V у duu Uttý «ем um« ir ■•dilt * •YftteiL

Pfftdflid m v fttaiftittrui 1 «Um Ma. tsa*>n.

f «Datai

— al. M kr. i; 2: 10 . 80 .

1 al. kb kr. * . T* . T. M . 16. - .

Jodnetlivá 6itlft po 4 kr. te éaaáÉaal 4a 4аша ■4al6a4 10 kr.

CECH

i

►wav

DO»»l trmakaraa« а »еОараака anjiaaa г • d. a le c • t Oatrovai olial 4. 1II4H

Ruktpisùv ••Tracine a napodaitaaajck

HBMLAIl A CB »yctotéaé poiýlány bsiftal aalraa- k a r á a y.

/

lauraty у»1Н4ш w a^lara^L

Činlo 994.

9 Frase, те čtvrtek 4ae 9V. prosince INNS

Ročiiik XV.

Nemesis. Čím kdo křeši, tím bývá trestán, praví Písmo sv. a po nám přísloví a skoienost to potvrzuje každém smérem. Na pravda tato jsme vzpomaèli ótoace, milý .Čecha,* Tvou říznou filipiku na ten safientaký «epotismus, pěstovaný na královských Vinohradech na djma a škoda z&Hloužiiych uéitelftv а na prospěch plnokrevného liberála beskonfessij- ního z kantónu podřipského. Co toho kdysi napsaly .Národní Listy* o protekcí farských A vikařských kuchařek při obsazování míst něitelských 1 Co toho namaxalMiberální oči telé ve svých listech o bývalém otroctví, v němž prý ti pěstounové mládeže museli stonati a úpéti a jak moseli roce libati nejen faráři a vikáři, nýbrž i jiným, aby ulovili nějaké to místečko. Co tu bylo hany a po- eprávu

jiným, ta bylt tupý nakydáno na kněžstvo a jeho správe školství, oo toho nestěžovali si liberální uči telé, celé potoky slzí tekly tak veliké, že váš Botič je hadr pravý proti tomu a to vše pro utlačování a odstrkávaní dělníkův zasloužilých

lepotismus, nqjen Matějíček, Matěj, Franta a Kuba a jiné

roli òkolské* Než ejhle l jen něco málo let té liberální­ éry a Nemesis je tu v patách. Nemyslete,­ že jen na kr. Vinohradech liberálové­ pěstují ne nýbrž leckdes i veličiny fedrují toto nové kvítko vyrostlé a vyspělé na stromě liberálním, že je z toho radost hroaná ovšem proti srsti v táboře učitelském­ Tak to muselo přijití, aby se otevřely oči nespravedlivých utrhačfiv a rychle při klusala odveta a kletba. A. jaká při tom ironie osudu. Liberálové se nejlépe vyznají v řemesle tomto čistém a sice ti liberálové, kteří nejvíce láli na faráře a vikáře a ku chařky a na ty protekce, a právě tito liberálové­ papají z dlaně jako ochočení a krotcí ptáčkové a .přgímají tučná místa, nic si > toho nedělajíce, že někdo zasloužilejší bývá odstrčen. Než nedivíme se tomu, liberál je nejkorší sobec. Ale tomu se divíme, že ■rovna .Cech* je k tomu dobrý, aby šlehal nemilosrdné, vlastně po spravedlnosti do toho nepotismo, kdežto mnohý t. zv. kon- ■ervstívní, v duši ale a potichu liberální list jen tak mimochodem pod nevinným nápisem se o tomto nepotisms zmiňuje « skoro jsme litovali, že náš .Čech* raději nesepjal ruce .ft novoial k tomu liberálnímu pámbíčkovi: jen houšt, jen Jioušt toho nepotiamu, aby to dfm dříve tím lépe prasklo. Než není toho -třeba takto volatí, ono to přijde samo a Jiodně tlustě. Liberalismus plnokrevný nezná Aádných mravných zásad, nezná skromnosti a zdrženlivosti, a proto se dere do předu, byt i.na cizí útraty, nezná spravedlnosti a tudíž bez dlouhého sozmýšlení odstrčí každého, tfesba zasloužilejšího, nezná lásky a proto nedopřeje někomu skývu chleba, nýbrž zná Jen sám sebe a své roztomilé ,já,a a je tudíž­ skrz na skrz sobíkem a proto bude vždy kotev pěstovali nepotísmus. A co tam na tich Vinohradech je nejzajímavější, je to : že. i tam ty prožluklé zástěrky hrají znamenitou roli -s tím toliko rozdílem, že jindy vedlé učení a do světa troubení liberálů rozhodovala­ jedna a na Vinohradech zajisté při nej- menšim namáhaly se aspoň dvě, ne^li do konce tři zástěrky při obsazování místa řídícího­ inu kdo chce kam, pomůže ai tam ; «však my nejsme tak nekřestan&tí, abychom mrkvičku strouhali škodolibě kruhům učitelským,­ dohře vědonce. áe každá křivda bolí

Z venkova. (P. d. .Č.*j (Pláč chudého administratoraj Je to ale pravý kříž a těmi syčáky, sotva­ zavru za jedním dvéře, již je tu druhý se svým obligátním: .po&žené prosím,* a jaký 1 chlap jako hora, tváře jako i ж vousy jako nijaký správní proč chodíte žebrat, takový silný člověk? -Pofižené prosím, nemám práči.* Ns to já: Nemáte práci? já vám dám; destane šesták o budete mi hodinu pumpovat vodu ze

utrhačaých, dobré věci málo prospěšných s — bolících. A přece dal klerikslismus ná-

vespůeobě$5. Ano, tak je to černé na bílém. Vynesením vys. c. k. místodržitelství v Praze ze due 19. listop. 1883 č 74038, poukazuje rodu našemu yíce chleba, než kterýkoliv stav se mně co .Provisionaergänsung* 16 zl. mě- jiný. Obyčejné dovolává ae každý takový síčné čili 60 kr. denně. nanomluvka dějepisu u to Bílé Hory a dále Pékná/provisiooaergänzung — a Bůh ví, nejde ; najde k dobám, kdy vlast česká stála co vlastně doplňují, když od niknd nic ne tu jako velebný, alavný chrám za panování mám. A «řece čtu v Borovém na str. 438: ncjčiřejéfho klerikalismu za časů Karlových; .služné administrátorů při farách, jichž roční nejde k dobám, kdý za panování nejčirejáího užitek činí méně než 600 zl. konv. m. čili klerlkaliamu vlast čeaká tak se zotavila, že méně než 696 zl. r. m., obnáší 36 zl. 26 kr. I přední mieto zaujala mezi vzdělanými národy r. m.“ — tak přece snad je to nějak záko- a to v 16. století. Stouralové ale a podkop-

nem stanoveno. Podle čeho tedy, tážu ae, vyměřuje e. k. místodržitelství platy administrátorů^?­ Kdyby dnes totéž místodržitelství vyměřilo některému administrátoru 6 zl., musí býtí snad také spokojeni Což by nemohly­ nejd. konsistoře v tom ohledu něco učiniti? Myslím, kdyby jednou pro vždy pozvedly­ svého hlasu

níci náboženští štourali a kopali tak dlonho, až po dvakráte sřítíly se stavby ty mohutné. A nebylo jinak ani v bouřích na Bílé Hoře. Avšak není tu místa pro historické minalosti vzpomínky, mluvme o tom, co na své oči vidíme.­ Starý náš P. Dobrovský naříkal svého a takový výnos podobný času, še dříve bude pe. pražském mosté jelen­ běhati se zlatýma parohama, než Čech

poslalý spět s poznámkou, že nelze žádnému knézi v diecési na takový mizerný

groš živu být, ač poukáží plat zákonitý, žě by předce jejich hlas tam na hoře se podruhé respektoval­ a takovému vymiřování platu snad přítrž­ učinila. Odkud mám si těch 11 zl. 25 kr.. které mně do pstřičného platu schází, vžití? Z pole nic, ze štoly nic; napadá mnir často pokušení, utéci odtud a jít -- k staré matce, aby mne živila. O ironie osudu ! s 60 kr. denně vystačit, k tomu je potřeba víc než algebry —- to mnsí člověk umit počítat k tomu musí být na to živi dva, musí přece administrator někoho mít, kdoby mu stlal, boty cídil, pokoj zametal atd., jak teď в tím vyjít? 'Nezbývá nic jiného, než zjednodušit .spsjscetl* a některé ty lahůdky (sia) škrtnout;­ a tak, aby teď znrl: ráno úkrop, polednách kyselo a brambory (aby přec byle na dvoje) a večer zase brambory na loupá- čku; no tak, co chci, myslím, že většina mých oveček nemá nic lepšího. — A tak dojiata vystačím; же mne měl být ministr financí, pik by naše státní hospodářství jistě jinak stálo 1 — To se mnsí šetřit Když tak ty mé platy administratoraké postavím­ 4o řady: poprvé 33, pak 21, teď 16, tak mi to připadá jako nějaká škála do moll. 23 a 21 to je terce (zda malá, ěi velká, necht rozhodnon hudebníci) — ale teď 21 15, jaký to strašný interval: moci to takhle vyjádřit hudbou, zajisté by to hnulo srdcem. — Yšak. jaká to myšlenka jako bleak projela mou hlavou? 33 21 16 jaká to krásná čísla, víš co udělám? já je — vsadím do loterie, toč živé terno, ano vsadím, vyhrajú li, neopomenu­ ti to, milý .Čechu*, sdéliti, a pak? pak založím fundaci pro chudé administrátory.­ Zatím má úcta! a tuhle posýlám čtvrtletní­ predplatnú —k.

Od Lovoše. (Strom nonzanillový в nás.) V pohorské vesnici u Železného Brodu stonal strojmistrftv hošík na sáškrt Dobrým, starostlivým rodičům mnoho na tom záleželo, aby ta jediná jejich větev ostala a proto dva dobré lékaře po sobě k lůžku nemocného po volali, jedúoho z Brodu, druhého z Turnova. Než léky kontreraí se setkaly: po prvním nebylo mn dobře, a po druhém umřel. Po pohřbu x&čala mazačka jedna, stará to bába, kteráž mazáním svým mnohému prý kříž narovnala, takto ke mnč resonovatí: .Doktor! Co je doktor? Zabiják je. Jeden

■klepa. Však milýwčák místo odpovědi nká- — záda. 1 ty chlape jeden, pomyslím

sai nsi

■i, však necht, mám teď áspoů vydatný pro- středek na odhán~

éaí takých nazvaaých hostů — Ovšem takový syčák, .jde-li kšeft* vydělá sa hodlán více a lehčeji, a za den? má lehko 60—70 kroje. Vydělá tedy víc nel já mám platu. Ano, ano, nediv ae čtenáři. — Co jsem •e natěšil na ten nový Zahlungsbogen, koaej- Ml jsem se: mlč, mlč Johanes .post nubila Phoebus*. — Konečné ten Phoebas je tu, ■le jaký ! takový malinký, suchounký, hubený, kost a kůle a krve hy's se na něm nedořezal ; ■jak ae mračil pohlíží na mne Zahlangsbogen

řekli mné, já bych mu byla namazala hrdlo sádlem a klučina by dnes běhal jako archanděl­ Rafael.* Usmál jsem se a šel dále: ni takový cane škoda odpovědi. Za týden ua to sešel jsem se в kollegon, knězem v Turnově a zašli jsme do chvalné restaarace páně Verichovy na oběd. Naproti nám sedělo několik pánů a mezi nimi vedl jeden s přiježatélými vlasy — připadal mi jako Jidáš —, kaménkař ж města a chvalné známý spisovatel nadávek да katolické kněžstvo­ při Kutnohorské koruně slovo. .Kněši, knéži, to jsou hrobaři. Nemají konskú citu pro aiárod. Pro &ím nevidí Prahu. Nechali nám národ vykrvácet! a nechali by, kdyby* — no. doplňme to slovy svými, kdyby nebylo Qrégra a Baráka a turnovského kameakáře. Co na to říci? Uamál jsem se v duchu a upomenuv na tu hábu, nemohl jsem se sdržetí té poznámky : .Také Mazal* I Bylt kollega předsedou občanské­ besedy a mně pro uvědomování lidu v duchu národním mnohý byl do kalendáře života černý křížek sanešen. A teď ta tu poctivou­ a šlechetnou snahu hásí po nás ka- menkář ubroušenými kameny. To čaaem bolí a k reai gusci povzbuzuje. Týž sobeckých, pyšných výrasů dočítali se Ise v těch kterých listech mladočeskýcb, řečí to nerosváiných,

se sebe vědomý. Neviděli na té semi české ani klíčí — ale národ nebyl vyhuben do kořene.­ Kořen v zemi se osvěžil a sa dobro k nemalé radostí na povrch se dral. A ko řen ten národností naší byl — kněz t rolník. Ti nejprve hlavu se země pozvedli, ti tvoří základ z bytnost; vše ostatní jsou ratolesti, listí a kvát Lež jest, nerozvážné utrhačství, aneb tupý nerozum, tvrdí-li kdo, že klerikalismus otravuje city nejsvětější, lásku k vlasti a národu­ — on tvoří naopak podstatu jeho t bude li se kdy jednali o pokoření, aneb vy plenění tohoto klerikalismu, bude se takí jednati o pokoření a vyplenění národa. Kde jest strom národnosti v plné sfle rozkvétá, tam těžko poznali podstatu jeho, kde ale stojí holý, kd« jedná se jebe, tu zříti kněze a lid smrti národu­ vzdorovali naposled! *“ Ti poslední, kteří vyvráceni býtí mohou, jsou kněží naši. A proto ten hlavní útok ’na kněžstvo katolické во strany nepřátelů národ*!­ Petřeš-h hlavu, potřeš i tělo. Proto to soptění německých národních prskavek proti těm malomocným českým — řekněme jenom — kaplanům I Tito neagitují, nebonří, nevyaývajíapřece přede všemi stavy * osobami první na muškajsou bráni a proč? Protože imponují národním svým vědomím, protože se zakoupiti nedají, protože jediní ještě jsou národně i osobné zachovali. Pohybuje se déle. již v severních kraji náeh německých té svědectví pravdě dáti mi jest, še našel jsem a sloužití mohu po tuctech s odpadlíky, reuegaty: úředníky, učiteli, obchodníky,­ řemeslníky, délníky, kteří našedše chléb dali i za skývu své rozenství: ale mezi všemi tèmi stavy a na všech stranách i mezi nejeuřivéjšími dajčnatíonály nenašel neviděl jsem ještě ani jednoho renegáta odpadlíka — kněze katolického, aě mnohý již v službách dzích sešedivév velká protí- venství proto snášeli musel a musí. A je těch majáků pěkná hrstka 1 Patří hodně slepoty k tomu, aby je kritik klerikalismu byl pře bledl. Ve Slezsku začíná strom národností

itvo nářledotné: У RakoBiks 28,500.000 katolíků,­ 3 700 000 protestantů, те Francii 37 milionů katolíků 600 000 protenUatů, v Belgii 6*/« miL katolíků, 16 000 protentantů, v Itálii 28,800.000 katolíků, 60 000 proteatantů, Čpanilako a Portugalsko­ jsou rosnéi státy katolické Ve atAteck převahou protestantských je poměr násleésjlei: Ve fivýcarsku 1,670.000 protestantů, 1,160 000 katolíků, Nizoxamí 2% milioué protestantů, 1.460.000 katoUků, v Anglii 18,637.000 u«U- kinů, 1,473.000 clrkse školské, 6,034.000 éís- ■idantů a 6,520.000 kstol., v Němeeka 28,331.162 protestante, 16,229 290 ketollki, ve Švédská 4.560.000 protestanti), 600 katollké, v Norska 1,808 000 proteitsntft, 600 katolíků, v Dánsku 1.963.000 protestantů a 3000 katolíků, v Resku 8 milionů katolíků, 4 mi), protestoatů, 68 miL pravoslavných. Data tato aeatavil protestant i nelze ráčit za éplnoa správnost, nejméas ее se nejaevernéjiieh států týče. Dodavkem stůji zde, še v Německu napočítáno bylo téá r. 1880 .Jiných křeiCaDŮ* 78031 ж to 43 489 bapUatů, mennonitů a novokřténeů, 18.290 dttsiéefttů, 7087 .svobodných kfetfané*, 1286 .apoštolských*,­ 36 indepedentů a unitářů, 221 nasareué, 14 mormonů. 378 bcikoníeaijnlcb a 2218 .jiných" ktestanů. Židů mů Německo 681.612, potem 366 osob různého vyanánl, 3138 a neurčitým udáním nábošenatvl а 27.111 bes udáal. k—. Nadějný novinář. Nedávno koloval­ v novinách některých pedvriený list Ko- šutův, jimi se fýi nejrozhodněji staví proti antisemitismu­ (1). Původcem jeho byl 191etý gymnazista­ Hahn, kterýi obžalován i su z obelstěni veřejnosti, hájil se řka, ie nkouie) se, Vude-H a něho dobrý inrnaliata. Svědek dr. Jal. Oat- mann apolurednktor .Wiener Allg. Ztgu", kterýi také podsršený /1st otiaU, ndal, ie povešovel o bytnost jej se, aathentický, černal и sendee apřlmmě zasmál. Drahý svědek, majitel tékoě liatu dr. Hercska proslovil se, ie eě Hakaevl za ped-> vodné psáni 26 >1. honorám uplatil, ik< iádné neutrpěl, nnt alavný tnu list časopisu nemálo prespěl. Nadějný Inrnnlista hyl i ob leky propuštěn. — Ták и dělá reklama

ze země vykukovali a podivno — jest to po ‘ klerikální,

většině umá ta hlava .černá*, která existenci slezskou kryje, k znovuzro zení podněcuje a života dává, jak i ,N. L.* při otevřeni gymnasia opavského sdéliti musily. A klerikalismus jest to, jenž p. Gré- grovi et comp, pomohl, k tomu, aby mohli ve

Vídni na z i s í útraty kfíčeti .my jsme my*, my držíme Rakousko a Čechy; klerikaliamui

hocha uvařil a druhému zmrzl. Kdyby bývali jest to, jenž první podal Čechii ruku k zebe-

zachování z hledání ; klerikalismus jest to, jenž činí základ národnosti jihoslovanské — ale on se nevypíná nad jiné jako farizeus, on nepráská stále bičem u veřejností, on nenapadá­ cti jiných, aby sám se proslavil, on nedělá s většiny politíckon propagandu nemaje­ toho ve avém povolání: ale jest a zůstane­ kvasem, jest a zůstane národa synem poctivým nejméně — v erdd, sbytečný-li jest na venek svým národním vědomím působili.­ Na konec řekněme si pravda do očí. Páni doktoři mladočežtí nenávidí nás, še národa­ svému ‘ lék věkem zkušený, lék sílící podáváme : náboženství. Oni chtějí národ postsvití bezbožectvím, pouhým světlem pozemským,­ na nohý, my pak světlem nebe- мяк

akým, naukou božskou. Myslíme zajisté oba to upřímně a proto mám to u mastíčkářaká dryačnictví, kdo kněžstvu spílá zabijáků — budoucím výsledkům nehledě — za babský

cane.

tovým* novinám. Je vidět, kdo ae к tomu nejlépe­ hodí. Největil hl o n b k u moře dosud sai- filu ikoM loď Spojených států .Tnscarare" v Behringově průlin; moře Je tam 9000 moštů hlnboké. Л v- Duellovánf má své Školy nn uimeekýnk ani versi tách. V Bonnu vyjíždí si syne té masy v kočárech do okolních svláátnleh hospod, aby ta své sápasy a novověk« turnaje ve seiau uvedli. Státní návladnietvo sudalo i té přlěšaé proti 50 itadojida Inlobn.

Politický přehled domáci V Prue, «no 27. pmstace. (Svěceni neděle.) Ministr oběhedu baron Pino vydal v příčině obmetenl nedělal •Iniby poitovnlch sftseued svlaitnl výnos. V prvním­ odstavci výnosu toho praví se, ie pravidelné­ slaiebnl hodiny v neděli mají obaáibti ' nejvýše polovici slniebnlch hodin dnů viedaiek, a máji se vidy astanoviti s ohledem aa přijeti a odjesd poit Přednostové dřadů poětovnieh «

podřízeným deetale Шт

Pftbèrky. Die vysadol adboleaského vzhledem poste ks křes tan stvt děli se v jednotlivých stali­ evropských dle posledního sčítáni obyvatel-

mast dbáti, nby veškerým se stři dávě nedělního odpočinku. Odstavce druhý ustanovuje, ie se aajf poštovní sá- sylky jakož i vklady do poitovniek spoří tota odevsdávnti ponse dopoledne a výminečnd, vy- pravsje-U se pošta veder aeb v ned, i v jistou к tomn nrčeLon hodina odpoledni. Článek tře ti určuje, že deddváni sásylek sdrseátins ■nřlditi se mnsi vždy dle pfljezdn polty, sod ■tane es dopoledne n dee při jednodnckýeb liste,­ h dvakráte, při větifch sáeylkáek ponse jedenkráte, článek čtvrtý stanoví, i# obstaráváni­ neb dotyčně skremeiďováni poštovních sásylek venkovskými listonoki má so dill v neděli­ ponse Jednou. Článek pátý: U filiálních­ poitovnlch dřndl může ее nedělní elnžha odpoledni, sejmeu v letě úplně sestavit), č 1 á- nek i e ■ t ý : ▼ pHpedeok mimořádných, ka pt. Vánocích o Novém roce (připadnon-U svátky tyto nn neděli), o Velikonodeb, při přerněeni dopravě sněhovými sponetaai, povodněmi atd. nají předcházejíc! ustanoveni pletaoeH. Článek­ sedmý: Těmito álevemi ve výkonu« slnibě v neděli nesmi býti ni v nejseenilse ob- mezsno pravidelné poštovní spojeni n doprava nniš slnžbe tel« grulli. Posso pH fitialaleh telegrafních­ «řadech má platnost článek pitý. Tento výnos nabývá platnosti dnem 6. 1884.* — Výnoe tento vydán byl přijaté dotyčné rotolnoe v předpoelednts poslanecké sněmovny. Miniatr obchode tehdy ihned poitoval ěředy, by podaly sv« hledy v sáleiitosti té a podle věch byly sde n onde i praktické pokusy, ministerský výnos Ise tedy pokiadeti se výsledek­ p daných náhledů «řadů poštovních n oněch pokusů. Ve výnose spetřebile se důsledně vý-