakousko: ročně K 480, půlročně Za inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned ca Rudolfovská třída číslo 14. v Českých Budějovicích, c K 240, čtvrtletně K 1-20. Pro Německo na rok K 548. při objednáni.+Jednotlivá čísla za 8 haléřů.•Pro ostatní země na rok K 6-88.
#4 alto_textblock #4
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Česká ulice číslo 18.
#5 alto_textblock #5
P. T. našim předplatitelům, kolpor- térům a prodejnám! Obracíme se posledně již na veškeré naše ■dlužníky, kteří neuznali dosud za správné, vzdor všemu upomínání, s námi se vyrovnati, s připomenutím­ by tak co nejdříve učinili. Příštím - číslem počneme uveřejňovati všecký ty, kteří nám dosud dluhují. Administrace.
#6 alto_textblock #6
Klerikální zloději.
#7 alto_textblock #7
Jsme zvyklými čísti dosti často, že v Římě sebral sv. Otci některý pobočník jeho značnou sumu peněz a prchnul s ní anebo ji prohrál v hazardní hře. Také různé kongregace klerikální­ často podobné neštěstí stiline. Nezřízeným životem leckterého pomazaného marnotratníka prohýřena jest veliká část jejich jmění na lidu vyžebraného, anebo různými intrikami od sfana- tisovaného člověka vynuceného hrozbami muk posmrtných, na úkor vlastního příbuzenstva dotyčného.­ Co však odkryto bylo nyní v Praze, přesahuje všechna předešlá klerikální zlodějství a darebáctví.
#8 alto_textblock #8
»Právo Lidu« přineslo před dvěma měsíci sensační odhalení, že v záložně Svatováclavské v Praze defraudovány byly sumy peněz a uvedlo jméno jednoho ze zlodějů. Byl jim Ort, nedávno zemřelý a pohřbený za největších oká- zalostí, jako nejzasloužilejší velikán, »nejvzornější­ vlastenec, dobrý společník atd. O Ortovi bylo »Právem Lidu« dokázáno, že život jeho neodpovídal příjmům jeho, člověk ten ani nežil, ale hýřil po všechna poslední léta a kolem sebe shromažďoval ještě různé přátelé a zejména »přítelkyně«. A ty slavily orgie s Ortem, aniž by byly pomýšlely, za čí peníze vše to je a dovolují-li Ortovi příjmy a jeho jmění takové rozhazování peněz. Ve vlasteneckých kruzích a také v kruzích klerikálních bylo hned boží dopuštění, ne však proto, že Ort kradl a že nebyla nad ním řádná kontrola, ale že »Právo Lidu« — to vlastizrádné a požidovštělé prý — špiní Ortovu památku a špiní ústav, který nalézá se pod ochranou zemského patrona sv. Václava, a požívá v celé zemi nejzasloužilejší důvěru. Žurnalistika praž- ská,, počínaje »Katolickými Listy« a »Národní Politikou« až po »Hlas Národa« a »Národní Listy« spustila bandurskou a kdyby bývalo v její moci »Právo Lidu« s celým personálem redakčním zahnat před inkvisici a postavit mu ihned hranici, byla by to učinila. Redakci »Práva Lidu« zabaveno bylo na žádost herečky Benoniové, která byla »nejmilejší­ přítelkyni« Orta, pět čísel, v nichž poměr její k Ortovi byl uváděn a citováno jak blaze žili na účet Svatováclavské záložny. I žalobu na »Právo Lidu« podala pí. Benoniová — prý pro urážku na cti a taktéž paní Ortová, vdova po defraudantu. »Právo Lidu« nedalo se ale nikým umlčet a uveřejňovalo stále zajímavější zprávy předešlých­ o malversacích ve Svatováclavské záložně a vyslovilo podezření, že Ort bez vědomí jiných osob velkých defraudací dopouštěti se nemohl. A hle, sotva uplynuly dva měsíce, je zde zlodějů­ celá řada a ze všech těch starý lišák katolický kněz, profesor náboženství, notář arcibiskupa Skrbenského, papežský komoří, ma-
#9 alto_textblock #9
jitei více svätých řádů, monsignore Drozd — jest zlodějem největším. Jest 65 let stár a biografie jeho jest následující.­ Narodil se v Praze a tamtéž byl r. 1860 vysvěcen na kněze. Byl kaplanem u sv. Vojtěcha, svého času redigoval klerikální denník »Čech« (nynější »Katolické Listy«) a později stal se katechetou na malostranském gymnasiu. Když byl řadu let působil učitelsky, odešel na pensi. Již tehdy zasahoval do poměrů ve Svatováclavské­ záložně a jeho agitaci se připisovalo, že kanovník Karlach byl svého času z úřadu starosty záložny vytlačen. Monsignoru Drozdovi podařilo se státi se nejprve správcem a později starostou tohoto peněžního ústavu. Příjmy s úřadem tímto spojené činily v poslední době 6000 korun ročně, mimo to měl bezplatný byt. Dále byl co zástupce českých záložen Členem správní rady Živnostenské banky, což spojeno bylo též s remunerací 12.000 K. Tohoto místa vzdal se teprve před několika dny. Hrál důležitou­ úlohu v politické organisaci klerikální­ jakožto člen výboru katolicko-politického spolku pro Čechy. Býval z pravidla vůdcem poutnických vlaků do Ríma. Papež jej jmenoval­ papežským komořím a kardinal hrabě Schon- born arcibiskupským notářem. Mimo to byl od papeže vyznamenám čestným křížem »pro ecclesia et Pontifice«. Jak vidět, zaujímal výtečník tento jedno z nejčelnějších míst mezi našimi klerikály. Jak se proslýchá hrál i na burse. Má značné jmění, které prý po smrti jeho má připadnouti jeho hospodyni a jejímu (a jeho) 231etému synu. Dle dalších novinářských zpráv měl monsignore Drozd se svou hospodyni dětí více a některé dětí jeho »přítelkyň«, kterýchž míval vždy kolem sebe rádějí víc než méně, také jej jak otce ctí a on není k nim lhostejný. Že vedl život kněžského stavu svého nedůstojný­ a že jako Ort hyřil i on a promarnil více než tučné příjmy jeho dovolovaly, dokazují sami »Katolické Listy«, které, když není možno více panamu několika dareby zaviněnou zapřít, píší: Jak jsme již včera uvedli, byl velikým vinníkem zemřelý radikální obecní starší Jos Ort, který do ústavu vnesl kus demoralisace. Ale defraudace páchal ne Ort sám, nýbrž i prof. Drozd s Václavem Kohoutem. Tato trojice — intimní přátelé — byla súčastněna na celé řadě podvodů; tato trojice byla smluvena přímo a jeden bez druhého dle všeho nic nepodnikal. Tito tři provedli různé malversace z prvu a věc si zapisovali, později však prováděli celou známou nyní malversaci úplně bezohledně. Vyšetřilo se, že hráli všichni tři vášnivě na burse a že vedli o tom své záznamy, jež nalezeny byly v zásuvkách stolu Kohoutova a zněly na jména: Polda, Vašek, Honza — oni vedli si o svých výhrách i prohrách celé knihy, v nichž ovšem vyznali se jen sami. Knihy tyto od r. 1882 vedl pokladník Kohout, v jehož zapečetěném stolku vše nalezeno. Ten také dal dceři své, vdově po rolníku ve Voko- vicích, 60.000 korun věna, jež ovšem nyní právem obstaveny. Že však mimo Orta a Kohouta veliký podíl na defraudaci má prof Drozd, vysvítá z vkladní knížky Svatováclavské záložny s její stampiglií z r. 1882 číslo stránky hlavní knihy 79/1, kde profesor náboženství­ Jan Drozd jako starosta žáložny, v níž pokladníkem­ byl Jos. Venus a účetním V. Kohout takto manipuloval: (Katolické Listy« tu podrobně uvádějí záznamy v knížkách vkladních, dle nichž si Drozd »vypůjčil« — arciť že nic nezplatil — r. 1882 ze záložny­ 3670 zl., r. 1883 4230 zl., r. 1884 14.900 zl., r. 1885 2700 zl., r. 1886 2950 zl.) Tu v kníze vkladní je stránka vynechána — vidno, že odtud a sice ode dne 12. května 1887, kdy prof Drozd vybral si 350 zl., bylo bráno napořád a již bez záznamů. Pánové patrně si úplně porozuměli.
#10 alto_textblock #10
Škoda páčí se do milionů korun a lze předpoklá- dati, že i revisoři nesou na věci vinu a že bez viny nebyl ani dlouholetý revisor, finanční rada a člen zkušební komise pro státní účetnictví Bürgermeister, na nějž starosta Drozd vždy při nějaké výtce ohledně účtování se odkazoval. Starosta prof. Drozd před katastrofou dle všech známek ujeti chtěl as do Ameriky, neboť se chystal s hospodyní svou odebrati se do letohrádku zlatníka p. K. v Řevnicích, jenž mu nabídl k disposici dva pokoje — pro forma. Odjezd, jak známo, překažen byl zatčením na zakročení výboru záložny Svatováclavské.­ Podotknouti dlužno, že prof. Drozd dle stáAají- cích informací páchal různé podvody. Tak prodal druhdy proti vůli výboru a bez jeho vědomí cenných papírů za 200.000 K, při nichž 40.000 K vydělal — pro sebe. On půjčoval o svě ujmě při stavebním úvěru až na 13 procent, poskytoval také peníze úvěr hledajícím přímo bez výboru. Také na svého bratra nechal směnky přímo vypláceti, takže jich zbylo v poslední­ době za 25.000 korun. Charakteristické jest, kterak prof. Drozd psal Herzigovi z cest svých: »Vysoce zasloužilý vrchní pokladník«­ — při čemž přál mu vždy »štěstí, zdraví a hojnost peněz«. On také sám jezdíval jako starosta na všechny vyšetřování hypoték a sice obvykle se svou hospodyni A. Mádlovou a s mladým Janem Fričem, (Syn prof. Drozda, jak klerikálové sami doznávají.­ P. r.) nyní dobrovolníkem 8. pěšího pluku ve Vídni, a tu se nechával hostiti, ba vozíval s sebou i výslužky. Je to sice činnost neobvyklá u profesorů náboženství,­ ale neprozrazuje nic jiného, než prohnaného chlapa, jenž se ničeho nelekal. A »Národní Politička«, která se namáhá učinit Drozda, uvězněného nyní v novoměstské trestnici pražské — choromyslným, také nemohla se ubrániti v tom velikém vzrušení jaké v Praze nyní panuje a řekla: »Bylo známo, že předseda msgr. Drozd byl v záložně pravým pašou.« (Když však »Právo Lidu« počalo na to ukazovat,­ vštěkala na ně jak pravá čubička. Pozn. red.) A žaluje dále na Drozda: Stávalo se nejednou, že byl někomu na realitu povolen výborem úvěr nižší, poněvadž se vyšetřilo, že realita neměla té ceny, jak v žádosti za úvěr bylo uvedeno. Žadatel za půjčku dověděv se to, vstoupil do přitmělé komnaty, ve které Drozd obyčejně trávil a kde stály vždy připravené láhve nejlepších vín. Tam žadatel za půjčku pobyl nějakou čtvrt hodinky, načež vešel s Drozdem — a oběma zářily tváře — do místnosti záložny. Předseda Drozd zavolal k zábradlí­ řiditele Kohouta a šeptal s ním chvíli. Na to krátce usnesení výboru změněno, aniž byl výbor tázán a žadateli zvýšen úvěr často o 10.000 i 15.000 zlatých. Předseda Drozd tvářil se vždy na venek jako lidumil, ale ve skutečnosti byl drsným, bezohledným člověkem a sobcem, který neměl ani za mák citu, jak to ukázal, když surově vystrčil z místností záložny ženu českého spisovatele se čtyřmi dětmi, která úpěnlivě­ prosila, aby jejího muže nepropouštěl ze služby. Co Drozd odával se životu labužnickému, co utrácel tisíce na své choutky, odňal 30 zl. měsíčně­ ubohému spisovateli, jehož vinou bylo jen to, že nedovedl býti podlézavým. Vědělo se rovněž, že Drozdův život soukromý nebyl bezúhonný a zvláště aféra, při které jeho hospodyně­ Madleová zachovala se k 85leté matce Drozdově s bezpříkladnou surovostí, vzbudila před několika lety upřímné rozhořčení v kruzích duchovenských,­ takže bylo tehda o tom již uvažováno, aby byl s čelného místa svého odstraněn. Ale Drozd dověděv se o tom, zachechtal se a pravil k členu výboru: »Však já se postarám o to, aby valná hromada byla taková, jakou prospěch záložny vyžaduje.« Za prospěch­ záložny považoval ovšem prospěch svůj. Msg. Drozd byl také cestovním maršálkem poutí do Říma, ale poslední cesty se již pro »churavost« nesúčastnil. Příčinou toho však bylo zakročení deputace,­ která konsistoři předložila jakýsi pamětní spis, v němž msg. Drozd nebyl právě líčen jako askéta. (= kajícník, pozn. rod.) Ukradené obnosy Svatováclavské záložně určitě zjištěny ještě nejsou, předkládá se však, že přesahovat budou — čtyry miliony korun.