#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
24. května 1913. Číslo 140.
#4
alto_textblock
#4
více nepůsobila. (Hlučné výkřiky, zvláště posl
Zenkera a Jokla.) Bývalo by zcela v pořádku.
kdyby Rakousko bylo postupovalo o vlastní újmě.
neboť ještě nikdy ničeho od Evropy nedostalo.
Politování hodným je pouze nedostatek energie
státníků, jenž podporován byl vůdci jednotlivých
rakouských stran. To platí v prvé řadě o jednotli-
vých slovanských poslancích. Třebaže sym-
patie Slovanů pro balkánské národy s hlediska
slovanské solidarity jsou pochopitelny, pokud drží
se v jistých hrancích, vyvolává takový náznr Slo-
vanů velké nebezpečí tam, kde počíná s podezří-
váním naší armády.
Rozšiřuje-li se jednotlive. v cizině názor, ja-
koby na slovanské pluky v Rakousku nebylo spo-
lehnutí, je to perfidní pomluva, která musí býti
nejrozhodněji odmitnuta. Může potvrditi právě opak
z vlastního názoru. Jsou národové, jejichž massy
jsou rozumnější než jejich vůdcové. Poměry u nás
nebudou dojista takové, jako nyní ve Fransií. Ra-
kousko není morálně sešlý stát; jest ještě rdravě.
Ještě více než slovanské štváče dlužno odsovditi
ty, kdož se označují za Němce a přes to po nábají
panslavismu: soclální demokraty něme-
ckého jazyka a většinou mosaickčho
vyznáni. [Výkřiky.) Toto jednání sociálních de-
mokratů smí býti v tak kritických okamžicích do-
jista označeno za zemězrádu. (Pochvala křesť. soc.
trvale výkřiky.)
Zatím co vláda jest úplně bazmocná proti to-
muto vnitřnímu nepřiteli, potlačuje vlastence. (Ozý-
vají se výkřiky: Hlasují přece protí zatímnému roz-
počtul) Naše vláda by měla konečně jednou pro-
mluviti po maďarsku se sociálními demokraty
Budeme státi po boku vlády, vystoupí-li jako
v posledních dnech jak proti vnějšímu, tak proti
vnitřnímu nepřiteli. Neučiní-li to, nadejde doba.
ldy také my změníme frontu. Křesťanští sociálové
budou přes všechno osočování pracovati dál ke
blahu svých voličů a ke cti vlasti. (Hlučná po-
chvala u kř. soc., stálé výkřiky.)
Jednání se přerušuje.
Návrhy posl. Špačka a Langa o drahoti
benzinu přikázány bez 1. čtení národohospodář-
skému výboru.
Po přečtení došlých spisů byla schůze o 1/45
hod. skončena. Příští bude v pondělí odpol.
#5
alto_textblock
#5
Z parlamentních výborů.
#6
alto_textblock
#6
Z Vídně, 23. května. (K. k.)
#7
alto_textblock
#7
Národohospodářský výbor vyřídil po referátu
dra. Lichta vládní předlohu o smlouvě s Ja-
ponskem a navrhne sněmovně její schválení
O předběžné zprávě ref. ryt. Halbana o zá-
konu vystěhovaleckém rozpředla se delší
tormální debata, jak zpráva má býti projednána
Za ní prohlásil odb, přednosta dr. Riedel, že
zákon vystěhovalecký bude v nejkratší době
předložen.
Předběžná zpráva byla pak přikázána zvlášt
nímu užšímu výboru.
#8
alto_textblock
#8
Ze školské komise sněmu
král. Ceského.
#9
alto_textblock
#9
[Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.)
#10
alto_textblock
#10
Referentský komitét permanentní komise školsko
#11
alto_textblock
#11
konal dnes schůzi, v níž z VIII. oddílu zákonao
platech učitelských (o právních poměrech učitel-
ských sil, náležejících branné moci) byl vyřízen jen
§ 148., který znl.
#12
alto_textblock
#12
§ 148.
V příčině sil učitelských, které byly povolány
k činné službě vojenské nebo zeměbranecké, platí
předpisy o příjmech, vydané pro vojsko, válečné
lodstvo a obranu zemskou, pokud se týče domo-
#13
alto_textblock
#13
branu.
Co se týče příjmů, spojených s učitelským mí-
stem jejich, platí tato ustanovení-
1. Na čas činných služeb vojenských, v § 147
lit. a) h) a c) naznačených, nezastaví se příjmy, se
službou učitelskou spojené, ani zcela ani z části.
2. Na čas, po který se koná povinnost vojen-
ské služby presenční, dle zákona rok nebo déle
trvající, přestanou veškeré příjmy, s místem uči-
telským spojené. Jestliže jednoroční presenční
služba z důvodů, uvedených v § 147. lit. el. jest
prodloužena, buďtež učitelské síle zákonné platy
po vypršení jednoroční služební doby opět při-
kázány.
3. V případě mobilisace (doplnění na stav vá-
lečný a svolání zeměbrany) (dle § 147. lit. d a e).
zůstanou osoby učitelské, povolány byvše k činné
službě vojenské nebo domobranecké, pokud pří-
slušejí k mužstvu, v plném požívání příjmů, a je-
jich místem učitelským spojených a lit. a) uvede-
ných. Z těchto výhod na dobu své presenční služby
jsou vyloučeny učitelské síly, které ještě nedo-
konaly povinnosti branné služby presenční, záko-
nem na rok nebo déle vyměřené.
Učitelské síly, náležející ke gážistům vojen-
ským, obdrží na čas činné služby branné v pří-
padě mobilisace (doplnění na stav válečný, po př
svolání domobrany):
a) v každém případě třetinu příjmů z této
školní služby své: základního platu, zvýšení pla-
tových, funkčních přídavků, osobních přídavků
aktiv. přídavků;
b) kdyby gáže vojenská (bez náležitosti vedlej-
ších), nepočítajíc k ní třetinu příjmů školních.
dotčenou lit. aj, nečinila tolik, kolik činí přijmy
ze služby školní, obdrží nad to z těchto přijmů
částku, které k vyrovnání rozdílu toho potřebí je.
činí-li gáže vojenská tolik neb více, než příjmy
ze služby školní, přestanou se tyto příjmy, vyjí-
maje ponechanou třetinu, po čas gáže vojenské
platiti. Takovým učitelským silám, které maji
svou domácnost se ženou neb dětmi, učiní se dle
lit. b) srážka z jejich příjmů školních jen tehdya
potud, pokud tyto příjmy s vojenskou gáží dohro-
mady činí více nežli 2400 K na rok. Částky v lit.
a) a b) na účet školního služ. platu uvedených
přídavků nesmějí v žádném případě převyšovati
platy, spojené s místem učitelským, v lit. a) uve-
dené.
Veškeré učitelské osoby, které mají svou do-
mácnost se ženou neb dětmi a požívají systemiso-
vaného bytu neb příbytečného, zůstanou v dalším
požívání bytu naturálního, pokud se týče platu
příbytečného
Učitelé neženatí mohou dle poměrů zavázání
býti, aby přiměřenou část naturálního bytu pře-
nechali tomu, kdo místo jejich zastupuje.
Byl-li kdo v čas nepřetržité činné služby vo-
jenské nebo domobranecké ve stavu gážistů pře-
ložen ve vyšší třídu příjmů vojenských, nemá s
k tomu přihlížeti při vypočítávání míry příjmů ci-
vilních dle předcházejících ustanovení.
Příští schůze ref. komitétu je v sobotu 24
května o 9. hodině dopolední.
#14
alto_textblock
#14
Politický přehled.
#15
alto_textblock
#15
Země české.
#16
alto_textblock
#16
Sociálně demokratický názor o novém
Jednotném klubu.
#17
alto_textblock
#17
„Právo Lidu“ věnovalo „opětným poku-
sům o jednotu mezi českými měšťáckými po-
slanci na radě říšské“ rozsáhlý článek, jehož
závěr, pokud věnován jest povaze účelně par-
lamentní oposice, dlužno označiti jako správ-
ný. Praví-li orgán českoslov. soc. demokracie.
že není většíhonesmyslu, nežli my
sleti, že oposice sama o sobě, o po-
sice pro oposici může býti do-
statečným politickým progra-
mem, a že cílem každé oposice must
býti, aby se stala sama rozhodující mocí, vlá-
dou, vyřkl pravdu, která jest jednou ze stě-
žejí střízlivého a vážného pojetí o parlamen-
#18
alto_textblock
#18
tarismu vůbec. Pro sociální demokracii jako
třídní stranu dělnickou, pro kterou nelze v
„dnešním třídním kapitalistickém státě do-
býti žádných ústupků“, vyhražuje „P. L.“ zá-
sadní oposici, jejímž cílem jest změniti a vy-
budovati stát tak, aby se v něm dostal prole-
tariát k držení a vykonávání moci — v dne-
šním státě vládnout dělníkům není možno. Př
bližším přihlédnutí ovšem ani tento názor ne-
příčí se theorii o cílech oposice, dosící mocí.
po určitých změnách poměrů, oposicí způsobe-
ných. Za to připouští „P. L.“, že snaha po
vládě v nynějším státě jest něčím přirozeným
samozřejmým u stran „měšťáckých“, z nichž
každá musí míti cílem, aby dobyla účasti n
vládě. A ovšem že „politická a taktická
koalice jest myslitelnou jen mezi těmi měšťá-
ckými stranami, které o věcných podmínkách
cesty k tomuto cíli jsou za jedno.“
Soc. demokratický orgán pochybuje, že
by bylo této vnitřní jednoty v dnešním mě-
šťáckém politickém táboře hlavně proto, že
„zejména vůdcové národně sociální následkem
výchovy svých voličů nemají volnost jednán
a kdyby i chtěli, nemohou se nutnostem spo-
lečného postupu přizpůsobíti“ . .
Počínání národních sociálů při zřizován
nového Jednotného klubu, jehož se chtějí zt-
častnit za známých podmínek, jakými se
Jednotného klubu v daném okamžiku vylučují
vypadá jako čin spoluzakladatele budovy Jed-
noty, který, klepaje na základní její kámen
klade pod něj dynamitovou patronu, i ozna-
muje přesně, kdy míní celou budovu do po-
větří vyhodit, prose při tom, aby mu to „ni-
kdo rozumný nevykládal ve zlé.“
Kdyby někdo ve světě finančním přistu-
poval k nějakému podniku s prohlášením, že
v tom okamžiku vybere z něho své podíly
jakmile se podnik stane aktivní, pokrčili by
nad ním rameny, a poslali by ho tam, kde jsou
— rozumní proti nerozumným v mizivé men-
šině. Aktiva Jednotného klubu mají se stát
ovšem majetkem celého národa, a to se s kal-
kulem národních sociálů nesrovnává. To je
také jediný výklad k národně-sociálnímu sta-
novisku o Jednotném klubu.
#19
alto_textblock
#19
Posl. dr. Mandl o vyrovnání.
Na valné hromadě Národního klubu v
Plzni pronesl zemský posl. dr. Mandl obšír-
nou řeč o česko-německém vyrovnání, počí-
naje krátkým zasedáním sněmovním 1911, kdy
měl příležitost 14 dnů při sněmu prodleti.
Břitkým způsobem poukázal řečník na kardi-
nální nedostatek vyrovnacího zdaru, nedosta-
tek dobré vůle u Němců, projevený odporen
jejich proti tomu, aby po vyřízení oné části
vyrovnacího souboru v národně-politické ko-
misi, na níž Němcům záleželo, dojíti mělo na
úpravu jazykových poměrů v úřadech státních
a změnu vol. řádu, i dokázal tuto vyrovnac
zlovůli německou při každé fási posledního
vývoje vyrovnací otázky a i po prohlášen
Němců ze dne 9. května t. r. Urbanův návrl
označen jako hrubý obstrukčni trik a předvo-
lební manévr pro případ rozpuštění sněmu
o něž Němci nyní všemí prostředky usilují.
Přímo frivolním způsobem pracují Něm
proti malému finaněnímu plánu a řečník, vzpo-
mínaje řeči učitele p. Jeníka, s povděkem při-
jímá jeho prohlášení, že učitelstvo, volajíc po
čestném smíru, nečiní tak z důvodů sobe-
ckých, nýbrž volá po čestném smíru pro oba
národy stejně spravedlivém proto, poněvadž
má smysl také pro jiné strádající stavy, pro
ostatní zájmy kulturní i hospodářské v celé
zemi, i pro všechny stavy, kterýmižto poměry
trpí ovšem také učítelstvo. Posl. dr. Mandl
pojednal po té o četných přáních učítelstva,a
prohlásil, že strana naše vždycky souhlasila
s požadavkem, aby učítelstvo škol obecných
bylo co do platů postaveno na roveň státnímu
úřadnictvu se středoškolským vzděláním, ne-
boť přijala do svého programu, aby učitelstvo
opatřeno bylo řádnými platy služebními tak.
aby velkou školskou i národní práci mohlo vy-
konávati bez nesnází hmotných. K návrhu
školské komise, kterým požadavek tento ne-
došel splnění vesměs, dlužno pohlížetí jalo
ke kompromisu nejen v otázce finanční, ale
i s náhledy různých politických stran i stavů.
Voláme sice po dělném sněmu, avšak nikdy
s takovým vyrovnáním, jež by uzavřeno být
musilo za každou cenu, neboť prohlašuje-l
německé učitelstvo, že nečeká a nežádá o
svých poslanců, aby zadalí důležité zájmy ná-
rodní, lze tím méně čekati to od učitelstva
našeho, můžeme přistoupiti jenom na takové
vyrovnání, v němž jednota země a rovnocen-
nost obou jazyků zůstanou nedotčeny.
Řeč posl. dra. Mandla, z níž podáváme
ovšem jenom velmi stručný výtah, vyzněla
tímto závěrem:
Nynější kritická situace ukládá poslancům na-
šim i celému národu velikou zkoušku pevnosti
uvědomělosti, abychom zůstali pány své vůle, aby-
chom určovali taktiku a polítiku svou sami a ne-
dali si ji diktovat Němci. Vždyť přece doufati mu-
síme, že konečně i toto Rakousko pozná sebe sama,
že konečně i rozvážnější kruhy poznají, v čem
jest příčina nynějších rozháraných poměrů uvnitř
a slabosti na venek, že konečně ty kruhy poznají
že Rakousko patří sobě, svým národům, že taliko
v základě rovného práva a stejné svobody všech
jest záruka jeho budoucnosti, jeho dalšího trvání
A snad přece jen není daleka ona budoucnost, kdy
také v nešťastné zemi naší dojde k vyrovnání mei
oběma národy, aby ne-li společně, aspoň vedle
sebe přistoupili mohli k obstarávání kulturních
hospodářských potřeb této požehnané zeměl Ka
poznání to, pro které na straně české byla vždy
mysl otevřena, dostaví se též na straně německé
a v zodpovědných kruzích vídeňských dříve, nežli
škoda na blahobytu této země a na zájmech celého
státu způsohená bude nenapravitelnou a nenahra-
ditelnou.
#20
alto_textblock
#20
Liberecké zprávy.
#21
alto_textblock
#21
»Reichenb. Ztg.« ujišťuje, že podle sdělení jí
došlých nejedná se o dosazení vládního komisaře
v Čechách, nýbrž o dosazení celé vládní komise
V nejblížší době vyjdou prý dva císařské patenty
v jednom z nich nařizuje prý se dosazení vládn
komise ke správě zemských záležitostí, druhým
nařizuje se vybírční pivní dávky. Liberecký list
ujišťuje, že zpráva tato vystupuje s velkou určí-
tostí a ukládá německým poslancům, aby uvažo-
vali o tom, co hodlají vůči takovému opatřen
vládnímu počíti, neboť dosud nebyl prý německý
lid v Čechách poučen o tom, jakým účinným způ-
sobem má se obstrukce dále vésti a jak vůbe
ukončen může býti nynější stav exlex.
Že zpráva lbereckého listu jest jenom střílnou
modlitbičkou za splnění nejvroucnějšího něme-
ckého přání, toť patrno. Kdyby však zprávy jeho
skutečně měly tak určitý podklad, jak ujišťuje-
#22
alto_textblock
#22
bylo by přes příliš nápadným, že se tak děje
zrovna v okamžiku, kdy se nynějšímu finaněnímu
referentu zem. výboru podařilo zabezpečit zemské
hospodářství na další dva měsíce. Takový čin.
takové zrovna okázalé roztrpčení českého lidu,
jediného nyní vydržovatele zemského hospodář
ství, v okamžiku, kdy se mu podařilo zachovat
solvenci zemskou přes všechny nástrahy německé.
to by si vláda přece asi jenom rozmyslila.
#23
alto_textblock
#23
Rakousko-Uhersko.
#24
alto_textblock
#24
Z volebního ruchu v Halíčí.
Z polských stran haličských pustila se již
do volební akce nejčilejí strana lidová, která
nejen zvolila dva volební výbory, pro východ-
ní a západní Halič, ale pořádá také četné vo-
lební schůze po venkově. Též demokraté ko-
nají horlivě přípravy k volbám. Ostatní polské
strany s veřejným provoláním ještě nevy-
stoupily. Ale ke slovu přihlásili se kat-
ličtí biskupové, kteří sepsali společný
pastýřský list, jenž bude v nejbližších dnech
vyhlášen s kazatelen, a jehož obsah podala
již „Gaz. Wieczor.“ V úvodě pastýřského
listu ukazuje se na důležitost příštího sněmu.
jež rozhodne o volební reformě. Dosavadn
osnova volební opravy měla prý mnoho chy
a nepřípustností, poněvadž hrozila zradikali-
sováním země. Jestliže se biskupové zabývaj
nyní otázkami pozemskými, vede prý je k to-
mu jen láska k národu, neboť si přejí, aby
polský lid se řídil jedině křesťanskými ideami.
V další části pastýřský list obrací se ku pra-
covnímu lidu a varuje jej „před oněmi politi-
ckými vůdci a agitátory, kteří lid svádějía
namlouvají mu, že jest povolán, aby také
sám panoval“. Takovým agitátorům lid
prý nesmí věřiti. V odstavci, věnovaném mě-
stům, prohlašuje se demokratická strana z
stranu cizí křesťanské idei a o jejím programu
se tvrdí, že blahu národa prospěti nemůže.
Ukrajinci vydali také již volební pro-
volání, podepsané za „Národní komitét
místopředsedou Kiveljukem a tajemníkem
drem. Bačinským. V provolání líčí se zmar
volební reformy, voliči se vyzývají, aby při
volbách svými hlasovacími lístky odpověděli
polským odpůrcům volební opravy, ale také
„moskvofilským Efialtům“ v maloruském ná-
rodě. Provolání končí slovy: „Pryč s nepřá-
teli maloruského národa a jeho národní rovno-
právnostil Pryč s odpůrci volební opravy! A
žije volební reforma!“
Širší výkonný výbor ukrajinské strany
měl 20. t. m. poradu za předsednictví dra
Konst. Levického a přijal resolucí o de-
víti bodech, v níž se mimo jiné ostře obrac
proti katolickým biskupům, kteří zmařil
smluvenou volební opravu a poslancům ukra-
jinským ukládá, aby na říšské radě všemi,
nejostřejšími prostředky zmařili malý finančn
plán, dokud volební reforma v Haličí nebude
provedena.
Za staroruskou stranu z frakce
Dudykevičovy uveřejnil posl. dr. Marko
mínění, že jeho strana získá při nových vol-
bách opět značný počet mandátů, budou-l
volby čisté a provedou se bez teroru a vlád-
ního nátlaku. — „Ruská rada“ jako výkonný
výbor umírněné frakce Korolovy vyzývá své
přívržence, aby utvořili hned po venkově vo-
lební výbory a připravili kandidátní listiny
#25
alto_textblock
#25
Za hranicemi.
#26
alto_textblock
#26
Nová poplašná zpráva od Čataldže
Solljská »Večerna Pošta« oznamuje, že ture-
cká vojska, na Cataldži poražená, se vzbouřil
proti svým představeným a vrhla se na okolno
křesťany, jež vraždí, domy jejich vylupují a spa
lují, dobytek odhánějí, ano i drůbež odnášejí. Všecky
řecké vsi až do Kalakratie položeny jsou pope-
lem. Všechno obyvatelstvo: muží, starci, děti —
je povražděno; mladé ženy a dívky vojáci odvlékli
s sebou, když je byli zhanobili.
Zprávy tyto stihly do Cařihradu 18. t. m. Tu
recké obyvatelstvo je přijalo se zadostučiněním
neboť v zločinech nedobité soldatesky spatřuje
známku staré turecké bojovnosti. Mysli obyvatel-
stva se fanatisují a pozdvihují protí Mladoturkům
jako vlastní příčíně úpadku tureckého státu a po-
rážek turecké armády. Na mnoha místech ve
Stambole byly nalepeny plakáty, vyzývající oby-
vatelstvo ku povraždění Mladoturků a svržen
jejich vlády. Vláda dala ve všech kvartálech po-
zatýkat mnoho svých odpůrců, pokud jsouj
známi. Po ulicích patrolují jízdné hlídky a žan-
darmové. Všecky krámy jsou zavřeny. Očekává s
všeobecné vraždění.
#27
alto_textblock
#27
Na obranu černohorského krále.
Černohorský král Nikola je bez odporu chlou-
bou Slovanstva, Čím skvělejší jeho jméno, tím ší-
enější proti němu zášť všeho německého ple
jmene. Slované právem mohou za měřítko veliko-
sti svých synů bráti velikost německé nenávisti
k nim. Král Nikola je po drahná již leta předmětem
této nenávisti, jež vzrostla za spojenecké války
až k dobytí Skadru do výše Himalají. Konečně se
přece jeden z německých mužů pera za toto bí-
dáctví zastyděl a veřejně je pokáral. To byl Mas
Harden, jehož výborný článek »N. L.« minul u
nedělí zkrácený uveřejnily. Ale není druhého Maxe
Hardena mezi německými publicisty! Ostatní or-
gány německého tisku statečně pokračují v ha-
nobení slavného panovníka a snaží se všemi s-
lami rozšířiti o něm takovou představu, jakoby
byl i zlodějem koní a stříbrného náčiní.
»Novoje Vremja« dobře činí, ukládá-li ruské
diplomacii, jíž jsou svěřeny v Západní Evrop
zájmy Černé Hory a Černohorců, aby toto utrhán
netrpěla a učinila o tom rozklady vládám, kterých
se týče.
1 na slovanském obecenstvu jest, aby v této
záležitosti zaujímalo pevné a vědomé stanovisko
Bývalo, kdy Slovanům působívalo tajné potěšení.
když Němci jejich muže hanobili. To konečně musí
být jinak a Slované si musejí učinit heslem: Čím
hlouběji budou Němci našeho muže snižovat, tím
větší bude jeho populárnost mezi námi. Sám i-
stinkt musí Slovanům díti, aby se podle tohoto
pravidla chovali.
#28
alto_textblock
#28
Vojenské demonstrace ve Francií.
Smutné zjevy v různých posádkách francouz-
ských, kde vojáci provádějí demonstrace proti po-
držení dosluhující třídy u praporu a proti tříleté
vojenské službě, ohrožuji v nynější Vážné době
nejen bezpečnost Francie, nýbrž i její prestiž na
venek. Německý tisk již s nelajenou škodolibosti
hlásá úpadek Francie, která prý přestává býti
mocností prvního řádu, a důvěra ve vojenskou
způsobilost Francie se podrývá právě ve chvíli
#29
alto_textblock
#29
kdy Berlín hostí panovníky dvou států trojdohody
Hnutí ve vojsku je zřejmě organisováno z ven-
čí a, jak dovozuje „Temps“ na základě určitých
dokladů, bylo přípravováno již po léta všeobec
ným dělníckým svazem prostřednictvím „Sou du
soldat“, institucí to výlučně protivojenskou a proti-
vlasteneckou.
Když třída 1900 přišla ku pluku, zaslal vše-
obecný dělnícký svaz dělnickým organisacím vý-
zvu, v níž vykládal ústrojí protivojenské propa-
gandy v kasárnách. Za několik měsíců na to pal
jedna z organisací, příslušných ke všeobecnému
dělnickému svazn, vyzvala k založení pokladny
na podporu členů, kteří odeprou sloužiti v kasár-
nách. Roku 1906 sjezd všeobecného dělnického
svazu přijal resoluci, doporučující sesílení propa-
gandy protivojenské a protivlastenecké. Sjezd, ko-
naný v Toulouse r. 1910, stanovil pak organisaci
která by dovolila všeobecnému dělnickému svazu
dávati rychlé rozkazy svým členům, kteří jsou
u pluku. V prosinci r. 1911, kdy vláda nařídila
stíhání, podněcuje všeobecný dělnický svaz hor-
livost svých stoupenců a píšer Zdvojnásobme svo
úsilí a odvahu. Na sjezdu v Havru r. 1912 jeden
z tajemníků bursy práce prohlásil, že „Souj du
soldat“ byl neúčinnější institucí ku protivlastene-
cké propagandě.
Již roku 1911 konstatoval ministr Messimy, ž
protivlastenecká brožurka všeobecného dělnického
svazu „Manucl du soldat“ pronikla do některých
kasáren, a tato zločinná propaganda jevíla sku-
tečně účinek, neboť od r. 1902 do r. 1911 značně
stoupl počet sběhů a těch, kdož odepřeli vojen-
skou službu.
Od té doby, co postupné sesilování německe
armády uložilo vládě francouzské povinnost, žádati
sněmovny, aby přijaly zákon o tříleté vojenské
službě, popouzejí socialisté vojáky ku protestu
vzpouře a „Humanité“ již dne 22. března si libo-
vala, jak vzrůstá propaganda v kasárnách díky se-
znamům členů syndikátů, jež má všeobecný dělni-
ský svaz v rukou. Později pak uveřejnila „Huma-
nité“ přímo seznamy vojáků, kteří vyhověli výzvě
všeobecného dělnického svazu. Je tudiž zjištěno
že strana socialistická používá vojáků k protivo-
jenské propagandě, kterou také socialističtí po-
slanci v parlamentě veřejně schvalovali.
Hodlá-li tudíž vláda dle prohlášení ministr
Etienna rozhodně zakročití proti původcům zločin-
né agitace ve vojsku, nebude nesnadno je zjistiti
veřejné mínění na ně ukazuje prstem a „Autorité“
přímo žádá, aby všeobecný dělnický svaz a „Sou
du soldat“ byly ihned rozpuštěny.
Zjevy tak hrozivé musí býti rázně potlačeny
v zárodcích, aby Francle neztratila důvěru v sebe
samu. Kdo v nynější době se činí ještě spoluvin-
níkem na desorganisaci armády, praví Henry Bě-
renger v „Action“, zasloužil by, aby byl poklá-
dán za veřejného nepřítele, a aby se s ním dle toho
naložilo
#30
alto_textblock
#30
Anglická politika v Turecku.
#31
alto_textblock
#31
Za jakých podmínek dostalo se Anglii tak vý-
hodné smlouvy s Tureckem o sféře vlivu v zálivu
Perském? Celkové jednání anglické diplomacie
bylo sice zahaleno záclonou tajemství, jak už je t
zvykem diplomacie ostrovní říše, která už druhé
století zůstává věrnou svým zahraničním tradicím
ale nějaké podrobnosti přece jen pronikly na ve-
řejnost. Částečné osvětlení podává i cařihradský
dopisovatel „Ruské Molvy“, který ukazuje na dů-
ležitou úlohu, kterou sehrál v dané siluaci bývalý
veliký vezír Hakki paša, vyslaný na londýnské
porady. Hakki paša skoro ve všem vyhověl přánín
anglické vlády, ale zároveň vymohl i pro Turecko
znamenité výhody. Anglie je ochotna podporovat
Turecko nejen při uzavírání míru s balkánskými
spojenci, leč i v druhých olázkách. Stane-lí se Al-
banie opravdu samostatnou zemí, bude Anglie žá-
dat, aby tam byl jmenován mohamedánský vladař-
bude-li však dána přednost vladaři křesťanskému.
bude Análie žádat, aby byl ve vasalském poměru
k tureckému suliánovi. Podpora Anglie znamená
mnoho, poněvadž s ní jde Francie a Rusko. Také
Italie horlivě nyní vyjednává s Tureckem, ani ne
telik o Egejské ostrovy, jako ovjižní hranice Al-
banie. Italie prý je dokonce ochotna pomáhat Tu-
recku, aby si zachovávalo nejlepší ostrovy archi-
pelagu, jako Chios. Anglie dává Turecku také jisté
záruky o zachování šesti východních vilajetů, t. zv.
Armenie. To mohlo by se vykládat jako osten
proti Rusku, ale poněvadž Rusko v Armenii ne-
má výbojných plánů, ostří tohoto bodu se obrací
vlastně proti Německu a znamená soupeření An-
glie s Německem v otázce arménské. Anglie do-
máhá se značných relorem v asijských provinciích
hlavně v Kurdistaně, v Armenii, v Syrii a Mezo-
potamii, turecká vláda zavazuje se k ústupkům
ve prospěch místních národností v otázkách soci-
álního, hospodářského, náboženského a politické-
ho života. Jestliže vedle toho postavíme ještě an-
glický požadavek, aby Turecko vyklidilo persko
územi, třeba si položit otázku, zda jednala v tomto
případě Anglie v dohodě s Ruskem nebo bez něho.
V tomto případě znamenalo by to těžkou ránu
prestiži ruské politiky. Ostrovy archipelagu, blíz-
ké pevnině maloasijské, Anglie ponechává Tu-
recku. Politické a hospodářské vymoženosti Anglie
jako poslavení Egypta, stavba železnice z Bag-
dadu do Basry a k zálivu Perskému, protektorá
nad Koveitem, výsady v jižní Arabii a územích, kde
má politické a hospodářské zájmy Anglie, to vše
bylo již obšírněji sděleno veřejnosti. Anglie po-
stupuje v Turecku ve směru rozdělení na síčry
vlivu jako v Persii. Německo se drží stejné takti-
ky, kterou uplatňuje zvláště v Aleksandretě. Rusk
soustřeďuje svou pozornost hlavně na dvou otáz-
kách: na ustanovení persko-tureckých hranic a n
železných drahách ve východní Anatolii. Podle
posledních zpráv je možno, že arménskou otázku
bude řešit londýnská porada vyslanecká.
#32
alto_textblock
#32
Ze strany.
#33
alto_textblock
#33
Ze Smíchova. Mistní organisace strany svo-
bodomyslné na Smíchově, obvod VIII./1, konala
dne 21. kvělna plenérní schůzi, při níž přednášrí
prof. K. šikýř »O reformě daně z příjmů a na-
blížení do knih vzhledem k účtování živnosten-
skému a obchodnímu.« Řečník ve výstižné a ob-
sažné přednášce, 11/2 hod. trvající, vyličil histori
reformy, probral podrobně obsah zák. osnov
naznačil kriticky výhody i nevýhody nové úpravy.
probral zvláště důkladně a objasnil instituci po-
vinného předkládání knih, ocenil zásluhy poslanců
dra. Funka, dra. Rašína a drn. Lichta o nápravu
některých krutých ustanovení vládní přediohy
zvláště ve prospěch stavu živnostenského a ob-
chodního a ukončil poukazem na výhody řádného
vedení účetních knih se strany živnostníků a ob-
chodníků. Četně shromážděné posluchačstvo s na-
piatou pozornosti vyslechlo odborné výklady p.
profesora a odměnilo je hlučnou pochvalou. Tako
předsedající dr. R. Krejčí vzdal v doslovu srdeč-
nými slovy dik p. přednášejícímu za kritický
vystižný jeho přednes a poukázal na to, jak způ-
sobem demagogickým používáno bylo podání zmí-
něných osnov proti čelným poslancům naší strany
kteréžto útoky, jak také z věcné přednášky p.
prof. Šikýře lze seznati, vesměs byly neodůvod-
něně. Po přednášce rozvinula se čilá debata
během níž p. prof. šikýř k všeobecnému uspoko-
jení zodpověděl některé dotazy a podal přítom-
ným četná cenná poučení.
#34
alto_textblock
#34
Denní zprávy.
#35
alto_textblock
#35
— Zřízení státního reálného gymnasi
v Jilemnicí. Z Vídně, 23. května. [Zvl.
telef. zpr. »Nár. Listů«.) Ministerstvem vy-
učování učiněno bylo právě posl. Maštál-
kovi sdělení, že nejvyšším rozhodnutím ze
dne 23. dubna bylo povoleno zříditi osmi-
třídní státní reálné gymnasium s českou řeč
vyučovací v Jilemnici a to počátkem škol-
ního roku 1913-14, předpokládaje, že město
Jilemnice splní předpoklady stran nabídnu-
tého příspěvku. Aktivování tohoto státního
#36
alto_textblock
#36
reálného gymnasia stane se v ten způsob, že
počátkem roku školního 1913/14 otevře se
třída prvá a počátkem každého následujícího
školního roku nejbližší vyšší třída, takže ten-
to ústav počátkem školního roku 1920/21 bude
úplně organisovaným reálným gymnasiem.
— Hořická deputace ve Vídni. Z Vídně,
23. května. Deputace města Hořic, starosta
města továrnik Tuček a ředitel obchodní
školy Pazourek, vedená posl. Maštál-
kou, zakročila dnes u ministra vyučování
ve příčině zřízení obchodní akademie
v Hořicích a u ministra vnitra v záleži-
tosti zřízení okresního hejtmanství
v Hořicích. Dostalo se ujištění oběma
resortními ministry ryt. Hussarkem a svob,
p. Heinoldem, že tyto požadavky města Ho-
řic budou předmětem vážného uvažování
rozhodování v době nejbližší. Ministr ryt.
Hussarek vyžádal si kromě toho od poslance
Maštálky podrobnou zprávu o výsledku
ankety, kterou posl. Maštálka roku 1912
z vlastní své iniciativy pořádal ve příčině
zjištění nutností a naléhavosti zřizování ob-
chodních akademií českých.
#37
alto_textblock
#37
— Zesnulý žížkovský lékař p. dr. Václav
Měsíček byl včera odpoledne převezen z domu
smutku ve Štítného ulici v Žižkově do jeho rodné
obce Předslavi u Klatov. Účastenství při převe-
zení oblíbeného lékaře bylo převeliké. Žižkovské
obyvatelstvo projevilo tělesným ostatkům zesnu-
lého poctu nejvýš četným účastenstvím doprovo-
zením na poslední cestě Žižkovem. V domě smutku
vykonal pohřební obřady farář P. Procházka z
zpěvu smutečních sborů. Za rakví ubírali se matka
zesnulého, bratr, příbuzní, žižkovští lékaři, zá-
stupce záchranné stanice pražské dr. Schulza
četní kolegové. V nekonečném průvodu ubíralo
se žižkovské obyvatelstvo až k Františkovu ná-
— Z městské rady pražské. (Schůze dne 23.
května 1913. Předsedal starosta pan dr. K. Groš.)
Komisi pro splavnění Vltavy a Labe ponecháno
aby dle svého uvážení rozhodla, má-li zůstati při
schváleném již projektu splavňovacích
prací u ostrova Střeleckého, či má-li
provedena býti změna, kterouž navrhl Klub za Sta-
rou Prahu za tím účelem, aby pohled na hladinu
vodní nebyl rušen hrází, vedenou v prodloužení
špičky ostrova k jezu staroměstskému, a plaveb-
ní komorou, kteráž dle schváleného již projektu na
konci této hráze by byla zřízena. — Povoleno
880 K na zřízení podezdivky pro originál sousoší
sv. Františka X. v pavilonu města Prahy na výsta-
višti. Práce dlaždičské na silnici od elektrárny k
domku jezného v Praze VII. provede J. Gabriel,
kámen lomový dodají V. Doubek a A. Polnerová.
— Místodržitelství schválilo návrh na úpravu pě-
šiny od přívozu ke Kozlovce v Holešovičkách
projekt erárního mostu přes Beroun-
ku u Lahoviček. — Dle informací, jež si městská
rada opatřila prostřednictvím poslance Maštálky,
jedná se skutečně o zřízení skupinového
nádraží nákladového na pozemcích, získaných
splavněním Vltavy u sv. Petra, a v souvislosti
tím i o zružení nádraží v Hybernské ulici. Otázka-
mi těmi zabývá se zvláštní komise nádražní. Usne-
seno žádati, aby k jednáním této komise byl zván
zástupce obce pražské a aby obec pražská o postu-
pu této záležitosti byla řádně zpravována. — Fir-
mě Baum a Kraus povoleno zřízení výkladce na
domě čp. 539-I. v ulici Rytířské a Havelské. —
Panu Janu Krištofovi povoleny stavební změnyv
novostavbě na staveništi č. 951 nároží ulice Po-
děbradovy a bezejmenné v Praze-VIII. — Družstvu
pro stavbu úřadnických domů schválena úprava
střech na dvorních budovách na staveništích čís
1—5 u Bruské brány. — Obecně prospěšnému sta-
vebnímu družstvu povolena stavba třípatrového
domu na staveništi č. 16 v ulici Chelčického VIII.
—Panu Josefu Seifertovi povolena stavba čtyř-
patrového domu na staveništi č. 23 v ulici Janov-
ského VIII. — Práce zednické a kamenické při
opravě kostela sv. Petra provede arch. Ed. Sochor,
práce klempířské Jan Linger a pokrývačské J.
Srnec. — Povoleno 600 K na úpravu cesty ku pro-
boštské residenci na Král. Vyšehradě. — Nátěr
plechových střech na Občanské plovárně zadán
Janu Krupkovi. — Přijata nabídka Arnošta Mathe
syho na dodávku prací kamnářských pro činžovní
dům čp. 270-III. v průlomu „U Klíčů“. — Baronc
Bertě Suttnerové, rozené hraběnce Kinské ze
Vchynic a Tetova udělena u příležitosti 70tých na-
rozenin čestná plaketa města Prahy.
Schůze městského zastupitelstva na Král
Vinohradech koná se ve středu dne 28. května
o 31/2 hod. odpol. v zasedací síni měst. radnice.
— „Samostatnost“ přinesla zprávu, že pan
poslanec F. Kalina byl jmenován čestným mě-
šťanem strakonickým. Jak se nám sděluje, je to
spíš zbožným přáním páně poslancovým, na jehoz
splnění však vybíravá městská rada hned tak ne-
pomýšli, než skutečností. Nevíme, zda rekomandace
„Samostatnosti“ zásluhy páně poslancovy městské
radě strakonické připomene a náladu pro jmeno-
vání vzbüdí
— Přednášky. Moravsko-Slezská be-
seda v Praze. Dnes v 8 hod. več. v restauraci
Měšťanské besedy v Praze. Vladislavova ul., před-
náška škol. rady prof. J. Kabelíka a cís. rady dra.
L.. Riedla: „Vzpomínky na prof. Fr. Oščádala, bý-
valého rytíře blanického.“ — Přednáškove
evropské turné o Praze a českém ná-
rodě. V sobotu 17. května přednášel prof. Aug.
Pitlik v Petrohradě po zdařilých předná-
škách, jež konány 4. května v aule reálky ve
štokholmě (400 účastníků, překládal z Espe-
ranta do švéd. p. Rosengren), kde publikace Cizi-
neckých svazů v Praze a v Brně, jakož i „Sokola“
přijaty do královské knihovny, a 6. května
v Gefle (450 úč., překl. p. Lundgren z Hedemora).
Přednáška v Petrohradě, jíž účastnilo se přes 300
osob a jež pořádána ruskou tělocvič, jednotou
„Sokol I. za účasti členů jednoty „Sokol II.“, pol-
ského „Sokola“, černohorského spolku, české kolo-
nie a klubu esperantistů, stala se dostaveničkem
slovanské společnosti a zároveň výrazem slovan-
ské vzájemnosti. Obrázky — zvláště sokolské —
vzbudily zaslouženou bouří potlesku. Do ruštiny
překládal z esperanta p. Evstifeiev. Cizineckému
svazu v Praze, pod jehož záštitou a za jehož pod-
pory prof. Pitlik evropskou svou cestu podnikl,
možno jen gratulovati, že tak dobře plní své po-
— Ze Svazu českoslovanského stuďentstva. Na
Ústředním sboru dne 26. t. m. jest 2. bod pro-
gramu: Vystoupení kol. Mladočechů a agrárníků ze
Svazu Č. St.
— Ze spolku českých mediků. Ve čtvrtek 22.
t. m. v 10. hod. dopol. konala se řádná letní
valná hromada S. č. M. v posluchárně fysiologi-
ckého ústavu. Na počátku jednání povstáním
uctěna památka zemřelých členů. Na to podávány
zprávy funkcionářů a rokováno o činnosti spolku
a tužbách studentstva lékařství. Valná hromada,
porokovavši o svépomocné akcí mediků, kteří
stávkou musí se domáhati snesitelných poměrů
ve studijních ústavech a klinikách, vyslovila po-
litování, že tímto způsobem nutno a jedině možnd
jest dosíci alespoň částečné nápravy. Jednomy-
slně dále usneseno v uznání velikých služeb, jet
těmto jistě spravedlivým požadavkům českých
mediků denní tisk prokázal, podporuje jejich akci
českému dennímu tisku vysloviti díky. Valná hro-
mada doufá, že denní tisk této činnosti českých
mediků za nápravu klinik pražských i na dále
pozornost věnuje, neboť nejedná se jen o zájmy
odborného studentstva, nýbrž i široké veřejnosti
Dále zvoleni v uznání zásluh o vědu lékařskoua
spolek českých mediků k návrhu výboru jedno-
myslně čestnými členy S. Č. M. vynikající
členové naší fakulty: řádný profesor chirurgie dr
O. Kukula a mimořádný profesor chirurgie dr.
R. Jedlička. Dále zvolila valná hromada delegáty
#38
alto_textblock
#38
draží.
#39
alto_textblock
#39
sláníl