Strana6.

„Nový Jihočeský Dělník.“

Číslo 32.

názorů zcela pravdu, ale nástupci jejich se pra- nic dle toho neřídí. Dokonce lidi, kteří jim pro- stopášný život o několik století později po těch- to sv. otcích, jež měli shora uvedené názory vytkli, všemožně pronásledovali a mučili, ano i ohavným způsobem usmrcovali. Člověk si potře- buje pouze vzpomenouti na dobu inkvisice, olo- věných střech a plápolajících hranic, na nichž upalováni nejlepší mužové a ženy (viz upálení Jana Husa, jehož 500leté výročí připadne na 6. čérvence 1915) národa i lidstva. Ano i dnesje to klerus, jenž se spojeným kapitálem nejvíce dělnou třídu a tudíž lid utiskuje a bezohledně vydírá. A proto jest povinností všech dělníků. by proti těmto svým úhlavním nepřátelům vše- možně se bránili, a to se stane nejlépe, když bude budovati dělnictvo silné odborové a politi- cké i družstevní organisace! Rázných prostředků dovedou užívati pařížští syndikalisté ve svých mzdových bojích. Tak 20. června octly se na pařížských rozích malé pla- káty následujícího obsahu: Každému zákazníko- vi, který vkročí v neděli po 2. hodině a ve všední den po 8. hodině do krámu, bude pod- říznut krk. Holičtí pomocníci. — A třeba tuto hrozbu lidé nebrali do slova, přece pomohla. Ji- né plakáty oznamují, že obchody jsou otevřeny do 7. hodiny; kdo přijde po této době do krá- mu, bude špatně obsloužen, buď mizerným zbo- žím, nebo špatnou váhou. Také tyto plakáty pomohly obchodním zřízencům omeziti pracovní Stěhování národů. Sčítání lidu z roku 1910 ukázalo znovu, jak ohromný počet obyvatelstva ztrácí Rakousko-Uhersko vystěhovalectvím a že v ohledu tomto monarchie habsburská předčíi samo Rusko a Italii. Proud vystěhovalecký tínhe především do Spojených Států Severoamerických, ale v nové době i jižní Amerika, kam uchylují se hlavně vystěhovalci italští, stává se čím tdále více domovinou vystěhovaleckých příslušníků u- herských i rakouských. Při tom zajímavé jsou číslice, udávající, kolik která země rakouská za dobu deseti let od roku 1900 do roku 1910 ztra- tila vystěhovalectvím. V čele stojí Halič, která pozbyla 481.928 osob, a hned k ní řadí se Če- chy, odkud vystěhovalo se 171.513, potom přijde Morava se ztrátou 93.928 osob, Bukovinas 35.195, Krajina s 33.965, Dalmacie s 31.814, Hor. Rakousy se 17.003 osoby. Rovněž Korutany, Go- rice a Gradiška vystěhovalectvím pozbyly. Na- proti tomu v Dol. Rakousích, Solnohradsku, Ty- rolích, Vorarlbergu, Terstu a Istrii počet při- stěhovalých jednak vyvážil, jednak i převýšil počet vystěhovalých. Z kruhů lékárnických. Známou, a od let v mí- stě stávající lekárnu a chemickou laborátoř „U čer- ného medvěda“ na náměstí převzal dnem1. srpna 1912 do vlastní správy lékárnik pan Mg. Ph. E. Petr, který ji sám nyní povede. Upozorňujeme na insert v dnešním čísle

dobu.

vě 25. a 26. září; na Hluboké 27. a 30. zzáří; v Týně nad Vltavou 2. a 3. října. — Počet všech k odvodu povinných v těchto okresech jest dohromady as 5400 mužů. — V obvodu 75. (jindřicho-hradeckého) doplňovacíhoo- kresního velitelství: V Táboře 12., 13., 14., 116.. 17., 19. a 20. srpna; v Mladé Vožici 21., 22.. 23. a 24. srpna; v Soběslavi 26., 27. a 28. srp- na; ve Veselí n. L. 29. a 30. srpna; v Lomnici 31. srpna a 2. září; v Třeboni 3., 4., 5. a6. září; v Pacově 7., 9. a 10. září; v Pelhřimově 11., 12., 13., 14. a 16. září; v Jindřichově Hrad- ci 17., 18., 19. a 20. září; v Bystřici Nové 21. a 23. září; v Počátkách 24. a 25. září; v Ka- menici n. L.. 26., 27., 30. září a 1. října.

Hostinští v Čechách hrozí zdražením piva. Na sjezdu českých hostinských, konaném Mladé Boleslavi, byla jednomyslně přijata reso- luce, v níž se ostře protestuje proti zamýšlené- mu reaktivování zemské pivní dávky a vyhrožuje se opětně eventuelní demonstrační stávkou všech hostinských a — v nejhorším případě opětným zdražením piva! Toto asi bude pravděpodobněj- ším nežli stávka, jinou otázkou však jest, dají-li si líbit ještě větší lichvu pivem konsumenti. Podvody na polsko-ruské dráze. Z Varšavy se oznamuje, že bylo tam za asistence 30 komisařů a více než 200 policistů provedeno 120 revisí u funkcionářů Viselské drá- hy, poněvadž se zjistily v ministerstvu dopravy na Viselské dráze milionové defraudace. Řiditel- ský referent Abramoco byl zatčen i se šesti vyš- šími úředníky. Abramoco měl z krádeží na drá- ze ročně 30.000 rublů.

Schwarzenbergovo stádo.

Na eucharistický sjezd ve Vídni, který bu- de přehlídkou mezinárodního klerikalismu, do- stanou schwarzenbergští úředníci dvoudenní do- volenou a příspěvek na cestu, by se klerik ální parády mohli zúčastniti. A nenajde se ani je- den, aby se styděl za to, že za kus chleba prodává i své přesvědčení. Vždyť schwarzen- bergské úředníky vidíme mezi „Sokoly“ a mnozí z nich se hlásí mezi i nteligenci pokrokovou. (?)

Jean Jaurés do Prahy! „Nová Doba“ sděluje, že vůdce francouz- ských socialistů, známý Jaurés, u příležitosti mezinárodního socialistického sjezdu v r. 1913 ve Vídni, zavítá příštím rokem také do Prahy.

Vystěhovalectví z Rakouska.

Po posledním úředním sčítání lidu vychází nyní na jevo, že v posledním desítiletí vystěho- valo se z Rakouska 1,114.547 lidí. Z toho by- lo ze samotné Haliče půl milionu lidí, z Čech 171.513, z Moravy 93.928, ze Slezska 17.003 Správně nazývá „Právo Lidu“ tyto cifry „nej- těžší obžalobou Rakouska“

ta) činí 964.164 K. Odškodňovací renty činí 23,750.364 K, plat král. bavorské vládě 3,500.000 K, tudíž dluh všeobecný celkem 5179,043.910 K. Státní dluh království a zemí, na říšské radě zastoupených, činí koncem roku 1911 celk em 7061,628.313 K, z toho připadá na dluh rento- vý 3351,525.852 K, na dluhy s určitým závazkem splácení 3355,388.695 K (v tom 60 mil, korun půjčka Rakousko-uherské banky, 3055,036.084 k umořitelné stát. dluhopisy železniční a 240,352.611 K dluhy speciální); dále činí dluh již splatný, avšak dosud nevyzdvižený 4,380.197 K. Nezalo- žený dluh této polovice říšské vykázán částkou 350,333.568 K (v tom kauce a deposita činí 3,195.690 K, parcielní hypotekární poukázky činí 87,324.800 K, rakouské státní poukázky poklad. 178,719.500 K, zálohy kontokorentní 80,093.577 K). Celkem činí tedy státní dluhy rakouské 12.240,672.224 korun, což vyžaduje jenom k zúro- čení obrovské částky 484,220.289 K ročně.

Našim čtenářům.

Počinaje 34. číslem, počneme náš list vy- dávati v pozměněné, potřebě naší čtenářské obce lépe vyhovující úpravě. A sice list náš vycházeti bude, tištěn na pěkném hlazeném papíře, pravidelně o 10 stranách. Misto do- savadní beletrie počneme uveřejňovati v při- loze výbornou povídku jednoho z nejlepšídh českých spisovatelů V. Hálka „Poldík rumař“. Povídka tato, i následující, tištěna bude v ka- pesním knižním formátě, a pečlivě ukládané listy dají možnost každému čtenáři z dar ma si pořizovati malou, ale pěknou knihovnu vybrané četby domácich i cizích autorů. V re- dakční části listu, která bude touto změnou rozšířena, budeme se snažiti, aby „Jihočeský Dělník“ byl věrným obrazem současného ži- vota a potřeb v prvé řadě jihočeského děl- nictva a přítelem a rádcem tomu, kdož po- moci jeho potřebuje. Nežádáme za to nic jiného, než aby předplatitelé a odběratel listu nezapominali na to, že dělnický list žije jen z poctivosti svýc čtenářů, a řádně za list platili.

Vydavatelstvo a redakce

Co nového doma i v cizině?

Kdy jsou odvody

v obvodech našeho listu, vykazují následující řádky: v Českém Krumlově dne 12., 13. a 14. srpna; ve Chvalšinách dne 16. srpna; v Horní Plané dne 19. a 20. srpna; v Netolicích 22.a 23. srpna; v Prachaticích 26., 27. a 28. srpna; ve Volarech 30. srpna; ve Vimperku 2., 3., 4.a 5. září; ve Vyšším Brodě 8. á 9. září; v Ka- plici 11. a 12. září; v Nových Hradech 14.a 16. září; v Č. Budějovicích 17., 18., 19. 20. září; v Trh. Svinech 21. a 23. září; v Lišo-

Rozhledy hospodářské a sociální.

Stav rakouského státního dluhu. Komise říš ské rady pro kontrolu státního dluhu uveřejňuje právě výkaz o stavu státních dluhů ke konci druhého pololetí 1911. Dle výkazu toho činí vše- obecný konsolidovaný státní dluh bez závazku určit. splácení 5025,039.485 K, z toho připadá na starší stát. dluh 4,718.165 K, na jednotný ren- tový dluh 5020,321.320 K. Dluh všeobecný s urči- tým závazkem splácení činí 125,789.895 K (v tom 5,592.249 K dluh již splatný, avšak dosud ne- vyzdvižený). Nezaložený dluh (kauce a deposi

Tržní ceny: V Českých Budějovicích dne 1. srpna 1912 Pšenice hl K 19.—, 18.50, 18.30. Žito hl K 16.— 15.50, 15.10. Ječmen h K — —, —.—. Oves hl 11.70, 11.50, 11.40. Hrách K —.—. Zemčata K 6.40. Seno 100 kg K 9.—, 8.60. Sláma dlouhá k 6.—, 0.—, sláma krmná K 5.80, 0.—, sláma ku stlaní K 5.40, 0.—. 1 kg másla K 3.20, 1 kg másla vař. K 3.50. 1 kg sýru K 0.80. 100 kusů vajec K 7.34. Výkaz cen týhodního trhu v král. městě Tá- boře, dne 31. července 1912. Pšenice 50 kg. kor. 12.30—12.20, žito 11.50—11.35, ječmen — oves 11.15—10.90, seno q 9.40, 1 kg másla 2.90 —0.—, tvarohu 50, 100 kusů vajec čerstvých 6.— husa 4.60—5.00, kachna 2.40—.2.50, zajíc 0.00—0.00. slepice 1.60—0.—, kohout 0.00—0.00, kůzle 0.—0.— pár holoubat 0.90—1.— Jindřichův Hradec, 31. července 1912. Ceny za 100 kg. Pšenice K 24.—. Žito K 23.60. Ječmen K 20.50. Oves K 22.00. Hrách K 32.—. Brambory K 8.00. Zelí K —.—. Seno K 6.—. Dlouhá sláma K 6.50. Krmná sláma K 6.25. Sláma drchanka K 6.— 1 kg másla čerstvého K 2.70, převařeného K 3.60. 1 kg tvarohu 56 h. 10 vajec K —.62. V Třeboni, ve čtvrtek dne 1. srpna prodá- valo se: pšenice hl 18 K 70 h až 18.60 K, žito 13 K 00 h až 14 K 60 h, ječmen 100 kg 21 K — h až 22 K — h, oves hl 11 K 30 h až 11 K 40 h, seno 100 kg 4 K 80 h až 8 K, sláma dlouhá 100 kg 6 K až 5 K 60 h, sláma nová 100 kg —.— K až —.— K brambory hl 5 K 40 h až 6 K — h, husa 4 K 20h. až 5 K — h, máslo (nepálené) kg 3 K 20 h až 3 K 36 h, tvaroh kg 56 až 60 h, mouka č. 1. 100 k 35 K 20 h, vejce 3 kusy 20 h.

Marně hledí dostihnouti

ochranného „Jelena“ těchto světoznámých mýdel.

Neb co stává již po 30 roků a takového rozšíření nalézá, musí býti dobrým.