#1
alto_textblock
#1
6. února 1901.
#2
alto_textblock
#2
Císlo 37
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana 5.
#5
alto_textblock
#5
Z Bukurešti, 5. února. (C.-B.) Včera
vyměněny ratifikace obchodní smlou vy
řecko-rumunské a dnes byla uveřejněna
v úřadních novinách.
Z Berlína, 5. února. (C.-B.) Poslaneck
sněmovna pruská rokovala o průplav n
předloze. Posl. Wierer (svobodomyslná
strana lidová) vyslovil se pro předlohu. Ministe
zemědělství bar. Hammerstein prohlásil,
propadne-li středozemský průplav, propadnou
také všecky ostatní vládní návrhy. Chce-li Ně-
mecko soutěžiti na světovém trhu, nesmí zdr-
žovati rozvoj komunikací. Posl. Pappen-
haimer (kons.) navrhuje, aby předloha při-
kázala se 28člennému výboru. Ujalo se slova
ještě více řečníků, načež bylo další rokování
odročeno na zejtřek.
Z Berlína, 5. února. (Zvl. tel. »N. L.«)
Ze všech krajů docházejí zprávy o demon-
stracích proti chystanému zvý-
šení ola.
Z Madridu, 5. února. (C.-B.) Příjmy
z daní v lednu t. r. převyšují ony z ledna roku
min. o 1,630.000 peset.
#6
alto_textblock
#6
Národní hospodář.
#7
alto_textblock
#7
Zprávy.
Nové obchodní smlouvy. Otázka nových
obchodních smluv zatlačována jest u nás ná-
rodnostní otázkou v pozadí. Zatím co v Ně-
mecku diskuse o nich stojí v popředí života
veřejného, zatím co v sousední říši sílí boj
mezi ohromnými dvěma tábory, zemědělcia
průmyslníky, pokládá se u nás budoucí úprava
obchodních styků našich s Německem za otázku
odborných kruhů. A přece zasáhnou přiští ob-
chodní smlouvy hluboho v náš hospodářský
rozvoj a bylo by bláhovo zapírati si, že v tomto
velkém boji interesů, jehož výsledkem obchodní
smlouvy budou, zvítězí ten, kdo bude
k zápasu lépe vyzbrojen a pri-
praven. Náš zemědělec i náš živnostník,
obchodník i továrník — všichní pocítí vítězství
nebo prohru. Zemědělské radě i obchodním
komorám naším přísluší zásluha, že pracují
úsilně tam, kde jinak bylo by ticho. Společná
práce obchodních a živnostenských komor ra-
kouských organisována bude nyní na dálo
v ústředním sboru obchodních
živnostenských komor a ústřed-
ního spolku průmyslníků v Ra-
kousku, do něhož vysílají komory i spolek
uvedený po 2 zástupeích. Úkolem ústředního
sboru jest určiti referenty o jednotlivých odvět-
vích průmyslových, sbírati statistický a literární
materiál, raditi se o referátech a upravovati
dobrozdání, vydávati spisy o obchodně-politi-
ekých otázkách. Schůzím ústředního sboru před-
sedají střídavě presidenti obchodních komor
brněnské, pražské, štyrsko-hradecké, liberecké
vídeňské a spolku průmyslníků. Náklady nesou
obchodní komory a spolek průmyslníků. Jest si
jen přáti, aby v tomto ústředním sboru došly
důkladného i hlubokého porozumění i potřeby
našich živnostníků, těchto širo-
kýchvrstev národa, jichž posí-
lení jest tak důležito pro náš ho-
spodářský pokrok. Ale i živnost-
nictvo samo musí ve svých organi-
sacích zkoumati a tlumočiti své
potřeby, kterým ani my nikdy ne
odepřeme podpory a propagace.
B. Společnosti s ručením obmezoným
Jak jsme již sdělili, zamýšli vláda podati říšské
radě návrh nového zákona akciového, jímž při-
puštěny býti mají i u nás společno st
s ručením obmezeným. Tato — u ná
dosud neznámá — forma kapitalistického sdru-
žení jest původu německého a vytvořena v říši
německé zákonem z 20. dubna 1892, modií-
kovaným čl. 11. uv. zák. k zákonu obchodní
mu. Mnohotvárnost moderního života hospodář
ského vyžadovala — jak motivy zákona praví —
aby vytvořena byla pružnější forma podnikatel-
ská, než jakou jest společnost akciová, př
které by nebylo četných složitých formalit za-
kládacích. Šlo zvláště o to, aby usnadněn byl
přechod podniků na větší počet dědiců vlastní-
kových, kteří je dále vésti chtěji, pak o to, aby
umožněno bylo věřitelům převziti a vésti pře-
dlužené podniky a stejně vyskytla se potřeba
nové formy této při závodech, které povahou
svojí předpokládají obmezené ručení (mistní
vzdálenost jednotlivých částí podniku, častě
změny v předmětu obchodním neb výrobním
a p.), anebo které nemohou vedeny býti složi
tým apparátem akciovým a vyžadují větších
kapitálů (na př. společnosti koloniální a pod.).
Společnosti s ručením obmezeným jsou ve
smyslu německého zákona podniky, pro-
vozované řadou osob pod společ-
nou firmou se zvláštním jměním
společenským, utyořeným z podílů
společníků, jichž ručení za zá-
vazky společnosti jest obmezeno
na výši podílů (Kleinwächter). K zalo-
žení jest třeba soudní neb notářské listiny,
práva osoby právnické dostanes
společnosti zapsáním v rejstřík. Správu závodu
vedou obchodvedoucí, kteří nemusí býti
podllníky. Dozorčí rada předepsána není. Kme-
nový kapitál musí nejméně 20.000 marek,
členský podíl musí činiti nejméně 500 m.
Podily společníků nemusí býti stejny, musí býti
však vždy stem dělitelny, jsou p ř'e v o di-
telny pouze notářskou neb soudní listinou
následkem čehož nejsou na bursu při
puštěny. Obyčejně se také nevydávají ani
zvláštní listiny 1o nich. Ve vnitřním vedení
přísluší společníkům mnohem více práv než akcio-
nářům. Náhradní povinnosti — vyjma
povinného splacení podílu — oproti věřitelům
není; společníkům jest však volno převzíti oproti
společnosti samé zvláštní úhradní závazky, jež
však platí jen ohledně společnosti. Firm
společnosti musí obsahovati označení
»s ručením obmezeným.« Za nevymožitelné
podíly ručí společníci dle poměru svých podilů.
Společnost končí buď rozejitím se (se sou
hlasem členů), konkursem neb rozsudkem
soudním (k žalobě na zrušení jsou oprávnění
společníci, jichž podíly činí 1/1o celého kmeno
vého jmění). Jak patrno, jest tata forma pod-
nikatelská jakýmsi přechodem mezi společnost
veřejnou a akciovou společnosti. V Némecku
se dosti poměrně osvědčila. R. 1896 bylo již
společnosti podobných 1152 s kapitálem 488
#8
alto_textblock
#8
metr
#9
alto_textblock
#9
mill. m. V konkurs upadlo r. 1895 celkem 6.
v r. 1896 pak 21 společnosti. Ovšem jsou
zkušenosti se společnostmi těmito učiněné dosud
nepatrné a jejich praktický význam bude lze
oceniti teprve později. Již nyní ozývají se pal
hlasy volající po zostření úhradní povinnost
oproti věřitelům. Dojde-li k projednání návrhu
v radě říšské, bude nutna však za všech okol-
ností větší opatrnost, než jak tomu bylo př
jednání sněmu německého. Z literatury
budtež uvedeni: Kleinwächter v Schön
bergovu »Handbuch«, potom citovaná literatur
L. Goldschmidt »Alte und neue Formen
der Handelagesellschaft«, K. Cosack »Leh
buch des Handelsrechtes«, E. Rose ntha
v H. d. St.
B. K statistice českého a německého
kapitálu v Čechách. V r. 1900 bylo v král
českém celkem 136 akeiových společ
ností s akciovým kapitálem 310,847.308 K-
ze společnosti těchto bylo českých 83
s akciovým kapitálem 92,427.200 K, něme-
ckých 53 s akciovým kapitálem 218,420.108 K-
Nejmenší česká společnost akciová měla ka-
pitálu 14.000 K, největší 18,000.000 K, nej-
menší německá 42.000 K, největší německ
25,000.000 K. Převaha kapitálu německého
jest opravdu obrovskou. Kdyby kapitál akciovýeh
společností odpovídal číselné síle obou národů
v českém království, připadalo by na Čechy
198,942.287 K a na Němce 111,905.021 K
Z toho nejlépe patrno, jak ještě mnoho
práce nám zbývá a jest podstoupitiz
hospodářskou emancipaci naši.
Kapitálová sila českých a německých spo-
lečností vysvítá nejlépe z tohoto srovnání
Akciových společností s kapitálem
do 100.000 K . . 6 českých 2 německé
od 100.000 do 500.000 K . . 41
»
od 500.000 do 1,000.000 K . . 16 » 5»
o 1,000.000 K . . 7 » 12
o 2,000.000 K . . 7 , 4
,
o 3,000.000 K .
o 4.000.000 K . . 2 ,2
o 5—10,000.000 K . . — . 9
o 10—15,000.000 K . . — 8
o 15—20,000.000 K . . 1
nad 20,000.000 K
#10
alto_textblock
#10
úhrnem 83 čes. 53 něm.
Jsme teprve v počáteích svého hospodářského
rozvoje. Zkoušíme teprve síly své a počínáme
je organisovati. To jasně patrno i z toho, že
síla našich akciových společností tkví ve spo-
lečnostech, vládnoucích kapitálem od 100.000 K
do 1,000.000 K. I hospodářský vývoj
musí býti postupným — teprve
z úspěchů vzroste i u nás chuť podnikatelská
a malé dnes závody vzrostou — osvědčivše se
— ve velkozávody. Dnešní převaha kapitálu
německého nás proto neleká, naopak: bude
jen vzpruhou našemu podnikání. Německý kapitál
v Čechách má svou dosti dlouhou minulost
mnoho úspěchů vděčí přízni vídeňských vlád,
které v něm rády spatřovaly a spatřují svou
zbraň proti našim snahám. Na jak dlouho?
Značná část akciových hodno
německo-českých není dnes v ru-
kou německo-českých — jich vlastníe
jsou příslušníky německé říše. Odtud také
ona sklonnost velkozávodů severočeských k ně-
mecko-rakouské unii celní a odtud ta jich
známá gravitace za hranice Čech i Rakouska.
Jak velké jest tu poslání českého kapitálul
Nejen o hospodářské naše sesílení a o emanci-
paci naši jde — český kapitál bude vždy
brzdou odstředivým snahám kapitálu německého.
Proto jest nám současný rozvoj — třeba jeho
počátky byly malé — opírající se o solid-
nost a reelnost podnikání, dobrou
známkou do budoucna. Nejde zatím ještě
o effekt ciferní — ale o řádnost, pocti-
vost a práci ctle vědomou.
Z trhu hnědouhelného. (Pův. zpr. »Národ
Listů«.) Situace na trzích uhelných jak tuzemských
tak zahraničních se v době poslední zhoršila; tak
znějí všechny zprávy situační a stejně zhoršily s
poměry na trhu hnědouhelném. Počátkem měsíc
ledna rozšiřovány ještě tendenční zprávy o hnuií
stávkovém, uměle nastrojeném, jímž mělo se dosíc
znepokojení odběratelstva a vznítiti větší koupěchti
vost. Celá tato akce stala se však bezúčelnou, jak-
mile počátkem měsíce ledna tuhé mrazy samy se po
staraly o zvýšenou spotřebu a tudíž větší odbyt
o jakési znepokojení konsumentů, jež stalo se pev-
ným uzavírkám přístupnějším. Obrat tento aspoň
z částí měl v zápětí oživení nálady tržní a větší
nával nových zákazek, ačkoliv obtížným postavením
mnoha průmyslových odvětví a krátkou kampaní cu-
kerní druhům uhlí malozrnného ubylo citelně za-
kázek a doly i z restringované těžby musily částečně
tyto méně odbytné druhy deponovat. Obrat tento po-
trval s chladnějším počasím jen přes polovici ledna
a oblevou zase poměry se zhoršily, tak že ku konci
měsíce ledna a počátkem února bylo ochabnutí po-
ptávky nejen v uhlí průmyslovém, nýbrž i v uhlí
pro spotřebu v domácnosti citelným a všeobecným.
V obchodu kamenouhslném, jenž přece více je roz-
tříštěn, bylo přirozeným důsledkem těchto poměrů
zmírnění cen a dalo se všeobecně očekávati, že také
v pánví hnědouhelné přirozené poměry budou sil-
nější nežli zvůle tichých kartelářů. Než, vyjma oje-
dinělé případy, ke snížení cen tu nedošlo a dána
přednost omezování těžby a deponování druhů za-
nedbávaných na dolech. Právě okolnost tato svědčí
o škodlivém vlivu tak zv. tichého kartelu mezi nej-
většímí společnosími uhelnodolnými v pánvi hnědo-
uhelné, representovaného dvěma velkokomissionáři
ústeckými, s nímž nutně a mlčky jsou ostatní menšt
těžařstva a doly solidárními. Prodeje na delší ob-
dobí setkávají se pochopitelně s obtížemi, ježto kon-
sumentí hledí vyčkati doby ještě příznivější a vý-
hodnější. Mírné počasí možná urychlí zahájení kam-
paně v cihelnách a vápenkách, čimž by se zanedbá-
vanému uhlí ořechovému dostalo více odbytu. Také
ovšem zvýšení dopravného za uhlí ve vývozu přes
hranice působí nemalé obtíže při obnovování uza-
vírek s odběrateli zahraničnými. Vyhlídky pro ob-
chod uhelný v období jarním a letním nejsou nijak
skvělé a nutno vyčkati, zda později přece snad roz-
hodující činitelé podvolí se silnému tlaku poměrů
ceny sníží. Bude-li už v brzké době doprava uhelná
k Labi zahájena, pak máme za to, že poměry tržní
v období letním budou velmi neutěšeny, poněvadž
zakázky po zahájení dopravy vyřizované budou
období pozdějším citelně postrádány. Tyto přirozené
konsekvence musily se po tak bezpříkladném přepí-
nání příznivé konjunktury tržní v roce minulém do-
staviti. Dle posledních zpráv našla mostecká společ-
nost v revíru oseckém ve značné hloubce nové lo
žisko znamenitého uhlí hnědého
Malodráha Král. Dvůr—Beroun—Koně
prusy. V měsíci lednu t. r. bylo dopraveno 6715
tun nákladu, začež se přijmulo K 7068. Od 1. ledn
1901 bylo celkem 6715 tun dopraveno a činí celkový
příjem K 7068, což se rovná K 7068 za rok a kilo-
Depresse na anglickém trhu železářském
Následkem účinné německé a americké soutěže
menší spotřeby velkých elektrotechnických továren
nastala na anglickém trhu železářském značná de-
presse. Rada továren na zpracování ocele a železa
pracuje i pod ceny výrobní, začasté jen půl dne —
někteří továrníci závody své zavřeli. Za nutnou
podmínku dalšího rozvoje tohoto odvětví průmyslo-
#11
alto_textblock
#11
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
„ » Plzně r. 1886
» » Teplice r. 1887
» » Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
» »
» » »
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » kom. dl. úp.
„ , » mel. úpisy
„ , » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. ůvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové.
Česká severní dráha . . ..
Buštěhradská dráha . . . .
dto.
Em. 1871
» 1872
dto.
Místní dráha N. Brod- Humpolee
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
dto.
1871
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha
dto.
lit. B.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka.
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu
. . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.
.
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouská sev.-západní dráha
(lit. B.)
dto.
Pražsko-duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev. německá spoj. dráha. .
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolfně
. . .
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. pív. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf. cukru
(Modřany)
.
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
» akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
#12
alto_textblock
#12
Za měsíc Peden vykazují K
Vklady
Sp. chrudimská . . . 325.767
Z. počátecká . . . . 66.388
Z. obchodní v Praze . 119.752
Sp. příbramská . . . 205.656
#13
alto_textblock
#13
vého označují podnikatelé souhlasně potřeb
snížiti ceny uhlí.
Automobil pro dopravu železniční. Jak
»Eisenb. Bl.« oznamuje, vyjednává výkonné ředitel
ství c. k. státních dráh o získání bensinového auto
mobilu, aby s ním provedlo pokusy na některé ze
státních místních tratí v Čechách. Jak známo, zanáší
se také zemský úřad železniční úmyslem, na jedné
z místních zemských dráh pokusiti se o zaveden
automobilu v dopravě železniční.
Konkurs prohlášen byl obchodním soudem
v Praze na jmění firmy Josef L. Perutz syn, ob
chod s osadnickým zbožím v Rakovníku, pokuds
týče na jmění majitele firmy S. Perutze. Konkursní
komisař přednosta okresního soudu v Rakovníku
správce dr. Vilém Reiser, advokát tamtéž. Schůze
věřitelů 11. února, přihlášky do 12. března, likvidačn
stání 15. března.
#14
alto_textblock
#14
Banky, záložny a spořitelny.
První česká diskontní společnost v Praze-
V měsíci lednu bylo od členů diskontní společnost
podáno k eskomptu účetních pohledávek za K
587.879.67. Vklady na knížky přijímají se na 41/2 0
při čemž daň z důchodu platí ústav sám i větší
obnosy bez výpovědi vyplácí,
Občanská záložna v Ústí n. Orlicí koná
valnou hromadu v neděli dne 10. února o 1. hod.
odp. v místnostech záloženských. Účet rozvažný zn
r. 1900 vykazuje aktiva K: Hotovost pokladniční
46.203.77, půjčky 2,233.460.48, vlastní vlady 154.762.50
vlastní cenné papíry 22.072.—, inventář věcí náby
tečných 729 36, úpisy zaručující a cenné papíry
osob soukromých 20.014.—, úroky nedoplacené
39.493.57. Úhruem K 2.,525.735.68. — Passiva K
Závodní podíly 48.948.20, vklady 2.210.585.47, fon
reservní 131.971.48, fond pro možné ztrály 45.393.58
fond pensijní 35.934.56, kauce služební 4000.—, de
posita 25.014.—, přebytky správní 12.396 64, úroky
předplacené 11.491.75.
#15
alto_textblock
#15
Trhy poněžni
Bursa.
V Praze, 5. února. (Pův. zpr. »N. L.e)
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po-
dáváno pouze za:
#16
alto_textblock
#16
peníze zboží
korun
Živnostenské banky . . . . 264.75 —.—
České banky Union . . . . 258.— —.—
České společnosti pro průmysl
210.—
eukerní . . . .
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty
Officiální záznamy jsou
#17
alto_textblock
#17
Z Vídně, 5. února. (Telefonogram »Nár.
Listů«.) (Denní bursa.) Průběh dnešní bursy
byl chabý, jakkoli smýšlení na ostatních bursách
vídeňských bylo pevné. Chabosť zdejší způso-
bena byla obavami, že říšská rada nebude práce
schopna, dále váznoucím obchodem a silnou
reakcí akcil pražské železářské společnosti. Tyto
značně se zhoršily prodejí, podnikanými prý
na český účet. Tím byl poškozen celý trh,
zvlástě šrankovní hodnoty. Značněji zlaciněly
akcie vídeňské městské dráhy, v nichž podnikány
prodeje. Renty, jakož ostatní papíry ukládaci
byly pevny. Na bankovním trhu posléze kre-
ditky, akcie anglobanky, ländrbanky, uherské
průmyslové banky, unionky a rakousko-uherské
banky byly lacinéjší. Dražší byly akcie dolno
rakouské banky eskontní. Z dopravních papínů
akcie dráhy státní, vídeňské městské, duchcovsko
podmokelské a akcie Ferdinandovy dráhy severní
zlaciněly. Mírného zisku dosáhly akcie dráhy
jižní a buštěhradské lit. B. Na trhu průmyslovém
alpinky, akcie pražské železářské společnosti
české báňské, rýmavsko-muráňské, mostecké
uhelné, salgotarjánské, severočeské uhelné, se
verouherské uhelné a schodnické zlaciněly
Dražší byly uherské všeobecné uhelné a tabá-
kové. Devisy a valuty arbitrážními prodeji klesly
Na eskontním trhu peníze velmi snadno.
Bankovní akcepty 31/8—315/1e proc., akcepty
uherských bank 4 proc., 3—6měsíční komerčn
papír 4—44 proc., peštské mlýny 4 1/8 proc.
1—3měsíční vklady u spořitelen 414 proe,
x. Z Vídně, 5. února. (Telef. »N. L.
(Večerní burs a.) Kreditky 664.50 (po —.—)
#18
alto_textblock
#18
31
#19
alto_textblock
#19
41-
#21
alto_textblock
#21
peníne
#22
alto_textblock
#22
96.—
#23
alto_textblock
#23
—.—
#24
alto_textblock
#24
91.50
#25
alto_textblock
#25
93.—
91.75
102.25
96 25
90.—
#26
alto_textblock
#26
98.—
#27
alto_textblock
#27
94.—
94.—
99.—
#28
alto_textblock
#28
94.2
#29
alto_textblock
#29
100.—
#30
alto_textblock
#30
101.20
101.20
101.20
—.—
—.—
—.—
—.—
#31
alto_textblock
#31
90.—
108.—
107 45
127.—
—.—
258.—
—.—
350.—
—.—
674.—
#32
alto_textblock
#32
364.75
306
416.—
3045
1079
—.—
6190
458.—
467.—
177.50
—.—
—.—
—.—
#33
alto_textblock
#33
—.—
#34
alto_textblock
#34
210.—
#35
alto_textblock
#35
——.—
#36
alto_textblock
#36
—.—
#37
alto_textblock
#37
—.—
#38
alto_textblock
#38
—.—
#39
alto_textblock
#39
1500
#40
alto_textblock
#40
—.—
#41
alto_textblock
#41
—.—
#42
alto_textblock
#42
Výplaty
313.284
44.675
70.105
191.830
#43
alto_textblock
#43
—.—
#44
alto_textblock
#44
zbol
#45
alto_textblock
#45
96.50
#46
alto_textblock
#46
92.—
—.—
94.—
92.75
103.25
97.—
#47
alto_textblock
#47
92.—
#48
alto_textblock
#48
99.—
#49
alto_textblock
#49
95.—
#50
alto_textblock
#50
95.—
#51
alto_textblock
#51
9525
——
-
#52
alto_textblock
#52
99.50
#53
alto_textblock
#53
102.20
102.20
102. 20
96 50
#54
alto_textblock
#54
—.—
#55
alto_textblock
#55
—.—
#56
alto_textblock
#56
—.—
#57
alto_textblock
#57
91.—
#58
alto_textblock
#58
108 60
108.45
128.—
—.—
259.—
#59
alto_textblock
#59
360.—
#60
alto_textblock
#60
—.—
678.—
#61
alto_textblock
#61
265. 25
3068
419.—
3055
1030
#62
alto_textblock
#62
6200
461.—
469.—
178.75
—.—
#63
alto_textblock
#63
—.—
#64
alto_textblock
#64
—.—
#65
alto_textblock
#65
—.—
#66
alto_textblock
#66
213.50
—.—
#67
alto_textblock
#67
—.—
#69
alto_textblock
#69
—.—
#70
alto_textblock
#70
1518
#71
alto_textblock
#71
—.—
#72
alto_textblock
#72
—.—
#73
alto_textblock
#73
Diskonto
#74
alto_textblock
#74
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . ..
,
delší lhůty .
Brussel šek a kr. lh. za 100 fr.
delší lhůly
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st
delší lhůty . . ..
Nový York za 10 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty
Petrohrad a ruská města šeka
kr. lh. za 100 rublů ..
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
» delší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» , delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . ..
delší lhůty . . . .
#75
alto_textblock
#75
Rakouské kreditky
. .
. . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . .
Španělské exterieury . . .
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina hut
. .
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl. doly . . .
Gelsenkirchenské uhl. doly .
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . .
Hamb. amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . ..
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . ..
#76
alto_textblock
#76
136.—
#77
alto_textblock
#77
166.—
199.—
388.50
392.—
104.25
268.—
#78
alto_textblock
#78
140. 70
#79
alto_textblock
#79
456.—
#80
alto_textblock
#80
uherské kreditky 667.—, anglobanka 268.—
bankovní jednota 456.—, unionka 533.—
länderbanba 405.25, státní dráha 663.50, jižn
dráha 108.75, polabská dráha 468.—, severo
západní dráha 459.50, turecké tabákové 293.—
rýmavsko-muráňské 457.50, alpinky 424.5
(po —.—), květnová renta 98.45, uherská ko-
runová 92.90, turecké losy 104.50, marky za
hotové 117.61, na ultimo 117.65. Smýšlení
chabé.
Z Vídně, 5. února. (Závěrečné ú řadn
bursy.)
duchcov. podmok. —.—
Únorová renfa . 98.35
Ivovskočernovická 530.—
společná » květ. 98.45
» stříb. 98.35
rakouský Lloyd
458.—
rak. severozáp. dr.
rakouská » zlatá 117.70
468.—
polabská dráha .
» kor. 98.15
177.50
pražsko-duchcov.
uherská » zlatá 117.60
663.75
» kor.
92.95
spol. st. dr. rak.-uh.
108.25
182.—
jižní dráha
státní losy 1854
272.50
» 1860
silniční dr. lit. A.
269.—
» , » B.
po 500 zl. .
alpská montan. sp
423.50
po 100 zl.
severočeská uhlář.
1680.—
státní losy 1864
1505.—
pražská želez. sp.
losy tisské ..
456.—
» úvěrního úst.
rým.-muráň. spol.
292.—
turecká tabák. rež.
vídeň. l. komun.
265.—
rak. zbrojovka
turecké losy ..
—.—
západočeská uhl.
b. anglo-rakouská
—.—
vídeň. stavební sp.
vídeň. b. jednota
—.—
876.—
peštská vagonka
r. úst. pro úv. poz.
796.—
664.25
mostecká uhl. sp.
rak. úvěrní ústav
667.—
1400. —
Schodnica . ..
uh. úvěrní banka
405.—
devisa německá.
b. pro země rak.
117.55
londýnská
532.50
240.90
vídeňská unionka
95.7
—
» pařížská .
česká b. Union
» curvšská . 95.20
Živnost. banka . 264.25
buštěhradská A . 3045.—
dvacetifrank . . 19.15
» B . 1078.—
marka papírová . 117.55
» . 254.—
rubl
dunaj. paroplaveb. 734.—
Vzhledem na tísnící obchodní klid
zůstaly lepší zprávy zahraničné bez
účinku. Při skrovných obratech kursy
většinou vázly. Fražské železářské
slabé, konec na lepší zprávy z meziná
rodního trhu peněžního a na pevný Ber
lín pevnější.
Eskontní sazby 31/4, 41/ procent.
#81
alto_textblock
#81
Devisy.
#82
alto_textblock
#82
Berlínská bursa, 5. února. (Zvláštn
telefonogr. »Nár. Listů«.) Podnět k lepší nálade
na začátku bursy dal jednak pevný Londýn
jednak některé časopisy, uveřejnivše výsledky
předních hutí a dolů uhelných za posledních
10 let. V dalším průběhu vystoupilo obecenstvo
ze své reservy a podnikalo v mnohých hodnotách
na trhu kasovním větší koupě, jež měly
za následek stoupnutí těchto hodnot a přinutily
také kontreminu k úhradním koupím hodnot
železářských a uhlářských ve volném ob
chodě. Celkové smýšlení bylo na konec pevné.
Bankovní papiry byly na začátku slabší a teprve
ke konci lepší; hledány byly zejmena akcie
německého banku, ježto účetní závěrka jeho
jest prý velice dobrá. Z báňských hodno
zlepšily se úhradními koupěmi nejvíce papíry
železářské, zejmena bochumské, kdežto uhlářské
stouply jen o zlomky procentové; jedině Con-
solidace získala opět 2 proc. Dopravní trh
veskrze pevný; americké dráhy na Londýn a
Nový York vyšší, ze švýcařských dráh favoriso-
vány dnes akcie dráhy gotthardské a Union.
Nejpevnější byla dráha transvaalská na dalšt
velké koupě holandské. Paroplavební bez obchodu.
Z mezinárodních hodnot kreditky a státní dráha
na Vídeň slabé, teprve ke konci kreditky lepší.
Kasovní trh byl dosti živý. Kolem 3% získaly
Eschweiler, Hochdahl, Wilhelm a Nordstern.
Akcie důsseldorfské společnosti na výrobu drátu,
jichž kurs dlouho byl škrtnut, znamenají dnea
asi o 50 proc. níže než posledně. Ukládací trh
pevný, zejmena pro italské a čínské půjčky.
Soukromý diskont stoupl na 3.129.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
#83
alto_textblock
#83
Z kasovních papírů: Concordia
239.—
Eschweiler 197.—, Geisweider 171.—, Hoch
dahl 135.75, Katovické 184.—, Wilhelm 160.50
Phönix 145.30, Rh. Stahl 151.50, Schalker Gr.
314.—, Westfalia 179.50, Orenstein 163.50
Rh. Metall 119.—, Hasper 156.—, Donners
mark 190.75, Huldschinský 117.90, Vulean
197.—, Bismark 223.—, Caro 104.25, Hoesc
158.—, Georg-Marie 110.50, Königsborn 148.—
Boesperde 103.—, Nordstern 197.10, Stadt
berger 163.—.
Dodatečná bursa. Z Berlina, dne
5. února. — hod. — minut. (C.-B.) Státn
dráha 141.90, jižní dráha 25.90, darmštadtsk
banka 132.25, národní banka 127.—, dortmund-
ské 152.90, buštěhradská B. —.—, Northern
86.50, středomořské 99.50, meridional 135.—
gotthardská 162.25, švýc. centrál. —.—, švýc
severovýchodní 113.75, uherská zlatá —.—
uherská korunová —.—, italská 96-10. Z
hotové: Lauřina huť 193.40, dortmundské 76.—
#84
alto_textblock
#84
Peníze
#86
alto_textblock
#86
199.25
—.—
—.—
#87
alto_textblock
#87
117.55
#88
alto_textblock
#88
117.70
240.80
240.95
90.30
#89
alto_textblock
#89
253.75
#90
alto_textblock
#90
95.65
#91
alto_textblock
#91
95.15
#92
alto_textblock
#92
95.15
#93
alto_textblock
#93
Začátek
#94
alto_textblock
#94
208.50
#95
alto_textblock
#95
177 90
200.60
147.10
145.—
71 8
173. 60
192. 60
75.50
162.80
165.50
172.50
296.60
#96
alto_textblock
#96
118.60
130.30
87.25
171.75
10950
#97
alto_textblock
#97
Zboží
#98
alto_textblock
#98
199.45
—.—
—.—
#99
alto_textblock
#99
117.70
118.10
241.—
241. 25
90.40
#100
alto_textblock
#100
254.75
95.77
95.25
—.—
—.—
—
#101
alto_textblock
#101
Konec
#102
alto_textblock
#102
209.12
178.87
201.75
148.25
145.50
72.—
175.25
193.37
76.25
163.50
166.50
173.—
298.50
117.80
130.50
87.20
174.—
109.10
#103
alto_textblock
#103
41.50.
#104
alto_textblock
#104
bochumské 175.25, gelsen kirchenské 166.40
Hibernia 173.—, harpenské 163.40, Consolidace
298.50. — Pevné.
Z Paříže, 5. února. (Tlgr. závěrečné kursy.)
Bpct. umořitelná renta —.—, 3pct. renta 102.17
31/zpct. renta 102.92, italská renta 95.—, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1230, státní dráha 708.—
lombardy 140.—, turecké losy 112.25, směnky na
Londýn 25.171/2, rakouská zlatá renta 100.75, uher-
ská zlatá renta 99.75, otomanská banka 541.—
tabáková režie —.—. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 5. února. (Tlgr. závěrečne
kursy.) Úvěrní akcie 208.80, akcie společn. státní
dráhy 142.—, papírová renta 98.40, stříbrná renta
98.35, zlatá renta 100.10, uherská zlatá renta 98.95
uherská korunová renta 93.75, lombardy 25.90
#105
alto_textblock
#105
Trhy na zboki-
#106
alto_textblock
#106
Bursa plodinová.
x. V Praze, 5. února. (Pův. zpráva » Nár.
Listů«.) Dnešní bursa byla slabě navštivena.
Z Vídně i z Pešti bylo oznámeno smýšlení po-
volující, mlýny jevily málo koupěchtivosti a prot
byl obchod s pšenicí i s žitem skrovný. Násled-
kem špatného odbytu smýšlení ochablo a pše-
nice klesla o 5 h. Česká pšenice znamenal
K 8.45 až 8.90 z Prahy nádraží, uherská
K 8.65 až 9.—. Také pro žito nebyl už takový
zájem jako na trzích předešlých. Jest už také
znáti nabídku nového žita českého. Domácí tot
zboží kupuje se velice rádo a bylo ochotná
placeno K 8.75 až 9.— z Prahy nádraží, na-
proti tomu bylo lze snadno obdržeti staré žito
české za K 8.45 až 8.65. Uherské žito zlaci-
nělo až o 5 až 10 h. Z vídeňského skladišt
bylo placeno K 7.40 až 8.—. Pro severní Čechy
bylo uzavřeno několik koupí ruského žita 71 až
72 kg těžkého za cenu K 8.40 až 8.50 z lod
v Ústí na dodání po zahájení plavby. Velic
značný byl obchod s ječmenem. Ačkoliv vý-
vozci jsou nečinni, byli domácí konsumenti ve-
lice čilí a nabízené zboží šlo za upevněných
cen snadno na odbyt. Z Praby znamenal K 7.65
až 8.70. Z Benešova byl placen K 7.80, z Hei-
manic K 7.75, z Beztahova (Sedlčany) K 7.70,
z Kolína K 7.80 až 8.—, z Velími K 7.85,
z Peček K 7.95, z Opočna K 7.50, z Křinc
K 7.65, z Č. Brodu K 7.90 až 8.10, ze S
Boleslavi K 8.20, z Krnska K 8.05, z Hoře
K 7.50, ze Slaného K 8.20. Kukuřice a ove
podražily o 5 až 10 h a znamenala z Vídně
kukuřice K 5.60 až 5.70, oves z Prahy K 6.65
až 6.85, oves k setí K 7.20. Slabě- bylo smí-
slení pro mák, poněvadž nabídky z Ruska byly
naléhavé. Odtud bylo placeno K 23.50 až 25.—.
Obraty v červeném jeteli byly i dnes ještě dost
značné, ale nabídka byla poněkud zdrželivějš.
Ceny podražily o 1—2 K. Ceny bílého jetel
byly nezměněny při pevném smýšlení.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice česká jakosti 75—81 kg K 8.45 až K 8.90,
uherská 76 až 81 kg K 8.65 až K 9.—, moravska
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 79 a
— kg K 8.85 až K 0.—, česká stará jakost
— kg až — kg K —.-- až K —.—, vadná jakosti
— kg až — kg K —.— až K —.—; žito česk
jakosti 72 až 75 kg K 860 až 8.95, uherské ja-
kosti 72 až 74 kg K 8.55 až K 8.75, rakouské ja-
kosti 73 až 75 kg K 8.75 až 8.95, vadné — a
— kg K —.— až K —.—; ječmen výbě
K 8.70 až 0.—, první jakosti K 8.40 až K 8.50,
střední K 7.90 až K 8.10, merkantilní K 7.65
K 7.80, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, oves bílý K 6.70 až 6.75, rychlík
K 6.85 až 0.—, merkantilní K 6.60 až 6 65, ove
starý K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 0.— až K 0.—
cizozemská K 0.— až 0.—, cinquantinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová kukuřice K 6.50 až 6.55, cinquant.
1900 K 7.60 až 7.65; vikev česká K 8.75 až 8 85
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K —.— až —.—, proso K —.— al
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilograma
transito: pšeničná mouka č. 0 K 28.50 až K 29 50,
č. 1 K 27.— až K 28.—, č. 2 K 26.— až 26.50, č. 21
—.— až K —.—, č. 3 K 25.— až 25.50, č. 4 K 23.—
až 23.50, č. 5 K 21.— až K 21.50, č. 6 K 18.50
20.—, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 13.50 až K 14.—,
Žitná mouka č. I. K 24.— až 25.—, č. II. K 23.—
až 24.—, č. III. K 18.50 až 19 —, č. IV. K 14.— a
.—. — Pšeničné otruby jemné K 11.10 at
K 11.20, hrubé K 11.10 až 11.20, otruby žitné k
11 90 až K 12.—, krupice K —.— až —.—, zadina
K 0.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís. o
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.6
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Semena. Ceny za 50 kg. Řepka sklize
1900 zimní K —.— až —.—, mák modrý český
K 24.— až K 25.—, modrý ruský K 23.— až 24.—
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—,
kmín český K —.—— až K —.—, holandský K 40.50
až K 41.—, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 35.— až 70.—, červený K 48.— až K 58.—
konopná semena uherská K —.— až K —.—, ba-
ličská K —.— až K —.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazol
k vaření K 9.25 až K 10.50, ke krmení K 0.—
0.—, boby K 8.10 až 8.25, hrach Viktoria K —.—
až —.—, k vaření žlutý K 9.75 až K 11.50, k vaření
zelený K 12.50 až K 13.50, ke krmení K 0.— t
0.—, čočka K 12. — až 16.50.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če-
ské K 12..50 až K 15.—, bosenské 110/120 až 80/85
K 1675 až K 19.75, srbské K —.— až K —.—
višně K 48.— až K 52.—, třešně K 30.— až
32.—, hrušky K 14.— až K 25.—, křižaly K 8.—
až K' O.—
Škrob. Ceny za 50 kg. transito : pšeničný
K 17.50 až K 21.50, rýžový K 30.— až K 32.—.
bramborový K 8.50 až K 11.—.
Zvířecí tuky, Ceny za 50 kg transito
sádlo uherské K 60.— až K 61.50, sádlo americké
K —.— až K —.—, l0j K —.— až K —.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito
seno lisované K 3 90 až K 4.30, nelisované K 4.—
až 4.60, cizě K 3.75 až 4.—; sláma cepy mlácen
K 3.80 až K 4.—, ke krmení K 2.50 až 3.—
ke stlaní K 2.50 až 3.—, cízá K 2.30 až 2.50.
Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kg:
Kvasníce lisované obilní K 70.— až K 80.—, kvas-
nice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky
K —.— až K —.—
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramec
K 8.40 až K 8.50.
Zeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu
K 2.20 až K 2.35, k jidlu cizí K —.— až K —.—
k pálení lihu K 1.75 až K 1.90.
.
#107
alto_textblock
#107
Obili.
M. Z Vídně, 5. února. (Telefonogram
»Nár. Listů.«) Plodinová bursa. N
trhu effektivním se smýšlení ani ceny nezmě-
nily. Na trhu termínovém zlepšily se úhradní
poplávkou ceny o 3—4 h. Znamenala: pšenice
na jaro 7.71, 7.74, žito na jaro 7.72, kukuřice
na květen-červen 5.37, 5.40, oves na jaro 6.44,
6.47. Pevné smýšlení potrvalo také odpoledne.
Žito jest o 1 h dražší než pšenice. Posléze
o 45. hod. odpol. zůstala: pšenice na jaro 7.74,
7.75, žito na jaro 7.75, 7.76, kukuřice na
kvělen-červen 5.40, 5.41, oves na jaro 6.47,
6.48, řepka 13.—, 13.10, řepkový olej 40.50,