#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
..Nový Jihočeský Dělník."
#3
alto_textblock
#3
Císlo 10
#4
alto_textblock
#4
Americké definice. Newyorský jeden list přinesl
následující otázky a odpovědi: 1. Co jest to vlastenec?
Člověk, jenž chce dosáhnouti postavení neb úřadu. —
2. Co jest to politika? Umění, ulovit nějaké postavení.
— 3. Co jest to věda? Umění prohlédnnuti chyby a
slabosti svých bližních. — 4. Co jest ctnost? Ne příliš
zajímavý předmět hovoru, — 5. Co jest zásluha? Peníze,
hodnost a úvěr. — 6. Co jest to duchaplnost? Prostředek,
dobýti si všeobecné nenávisti.
Dějiny sestávají z podlých činů lidí neobyčejných.
Nejpovolanější rušitelé a podvodníci člověčenstva, všichni
zakladatelé násilnictví a nepravého náboženství byli lidé
neobyčejní a devět desetin všech běd, jež stihly lidské
pokolení, nemají v ničem původu, nežli ve spojení velikého
ducha s nízkými tužbami. (Maculay »Essays«.)
Potká-li nás někdo, kdo jest nám díky povinován,
ihned nám to napadne. Jak často můžeme však někoho
potkati, jemuž jsme díky povinni, aniž bychom na to
vzpomněli. (Goethe.)
Kdyby někdo spisy mé, má díla nosil na prsou,
k srdci je tisknul, jakž bych vznešeného toho člověka
miloval! Jakž musí asi milovat Bůh mne, že tak upřímně
tisknu k prsoum děvčátka, díla jeho! A jakž teprve,
když tak vřele toužím vždy zas po novém změněném
vydání! (Jan Neruda.)
#5
alto_textblock
#5
Záležitosti strany.
Konference XVI. vol. okresu. Výkonný výbor
XVI. vol. okresu svolává na neděli, dne
LO. října, okresní konferenci, na které mají právo
i povinnost dáti se jedním delegátem zastupovat!
veškeré místní organisace, které povinnost
ku straně plní. Místnost, hodina zahájení a
program oznámen bude organisacím písemně.
Výkonný výbor strany uvažuje o době konání
sjezdu strany a o radostném vzrušení všech
našich příslušníků nad zdarem I. dělnické výstavy,
dospěl k tomu zajisté správnému názoru, že
by rušné, každého z našich soudruhů plně zajímající
vyvrcholení zdaru výstavy ve dnech 7.
a 8. září klidné a vážné práci sjezdu, jemuž
tentokráte zvláště důležité otázky bude řešiti,
značně bylo na ujmu a usnesl se z těchto příčin
na tom, sjezd strany odložiti a sice
na den 1., 2. a 3. listopadu t. r. Výkonný
výbor vyslovuje přesvědčení, že soudruzi strany
všech místních organisací a členové zastupitelstva
strany uznají, že opatření toto v zájmu stra-
ny, její vnitřní síly a rozvoje stalo se nutným,
a schválivše je, příčiní se, aby sjezd strany ve
dnech 1., 2. a 3. listopadu t. r. hojně byl obeslán.
Ku vyřízení nejnalehavějších záležitostí
bude v nejbližší době svoláno zastupitelstvo strany.
S pozdravem soudružským za výkonný výbor
strany K. Vaněk, sekretář.
Čtyry Dvory. Organisační schůze čtyrdvor-
ských soudruhů koná se dne 30. srpna v 8 hodin
večer v hostinci v »Slovanské Lípy«. Účast
všech soudruhů jest nutná. O politických událostech
promluví soudr. F. Vokurka.
#6
alto_textblock
#6
Z českého jihu.
— Vzhůru do Prahy! Žádost za snížení
jízdného na dělnickou výstavu do Prahy byla
řiditelství c. k. státních drah v Praze podána a
doufáme, že bude nám vyhověno. Připravujme
se tudíž do Prahy. Pojedeme s prvním vlakem
po půlnoci, by ráno již dne 7. září byli jsme
v Praze.,
+ Živoření tkalců na českém jihu. Bída
dělnictva tkalcovského na Kumžácku a Strmi-
lovsku je dostatečně známa. Dokazuje sama
statistika, že příjem tkalcovské rodiny v dotý-
čných místech, která téměř celá pracuje, zřídka
přesahuje 2 zl. týdně. Jak možno této rodině
udržeti se při životu, vysvětluje se právě na
první dělnické výstavě v Praze. »Čas« posuzuje
z dojmů na dělnické výstavě nabytých život
českého dělnictva, píše o shora uvedeném: »Nejzajímavější
je však obydlí tkalce jihočeského
z města Kumžáku, který sám na výstavě tká,
dcera jeho mu souká. Nemyslete si však, že
mohl tak snadno do Prahy si odjet. Vlastně
měl jet jeho syn, který má práci od faktora
Frydrycha ve Strmilovčě, ale faktor mu hrozil
odnětím práce, pojede-li si do Prahy na dělnickou
výstavu. Tak se místo něho vypravili
jeho otec, který od faktora práci nebere, a jeho
sestra: robí na výstavě kapesníky. Kupte si
a objednejte si několik tuctů: objednávky můžete
také adresovat lékaři MUDru Františku
Kaněrovi ve Strmilově (u Jindřichova Hradce),
kterýž věc sprostředkuje. Život tkalců na Hradecku,
hlavně v Strmilově a Kumžáku a v jich
okolí, přečtěte si na výstavě vyvěšený na sloupu
obydlí znázorněného. Mnoho připomíná bídné
živoření pletařů klobouků na Boskovsku (Morava),
pro něž vlastně byla založena »Česká společenská
továrna na klobouky v Praze (na Václav
#7
alto_textblock
#7
ském náměstí), jež slaměné klobouky dává plésti
na Boskovsku, kde má v Lípové továrnu a
faktorství. * Byt tkalců na Strmilovsku a Kumžácku
má jen jednu světničku, jež je dílnou,
kuchyní, ložnicí, jídelnou a salonem zároveň.
Nájemného platívá se ročně z ní 50 až 60 K.
V ní bydlívají rodiny až osmičlenné i desíti-
členné. Ve světničce největší místo zabírá živitel
rodiny, stav tkalcovský, pak soukadla, nádoba
se šlichtou. Postel bývá jedna, k ní se na noc
přistaví lavice a kdo se z četnější rodiny tam
nesměstná, spí na zemi. Byty jsou nízké s malými
okénky. Stravou jsou hlavně brambory
a brambory, zrovna jako u pletařů šňůr klo-
boukovských na Boskovsku. Vedle brambor
»káva« z cikorky, chléb, pak pečivo zvané
»kruchovky« (koláček po 2 haléřích). V poledne
jídá se oukrop a »bosáky« (to jsou knedlíky
z bramborového těsta); večer bramborová
polévka; na svačinu nemají tkalci kdy. Jak vidět,
jsou vegetariáni. Kteří mají chuť na maso,
počkají prý si, až se někde zakopává padlý
dobytek. Nedávno snědli tam i půl zakopaného
vzteklého psa! Mnoho řádí v tomto kraji
souchotě: sta lidí zmírá předčasně touto nemocí.
Pracovní doba těchto tkalců ubohých
se nedá ani přesně určit: pracují, dokud mohou.
V letě od 4. hodiny ranní do slunce západu,
v zimě od 7. hod ranní do 11 hod. v noci.
Jsou domáckými pracovníky, tkají doma na
svých stavech nebo na stavech od faktora vypůjčených.
Týdenní výdělek tkalce jihočeského
při této úmorné práci činí 4 až 5 K,
více sotva vydělají (tkáním šátků). Jen na hedvábných
a polohedvábných látkách za lepších
dob, ač zřídka, vydělají týdně 6 až 7 K, někdy
i 8. Tato mzda však patří vlastně dvěma osobám:
tkalci a soukači cívek; cívky soukají
obyčejně drobné děti nebo žena, děti školní
někdy i proto musejí zanedbat školu. Mimo to
tkadlec musí sám kupovat také mouku na
šlichtu. V poslední době tkalci jihočeští často
bývají po delší dobu bez zaměstnání; při rozvoji
továren s mechanickými stavy bude tkalcům
výdělku stále ubývat. Faktoři z větší
části jednají s tkalci libovolně a nepoctivě, strhujíce
jim ze mzdy »pokuty« a obohacujíce
sebe tímto nepoctivým způsobem nad míru. Po-
dařilo-li by se «České společnosti pro obchod a
průmysl v Praze« (roh Václavského náměstí a
Ovocné ulice), která už v Soběslavi továrnu na
hedvábné látky zřídila, rozvinout větší měrou
činnost — české dámy mohou k tomu přispět,
když budou jenom od té společnosti nakupovat
a v obchodech hlavně soběslavské látky žádat
— pak by v brzké době mohla zaměstnávat i
tkalce na Hradecku, jak na to také už pomýšlí.
Právě o to jedná s přísedícím zemského výboru
Karlem Adámkem.
+ Kterak páni stavitelové bohatnou. Budějovičtí
páni stavitelové umíějí si znamenitě nahánět
do kapes peníze. Jim nestačí, že platí dělnictvu
denní mzdu hubenou, za kterou musí si
toto kupovati ještě vlastní pracovní náčiní,
ale šidí je i na jiné straně a šidí i
stavební podmínky, konkursem vytčené. Především
obě firmy, jak Toufar a Musil, tak
i Hauptvogel a Staberňak nebeřou ku stavbě
písek říční, ale kopaný. Tento není tak užiteč-
ný, pánové však za to hodně získají, kopaný
písek přijde jim alespoň o 40 proč, levněji.
Dělnictvo tím však přichází o výdělek. Spraco-
vali-li by písek říční, našlo by mnohem více
dělnictva práci a lehčí i větší výdělek. Týž podvod
děje se se štěrkem. Konkursní podmínky
stanoví, že má se betonovati štěrkem tlučeným;
jděte se ale podívati na stavbu německého gym-
násia, shledáte, že používají se k tomu staré cihly
a všechna možná smeť. Ba páni Hauptvogel
a Staberňak jdou vůbec tak daleko, že těží z
jednoho dělníka za den více než 7 dělníkům
dohromady dají vydělati. Pánové ti mají počítáno
v rozpočtu od 3/4 m. nakopání a vyvezení
hlíny 72 kr. Dělníku platí však jen 10 kr., takže
jim zbude úplně za nic čistých 65 kr. Dříve
do konce platili prý jen 7 kr., ale dělníci pohrozili
stávkou a tak jim 3 kr. přidali. Předsedovi
ministerstva však slibovali, že proto jen
#8
alto_textblock
#8
*) Podrobněji o tom se dočtete ve výstavní brožurce,
kterou České Obchodní Museum pražské
k výstavě dělnické vydalo a v průmyslovém paláci
rozdává. V této brožurce, v druhém její vydání rozšířeném,
jest také pojednání o České společnosti
pro obchod a průmysl v Praze, která na jihu
českém začíná dávat tkát hedvábí a v Soběslavi zřídila
továrnu.
#9
alto_textblock
#9
jest jejich oferta vyšší, aby mohli platiti slušnější
mzdy dělnictvu. S kámenem děje se špe-
kulace taktéž. Místo čerstvě lámaného kamene
z lomu používá se starý, vylovený ze sutin,
aniž by kdo zakročil. A přece naše okr. hejtmanství
má vésti dozor nad státními stavbami
a každou nepřístojnost ihned zakázali. Učiní
svoji povinnost? My alespoň nevěříme a dovolíme
si tvrdit, že naprosto žádná náprava se nestane.
— Pro Jana Křtitele. »Stráž Lidu« zle se
durdí, že otiskli jsme z »Rovnosti« Fárkovu řeč
na schůzi lidu v Brně pronesenou. Nic není
prý pravdou, co Fárek řekl, ale ani jedinou obžalobu,
jichž mnoho vmetl Fárek straně národně
»sociální« a její vůdcům v tvář, nevyvrací.
A místo co obrátit by měla zbraň proti Klofá-
čovi, Freslovi a jiným, kteří zločinu se dopouštěli
na účet své strany, nadává »Jih. Dělníku«
a všem sociálně demokratickým listům, které
své čtenáře na bahno Fárkeni objevené upozorňují.
Mnohém lépe by »Stráž Lidu« učinila,
kdyby ptala se pražského vedení, kde jsou
3000 zl. výtěžku z májových slavností a t. d.
a pak nemusela by ani vybízet ku sbírkám na.
delegáta k mezinárodním, sjezdu socialistickému.
Obnos tento stačil by i Klofáčovi do Antverp, i
kdyby Maninová a jiné ještě Marty jej provázely.
»Stráž Lidu« nenaučila se ale dosud ničemu
než nadávání a házení chybami po jiných,
v kterých sama po krk vězí, Opakujeme proto,
co napsali jsme několikrát: s listem takové kvalifikace
nepolemisujeme.
— Klerikalismus na postupu. Mezi tím, co
ve Francii se provádí moderní vládou naprostá
očista školství ode všeho klerikálního, rozprostírá,
tato černá moc u nás v Rakousku čím dále tím
více svá osidla. Nejnověji uděleno soukromé
škole sester »Nejsvětější svátosti oltářní« právo
veřejnosti. Nejenom z toho je vidět, jaký
vliv má u nás ještě hierarchie a jak jej dovede
využitkovat, ale nejvíce to bije do oči, když,
sobě vzpomeneme, co úsilí a námahy to jenom
stálo a doposud stojí, aby škola Komenského
ve Vídni, zajisté to kulturní podnik, jíž se co
do kvality ani z daleka klerikální školy srovnati
nedají, nabyla práva veřejnosti! Hraje tu
ovšem úlohu svou též moment národuího šovinismu,
jenž kulminuje v Dolních Rakousích.
v občas opětovaném nárhu Koliskovu. A kleri-
kálové? Ti dovedou výtečně v kalném lovit..
Když dvě strany si leží ve vlasech, hledí svou
ovečku dostat do sucha.
— Marné úsilí okr. nem. pokladny. Ačkoliv
se okresní nemocenská pokladna svým nejnovějším
manévrem, čelícím proti nekalé činnosti
obou pokladen »svépomocných«, dodělala pochopitelného
fiaska, jak se ani jinak nedalo mysleli,
není jí to přece výstrahou a provádí proti-
zákonitou hru svou dále. Posledně vyloučila
několik dělníků, zaměstnaných ve zdejší plynárně
městské, jedině proto, že správa plynárny
přihlásila část dělnictva (tu schopnější, zdravější)
k »Selbsthilfe«. Plynárna podala stížnost na
toto jednání k okr. hejtmanství a toto zrušilo
vyloučení a nařídilo opětné přijetí vyloučeného
Členstva. — Okresní nemocenská pokladna měla,
by potom již přece přijíti k náhledu, že podobnými
prostředky nic nezmůže. Odpomoc neblahým
úkazům a stavu nemoc, pokladen okresních
musí se stáli od kořene: změnou zákona o-
nem. pokladnách.
— Kterak p. dr. Hawelka opravuje. Redakci
naši došla z advokátní kanceláře pana dra Havelky
mladšího oprava, která nám dokazuje,
že bud klienti p. Hawelky nemluví v jeho kanceláři
pravdu, aneb sám p. Hawelka se domnívá,
že podaří se mu vyvrátiti dle § 19. tiskového
zákona věci dokázané i soudně. Nejsme sice
povinni opravu tu uveřejniti, neboť můžeme odkázali
p. Hawelku k soudu, kde provedli bychom
důkaz pravdy, zdá se nám však užitečnějším,
postavili na hlavu, co on tvrdí, v listě, aby
učinila si úsudek o věrohodnosti jeho dopisu
širší veřejnost. Píše:
»Odvolávaje se na § 19. zák. tisk, žádám jako zástupce
pana Roberta Kmehla z Rožnova o přijetí následující
opravy v nejblíže příštím čísle Vašeho listu: »Není
pravda, že p. Robert Kmehl, jak v čísle 7. »Nového
Jihočeského Dělníka« ze dne 8. srpna 1902 pod nadpisem:
»Horší poturčenec Turka« jest obsaženo, nejmenovaného
dílovedoucího z Budapeštu sem vylákal a pak
bez příčiny propustil. Pravda však jest, že dotyčný svým
vlastním otcem na svého času uprázdněné místo dílovedoucího
v parní pile p. stavitele Priesla upozorněn
byl a se dobrovolně a nevyzván o toto místo ucházel,
tudíž z vlastního popudu svého místa v Budapešti se
vzdal.«