#1
alto_textblock
#1
26. února 1901.
#2
alto_textblock
#2
Císlo 57
#3
alto_textblock
#3
NANODNÍ LISTY.
#4
alto_textblock
#4
Strana5.
#6
alto_textblock
#6
přívoz
#7
alto_textblock
#7
přívoz.
#8
alto_textblock
#8
přibylo zásob
#9
alto_textblock
#9
. . . . . .
vývoz . . . . . .
zásoby . . . . .
zásoby před týdnem .
#10
alto_textblock
#10
rozdí
Dále americká
#11
alto_textblock
#11
. . . . .
z čehož;
z Evropy . . . .
z Kuby . . . . .
z Javy . . . . . .
zpotřeba . . . . .
zásoby . . . . . .
zásoby před týdnem.
#12
alto_textblock
#12
s příměsí, skladní 75 kg K 7.3215. 76 kg K 7.40
na 4 léta; žito K 7.221g; ječmen K 6.30;
oves K 6.50; kukuřice K 5.35; pros
K 5.25.
Termínový obchod při slabém
obratu byl klidný. K večeru znamenala: p še-
nice obchodní na duben K 7.44, mezinárodní
obchodní pšenice na říjen K 7.61, uherská
obchodní pšenice na říjen K 7.67, žito na
duben K 7.26, na říjen K 6.61, ove s n
duben K 6.14, kukuřice na květen K 5.18
na červen K 5.30, řepka na srpen K 12.60
Sádlo po K 55; jiné zboží beze změny
Počasí mírné.
ch. Z Pešti, 25. února. (Zvl. Ulgrm-
»Náz. Listů«.) Zejtra uvedena budou vy zna-
menání za příčinou pařížské svě
tové výstavy udělená v úřadních listec
vídeňském a peštském. V tomto bude vyhlášen
také vlastnoruční list císařův arcivévodovi Fran-
tišku Ferdinandovi d'Este a předsedovi uher
ského ministerstva Kolomanu Szellovi.
n. Z Berlína, 25. února. (Zvl. tlgrm.
»Nár. Listů«.) Magistrát podal dnes sboru obec-
ních starších předlohu ve příčině společne
petice proti zvýšení obilních cen.
Bude opatřena hojnými statistickými daty.
V Halle protestovalo se včera na lido-
vých schůzích proti hrozícímu zdražení chleba.
Z Berlína, 25. února. (C.-B.) »Freisinnige
Ztg.« vytkla, že z Petrohradu rozšířený článek
»Ochodních a průmyslových no
vin«, jenž dle udání »Telegraf. Agentstva ru
ského« pochází z ruského ministerstva financi
obsahoval různé osobní narážky na německého
kaneléře hr. Bülowa. »Nordd. allg. Ztg.
k tomu píše: Faktum to je při původu článku
necbyčejné, ale pravdivé. Pochybujeme však
že kaneléř by měl chuti následovati příkladu
pisatele článku a posuzovat obchodní poměry
mezi Německem a Ruskem a obapolně důležité
zájmy osobními narážkami. Naproti tomu je
mylné tvrzení »Freisin. Ztg.«, že ony osobní
poznámky ve výtahu »Wolffovy kanceláře« byly
škrtnuty censurou v zahraničném úřadě. Vý-
ňatek, jejž »Telegraf. Ag. ruské« zaslalo »Wolt
fově kanceláři«, nebyl zde vůbec censurován.
Z Milána, 25. února. (C.-B.) Správní
rada »Banca commerciale Italianae
usnesla se navrhnouti valné schůzi akcionářů,
jež se bude konati dne 25. března, rozdíleti
dividendu 81 na akcii.
Z Herne, 25. února. (C.-B.) Celkový
přebytek báňské společnosti »Híberni a« ob
nášel v lednu roku 1901 939.549 marek proti
907.641 markám v měsíci prosinci r. 1900
proti 846.563 markám v lednu r. 1900.
Z Říma, 28. února. (C.-B.) Hlavní rada
italské banky usnesla se na výplatě 18
lir dividendy na akcii.
w. Z Lodže, 25. února. Veliká vlnařská
továrna firmy »G. Lorenz« (akciová společnost
ocitla se v likvidaci.
Z New-Yorku, 25. února. (C.-B.) N
dnešní burse nastalo při její zahéjení velike
stoupání kursův akcií oceláren.
#13
alto_textblock
#13
Nárední hospodář.
#14
alto_textblock
#14
trhů eukerníeh.
V Praze, 24. února.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Týden minulý zahájen v pondělí jmenovitým zá-
znamem K 24.20 za pohotové Ústí. V úterý oslabila
se cena tato na K 24.10, ve středu konečně octi
jsme se až při K 24.05 peněz beze zboží, kteréž
úplně z trhu zmizelo. Potom smýšlení opět poněku
se ustálilo i podáváno ve středu k večeru o 5 h více.
ve čtvrtek znamenáno za pohotové Ústí K 24.15, na-
čež v pátek odpoledne prodáno několik partií poho-
tového I. výrobku při K 24.20. Včera ale opět pouze
K 24.15 bylo lze docílit a něco zboží továrního také
na základě této ceny smluveno.
Celkem náleží týden minulý v příčině ruchu ob-
chodního k nejtišším letošní saisony.
Počasí bylo prudce mrazivé i zasahovalo tento-
kráte neobyčejně hluboko na jih, neboť hlášeny
mrazy z jižní Francie, vánice sněhové až z Říma
pod. O vlivu počasí tohoto na role pronáší se magde-
burský Licht ve včerejším svém týdenníku, že spad-
nuvší sníh by sice role chránil před vymrznutím
ozimů, za to prý by však mohlo nastati utvoření se
ledové kory a tím udušení a shnití ozimního obilí.
Berlínský orgán cukrovarníků oproti tomu oznamuje,
že dle nejnovějších zpráv vymrzlo ozimů dosti, tak
že četná pole budou se musití přeorati a znovu oseti,
po většině prý však opět obilím.
Vedle toho tento orgán německých cukrovarníků
velice rozhodně přimlouvá se za to, aby všemi silami
bylo snaženo se zamezit aspoň v hlavních řepních
státech evropských jakýkoli vzrůst řepních osevů, je-
likož pouze tímto způsobem lze odvrátit, aby v příšt
kampani nepropukla krise, již by mnohý slabší zá-
vod mohl padnout v oběť. Ostatně zdá se nabývat
vrchu mínění, že kromě Ruska a u nás Uher. nen
třeba se obávati zvětšení letošní řepní plochy měrou
kritickou.
Z týdenních statistik buďtež uvedeny:
Hamburská:
#16
alto_textblock
#16
. .
Obě tyto statistiky minuly se přímým účinkem
na trh svétový; týdenní statistika kubánská, vy
kazující zřejmou výrobu 34.500 t. proti 17.000 t.
roce loňském, vykládána méně příznivě, jelikož usu-
zováno z ní na pravděpodobnost vyšších odhadů
letošní výroby tamější.
Zajímavější zprávy přinesl po delší době minulý
týden opěl v otázce zrušení vývozných premií n
cukr. Vláda belgická rozeslafa prý již pozvání k
nové mezinárodní konferenci pro zrušení premií na
druhou polovinu dubna vládám, kteréž zúčastnily se
poslední brusselské konference i má býti zástupcům
vlád těch předloženo předběžné dohodnutí mezi
Francií. Německem a Rakouskem, znějící, jak známo,
v ten rozum, že by oba poslednější státy byly
ochotny zrušiti své premie, kdyby Francie vedle
zrušení svých přímých premií snížila své nepřímé
premie na polovic. Nově má býti pozvána Italie,
kdež od r. 1898 velice se rozmohla domácí výroba
cukerní. Vyslovují se pak pochybnosti o tom, zdali
se Rusko vůbec konference zúčastní. Rusko
toliž stojí na slanovisku, že neposkytuje svému cu-
krovarnictví ani přímé ani nepřímé premie a že tedy
celi tato otázka se ho netýká.
#17
alto_textblock
#17
1901
#18
alto_textblock
#18
4.800
#19
alto_textblock
#19
1901
#20
alto_textblock
#20
28.000
#21
alto_textblock
#21
tu n
18.800
2.600 . . .
7.400
. . . 16.400
55.300
. . . 52 000
60.100
49.600
#22
alto_textblock
#22
tun
. .
8.000
13.800
.
15.000
8.000
. ..
. . .
2.400
25.000 . . . 28.000
131.000 . . . 157.700
128.000
. . .
156 300
#23
alto_textblock
#23
3.000. . . 1.400
#24
alto_textblock
#24
. + 2.400
#25
alto_textblock
#25
1900
#26
alto_textblock
#26
1900
#27
alto_textblock
#27
29.400
#28
alto_textblock
#28
O stanovisku tomto zajímavou shodou okolnost
budou v době nejkratší rozhodovati soudy ve Spo-
jených státech amerických. Tam totiž
jak se podobá ne bez popudu zástupců německé
víády, zadržána nedávno zásílka ruského cukru
uvaleno na ní diferenční clo, jakožto na cukr pre-
miovaný. Ruská vláda dala ihned na to odpověd
zvýšením přívozného cla na některé americké tovary.
čímž měrou velmi citelnou postížen vývoz těchto
tovarů ze Spojených států do Ruska.
Vyjednává se mezi oběma vládami v této příčině
a rozhodnutí nalézá se v rukou soudu, jenž má
usoudit, zda diflerenční clo uvaleno na ruský cukr
právem číli nic. Že cukr ruský nepřímo jest pre-
miován, jde z toho, že tak zvané exportní certifikáty
činí v Rusku předmět bursovního obchodu: jak al
americký soud zde rozhodne, nelze se dnes ani do-
hadovat. Vláda americká octla se touto záležitost
v jakésí tísni, neboť Německo hrozí, že, jakmile by
soud uznal, ruský cukr má býti prost differenčníh
cla, považovalo by to za porušení své úmluvy se
Spojenými státy, dle kteréž Německo jest oprávněno
aby nebylo s výrobky jeho hůře nakládáno, než
s oněmi jiných států. Porušil-li by jeden z obou
států tuto zásadu, má druhý právo, dáti tříměsíční
výpověď z oné úmluvy, která stala se v červenci
roku loňského.
Jiná důležitá otázka jest případné zavedení pří-
vozného cla na cukr v Anglií. Je tu stejně hlasů pro
jsko proti, ale poukazuje se k tomu, že by zavede-
ním takovéhoto cla předně byla posilněna tamějše
industrie raffinace cukru tím, že by asi clo na rafíi-
nádu bylo vyšší než clo na surovinu a poskytovalo
jakousí ochranu anglickým raffineriím, a za druhé by
následkem cla bylo lze v Anglii podjati se rozsáhlou
měrou pěstování řepy a tudíž domácí výroby řepo-
vého cukru! Posléze není prý pravdě nepodobno, že
cukr anglických kolonií zůstal by cla prost, čímž by
se mu dostalo jakésí nepřímé státní prémie.
Jak vidno, celá řada problémův a otázek vyno-
řuje se tu v souvislosti s otázkou prémiovou i celní
Velice charakteristickou otázku »obchodní poli-
tiky« našeho rakouského »Lloydu« přineslo tento
týden podání ústředního spolku cukrovarnického
k ministerstvu obchodu. Týká se tarifů Lloydových
za cukr, vyvážený z Terstu do výcho dní
Indie a Japonska.
Tarií tento činil za tunu šilinků:
Rok Do vých. Indie.
Do Japonska
10.—
1898)
(18.—
1899 . . . . 126 . . . . . . 120.—
(14.—
1900 . . . . 16.— . . . . . . 22.6
1901 . . . . 18.— . . . . . . 24.6
Jest na jevě, že Llovd nevozil cukr nikdy z lásky
k průmyslu cukrovarnickému, tudíž, když i snad
z počátku, aby obchod ten si zavedl, bez výdělku.
přece ne se škodou Jakmile obchod zaveden, takže
lodi Lloydu, kteréž dříve vozívaly pro nutné obtížení
písek a kamení, nyní mívaly vždy plný náklad, po-
čato se zvýšováním sazeb až od 1. září 1900 do-
stoupily výše takové, že ocitl se náš cukerní vývoz
do východní Asie na konci své soutěživosti. Lloyd
za těchto sazeb bez odporu již značně získával, ale
přece zkusil strunu napnoutí ještě dále a žádá nyní
od 1. září 1901, na kterouž dobu musí se již dnes
závěrky plavební ku zabezpečení lodního prostoru
činiti, další značné zvýšení sazeb, jak svrchu udáno.
Pravého osvětlení tohoto požadavku dostává se
ale tím, že činí se průmyslu cukernímu nabídky se
strany cizozemských loďatd, nabídky to
nepoměrně levnější, než Lloydovy
Požadujíť tyto cizí společnosti do Indice 17 6.
do Číny a Japonska 23.—, při čemž společnosti
tyto samy ze svého musejí platit poplatek za
plavbu suezským kanálem, jenž kalkuluje se na 4š.
na tunu, kterýžlo poplatek Lloydu se
strany rakouské vlády se nahražuje.
Ku přímému srovnání se sazbami Lloydovými nutno
tedy tento poplatek od svrchních sazeb odečís ti,
kdež vlastně by sazby ty ohnášely pouze 13.
19 šil.
I praví podání spolku cukerního zcela správně
když tyto soukromé společnosti jsou s to, aby za
těchto sazeb vozily a vy dělávaly, že nemůže
býti pochybnosti, kterak i Lloyd za vyšších lonských
sazeb se slušným výtěžkem musí vozbu provozovat
i žádá se v podání tem, kdyby Lloyd na svém no-
vém zvýšení tarifu setrval, aby c. k. min. obchodu
zasadilo se o to, by lodím soukromým, kteréž by
suezským kanálem platy naloženy rakouským cu-
krem, byl poplatek kanálový rovněž jako Lloydu
nahražován.
Možno býti oprávněně zvědavým, kterak poučná
tato afféra bude vyřízena.
Bílé zboží smlouváno po nejvíce z druh
ruky k úhradě běžné potřeby; cena jest nezměněna
K 84— 85 za I. raffinádu ze stanice.
#29
alto_textblock
#29
Jak hospodářský pan Körber rozvrhl
dotace z melioračních fondů r. 1000. Roku
1900 dáno dotací obnosem 3,056.828.58 K pro ve-
škeré země této poloviny říše. Z toho připadlo na
král. české pro pokračování v starých melioracích
105.690.64 K, pro nové meliorace 53.848.92 K. Na
obnosu tomto participovaly české kraje 31.243.62 K.
zněmčené 128.295.44 K. Vodním družstvům
v Čechách vyplaceno 256.869.56 K. Celkem
tedy připadlo král. českému 416.408 62 K
Haliči vyplaceno dotací obnosem 662. 670.26 K
Horním Rakosům 1,009.800 K. My patrně
v Čechách netrpíme povodněmi, netrpíme stržemi,
potoky a bystřiny jsou tiché a mírné, řeky regulo-
vány, meliorací není třeba. Také příspěvek k bene
volenci oproti naší vlasti a doklad, proč na př. páni
z Haliče jsou pro každou vládu . .
Uherská vláda a námořská doprava.
Mezi Rěkou a Hamburkem zavedeno právě
uherskou vládou přímé telefonní spojení
Nový tento krok uherské vlády jest jen malou části
opatření, která uberská vláda za pozvednutím ob-
chodu námořního učinila. S levantskou spo-
lečností, a s dopravními podniky Rěka-
Ankona, Rěka Benátky uzavřeny die zprávy
»P. Ll.« smlouvy za účelem doplnění jic
loďstva subvencí státní a rozmnožen
jich jízd dopravních. Po stejných smlouvách
s Adrií a Ungara Kroatou jest patrno, jak uherská
vláda své poslání pojímá, zatím co rakousko uherský
Lloyd zvyšuje dopravní sazby. A u nás?
Plzeňeká továrna na emailové nádobí
akciová společnost, učinila tyto dny uherskému mi-
nistru financí nabídku na koupi továrny na emailo-
vané nádobí uherským státem v Kis-Garasu provo-
zovaně. Akciová společnost nabídla za celou tuto
továrnu s veškerým příslušenstvím, která v rozpočtu
státním jest odhadnuta na 1,033.969 K kupní cenu
500.000 K. Kopní cenu hodlá splatiti ve dvou
zhůtách do 11. června t. r. Vedle toho zavazuje se
společnost převzíti veškeré zásoby v pevně určených
cenách, převzíti závazky oproti bratrské pokladně.
učiniti nové investice a ve výrobě za všech poměrů po-
kračovati. Ve zprávé o jednání tomto sněmovně po-
slanecké podané, prohlašuje ministr obchodu prodati
závod tento jmenované společnosti, ježto podnik
spojen jest pro stát s ustavičnými ztrátami a žádá
za schválení prodeje. K podpisu smlouvy dojde pak
co nejdříve. Potřebný kapitál míní si společnost
opatřiti zvýšením akciového kapitálu. Ministr financí
hodlá kupní ceny užíti na daiší nutné investice
v ostatních průmyslových podnicích státních.
Srbská vývozní banka. V Bělehradě za-
mýšlejí založiti vývozní banku. Za účelem tím má
býti vydán zvláštní zákon, kterým by poskytnuty
byly novému závodu značné výhody. Tak dá mu
stát pozemky k účelům obchodním jak v hlavním
městě, tak i na venkově. Bankou dovážené stroje,
nástroje a suroviny, které se v Srbsku nevytábějí, ne-
podléhají žádnému dovoznému elu. Banka osvobo-
zena bude po 10 let ode všech daní, poplatků a
obecních břemen. Při vývozu srbských vývozních
předmětů dostane banka od srlské státní dráhy
o 2 proc. vyšší refakcie než kterýkoli prý odesílatel.
Jak patrno, má banka tato býti prvním větším kro-
kem za hospodářskou emancipací Srbska. Podnik
sám nepostráda zajímavosti se stránky jině, totiž
že jím sveden býti má vývoz i dovoz do jednoho
ústavu, tedy jaksi monopolisován. Touto monopo-
lisací má se dojíti k emancipaci.
Vývozni pokroky Ruska. Dne 17. t. m.
vypraven z Oděssy ruský parník »Kornilov« s bo-
hatým nákladem zboží do perského záli vu.
Veze tam hlavně petrolej,
cukr a rukodilné zbož
#30
alto_textblock
#30
moskevské. Jest to první pokns Ruska v tomto
směru a první krok k soutěžnímu zápasu s Anglií.
Po »Kornilovu« mají následovati jiné obchodní lodě
a mezi Oděssou a perským zálivem má býti zave
deno stálé spojení dopravnč-obehodní
Politické a hospodářské výsledky tohoto odhodlání
budou pro sesílení ruského vlivu v Persii a postup
Ruska nedozírny. Okázatost a blučnost nejsou znaky
ruské politiky. Jde klidně a vědomě za svým cílem
ale také účinněji než stát, který svými »slávou po-
krytými« vojáky osazuje 0.6 km? — čínské země.
ztrácí při tom trhy i sympatie sousedních zemí
ustupuje na svých domácích trzích svým přátelům
a spojencům.
Vystěhovalectví proudíci přes německé pří-
stavy v r. 1900 celkem stouplo, za to zmenšil se
počet vystěhovalců z německé říše o 3000 osob
oproti roku předešlému. Přes Brémy vystěhovalo
se 95.961 osob (r. 1899 86.218), přes Hamburk
80.858 osob (r. 1899 skoro o 20.000 méně). Vystě-
hovalci cizozemští byli hlavně z Rakousko-
Uherska a Ruska. Z RakouskoUherska
vystěhovalo se přes Brémy: z Cislajtanie 27.763
(21.945), z Uher 31.626 (27.945), přes Hamburk 28.003
(19.920). Nový doklad a při srovnání s vystěho-
valeckými čísly německé říše přímo do oči bijící,
jak vzrostl blahobyt této říše, o němž
pan Böhm Bawerk snil.
Mezinárodní obchod Italie vykazuje za rok
1900 tento výsledek: Dovezeno bylo zboží za
1699 mill. fr. (+ 1921/2 mill. fr. oproti r. 1899).
vyvezeno za 13381/2 mill. fr. (— 93 mill. tr.
oproti r. 1899).
Spotreba piva v Bulharsku. Spotřeba piva
v Bulharsku roste a jak gen. konsulát v Srědci sdě-
luje, nalezlo pivo nejvděčnější konsumenty v širo-
kých vrstvách lidových. Bulharská výroba pivní jest
dosti pokročilou a vzmáhá se zvláště na venkově.
V Srědci samotném těší se zahraniční pivo větší
oblibě, než pivo výroby domácí. Ze zahraničních
dodavatelů zaujímají prvé místo uherské pivo-
vary a po nich hned následují pivovary srbské.
Pije se pivo světlé i tmavé. Jistý bulharský pivovar
snaží se zavěsti v Srědci pivo vařené na způsob
plzeňského. Nemělo by české pivo pokusiti se o vý-
voz do Bulharska? Naše pivovarské podnikání mělo
by zde dobré odbytiště, na kterém by znamenitou
kvalitou svých výrobků snadno zvítěžilo.
#31
alto_textblock
#31
Banky, záložny a spořitelny.
První česká diskontní společnost v Praze
konala v neděli dne 24. t. m. výroční valnou hro-
madu v místnostech svých na Václavském náměstí
č. 28 za přítomnosti 60 členů, zastupujících 130 po-
dílů. Schůzi zahájil předseda společnosti p. F.J
Materna, uvítav členy v hojném počtu z Prahy
i z venkova schůze se zúčastnivší a poukázal k tomu
že snaha správní rady o povznesení českéh
obchodu a prům yslu na vyšší stupeň roz-
květu a to poskytováním úvěru v nové, u nás dosud
málo známé formě na účetní pohledávky
potkává se s trvalým úspěchem. Z přednešené zprávy
účetní a o působnosti správní rady vyifmáme: Kli-
entela dískontní společnosti za jeden a půl roku její
činnosti značně se rozšířila získáním za členy celé
řady předních českých firem, jež stojíce na výši doby
seznaly cenné výhody, které tichý a snadno pří-
stupný úvěr na účetní pohledávky jim poskytujea
neváhaly jej ve svůj prospěch použiti a tak kapitál
v obchodě investovaný a mezi odběrately v účetních
pohledávkách rozptýlený uvolniti, zvláště když
členům diskontní společnosti ponechána je možnost,
že pohledávky k postupu nabídnuté sami inka-
sovati mohou, tak že pravidlem dlužník ani o na-
bídce k postupu se nedozví. Koncem roku 1900 či-
tala diskontní společnost 112 členů se 191 splace-
nými závodními podíly v obnosu K 95.500. V roce
1899 eskomptováno bylo olevřených účetních pohle-
dávek a rimess v obnosu K 804.412.34, v r. 1900
pak již K 5,380.601.20, úhrnem tudíž od založení
společnosti eskomptováno bylo rimess a pohledávek
v obnosu K 6,185.013.54 a to bez jakékol
ztráty pro ústav. V r. 1899 bylo úhrnem půj-
čeno K 571.964.38, v roce 1899 bylo úhrnem spla-
ceno K 161.902.28, zůstatek půjček koncem r. 1899
obnášel K 410.062.10. V r. 1900 bylo úhrnem půj-
čeno K 3,233.137.76, v r. 1900 bylo úhrnem spla-
ceno K 1,890.757.40, zůstatek půjček koncem roku
1900 obnáší K 1,342.380.36. Tento obnos byl mimo
akcopty členů kryt následovně: splacené závodní
podlly K 95.500.—, další ručení členů K 477.500.
reservní ztrátový fond K 970.—, pohledávky k po-
stupu společnosti nabídnuté a dosud trvající korun
2,099.512.40, pokladniční hotovost a uložené pře-
bytky K 38.148.76, úhrnem úhrady K 2,711.631.16.
Obrat pokladniční obnášel v r. 1899 K 2,764.307.50
v r. 1900 K 15.089.215.56. Z přehladu tohoto nej-
lépe jest viděti značný rozvoj obchodu, při čema
dlužno konstatovati, že snadným by pro správní
radu bylo ještě větší obnosy zapůjčiti, kdyby neří
díla se zásadou počínati si co nejopatrněji při přijí-
mání nových členů a povolování úvěru, což zvláště
vzhledem k našim poměrům obchodním a průmyslo-
vým velice důležitým se jevilo. Další zásadou správní
rady bylo, by členům svým poskytla úvěru co nej-
levnějšího, což zajisté nejlépe seznati lze z porov-
nání našeho velkého obratu k obnosu čistého zisku.
Čistý zisk za rok 1900 obnáší K 4.277.45. Správní
a dozoréí rada uznávajíce potřebu zvětšení reserv-
ního fondu, který dosud jen ze zápisného přistoup-
lých členů se tvořil vzdaly se práva svého na tan-
tiému ve prospěch reservního ztrátového fondu.
Valná hromada usnesla se pak jednohlasně, aby též
členové pro prvý rok vzdali se zúročení závodních
podílů ve prospěch reservního fondu, ač dle stanov
nejvyšší přípustné zúročení podílů 4 pret. možné
bylo. Obnáší tudíž nyní reservní ztrátový fond k
5247 45. Zůstatek vkladů, s jichž přijímáním 1. čer-
vence minulého roku započato bylo, obnáší korun
142.776.64. Zpráva účetní byla se souhlasem přijata
a též zpráva rady dozorčí, kterou přednesl p. Boh
Rosenkranc, byla schválena a správní radě jedno-
hlasně uděleno absolutorium. Při doplňovacích vol-
bách do správní rady zvoleni byli opětně pp.: F.J.
Materna, Alois Wiesner, Bratří Janouškové (zastupuje
chef p. Josef Janoušek) a za p. inž. Fantu, který n
místo své pro nával prací ve svých závodech resig-
noval, zvolena byla firma Vilém Píck a synové na
Smíchově (zastupuje p. Ant. Pick., Do rady dozorčt
zvoleni byli opětně páni Boh. Rosenkrane, Josef
Tekl a Otto Czeczetka a spol. (zastupuje p. J. Ja-
hodář.) Na to projednány byly návrhy správ n
rady na změnu stanov, jež byly všechny
jednomyslně schváleny. Změny tyto týkají se hlavně
rozšlření působnosti o zápůjčky na cenné
papíry, zboží a suroviny a o usnadnění úvěru
čienům na rimessy.
Obchodní záložna v Praze konala dne 24.
února 1901 valnou hromadu v místnostech »Měšťan-
ské besedy« za hojného účastenství Clenů. Předsed
záložny pan dr. Frant. Houdek uvítav přítomne
členy uvedl, že minulý rok 1900 byl pro záložnu
opět příznivý. Záložna rozmnožila značně svou klien-
telu, obchodní agenda vzrostla a výsledek činnosti
byl v každém směru uspokojivý, tak že opět předčil
předešlá leta Reditel pan J. Wagner podal zprávu
o činnosti záložny za rok 1900, ze které vyjímáme.
že vzrosti počet členstva na 856 (+ 110), podílů na
4011 (+ 910) s kapitálem splaceným K 160.440.—
(+36.400.—). Reservní fondy dosáhly výše K 247.381.67
+ 35.326.21) a obnáší zaručující kapitál záložny
K 407.821.67. Značně zvýšil se též stav vkladů
(+ K 452.099.14) a obnášely tyto koncem roku 1900
K 3,012.930.42. Žisk za rok 1900 obnáší K 30.787.42.
Zpráva ta byla schválena. Na to podala zprávu revi-
dující komise a byly po její návrhu účty za r. 1900
schváleny a dozorčí radě i představenstvu uděleno
absolutorium. K návrhu dozorčí rady bylo pak ze
zisku přiděleno: 6 procent na úrok ze závodních po-
dílů K 7312.80, výboru dle stanov K 9235.90, na
dary K 1150.—, pensijnímu fondu vlastních úřadníků
K 6000.— a zbytek pak reservním fondům K 7088.72.
čímž celý zisk K 30 787 32 rozdělen byl. — Po tom
zvolení do dozorčí rady opět pánové: Alois Zem an,
Tomáš Wejžwalda, Aug. Pánek na 3 rokya
pan Václ. Hroděj nově na 2 roky. Do revidující
komise pánové: K. Šťastný, Jan Hudec a Václ.
Klinger.
Valná hromada Občanské záložny v Praze
na Malé strané konala se dne 24. února 1901 za
účastenství 26 členů se 47 podíly. Při zahájení uvítal
přítemné starosta pan inž. OL. Materna vřelou
řečí, poukázav na blahodárný vývin záložny. Za 8 le
působení vykazuje reservní lond 24.636 K 15 h. Jeli
#32
alto_textblock
#32
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893.
» » Plzně r. 1886
Teplice r. 1887
„» Smíchova r. 1889
Zástavní listy české hyp. bank
»
» »
»
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » kom. dl. úp
„, » » mel. úpisy
» » s želez. úpiny
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové.
Česká severní dráha . ..
Buštěhradská dráha . . .
dto.
Em. 1871
1872
dto.
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
» 1871
dto.
„ 1874
dlo.
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha
lit. B.
dto.
Em. 1874
dto.
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka .. . .
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu
. . . .
Ústecko-teplická dráha . ..
Česká severní draha
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouská sev.-západní dráha
dto.
(lit. B.)
Pražsko-duchcovská dráha .
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . .
Podolská cementárna . ..
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro ral cukru
(Modřany) . . . . ..
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železařská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
» akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
Devis
#33
alto_textblock
#33
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl.
. .
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 fr.
» delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
delší lhůty.
Londýn šek a kr. lh. za 10 1. st
delší lhůty . . ..
Nový York za 10 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů .
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 100 tr.
» delší lhůty.
Curych a Basilej šek a kr. lh
„ , delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . .
„
delší lhůty . . . .
#34
alto_textblock
#34
kož slavební ruch na ostrově Kampě v době nej
kratší se rozvine, možno očekávati, že i záložna na
tomto podílu bráti bude a pro příště lepším výsled-
kem se bude moci vykázati, ač i letošní zisk při
všeobecné obchodní slagnaci dovršen na 4834 K 88h.
Dále doporučoval zřizování svépomocných družstev,
spolčování se různých řemeslníků a výrobců k spo
lečné práci a sončinnosti vzájemné. Poděkoval úřad-
nictvu a věnoval pohrobní vzpomínku zesnulému
členu výboru Fr. Mickovi. Při vykonané volbě
byli zvoleni jednohlasně do výboru pp. Hubá ček
Frant., maj. realit, Janda Antonín, hostinský,
Klindert Bedřich, maj. domů, Rada Jan, maj-
domu, Grégr Jan, maj. insertní kanceláře, na dobu
3 let. Za revisora účtů pan Ant. Stüpel, hlavní
pokladník c. k. hlavní zemské pokladny, na 3 roky.
Zpráva jednatelská přednešená p. ředitelem Balca-
rem, jakož zpráva revisorů přednesená p. Stüp-
lem schváleny jednohlasně. Co týče se rozdělení
zisku, usnešeno přikázati reservnímu fondu 3114 K
88 b, odměna výboru 1000 K a revisorům účtů
720 K. Při volných návrzích podal p. Geitler ná-
vrh, aby výbor k zlepšení hmotného postavení perso-
nálu od 1. ledna 1901 zřídil drahotní přídavek, což
přijato a výboru k provedení odkázáno.
Pražské odúčtovací sdružení. Ku vzájemné
výměně podané směnky, cheky, poukázky a faktury
činily od 16.—23. února r. 1901 úhrnem 8.792.098
16 h proti 8,396.991 K 85h v soudobí r. 1900. Součet
všech podání od 2. ledna 1901 obnáší 71,006. 319 K
a vykazuje u porovnání se 79,711.741 K 90 h téhož
období předešlého roku, úbytek 8,705.422 K 90 h.
#35
alto_textblock
#35
Trhy peněžni
#36
alto_textblock
#36
Bursa.
V Praze, 25. února. (Pův. zpr. »N. L.e)
Při tichém trhu uskutečněna závěrka akci
Živnostenské banky K 266.50. Dále podáváno
za akcie: České banky Union K 259.50, Hosp
úvěrní banky K 350.—. Jiné papíry jmeno-
vány nebyly. Officiální záznamy znějí:
#37
alto_textblock
#37
Z Vídně, 25. února. (Telefonogram » Nár
Listů«.) (Denní bursa.) Zprávy o ví
tězství Anglie v Africe měly dobrý účinek n
bursy zahraniční. Zdejší bursa však setrvala
v úplném klidu a účinek příznivých zpráv
z trhů zahraničních byl patrný jen v tom, že
základní smýšlení bylo poněkud pevnější. Ve
šraňcích projevován zájem pro akcie uherské
hypoteční banky. Mostecké uhelné zhoršily se
z počátku zprávou o dolování v českých dolech
uhelných. Omezení později však dosáhlo značné
reprise. Velmi příznivý byl trh ukládací. Větší
transakce prováděny za vyšších kursů zvláště
s rentami. Na bankovním naposledy oboje kre-
ditky, bodenkreditky, anglobanka, länderbanka
a rakousko-uherská banka se zlepšily. Lacinější
dolnorakouské eskomptní společnosti. Z do-
pravních státní, oboje severozápadní, buště-
hradské lit. B. a paroplavební stouply. Laci-
nější byly jižní a vídeňské městské dráhy. Na
průmyslovém alpinky zdražily na četné koupě
prémiové z Prahy. Rovněž zdražily pražské že-
lezářské, české báňské, rýmavsko-muráňské
mostecké uhelné a uherské všeobecné uhelné.
Lacinější tabák a zbrojovky. Devise a valuty
chabé; na eskontním trhu peníze poněkud zdra-
žily první bankovní akcepcí 313/16 proe
x. Z Vídně, 25. února. (Telef. »N. L«
(Večerní bursa.) Kreditky 674.25 (po —.—)
uherské kreditky 684.—, anglobanka 275.—
#38
alto_textblock
#38
31e
#40
alto_textblock
#40
Peníze
#41
alto_textblock
#41
199.05
#42
alto_textblock
#42
—.—
#43
alto_textblock
#43
—.—
#44
alto_textblock
#44
117.40
117.55
240. 47
240.55
#45
alto_textblock
#45
90.25
#46
alto_textblock
#46
—.
#47
alto_textblock
#47
—.
#48
alto_textblock
#48
95.30
#49
alto_textblock
#49
95.10
#50
alto_textblock
#50
95.10
#51
alto_textblock
#51
peníse
#52
alto_textblock
#52
96.—
#53
alto_textblock
#53
—.—
#54
alto_textblock
#54
91.50
#55
alto_textblock
#55
94.—
#56
alto_textblock
#56
91.—
102.25
96 25
#57
alto_textblock
#57
90.—
#58
alto_textblock
#58
98.—
#59
alto_textblock
#59
94.—
#60
alto_textblock
#60
94.—
#61
alto_textblock
#61
94.25
#62
alto_textblock
#62
99.—
#63
alto_textblock
#63
100.—
—.—
#64
alto_textblock
#64
101.50
101.50
101.50
—.—
—.—
—.—
#65
alto_textblock
#65
—.—
#66
alto_textblock
#66
9025
107.50
127.—
#67
alto_textblock
#67
107.80
#68
alto_textblock
#68
259.50
#69
alto_textblock
#69
350.—
—.—
#70
alto_textblock
#70
—.—
#71
alto_textblock
#71
286.50
3135
430.—
3125
1123
—.—
#72
alto_textblock
#72
6330
469.—
479.—
182.—
—.—
#73
alto_textblock
#73
—.—
#74
alto_textblock
#74
—.—
#75
alto_textblock
#75
—.—
#76
alto_textblock
#76
—.—
#77
alto_textblock
#77
—.—
#78
alto_textblock
#78
—.—
#79
alto_textblock
#79
— —
#81
alto_textblock
#81
159
#82
alto_textblock
#82
—.—
#83
alto_textblock
#83
—.—
#84
alto_textblock
#84
—.—
#86
alto_textblock
#86
zboi
#87
alto_textblock
#87
96.50
#88
alto_textblock
#88
91.—
#89
alto_textblock
#89
93.—
95.—
#90
alto_textblock
#90
92.—
103.25
97.—
92.—
99.—
95.—
#91
alto_textblock
#91
95.—
#92
alto_textblock
#92
9b.25
#93
alto_textblock
#93
99.50
#94
alto_textblock
#94
—.—
#95
alto_textblock
#95
—.—
#96
alto_textblock
#96
102. 40
102.40
96. 50
—.—
—.—
—
91.25
108. 60
108.30
128.—
#97
alto_textblock
#97
102 .40
#98
alto_textblock
#98
260.50
—
360.—
—
676.—
#99
alto_textblock
#99
267.50
3140
434.—
3135
1127
#100
alto_textblock
#100
—
#101
alto_textblock
#101
6350
470.—
481.—
183.—
—.—
#102
alto_textblock
#102
—.—
#103
alto_textblock
#103
—.—
#104
alto_textblock
#104
—.—
#105
alto_textblock
#105
—.—
#106
alto_textblock
#106
—.—
#107
alto_textblock
#107
—.—
#108
alto_textblock
#108
—.—
#109
alto_textblock
#109
—.—
#110
alto_textblock
#110
1600
#111
alto_textblock
#111
—.—
#112
alto_textblock
#112
—.—
#113
alto_textblock
#113
—.—
#114
alto_textblock
#114
Zboží
#115
alto_textblock
#115
199.25
#116
alto_textblock
#116
—
—.—
#117
alto_textblock
#117
117.55
117.95
240.65
240. 75
——
#118
alto_textblock
#118
90.45
#119
alto_textblock
#119
—.—
#120
alto_textblock
#120
95.40
#121
alto_textblock
#121
95.20
#122
alto_textblock
#122
95.20
#123
alto_textblock
#123
klidné.
#124
alto_textblock
#124
větší zájem:
#125
alto_textblock
#125
Rakouské kreditky . . . .
Diskonto . . . . . . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . ..
Drážďanská banka . . . ..
Spanělské exterieury . . . .
Bochumské ocelárny . . ..
Lauřina huť . . . . . . .
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl. doly
. .
Gelsenkirchenské uhl. doly.
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace. . . . . . .
Dannenbaum . . . . . .
Severonémecký Lloyd ..
Hamb. amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . ..
#126
alto_textblock
#126
bankovní jednota 469.50, unionka 540.—
jänderbanba 415.50, státní dráha 671.—, jižní
dráha 105.75, polabská dráha 480.—, severe-
západní dráha 469.—, turecké tabákové 297.—
rýmavsko-muráňské 479.—, alpinky 464.50
(po —.—), květnová renta 98.45, uherská k-
runová 93.70, turecké losy 108.25, marky z
hotové 117.48, na ultimo 117.52. Smýšlení
#127
alto_textblock
#127
Z Vídně, 25. února. (Závěrečné úřadní
bursy.)
Únorová renta . 98.35
duchcov. podmok. 590.—
společná » květ. 98.45
lvovskočernovická 542.—
„
» stříb. 98.35
825.—
rakouský Lloyd
rakouská » zlatá 118. 05
467.—
rak. severozáp. dr.
» kor. 97.95
polabská dráha
479.—
uherská » zlatá 118.05
—.—
pražsko- duchcov.
»
» kor.
93.70
spol. st. dr. rak. uh.
670.75
státní losy 1854
181.—
jižní dráha .
105.50
» » 1860
silniční dr. lit. A.
276.—
po 500 zl. ..
137.50
» » » B.
274.—
168.—
po 100 zl.
444.50
alpská montan. sp.
státní losy 1864
207.—
severočeská uhlář.
—.—
losy tisské.
142.—
pražská želez. sp.
1595.—
» úvěrního úst.
392.—
rým.-muráň. spol.
478.50
391.—
vídeň. l. komun.
296.50
turecká tabák. rež.
108.—
277.—
turecké losy.
rak. zbrojovka
—.—
275.—
b. anglo-rakouská
západočeská ubl.
469.—
vídeň. b. jednota
vídeň. stavební sp.
154.—
r. úst. pro úv. poz.
887.—
—.—
peštská vagonka.
rak. úvěrní ústav
674.50
mostecká uhl. sp. 816.—
683.50
uh. úvěrní banka
Schodnica . . . 1420 —
414.50
devisa německá . 117.40
b. pro země rak.
vídeňská unionka 538.—
» londýnská 240.50
česká b. Union . 259.50
» pařížská . 95.35
„ curyšská . 95.15
Zivnost. banka . —.—
19.—
dvacetifrank.
buštěhradská A . —.—
B . 1123.—
marka papírová . 117.40
dunaj, paroplaveb. 772.—
rubl » . 2537
Eskontní sazby
3, 41/2 procent.
Za pevného smýšlení byl obchod
málo čilý, přes to že byly zprávy ber-
línské povzbuzujíci.
Berlínská bursa, 25. února. (Zrl.
telefonogr. »Nár. Listů«.) Na lepší zprávy
z Porýnska a Transvaalu zahájena byla bursa
smýšlením velice pevným; pozornost věnována
byla zejmena hodnotám železářským. Průběk
a konec bursy minul rovněž velice pevně, ježt
výkaz uhl. společnosti »Hibernia« přijat byl ve-
lice příznivě. Mimo to dobře účinkovaly zprávy
z Číny a pevné záznamy pařižské a londýnské.
Také snížení bankovní sazby říšským bankem
bylo avisováno, následkem čehož vyvinul se
větší obchod v hodnotách bankovních a koně
tyto vesměs vyššími záznamy. Z báňských
hodnot byly favorisovány bochumské (+- 4 .5).
Laura (+ 5) a Consolidace (+ 5 proc.) Na
trhu kasovním nálada dobrá, obchod však
klidný. Concordia o 3.5, Geisweider a Königs-
born o 3.4, Orenstein o 3.8, Bismark o 3.75
vyšší. Wilhelm klesl o 3.25 proc. Na do-
pravním trhu dráha transvaalská a všecky švý-
carské dráhy živější a končí vesměs o něco
výše. Znamenají: gotthardská 169.60, Unida
100.30, severovýchodní 115.40, Jura 101.50,
Centrální 162.50. Americké dráhy a hodnoty
paroplavební tiché. Na trhu ukládacím smýšlení
pevné, zejmena pro uherskou korunovou rentu.
Soukromý diskont nezměněn 3.37 proc., peníze
na ultimo 3.62 proc. Dnešní reportní sazby:
kreditky 0.26, německý bank 0.25, diskoníe
0.21 deport lombardek 0.26 proe.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
#128
alto_textblock
#128
Z kasovních papírů: Coneordia 258.—
Eschweiler 202.50, Geisweider 175.—, Hoch,
dahl 137.90, Katovické 194 60, Wilhelm 166.75,
Phönix 152.50, Rh. Stahl 164 50, Schalker Gr.
332.—, Wastfalia 183.75, Orenstein 162 80,
Rh. Metall 122.50, Hasper 166.10, Donners-
mark 201.75, Huldschinský 117.—, Vulcan
199.—, Bismark 233.—, Caro 111.25, Hoesch
161.12, Georg-Marie 115.50, Königsborn 155.50,
Boesperde 120.10, Nordstern 209.60, Stadt-
berger 176.50, Kölner Bgw. 322.—.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 25. února.
— hod. — minut. (C.-B.) Státní dráha 143..60, jížnl
dráha 25.50, darmštadtská banka 134.25, národní
banka 129.10, dortmundské 157.90, buštěhradská B.
157.90. Northern 88.10, středomořské 99.70, meri-
dional 135.25, gotthardská 169..60, švýc. centrál. 162.50,
švýc. severovýchodní 115.40, uherská zlatá —.—,
uherská korunová —.—, italská 96.25. Za hotové:
Lauřina huť 206.—, dortmundské 78.90, bochumské
186.90, gelsenkirchenské 175.60, Hibernia 181. 75,
harpenské 170.60, Consolidace 315.25. — Pevné.
Z Frankfurtu, 25. února. (Tigr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 212.40, akcie společn. statní
dráhy 143 60, papírová renta 98.50, stříbrná renta
98.45, zlatá renta 100.45, uhurská zlatá ranta 99. 05,
uherská korunová renta 94 40, lombardy 25.45.
Smýšlení pevné.
Z Paříže, 25. února. (Tlgr. závěrečné kursy.)
3det. umořitelná renta 100.40, 3pct. renta 102 20.
S1/apct. renta 102.85, italská renta 95.80, rakouský
pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha —.—
lombardy —.—, turecké losy 115.25, směnky na
Londýn 25.22, rakouská zlatá renta 100.90, uher-
ská zlatá renta 99.70, otomanská banka 549.—
tabáková režie 323.—. Smýšlení chabé.
#129
alto_textblock
#129
Trhy na zbothí.
#130
alto_textblock
#130
Bursa plodinová.
V Praze, 25. únors.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pže-
nice česká jakosti 76—80 kg K 8.45 až K 8.85,
uherská 76 až 81 kg K 8.60 až K 8.95, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — a
— kg K 0.— až K 0.—, česká stará jakost
— kg až — kg K —.—- až K —.—, vadná jakost
— kg až — kg K —.— až K —.—; žito česk
jakosti 72 až 74 kg K 8.70 až 8.85, uherské ja-
kosti až 74 kg K 8.80až K 0.—, rakouské ja-
kosti — až — kg K 0.— až —.—, vadné — at
— kg K —.— až K —.—; ječmen výbě
K 8.75 až 0.—, první jakosti K 8.50 až K 0.—
střední K 8.— až K 8.15, merkantilní K 7.80 ak
K 7.90, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, oves bílý K 7.— až 7.05, rychlik
K 7.15 až 0.—, merkantilní K 6.80 až 6.90, oves
k setí K 0.— až K 7.25, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuříce uherská K 0.— až K 0.—
cizozemská K 0.— až 0.—, cinquanlinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová kukuřice K 6.75 až 6.80, cinquant
#131
alto_textblock
#131
Začátek
#132
alto_textblock
#132
212.20
184 90
207.—
152 10
150.30
71.87
184.—
203.25
78.40
169.50
174.80
181.—
312. 75
116.50
129.50
88.20
211.50
11350
#133
alto_textblock
#133
Konec
#134
alto_textblock
#134
212.—
#135
alto_textblock
#135
185.50
207.50
152.40
150. 25
72.—
186.75
206.—
78 87
170.69
175.75
181.62
315.50
#136
alto_textblock
#136
116.87
129.87
88.——
210.75
113. 75