Ročník Xl.

C. Budějovice, 22. února 1912.

Císlo 8.

Předplatné: na celý rok . K 4.80 na půl roku . K 2.40 na čtvrt roku K 1.20 Německo rok K 5.48 Ostatní státy K 6.88 Vycházís každý čtvrtek s belle- tristickou přílohou. Redakční uzávěrka v úterý večer. V drobném prodeji číslo 8 h.

NOvÝ

JIHOČESKY

Redakce, admini- strace a expedic Č. Budějovice, Dělnický dům. Účst puštovní spořitelny č. 68.557. Inserty platí se při ubjednání Majitalá XVI. a KVII. kraj suriálně demukratické urganisara vČzchách. Zudpuvědný radaktnr a vyda- vate! Rlnis Kříž. Stížnosti na Pzrmana Jana Dělnický kansum Č. Budějovir Tiskna knihtiskárna Edmund Janda Strakanics

JIHOČESKÝ ORGÁN ČESKOSLOVANSKÉ SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE.

Dr. Alfred Meissner

Pracovní řády. (Dokončení.)

Živnostenský řád sice nestanoví, že by děl- nictvo před vyvěšením pracovního řádu muselo být tázáno o svůj názor. Avšak jde o smlouvu a smlouva nemůže přijít k místu bez souhlasu obou stran. V dílnách, ve kterých stávající ta- rifní smlouva byla pracovním řádem porušena, měla být o souhlas požádána i strana, jež tarifní smlouvu uzavřela. V továrnách pak, v nichž tarifní smlouvy ne- ní, jakož i vůbec ve všech případech měly se o mínění dělnictva informovati živno- stenské úřady, jež jsou ku prozkoumání pracovního řádu povolány. Úkol živnostenského úřadu není vyplněn prostým podpisem pracov- ního řádu a přitisknutím úřední pečeti. Živno- stenský úřad má zkoumati, zda v pracovním řádě nejsou ustanovení odporující zákonu. Aby si o tom úřad mohl učiniti správný úsudek, nestačí vzíti do ruky pracovní řád a srovnávati ho s úředním vzorcem, nýbrž třeba bráti zřetel i ku zvtáštnostem zařízení v továrně, nebezpečí úra- zu a nemocí z povolání a p. Vždyť i ministerstvo vnitra (rozh. z. 9. srpna 1900 č. 37.917) přiznalo živnostenskému úřadu právo odmítnouti pracovní řád, dle kterého děl- níci za přestávky nesměli opustit pracovní míst- nosti. Správní soud (rozh. z. 23. května 1905 sb. Budwinski-ho č. 3571) schválil škrtnutí usta- novení pracovního řádu, dle kterého firma ur- čila, že pivo dávané dělníkům v pivovaře, ne- tvoří součást mzdy, poněvadž by dělníci ve svýc nárocích vůči úrazové pojišťovně mohli býti uve- deni v omyl nebo zkráceni. Dle rozhodnutí správ- ního soudu z 12. června 1902 (sbírka Budwinski- ho č. 1125) má živnostenský úřad i tehdy právo odepřít souhlas pracovnímu řádu, když by jeho ustanovením zvýšeno bylo nebezpečí úrazu pro dělníky. (Šlo o stříďavé přestávky, při kterých pracující dělníci měli obsluhovati dvakráte tolik strojů, než v normální práci, čímž by byli vy- dáni většímu nebezpečí úrazu.) Pravomoc živnostenského úřadu je tudíž vel- mi značná, a závisí jen na dobré vůli a způsobi- losti úřadu, jak tohoto práva užije. Je nepocho- pitejno, jak mohlo být propuštěno v pracovním řádě na příklad ustanovení o reklamací ch proti výpočtu mzdy a vyplaceným hotovostem. Určení lhůty ku reklamacím značí ustanovení láty praeklusivní pro vznesení nároku. Nevznese-li dělník v čas námitky, přichází o ná- rok (rozhodnutí živnost. soudu v Brně z 12. března 1904, sbírka č. 1083). Určení praeklusiv- ní lhůty, jak stalo se v pracovním řádě, je zřejmě protizákonné. Praeklusivní lhůta je rozdílnou od lhůty promlčecí, ona uplyne, i když bylo oprávněnému neodvratnými událostmi znemož- něno nárok svůj uplatňovati. Pro lhůtu praeklu- sivní neplatí ani okolnosti přetrhující běh lhůty promičecí ani jiné omluvné důvody. Dle pracov- ního řádu (§ 6.) vyloučeny budou námitky proti výpočtu mzdy, jež se neučiní nejdéle v pon- dělí od 9—10 hod. dopoledne po výplatě v účtár- ně. Reklamace bude nepřípustna, když dělníkovi násiedkem onemocnění, úmrtí v rodině nebude možno v čas (v pondělí mezi 9. a 10. hod.) do

účtárny se dostaviti, ba i tenkráte, když násled- kem disposic zaměstnavateje bude dlít mimo Pra- hu. Zaměstnavatel bude míti v moci náhlým vy- sláním dělníka na práci vzíti mu právo rekla- mační. Úplně odňato pak je právo reklamace ohledně vyplacené hotovosti, což v případě skutečného omylu rovná se pro dělníka ztrátě nároku. Tím vzdává se dělník předem nároku na vyplacení mzdy zadržené a nevyplacené, on svůj nárok vlastně postupuje firmě nebo úřední- ku, který při počítání peněz se zmátl ve svů prospěch nebo ve prospěch firmy. Takové přene- chání mzdy předem je však v rozporu s usta- novením § 78. živ. ř. a § 5. zák. z 29. dubna 1873 č. 68 ř. z., a mělo býti podnětem pro úřady, aby odepřely schváliti pracovní řád. Neméně závadným je ustanovení o poku- tách. Dle § 11. pracovního řádu trestány budou přestupky proti nařízením pracovního řádu „dle povahy přestupku buď důtkou anebo pokutou peněžní nebo propuštěním“. O výši peněžitých pokut není v pracovním řádě ani slova, ač prá- vo k uložení pokuty je dáno výlučně „správě díjen“, tedy zaměstnavateli. Peněžitá pokutau- kládaná dle pracovního řádu není — s právni- ckého hlediska trestem („trestati“ smějí jen úřady, jež mají trestní pravomoc), ani trestem pořádkovým, jak se domnívá živnost. soud Brně v rozhodnutí z 8. března 1904, sb. č. 1172. nýbrž má nahražovati konvenční poku tu ve smyslu § 1336. obč. zák. (Rozhod. živ. soudu v Mor. Ostravě z 3. ledna 1901, sb. č. 447.) Plat- nost smlouvy o konvenční pokutě předpokládá, že strany smluvily určitou sumu. Smlouva o konvenční pokutě, jejíž výši určiti ponecháno by bylo do vůle jediné strany, je smlouvou ne- platnou. (Rozhodnutí živnost. soudu v Praze 23. ledna 1905 potvrzené zem. soudem v Praze z 1. dubna 1905, sbírka č. 988.) To nevadilo právníkům v živnostenských úřadech, aby svým podpisem potvrdili, že pracovní řád neobsahuje nic nezákonného. Výše konvenční pokuty a po- měr její k přestoupení pracovního řádu je též významna při posuzování otázky, neodporuje-li úmluva dobrým mravům a zda i z tohoto důvo- du není nepřípustna. (§ 878. obč. z.). Dle § 5 pracovního řádu ručí dělník za ztrátu a poško- zení stroje, jež zavinil zlomyslností nebo nedba- lostí, za toto přestoupení pracovního řádu může mu také být uložena peněžitá pokuta, kterousi továrna strhne se mzdy. Taková srážka odporuje ustanovení z 29. dubna 1873 č. 68 ř. z. a byla správním soudem (rozhodnutí ze dne 11. ledna 1905, sbírka Budw. 3228) za nepřípustnou a do pracovního řádu nepatřící označena. Z těchto několika případů možno seznati, jak leďabyle si úřady počínaly a že pochybily když nevyslechly dělnictvo dříve, než k vyvěšen pracovních řádů daly svůj souhlas. Přes toto po- chybení úřadů může býti dělnictvu v boji po- silou, že nezápasí jen o své právo jako strany smluvní, nýbrž i o zachovávání zákonů se strany úřadů i zaměstnavatelů.

Politický

přehled.

Rišská rada svolána bude, prý zcela určitě

na 5. března.

Hlavní vojenské odvody, které se konávají v březnu a dubnu, byly letos odloženy na po- zdější dobu. Vzhledem k tomuto odložení hlav- ního odvodu úřadovati budou stálé obvodní ko- mise v březnu 5., 12., 20. a 27. a v dubnu 3., 12., 20. a 27. Při těchto komisích nohou se po- drobiti odvodu branci, kteří v tomto roce odvo- dem jsou povinni a kteří za to ze zvláštních důvodů požádají u politického úřadu I. stol. (u okr. hejtmanství nebo magistrátu), do jehož ob- vodu přísluší odvodem povinný mladík. Zmíněné odvody budou se konati vždy v sídle doplňova- cího okresního velitelství. Branné předlohy v Uhrách, a rovněž předlo- hy o vojenských úvěrech, jsou Maďarům výteč ným prostředkem, aby z vlády něco vytloukli. Maďaři nepovolí totiž Rakousku nic, nedosta- nou-li za to nějaké výhody. Finanční stránka vládních předloh jim nevadí, od toho jsou po- platníci, aby vše zaplatili — ale Maďaři chtějí z toho kořistiti pro své maďarisační plány. Jiná politika se v Uhrách neprovozuje. Maďaři usi- lují o vymítění němčiny z vojska, aby maďar- štině nedělala konkurenci. Dále usilují o to, aby z Bosny a Hercegoviny učinili spornou otázku, pokud se týče poměru těchto dvou zemí k spo- lečné říši. Tím připravují státoprávní spor o tyto země, na které si dělají zálusk. Vojenská před- loha, podaná ve vídeňském parlamentě výslovně praví, že Bosna a Hercegovina jsou součástí ra- kousko-uherské monarchie. Maďaři usilují o to, aby tento poměr byl vyznačen neurčitěji, aby z toho mohli znenáhla vytloukati kapitál pro své uchvatitelské nároky na tyto země. Vláda rakouská klade těmto požadavkům tuhý odpor, všechna vyjednávání končí bezvýsledně a v uher- ském parlamentě hrozí branným předlohám ob- strukce. Bez kořisti Maďaři v tomto sporu ne- vyjdou. Jako hospodářský ústupek má býtiv Uhrách zřízen arsenál a továrna na prach, po případě na děla. Maďaři požadují také, aby bylo suspendováno právo koruny svolávat ročníky vzá- lohy a náhradní zálohy i v době míru. Jako vždy tak i tentokráte budou Maďarům na konec učiněny koncesse k posílení maďarismu. 200 milionů korun za jeden rok chce ná- mořní rozpočet v letošním roce vyždímati z ka- pes rakouských poplatníků. Námořní správě je povoleno zvýšení stavu mužstva, což vede s se- bou druhá vydání, jako stravné, uhlí, munici atd. Vedle toho rozpočet bude vykazovati též vydání na aviatiku. Do rozpočtu zařazena bude položka 67 milionů, která jest druhou splátkou z loni povoleného a na šest let rozpočteného úvěru 312 milionů. Je to položka na dread- nought. Činí více, než celá řádná potřeba roz- počtu, kteráž jest udána obnosem 64,142.410 K- Mimo to zařazena jest do rozpočtu též první splátka výše řečeného úvěru, obnosem 55 milio- nů rovněž na dreadnought. Objevují se tedy v rozpočtu na rok 1912 dva dreadnoughty. Mimo- řádný rozpočet udává námořní správa jen obno- sem 4,094.800 K. Sečtou-li se všecky položky. činí vydání na válečné loďstvo roku 1912 cel- kem 190 milionů. Vedle toho postavme si fakt, že před třemi lety položka na válečné loďstvo činila 60 milionů korun. O 130 milionů vzrůst za dva roky! Kam to povede?

Kuchyňské náčimí poroulánové a plechové nádobí koupíte nejlevněii u nové firmy Úplné výbavy pro nevěsty již od 30.— korun výše. Na požádání zašlu cenník. České Budějovice, Šternekova ulice (u mostu)-

J. Doubek