ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 134f4590-8f54-11dd-a1cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 39
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
24. května 1913. Číslo 140.
#4 alto_textblock #4
více nepůsobila. (Hlučné výkřiky, zvláště posl Zenkera a Jokla.) Bývalo by zcela v pořádku. kdyby Rakousko bylo postupovalo o vlastní újmě. neboť ještě nikdy ničeho od Evropy nedostalo. Politování hodným je pouze nedostatek energie státníků, jenž podporován byl vůdci jednotlivých rakouských stran. To platí v prvé řadě o jednotli- vých slovanských poslancích. Třebaže sym- patie Slovanů pro balkánské národy s hlediska slovanské solidarity jsou pochopitelny, pokud drží se v jistých hrancích, vyvolává takový náznr Slo- vanů velké nebezpečí tam, kde počíná s podezří- váním naší armády. Rozšiřuje-li se jednotlive. v cizině názor, ja- koby na slovanské pluky v Rakousku nebylo spo- lehnutí, je to perfidní pomluva, která musí býti nejrozhodněji odmitnuta. Může potvrditi právě opak z vlastního názoru. Jsou národové, jejichž massy jsou rozumnější než jejich vůdcové. Poměry u nás nebudou dojista takové, jako nyní ve Fransií. Ra- kousko není morálně sešlý stát; jest ještě rdravě. Ještě více než slovanské štváče dlužno odsovditi ty, kdož se označují za Němce a přes to po nábají panslavismu: soclální demokraty něme- ckého jazyka a většinou mosaickčho vyznáni. [Výkřiky.) Toto jednání sociálních de- mokratů smí býti v tak kritických okamžicích do- jista označeno za zemězrádu. (Pochvala křesť. soc. trvale výkřiky.) Zatím co vláda jest úplně bazmocná proti to- muto vnitřnímu nepřiteli, potlačuje vlastence. (Ozý- vají se výkřiky: Hlasují přece protí zatímnému roz- počtul) Naše vláda by měla konečně jednou pro- mluviti po maďarsku se sociálními demokraty Budeme státi po boku vlády, vystoupí-li jako v posledních dnech jak proti vnějšímu, tak proti vnitřnímu nepřiteli. Neučiní-li to, nadejde doba. ldy také my změníme frontu. Křesťanští sociálové budou přes všechno osočování pracovati dál ke blahu svých voličů a ke cti vlasti. (Hlučná po- chvala u kř. soc., stálé výkřiky.) Jednání se přerušuje. Návrhy posl. Špačka a Langa o drahoti benzinu přikázány bez 1. čtení národohospodář- skému výboru. Po přečtení došlých spisů byla schůze o 1/45 hod. skončena. Příští bude v pondělí odpol.
#5 alto_textblock #5
Z parlamentních výborů.
#6 alto_textblock #6
Z Vídně, 23. května. (K. k.)
#7 alto_textblock #7
Národohospodářský výbor vyřídil po referátu dra. Lichta vládní předlohu o smlouvě s Ja- ponskem a navrhne sněmovně její schválení O předběžné zprávě ref. ryt. Halbana o zá- konu vystěhovaleckém rozpředla se delší tormální debata, jak zpráva má býti projednána Za ní prohlásil odb, přednosta dr. Riedel, že zákon vystěhovalecký bude v nejkratší době předložen. Předběžná zpráva byla pak přikázána zvlášt nímu užšímu výboru.
#8 alto_textblock #8
Ze školské komise sněmu král. Ceského.
#9 alto_textblock #9
[Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.)
#10 alto_textblock #10
Referentský komitét permanentní komise školsko
#11 alto_textblock #11
konal dnes schůzi, v níž z VIII. oddílu zákonao platech učitelských (o právních poměrech učitel- ských sil, náležejících branné moci) byl vyřízen jen § 148., který znl.
#12 alto_textblock #12
§ 148. V příčině sil učitelských, které byly povolány k činné službě vojenské nebo zeměbranecké, platí předpisy o příjmech, vydané pro vojsko, válečné lodstvo a obranu zemskou, pokud se týče domo-
#13 alto_textblock #13
branu. Co se týče příjmů, spojených s učitelským mí- stem jejich, platí tato ustanovení- 1. Na čas činných služeb vojenských, v § 147 lit. a) h) a c) naznačených, nezastaví se příjmy, se službou učitelskou spojené, ani zcela ani z části. 2. Na čas, po který se koná povinnost vojen- ské služby presenční, dle zákona rok nebo déle trvající, přestanou veškeré příjmy, s místem uči- telským spojené. Jestliže jednoroční presenční služba z důvodů, uvedených v § 147. lit. el. jest prodloužena, buďtež učitelské síle zákonné platy po vypršení jednoroční služební doby opět při- kázány. 3. V případě mobilisace (doplnění na stav vá- lečný a svolání zeměbrany) (dle § 147. lit. d a e). zůstanou osoby učitelské, povolány byvše k činné službě vojenské nebo domobranecké, pokud pří- slušejí k mužstvu, v plném požívání příjmů, a je- jich místem učitelským spojených a lit. a) uvede- ných. Z těchto výhod na dobu své presenční služby jsou vyloučeny učitelské síly, které ještě nedo- konaly povinnosti branné služby presenční, záko- nem na rok nebo déle vyměřené. Učitelské síly, náležející ke gážistům vojen- ským, obdrží na čas činné služby branné v pří- padě mobilisace (doplnění na stav válečný, po př svolání domobrany): a) v každém případě třetinu příjmů z této školní služby své: základního platu, zvýšení pla- tových, funkčních přídavků, osobních přídavků aktiv. přídavků; b) kdyby gáže vojenská (bez náležitosti vedlej- ších), nepočítajíc k ní třetinu příjmů školních. dotčenou lit. aj, nečinila tolik, kolik činí přijmy ze služby školní, obdrží nad to z těchto přijmů částku, které k vyrovnání rozdílu toho potřebí je. činí-li gáže vojenská tolik neb více, než příjmy ze služby školní, přestanou se tyto příjmy, vyjí- maje ponechanou třetinu, po čas gáže vojenské platiti. Takovým učitelským silám, které maji svou domácnost se ženou neb dětmi, učiní se dle lit. b) srážka z jejich příjmů školních jen tehdya potud, pokud tyto příjmy s vojenskou gáží dohro- mady činí více nežli 2400 K na rok. Částky v lit. a) a b) na účet školního služ. platu uvedených přídavků nesmějí v žádném případě převyšovati platy, spojené s místem učitelským, v lit. a) uve- dené. Veškeré učitelské osoby, které mají svou do- mácnost se ženou neb dětmi a požívají systemiso- vaného bytu neb příbytečného, zůstanou v dalším požívání bytu naturálního, pokud se týče platu příbytečného Učitelé neženatí mohou dle poměrů zavázání býti, aby přiměřenou část naturálního bytu pře- nechali tomu, kdo místo jejich zastupuje. Byl-li kdo v čas nepřetržité činné služby vo- jenské nebo domobranecké ve stavu gážistů pře- ložen ve vyšší třídu příjmů vojenských, nemá s k tomu přihlížeti při vypočítávání míry příjmů ci- vilních dle předcházejících ustanovení. Příští schůze ref. komitétu je v sobotu 24 května o 9. hodině dopolední.
#14 alto_textblock #14
Politický přehled.
#15 alto_textblock #15
Země české.
#16 alto_textblock #16
Sociálně demokratický názor o novém Jednotném klubu.
#17 alto_textblock #17
„Právo Lidu“ věnovalo „opětným poku- sům o jednotu mezi českými měšťáckými po- slanci na radě říšské“ rozsáhlý článek, jehož závěr, pokud věnován jest povaze účelně par- lamentní oposice, dlužno označiti jako správ- ný. Praví-li orgán českoslov. soc. demokracie. že není většíhonesmyslu, nežli my sleti, že oposice sama o sobě, o po- sice pro oposici může býti do- statečným politickým progra- mem, a že cílem každé oposice must býti, aby se stala sama rozhodující mocí, vlá- dou, vyřkl pravdu, která jest jednou ze stě- žejí střízlivého a vážného pojetí o parlamen-
#18 alto_textblock #18
tarismu vůbec. Pro sociální demokracii jako třídní stranu dělnickou, pro kterou nelze v „dnešním třídním kapitalistickém státě do- býti žádných ústupků“, vyhražuje „P. L.“ zá- sadní oposici, jejímž cílem jest změniti a vy- budovati stát tak, aby se v něm dostal prole- tariát k držení a vykonávání moci — v dne- šním státě vládnout dělníkům není možno. Př bližším přihlédnutí ovšem ani tento názor ne- příčí se theorii o cílech oposice, dosící mocí. po určitých změnách poměrů, oposicí způsobe- ných. Za to připouští „P. L.“, že snaha po vládě v nynějším státě jest něčím přirozeným samozřejmým u stran „měšťáckých“, z nichž každá musí míti cílem, aby dobyla účasti n vládě. A ovšem že „politická a taktická koalice jest myslitelnou jen mezi těmi měšťá- ckými stranami, které o věcných podmínkách cesty k tomuto cíli jsou za jedno.“ Soc. demokratický orgán pochybuje, že by bylo této vnitřní jednoty v dnešním mě- šťáckém politickém táboře hlavně proto, že „zejména vůdcové národně sociální následkem výchovy svých voličů nemají volnost jednán a kdyby i chtěli, nemohou se nutnostem spo- lečného postupu přizpůsobíti“ . . Počínání národních sociálů při zřizován nového Jednotného klubu, jehož se chtějí zt- častnit za známých podmínek, jakými se Jednotného klubu v daném okamžiku vylučují vypadá jako čin spoluzakladatele budovy Jed- noty, který, klepaje na základní její kámen klade pod něj dynamitovou patronu, i ozna- muje přesně, kdy míní celou budovu do po- větří vyhodit, prose při tom, aby mu to „ni- kdo rozumný nevykládal ve zlé.“ Kdyby někdo ve světě finančním přistu- poval k nějakému podniku s prohlášením, že v tom okamžiku vybere z něho své podíly jakmile se podnik stane aktivní, pokrčili by nad ním rameny, a poslali by ho tam, kde jsou — rozumní proti nerozumným v mizivé men- šině. Aktiva Jednotného klubu mají se stát ovšem majetkem celého národa, a to se s kal- kulem národních sociálů nesrovnává. To je také jediný výklad k národně-sociálnímu sta- novisku o Jednotném klubu.
#19 alto_textblock #19
Posl. dr. Mandl o vyrovnání. Na valné hromadě Národního klubu v Plzni pronesl zemský posl. dr. Mandl obšír- nou řeč o česko-německém vyrovnání, počí- naje krátkým zasedáním sněmovním 1911, kdy měl příležitost 14 dnů při sněmu prodleti. Břitkým způsobem poukázal řečník na kardi- nální nedostatek vyrovnacího zdaru, nedosta- tek dobré vůle u Němců, projevený odporen jejich proti tomu, aby po vyřízení oné části vyrovnacího souboru v národně-politické ko- misi, na níž Němcům záleželo, dojíti mělo na úpravu jazykových poměrů v úřadech státních a změnu vol. řádu, i dokázal tuto vyrovnac zlovůli německou při každé fási posledního vývoje vyrovnací otázky a i po prohlášen Němců ze dne 9. května t. r. Urbanův návrl označen jako hrubý obstrukčni trik a předvo- lební manévr pro případ rozpuštění sněmu o něž Němci nyní všemí prostředky usilují. Přímo frivolním způsobem pracují Něm proti malému finaněnímu plánu a řečník, vzpo- mínaje řeči učitele p. Jeníka, s povděkem při- jímá jeho prohlášení, že učitelstvo, volajíc po čestném smíru, nečiní tak z důvodů sobe- ckých, nýbrž volá po čestném smíru pro oba národy stejně spravedlivém proto, poněvadž má smysl také pro jiné strádající stavy, pro ostatní zájmy kulturní i hospodářské v celé zemi, i pro všechny stavy, kterýmižto poměry trpí ovšem také učítelstvo. Posl. dr. Mandl pojednal po té o četných přáních učítelstva,a prohlásil, že strana naše vždycky souhlasila s požadavkem, aby učítelstvo škol obecných bylo co do platů postaveno na roveň státnímu úřadnictvu se středoškolským vzděláním, ne- boť přijala do svého programu, aby učitelstvo opatřeno bylo řádnými platy služebními tak. aby velkou školskou i národní práci mohlo vy- konávati bez nesnází hmotných. K návrhu školské komise, kterým požadavek tento ne- došel splnění vesměs, dlužno pohlížetí jalo ke kompromisu nejen v otázce finanční, ale i s náhledy různých politických stran i stavů. Voláme sice po dělném sněmu, avšak nikdy s takovým vyrovnáním, jež by uzavřeno být musilo za každou cenu, neboť prohlašuje-l německé učitelstvo, že nečeká a nežádá o svých poslanců, aby zadalí důležité zájmy ná- rodní, lze tím méně čekati to od učitelstva našeho, můžeme přistoupiti jenom na takové vyrovnání, v němž jednota země a rovnocen- nost obou jazyků zůstanou nedotčeny. Řeč posl. dra. Mandla, z níž podáváme ovšem jenom velmi stručný výtah, vyzněla tímto závěrem: Nynější kritická situace ukládá poslancům na- šim i celému národu velikou zkoušku pevnosti uvědomělosti, abychom zůstali pány své vůle, aby- chom určovali taktiku a polítiku svou sami a ne- dali si ji diktovat Němci. Vždyť přece doufati mu- síme, že konečně i toto Rakousko pozná sebe sama, že konečně i rozvážnější kruhy poznají, v čem jest příčina nynějších rozháraných poměrů uvnitř a slabosti na venek, že konečně ty kruhy poznají že Rakousko patří sobě, svým národům, že taliko v základě rovného práva a stejné svobody všech jest záruka jeho budoucnosti, jeho dalšího trvání A snad přece jen není daleka ona budoucnost, kdy také v nešťastné zemi naší dojde k vyrovnání mei oběma národy, aby ne-li společně, aspoň vedle sebe přistoupili mohli k obstarávání kulturních hospodářských potřeb této požehnané zeměl Ka poznání to, pro které na straně české byla vždy mysl otevřena, dostaví se též na straně německé a v zodpovědných kruzích vídeňských dříve, nežli škoda na blahobytu této země a na zájmech celého státu způsohená bude nenapravitelnou a nenahra- ditelnou.
#20 alto_textblock #20
Liberecké zprávy.
#21 alto_textblock #21
»Reichenb. Ztg.« ujišťuje, že podle sdělení jí došlých nejedná se o dosazení vládního komisaře v Čechách, nýbrž o dosazení celé vládní komise V nejblížší době vyjdou prý dva císařské patenty v jednom z nich nařizuje prý se dosazení vládn komise ke správě zemských záležitostí, druhým nařizuje se vybírční pivní dávky. Liberecký list ujišťuje, že zpráva tato vystupuje s velkou určí- tostí a ukládá německým poslancům, aby uvažo- vali o tom, co hodlají vůči takovému opatřen vládnímu počíti, neboť dosud nebyl prý německý lid v Čechách poučen o tom, jakým účinným způ- sobem má se obstrukce dále vésti a jak vůbe ukončen může býti nynější stav exlex. Že zpráva lbereckého listu jest jenom střílnou modlitbičkou za splnění nejvroucnějšího něme- ckého přání, toť patrno. Kdyby však zprávy jeho skutečně měly tak určitý podklad, jak ujišťuje-
#22 alto_textblock #22
bylo by přes příliš nápadným, že se tak děje zrovna v okamžiku, kdy se nynějšímu finaněnímu referentu zem. výboru podařilo zabezpečit zemské hospodářství na další dva měsíce. Takový čin. takové zrovna okázalé roztrpčení českého lidu, jediného nyní vydržovatele zemského hospodář ství, v okamžiku, kdy se mu podařilo zachovat solvenci zemskou přes všechny nástrahy německé. to by si vláda přece asi jenom rozmyslila.
#23 alto_textblock #23
Rakousko-Uhersko.
#24 alto_textblock #24
Z volebního ruchu v Halíčí. Z polských stran haličských pustila se již do volební akce nejčilejí strana lidová, která nejen zvolila dva volební výbory, pro východ- ní a západní Halič, ale pořádá také četné vo- lební schůze po venkově. Též demokraté ko- nají horlivě přípravy k volbám. Ostatní polské strany s veřejným provoláním ještě nevy- stoupily. Ale ke slovu přihlásili se kat- ličtí biskupové, kteří sepsali společný pastýřský list, jenž bude v nejbližších dnech vyhlášen s kazatelen, a jehož obsah podala již „Gaz. Wieczor.“ V úvodě pastýřského listu ukazuje se na důležitost příštího sněmu. jež rozhodne o volební reformě. Dosavadn osnova volební opravy měla prý mnoho chy a nepřípustností, poněvadž hrozila zradikali- sováním země. Jestliže se biskupové zabývaj nyní otázkami pozemskými, vede prý je k to- mu jen láska k národu, neboť si přejí, aby polský lid se řídil jedině křesťanskými ideami. V další části pastýřský list obrací se ku pra- covnímu lidu a varuje jej „před oněmi politi- ckými vůdci a agitátory, kteří lid svádějía namlouvají mu, že jest povolán, aby také sám panoval“. Takovým agitátorům lid prý nesmí věřiti. V odstavci, věnovaném mě- stům, prohlašuje se demokratická strana z stranu cizí křesťanské idei a o jejím programu se tvrdí, že blahu národa prospěti nemůže. Ukrajinci vydali také již volební pro- volání, podepsané za „Národní komitét místopředsedou Kiveljukem a tajemníkem drem. Bačinským. V provolání líčí se zmar volební reformy, voliči se vyzývají, aby při volbách svými hlasovacími lístky odpověděli polským odpůrcům volební opravy, ale také „moskvofilským Efialtům“ v maloruském ná- rodě. Provolání končí slovy: „Pryč s nepřá- teli maloruského národa a jeho národní rovno- právnostil Pryč s odpůrci volební opravy! A žije volební reforma!“ Širší výkonný výbor ukrajinské strany měl 20. t. m. poradu za předsednictví dra Konst. Levického a přijal resolucí o de- víti bodech, v níž se mimo jiné ostře obrac proti katolickým biskupům, kteří zmařil smluvenou volební opravu a poslancům ukra- jinským ukládá, aby na říšské radě všemi, nejostřejšími prostředky zmařili malý finančn plán, dokud volební reforma v Haličí nebude provedena. Za staroruskou stranu z frakce Dudykevičovy uveřejnil posl. dr. Marko mínění, že jeho strana získá při nových vol- bách opět značný počet mandátů, budou-l volby čisté a provedou se bez teroru a vlád- ního nátlaku. — „Ruská rada“ jako výkonný výbor umírněné frakce Korolovy vyzývá své přívržence, aby utvořili hned po venkově vo- lební výbory a připravili kandidátní listiny
#25 alto_textblock #25
Za hranicemi.
#26 alto_textblock #26
Nová poplašná zpráva od Čataldže Solljská »Večerna Pošta« oznamuje, že ture- cká vojska, na Cataldži poražená, se vzbouřil proti svým představeným a vrhla se na okolno křesťany, jež vraždí, domy jejich vylupují a spa lují, dobytek odhánějí, ano i drůbež odnášejí. Všecky řecké vsi až do Kalakratie položeny jsou pope- lem. Všechno obyvatelstvo: muží, starci, děti — je povražděno; mladé ženy a dívky vojáci odvlékli s sebou, když je byli zhanobili. Zprávy tyto stihly do Cařihradu 18. t. m. Tu recké obyvatelstvo je přijalo se zadostučiněním neboť v zločinech nedobité soldatesky spatřuje známku staré turecké bojovnosti. Mysli obyvatel- stva se fanatisují a pozdvihují protí Mladoturkům jako vlastní příčíně úpadku tureckého státu a po- rážek turecké armády. Na mnoha místech ve Stambole byly nalepeny plakáty, vyzývající oby- vatelstvo ku povraždění Mladoturků a svržen jejich vlády. Vláda dala ve všech kvartálech po- zatýkat mnoho svých odpůrců, pokud jsouj známi. Po ulicích patrolují jízdné hlídky a žan- darmové. Všecky krámy jsou zavřeny. Očekává s všeobecné vraždění.
#27 alto_textblock #27
Na obranu černohorského krále. Černohorský král Nikola je bez odporu chlou- bou Slovanstva, Čím skvělejší jeho jméno, tím ší- enější proti němu zášť všeho německého ple jmene. Slované právem mohou za měřítko veliko- sti svých synů bráti velikost německé nenávisti k nim. Král Nikola je po drahná již leta předmětem této nenávisti, jež vzrostla za spojenecké války až k dobytí Skadru do výše Himalají. Konečně se přece jeden z německých mužů pera za toto bí- dáctví zastyděl a veřejně je pokáral. To byl Mas Harden, jehož výborný článek »N. L.« minul u nedělí zkrácený uveřejnily. Ale není druhého Maxe Hardena mezi německými publicisty! Ostatní or- gány německého tisku statečně pokračují v ha- nobení slavného panovníka a snaží se všemi s- lami rozšířiti o něm takovou představu, jakoby byl i zlodějem koní a stříbrného náčiní. »Novoje Vremja« dobře činí, ukládá-li ruské diplomacii, jíž jsou svěřeny v Západní Evrop zájmy Černé Hory a Černohorců, aby toto utrhán netrpěla a učinila o tom rozklady vládám, kterých se týče. 1 na slovanském obecenstvu jest, aby v této záležitosti zaujímalo pevné a vědomé stanovisko Bývalo, kdy Slovanům působívalo tajné potěšení. když Němci jejich muže hanobili. To konečně musí být jinak a Slované si musejí učinit heslem: Čím hlouběji budou Němci našeho muže snižovat, tím větší bude jeho populárnost mezi námi. Sám i- stinkt musí Slovanům díti, aby se podle tohoto pravidla chovali.
#28 alto_textblock #28
Vojenské demonstrace ve Francií. Smutné zjevy v různých posádkách francouz- ských, kde vojáci provádějí demonstrace proti po- držení dosluhující třídy u praporu a proti tříleté vojenské službě, ohrožuji v nynější Vážné době nejen bezpečnost Francie, nýbrž i její prestiž na venek. Německý tisk již s nelajenou škodolibosti hlásá úpadek Francie, která prý přestává býti mocností prvního řádu, a důvěra ve vojenskou způsobilost Francie se podrývá právě ve chvíli
#29 alto_textblock #29
kdy Berlín hostí panovníky dvou států trojdohody Hnutí ve vojsku je zřejmě organisováno z ven- čí a, jak dovozuje „Temps“ na základě určitých dokladů, bylo přípravováno již po léta všeobec ným dělníckým svazem prostřednictvím „Sou du soldat“, institucí to výlučně protivojenskou a proti- vlasteneckou. Když třída 1900 přišla ku pluku, zaslal vše- obecný dělnícký svaz dělnickým organisacím vý- zvu, v níž vykládal ústrojí protivojenské propa- gandy v kasárnách. Za několik měsíců na to pal jedna z organisací, příslušných ke všeobecnému dělnickému svazn, vyzvala k založení pokladny na podporu členů, kteří odeprou sloužiti v kasár- nách. Roku 1906 sjezd všeobecného dělnického svazu přijal resoluci, doporučující sesílení propa- gandy protivojenské a protivlastenecké. Sjezd, ko- naný v Toulouse r. 1910, stanovil pak organisaci která by dovolila všeobecnému dělnickému svazu dávati rychlé rozkazy svým členům, kteří jsou u pluku. V prosinci r. 1911, kdy vláda nařídila stíhání, podněcuje všeobecný dělnický svaz hor- livost svých stoupenců a píšer Zdvojnásobme svo úsilí a odvahu. Na sjezdu v Havru r. 1912 jeden z tajemníků bursy práce prohlásil, že „Souj du soldat“ byl neúčinnější institucí ku protivlastene- cké propagandě. Již roku 1911 konstatoval ministr Messimy, ž protivlastenecká brožurka všeobecného dělnického svazu „Manucl du soldat“ pronikla do některých kasáren, a tato zločinná propaganda jevíla sku- tečně účinek, neboť od r. 1902 do r. 1911 značně stoupl počet sběhů a těch, kdož odepřeli vojen- skou službu. Od té doby, co postupné sesilování německe armády uložilo vládě francouzské povinnost, žádati sněmovny, aby přijaly zákon o tříleté vojenské službě, popouzejí socialisté vojáky ku protestu vzpouře a „Humanité“ již dne 22. března si libo- vala, jak vzrůstá propaganda v kasárnách díky se- znamům členů syndikátů, jež má všeobecný dělni- ský svaz v rukou. Později pak uveřejnila „Huma- nité“ přímo seznamy vojáků, kteří vyhověli výzvě všeobecného dělnického svazu. Je tudiž zjištěno že strana socialistická používá vojáků k protivo- jenské propagandě, kterou také socialističtí po- slanci v parlamentě veřejně schvalovali. Hodlá-li tudíž vláda dle prohlášení ministr Etienna rozhodně zakročití proti původcům zločin- né agitace ve vojsku, nebude nesnadno je zjistiti veřejné mínění na ně ukazuje prstem a „Autorité“ přímo žádá, aby všeobecný dělnický svaz a „Sou du soldat“ byly ihned rozpuštěny. Zjevy tak hrozivé musí býti rázně potlačeny v zárodcích, aby Francle neztratila důvěru v sebe samu. Kdo v nynější době se činí ještě spoluvin- níkem na desorganisaci armády, praví Henry Bě- renger v „Action“, zasloužil by, aby byl poklá- dán za veřejného nepřítele, a aby se s ním dle toho naložilo
#30 alto_textblock #30
Anglická politika v Turecku.
#31 alto_textblock #31
Za jakých podmínek dostalo se Anglii tak vý- hodné smlouvy s Tureckem o sféře vlivu v zálivu Perském? Celkové jednání anglické diplomacie bylo sice zahaleno záclonou tajemství, jak už je t zvykem diplomacie ostrovní říše, která už druhé století zůstává věrnou svým zahraničním tradicím ale nějaké podrobnosti přece jen pronikly na ve- řejnost. Částečné osvětlení podává i cařihradský dopisovatel „Ruské Molvy“, který ukazuje na dů- ležitou úlohu, kterou sehrál v dané siluaci bývalý veliký vezír Hakki paša, vyslaný na londýnské porady. Hakki paša skoro ve všem vyhověl přánín anglické vlády, ale zároveň vymohl i pro Turecko znamenité výhody. Anglie je ochotna podporovat Turecko nejen při uzavírání míru s balkánskými spojenci, leč i v druhých olázkách. Stane-lí se Al- banie opravdu samostatnou zemí, bude Anglie žá- dat, aby tam byl jmenován mohamedánský vladař- bude-li však dána přednost vladaři křesťanskému. bude Análie žádat, aby byl ve vasalském poměru k tureckému suliánovi. Podpora Anglie znamená mnoho, poněvadž s ní jde Francie a Rusko. Také Italie horlivě nyní vyjednává s Tureckem, ani ne telik o Egejské ostrovy, jako ovjižní hranice Al- banie. Italie prý je dokonce ochotna pomáhat Tu- recku, aby si zachovávalo nejlepší ostrovy archi- pelagu, jako Chios. Anglie dává Turecku také jisté záruky o zachování šesti východních vilajetů, t. zv. Armenie. To mohlo by se vykládat jako osten proti Rusku, ale poněvadž Rusko v Armenii ne- má výbojných plánů, ostří tohoto bodu se obrací vlastně proti Německu a znamená soupeření An- glie s Německem v otázce arménské. Anglie do- máhá se značných relorem v asijských provinciích hlavně v Kurdistaně, v Armenii, v Syrii a Mezo- potamii, turecká vláda zavazuje se k ústupkům ve prospěch místních národností v otázkách soci- álního, hospodářského, náboženského a politické- ho života. Jestliže vedle toho postavíme ještě an- glický požadavek, aby Turecko vyklidilo persko územi, třeba si položit otázku, zda jednala v tomto případě Anglie v dohodě s Ruskem nebo bez něho. V tomto případě znamenalo by to těžkou ránu prestiži ruské politiky. Ostrovy archipelagu, blíz- ké pevnině maloasijské, Anglie ponechává Tu- recku. Politické a hospodářské vymoženosti Anglie jako poslavení Egypta, stavba železnice z Bag- dadu do Basry a k zálivu Perskému, protektorá nad Koveitem, výsady v jižní Arabii a územích, kde má politické a hospodářské zájmy Anglie, to vše bylo již obšírněji sděleno veřejnosti. Anglie po- stupuje v Turecku ve směru rozdělení na síčry vlivu jako v Persii. Německo se drží stejné takti- ky, kterou uplatňuje zvláště v Aleksandretě. Rusk soustřeďuje svou pozornost hlavně na dvou otáz- kách: na ustanovení persko-tureckých hranic a n železných drahách ve východní Anatolii. Podle posledních zpráv je možno, že arménskou otázku bude řešit londýnská porada vyslanecká.
#32 alto_textblock #32
Ze strany.
#33 alto_textblock #33
Ze Smíchova. Mistní organisace strany svo- bodomyslné na Smíchově, obvod VIII./1, konala dne 21. kvělna plenérní schůzi, při níž přednášrí prof. K. šikýř »O reformě daně z příjmů a na- blížení do knih vzhledem k účtování živnosten- skému a obchodnímu.« Řečník ve výstižné a ob- sažné přednášce, 11/2 hod. trvající, vyličil histori reformy, probral podrobně obsah zák. osnov naznačil kriticky výhody i nevýhody nové úpravy. probral zvláště důkladně a objasnil instituci po- vinného předkládání knih, ocenil zásluhy poslanců dra. Funka, dra. Rašína a drn. Lichta o nápravu některých krutých ustanovení vládní přediohy zvláště ve prospěch stavu živnostenského a ob- chodního a ukončil poukazem na výhody řádného vedení účetních knih se strany živnostníků a ob- chodníků. Četně shromážděné posluchačstvo s na- piatou pozornosti vyslechlo odborné výklady p. profesora a odměnilo je hlučnou pochvalou. Tako předsedající dr. R. Krejčí vzdal v doslovu srdeč- nými slovy dik p. přednášejícímu za kritický vystižný jeho přednes a poukázal na to, jak způ- sobem demagogickým používáno bylo podání zmí- něných osnov proti čelným poslancům naší strany kteréžto útoky, jak také z věcné přednášky p. prof. Šikýře lze seznati, vesměs byly neodůvod- něně. Po přednášce rozvinula se čilá debata během níž p. prof. šikýř k všeobecnému uspoko- jení zodpověděl některé dotazy a podal přítom- ným četná cenná poučení.
#34 alto_textblock #34
Denní zprávy.
#35 alto_textblock #35
— Zřízení státního reálného gymnasi v Jilemnicí. Z Vídně, 23. května. [Zvl. telef. zpr. »Nár. Listů«.) Ministerstvem vy- učování učiněno bylo právě posl. Maštál- kovi sdělení, že nejvyšším rozhodnutím ze dne 23. dubna bylo povoleno zříditi osmi- třídní státní reálné gymnasium s českou řeč vyučovací v Jilemnici a to počátkem škol- ního roku 1913-14, předpokládaje, že město Jilemnice splní předpoklady stran nabídnu- tého příspěvku. Aktivování tohoto státního
#36 alto_textblock #36
reálného gymnasia stane se v ten způsob, že počátkem roku školního 1913/14 otevře se třída prvá a počátkem každého následujícího školního roku nejbližší vyšší třída, takže ten- to ústav počátkem školního roku 1920/21 bude úplně organisovaným reálným gymnasiem. — Hořická deputace ve Vídni. Z Vídně, 23. května. Deputace města Hořic, starosta města továrnik Tuček a ředitel obchodní školy Pazourek, vedená posl. Maštál- kou, zakročila dnes u ministra vyučování ve příčině zřízení obchodní akademie v Hořicích a u ministra vnitra v záleži- tosti zřízení okresního hejtmanství v Hořicích. Dostalo se ujištění oběma resortními ministry ryt. Hussarkem a svob, p. Heinoldem, že tyto požadavky města Ho- řic budou předmětem vážného uvažování rozhodování v době nejbližší. Ministr ryt. Hussarek vyžádal si kromě toho od poslance Maštálky podrobnou zprávu o výsledku ankety, kterou posl. Maštálka roku 1912 z vlastní své iniciativy pořádal ve příčině zjištění nutností a naléhavosti zřizování ob- chodních akademií českých.
#37 alto_textblock #37
— Zesnulý žížkovský lékař p. dr. Václav Měsíček byl včera odpoledne převezen z domu smutku ve Štítného ulici v Žižkově do jeho rodné obce Předslavi u Klatov. Účastenství při převe- zení oblíbeného lékaře bylo převeliké. Žižkovské obyvatelstvo projevilo tělesným ostatkům zesnu- lého poctu nejvýš četným účastenstvím doprovo- zením na poslední cestě Žižkovem. V domě smutku vykonal pohřební obřady farář P. Procházka z zpěvu smutečních sborů. Za rakví ubírali se matka zesnulého, bratr, příbuzní, žižkovští lékaři, zá- stupce záchranné stanice pražské dr. Schulza četní kolegové. V nekonečném průvodu ubíralo se žižkovské obyvatelstvo až k Františkovu ná- — Z městské rady pražské. (Schůze dne 23. května 1913. Předsedal starosta pan dr. K. Groš.) Komisi pro splavnění Vltavy a Labe ponecháno aby dle svého uvážení rozhodla, má-li zůstati při schváleném již projektu splavňovacích prací u ostrova Střeleckého, či má-li provedena býti změna, kterouž navrhl Klub za Sta- rou Prahu za tím účelem, aby pohled na hladinu vodní nebyl rušen hrází, vedenou v prodloužení špičky ostrova k jezu staroměstskému, a plaveb- ní komorou, kteráž dle schváleného již projektu na konci této hráze by byla zřízena. — Povoleno 880 K na zřízení podezdivky pro originál sousoší sv. Františka X. v pavilonu města Prahy na výsta- višti. Práce dlaždičské na silnici od elektrárny k domku jezného v Praze VII. provede J. Gabriel, kámen lomový dodají V. Doubek a A. Polnerová. — Místodržitelství schválilo návrh na úpravu pě- šiny od přívozu ke Kozlovce v Holešovičkách projekt erárního mostu přes Beroun- ku u Lahoviček. — Dle informací, jež si městská rada opatřila prostřednictvím poslance Maštálky, jedná se skutečně o zřízení skupinového nádraží nákladového na pozemcích, získaných splavněním Vltavy u sv. Petra, a v souvislosti tím i o zružení nádraží v Hybernské ulici. Otázka- mi těmi zabývá se zvláštní komise nádražní. Usne- seno žádati, aby k jednáním této komise byl zván zástupce obce pražské a aby obec pražská o postu- pu této záležitosti byla řádně zpravována. — Fir- mě Baum a Kraus povoleno zřízení výkladce na domě čp. 539-I. v ulici Rytířské a Havelské. — Panu Janu Krištofovi povoleny stavební změnyv novostavbě na staveništi č. 951 nároží ulice Po- děbradovy a bezejmenné v Praze-VIII. — Družstvu pro stavbu úřadnických domů schválena úprava střech na dvorních budovách na staveništích čís 1—5 u Bruské brány. — Obecně prospěšnému sta- vebnímu družstvu povolena stavba třípatrového domu na staveništi č. 16 v ulici Chelčického VIII. —Panu Josefu Seifertovi povolena stavba čtyř- patrového domu na staveništi č. 23 v ulici Janov- ského VIII. — Práce zednické a kamenické při opravě kostela sv. Petra provede arch. Ed. Sochor, práce klempířské Jan Linger a pokrývačské J. Srnec. — Povoleno 600 K na úpravu cesty ku pro- boštské residenci na Král. Vyšehradě. — Nátěr plechových střech na Občanské plovárně zadán Janu Krupkovi. — Přijata nabídka Arnošta Mathe syho na dodávku prací kamnářských pro činžovní dům čp. 270-III. v průlomu „U Klíčů“. — Baronc Bertě Suttnerové, rozené hraběnce Kinské ze Vchynic a Tetova udělena u příležitosti 70tých na- rozenin čestná plaketa města Prahy. Schůze městského zastupitelstva na Král Vinohradech koná se ve středu dne 28. května o 31/2 hod. odpol. v zasedací síni měst. radnice. — „Samostatnost“ přinesla zprávu, že pan poslanec F. Kalina byl jmenován čestným mě- šťanem strakonickým. Jak se nám sděluje, je to spíš zbožným přáním páně poslancovým, na jehoz splnění však vybíravá městská rada hned tak ne- pomýšli, než skutečností. Nevíme, zda rekomandace „Samostatnosti“ zásluhy páně poslancovy městské radě strakonické připomene a náladu pro jmeno- vání vzbüdí — Přednášky. Moravsko-Slezská be- seda v Praze. Dnes v 8 hod. več. v restauraci Měšťanské besedy v Praze. Vladislavova ul., před- náška škol. rady prof. J. Kabelíka a cís. rady dra. L.. Riedla: „Vzpomínky na prof. Fr. Oščádala, bý- valého rytíře blanického.“ — Přednáškove evropské turné o Praze a českém ná- rodě. V sobotu 17. května přednášel prof. Aug. Pitlik v Petrohradě po zdařilých předná- škách, jež konány 4. května v aule reálky ve štokholmě (400 účastníků, překládal z Espe- ranta do švéd. p. Rosengren), kde publikace Cizi- neckých svazů v Praze a v Brně, jakož i „Sokola“ přijaty do královské knihovny, a 6. května v Gefle (450 úč., překl. p. Lundgren z Hedemora). Přednáška v Petrohradě, jíž účastnilo se přes 300 osob a jež pořádána ruskou tělocvič, jednotou „Sokol I. za účasti členů jednoty „Sokol II.“, pol- ského „Sokola“, černohorského spolku, české kolo- nie a klubu esperantistů, stala se dostaveničkem slovanské společnosti a zároveň výrazem slovan- ské vzájemnosti. Obrázky — zvláště sokolské — vzbudily zaslouženou bouří potlesku. Do ruštiny překládal z esperanta p. Evstifeiev. Cizineckému svazu v Praze, pod jehož záštitou a za jehož pod- pory prof. Pitlik evropskou svou cestu podnikl, možno jen gratulovati, že tak dobře plní své po- — Ze Svazu českoslovanského stuďentstva. Na Ústředním sboru dne 26. t. m. jest 2. bod pro- gramu: Vystoupení kol. Mladočechů a agrárníků ze Svazu Č. St. — Ze spolku českých mediků. Ve čtvrtek 22. t. m. v 10. hod. dopol. konala se řádná letní valná hromada S. č. M. v posluchárně fysiologi- ckého ústavu. Na počátku jednání povstáním uctěna památka zemřelých členů. Na to podávány zprávy funkcionářů a rokováno o činnosti spolku a tužbách studentstva lékařství. Valná hromada, porokovavši o svépomocné akcí mediků, kteří stávkou musí se domáhati snesitelných poměrů ve studijních ústavech a klinikách, vyslovila po- litování, že tímto způsobem nutno a jedině možnd jest dosíci alespoň částečné nápravy. Jednomy- slně dále usneseno v uznání velikých služeb, jet těmto jistě spravedlivým požadavkům českých mediků denní tisk prokázal, podporuje jejich akci českému dennímu tisku vysloviti díky. Valná hro- mada doufá, že denní tisk této činnosti českých mediků za nápravu klinik pražských i na dále pozornost věnuje, neboť nejedná se jen o zájmy odborného studentstva, nýbrž i široké veřejnosti Dále zvoleni v uznání zásluh o vědu lékařskoua spolek českých mediků k návrhu výboru jedno- myslně čestnými členy S. Č. M. vynikající členové naší fakulty: řádný profesor chirurgie dr O. Kukula a mimořádný profesor chirurgie dr. R. Jedlička. Dále zvolila valná hromada delegáty
#38 alto_textblock #38
draží.
#39 alto_textblock #39
sláníl