Vychází každý den mimo v neděli a svátek o 3. hod. odpoledni.

Předplácí яе ▼ sil ministran v Ostrovní ulici číslo 1508—11.

v Praze:

poštou:

měsíčně .

. 1 zl. 10 kr. I

1 zl. 36 kr

čtvrtletně

. 3 „ 30 „ 1

půlletně .

. 6 „ eo „

I 8 „ _ „

celoročně

. 13 „ 20 „

1 16 » - .

1 n n 1 я ”” в Jednotlivá čísla 5 kr. 6 nedélnígpřílohon 6 kr.

DOPISY trankované a podepsané přijímá г e d. a. 1c c e у Ostrovní ulicilčís. 1508—II. Rukopisův nevracíme a nepodepeaných? nedbáme.

REKLAMACE

apečeténé poaýlány nefrantovány.

budtež

Inseráty počítáme nejlevnějt.

ČÍSLO 103.

V Praze, v sobotu dne 5. května 1894. Ročník XXVI.

Pozvání к předplacení na mčsíc kvŕten polltlclEéb.o dennllcM „CECH” Předplatné poštou obnáší měsíčné ........... zl* 1*35 čtvrtletně . zl. 4*— ročně zl. 16 — Pro Praha s donáškou do domu : měsíčně zl. 1*10 čtvrtletně . ' zl. 3*30 celoročně zl. 13*20 Za donášku do domu, kterouž výhradně administrace obstarává, platí se měsíčně 10 kr. Předplatné zasýlá se — nejlépe poštovními­ poukázkami administraci „Čecha“ ▼ Praze, Ostrovní ulice č. 150H-II.

Temné stíny. S—a. Přes Apeniny nese vítr zvěst, že královna italská Markéta má velmi často bezsenné noci, a že se velmi trápí. К jedné dámě dvorní prý řekla : zdá se mi, že umru jak Maria Antoinette. A podobné myšlénky obcházejí jako temné stíny královnu italskou­ dnem i nocí — tak že se leká mnohdy i ozvěny svých kroků. Zajisté stav málo závidění bodný a královský nach její málo radostný. Co pomůže­ žezlo královské, co nach a diadém — když temné stíny příšerné obcházejí komnatou­ — a hlava královská vidí se pod — guillotinou. Sto let minulo v říjnu roku minulého, když rozkacený lid francouzský viděl váleti se hlavu své královny pod sekerou. Kdo byl příčinou této události krvavé ? Finanční bída a nevěra šířena a živena v lidu zednáři.­ A pohleďme do země pomerančů ! Tentýž zjev vystupuje před zraky naše. Finanční tíseň lpící jako kámen ua .spojené Itálii" — a kámen ten se odvaluje a chce odvaliti všemožným způsobem — než marná tato práce v pravdě Sisyfova. Parlament italský pracuje na odstranění deficitu už několik nedél, škrtá jednotlivé položky — než hlavní překážku deficitu škrtnouti prý nesmí — ve vojsku. Tlačí sice na to jednotliví poslanci — než vláda se tomu opírá ne snad z důvodů zahraniční politiky, nýbrž z důvodů bázně před domácí­ vzpourou. Jest sice nyní po potlačení bouří na Sicílii ticho — až nápadně — avšak ticho to nevéstí nic dobrého. Vláda se Sonninem, ministrem finančním, míní zavěsti­ ješté nové dané nepomýšlejíc, že chce vžiti vlastně již jen žebrákovi hůl — a až i tu vezme, pak ať ei přečte annály o revoluci­ francouzské.

Nepomohlo tu docela nic vojsko, které znenáhla se přidávalo na stranu ztýraného a zbědovaného lidu. I v Itálii nyní ticho — vše jakoby mlčelo, ale pravdivá zůstanou i pro Itálii slova Mirabeauova : mlčení ná rodů nejhorším poučením králům! V Itálii doutná již jiskra plamene — jehož vyšlehnutí jest otázkou velmi blízké budoucnosti. A zbožná královna Markéta vidí to nebezpečí,­ ona i ukázala na pramen všeho toho zla, jež se jeví v očích jejích — zcela přirozeně — co následek zabrání území papežského, ona se přimlouvá u svého královského­ manžela za vyrovnání se sv. Stolicí — leč ten otálí, její slova zanikají ve větru jako slova věšticí Kasandry kdysi v Troji. .Umru jako Marie Antoinette" lká nešťastná Markéta a nevidí odnikud pomoci, tím méně útěchy. A zednářství italské pracuje na díle tom potajmu a Humbert popráva sluchu slo vům jeho, on věří, že pro Itálii ještě záchrana­ možnou Zednářští poslanci se neustále­ radí o odstranění deficitu ve sněmovně.­ mimo sněmovnu pracují vším úsilím proti katolické církvi, aby jen urychlili pád trůnu — A Humbert král nevidí oné pro pasti, к níž kráčí jeho země, on slepě věří slovům lichotivým a klamným — zatím co královna cítí dnem každým, že katastrofa se blíží, která se zadržeti nedá a strach její i úzkost vyznívá v bolestném výkřiku : umru jako Mana Antoinette- Jako ve svátém týdnu volá tu ještě vý strážný hlas : Jerusaléme — obrat se к Pánu Bohu svému, navraťte se k Bohn a k církvi a vraťte, со neprávem máte — než hlas ten bývá ukřičen duchem zednářským, jenž chce dojiti cíle svého horováním pro velmocenské­ postavení Italie. Život jednotlivých národů a zemi obráží se v životě jednotlivých rodin Kde vymizela víra, tam mizí i jiné statky duchovní, jako jsou ctnost, poslušnost, láska a j. a tam mizí i statky časné a bída hostí se na místě druhdy požehnaném. — Než duch zlý žene jednotlivce i národy — kteří odhodili nej- drahocennější statek — bídou dále až ku úplné záhubě. To co so dálo před sto a jedním ro- cem ve Francii, má se odehráti v nedaleké snad budoucnosti i v Itálii — jest to nutná tonsekvence poměrů se utvářivších. Bůh se se vyrval ze srdci lidu a na trůn se postavil­ duch pekla a ten panství své povede ku irůze a úzkosti i původců samých. Země slavnýcb|mužů, která klesá hlouběji a hlouběji a zdá se, jako by všichni, jimž na tom zá ležeti má, byli raněni slepotou, že nevidí ty temné stíny obcbázeti po zemi italské. A ten, kdo je vidí, marné volá, marně prosí — marně stená : umru jako Maria Antoinette­ Budoucnost před námi zahalena neprů- iledným závojem — až se závoj ten odhalí — pak sevře se kde komu v Itálii hruď

tísní a úzkostí, a ti, kteří seli onen vítr, s hrůzou budou kliditi i bouři. Ječící vlny valí se na zemi italskou se všech stran, aby j«dné chvíle zaplavily všechny končiny její — pak se ukáže, zda ve pravdivé předtuše či mylně volala královna Markéta: „umru jako Maria Antoinette."

Řiftská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 285. Ve Vídni, dne 5 května. Sohůsi aahájíl předseda baron C h Inni­ e с к ý. Sněmovna přikroěila ihned kn dennfmn pořádkn a pokračovala v rokování o roipoětn ministerstva financi a aice o kap tole „NepFmé daně ; náklad 12,072.200 alat., příjem alat. 110,815 080. Poslanec Lang promlouvá o pivovarství a dovoacje, že nynějii praxe finančních úřadů jeat vývoji pivovarství na vebkon újmu pro- nlonvá o pokutách a uvádí, ěe kterýri aládek bukovinský bjl odsonoen piatiti pokntc zlat. 200.000, ale že po jeho reknran kýla ma pokuta­ sníiena ca — p č t slatých. Na konec přimlouvá se řečník též o nápravo daně potravní.­ Poslanec R o g 1 jmenovitě žádá, aby na příitě nebyla éást pokuty aa odměna dávána adavaěům, poněvadž aa tímto ařísením podpo- roje a ilří jen nemravnoat. Posi. Proakoweta ponknauje taktéž к potřebě opravy daná potravní, ftačoik předčítá­ jednotlivé iťinoiti této sáleiitosti ae týkající­ a npoaorň'.val miniatra na ialoatné úkaay, které se tn vyškytej!. Poslanec Mauthner přednáií aase mnobá přání ve příčině pivní a cukerní daně, načež po sávěrečné řeči aprsvodajovč byly po ložky „Nepřímé daně" přijaty. Následuje kapitola 15. : „S ů i", náklad 4 203 828 al., příjem 21.497 845 al. Poalanec Pnrkhardt žádá levnějií sůl pro dobytek. Zákon, který v tom chieda byl před nějakým časem schválen, nedo.tačnje a třeba jej opraviti. Sůl pro dobytek poskytovaná­ jest velmi ipatná, neboť se к ni přidává i rnda, jako kdyby ialudek přeivýkavoů byl pecí. Poalanec R o a e r ponkaaoval к důležitosti soli pro dobytek hospodářský a dovoaoval ie sůl pro dobytek jest skutečně příliž drahé a velmi ipatná. Poslanec Brenner ae přimlonval, aby sůl knobyňská byla vyráběna ve formč bri kettn. Poalanec Krnmbbola (česky) nvádí, že sůl dobytčí (1 kilo) stoji 15 kr., kdeito sůl knobyňská ponte 11 kr Tento nepomér jest rolnictva na škodu. Řečník navrhuje rosolaci, ve kteréž ее vláda vyaývá, aby při prodeji dobytčí­ eoli aavedla ve větších městech veřejné prodeje. Poalanec T a n t o h e žádal taktéž lacinější­ sůl, načal zástupce vlády rada O 11 byl

přinucen vaiti na se nevděčný úkol, aby vyvracel­ i oprávněné stesky řečníkův předešlých * sároveň oanámil, od 1. července bnde v Cechách­ lacinější doprava soli dobytél. Po dalších stescích na dobytčí sůl, kteréž ještě přednesli posi. 8 p i n č i č, dr. D у к а poslanec Wielowiejski byla položka „Sůl" přijaté. Nás eduje kapitola 16. : „T a b á k", náklad­ 30,120.900 slatých, příjem 86,616.450 alatýoh. Poslanec Porghardt (česky) navrhuje, aby vUda navedla péatování tabáku také v Cechách. Poslanec Fůrnkrans navrbnje, aby tabák byl pěstován i v krajinách révokasem ■tížených ; po té byla položka přijata. Tím rokování skocěeno. Po růsnýob dotazech a interpe.acíoh byla schůze skončena ; příští aobčaae v soboto dne 5. t. m. * * * Panská sněmovna. Schůsi zahájil předseda hrabě Tran 11- aannidorf; přítomni všichni ministri. Kníše bisknp dr. S o h n a t e r, jakožto nový člen sněmovny, složil slib. Min str apravedlnosti br. Sohönborn předložil návrh zákona stran fideikomisn knížete­ Czsrtoryského, načež roipočtovémn výboru byla odkásáca vládní předloba o postátnění ■kladišť v Terato. Baron H y e navrhuje příslnžré kandidáty pro volbu dvon stálých členů říšského soadc a člena itátcího sondo. Zákon o povinném hlášení se domobranců přijat ve 2. čtení. Na řadé jest zákon o rosšíření pojišťování­ úrazového, R>tfř Gomperi poukazuje, ie v Rakousku­ jest proti úrain pojiitino celkem 9 milionů'­ osob, kdeito v Německo 18 milionů; náhrad bylo v Německa vyplaceno již 82 milionů­ mark. Hrabě Chori nski mluvil o vadách sábona navrženého a navrhoval, aby některé ěásti byly výbern vráceny; )po řeči však miniatra­ obohodo hr. Wnrmbranda byl aá- kon přijat i ve 3. čteni. Příští ssbúss v úterý dne 8. t. es.

Politický přehled vnitřní. V Praze, dne 5. května. Neshody v klubu Hohenwartově. V klobn Hohenwartově objevil ae ve čtvrtek finanční ministr dr. Plener, aby ae v delším exposé přimluvil aa nové předlohy valutové. Několik členů klobá položilo finančníma ministrovi­ různé otázky, které tento zodpovídal. Na to se vadálil a klnb přešel к meritorníma jednáni o předlobóob. Y tomto jednání objevily­ ae dva rozbižné směry, z niobi jeden byl pro odročení předloh. Různosti a tobo povstalá ■dálo se, ie nabodon řáso vážného. Ale během­ včerejšího dne byly aase uklizeny. „Vážné

FEUILLETON. Kulturní listy. V Praze, 6. května. K. Nejnovější události je, že dne 1 máje „zahájeny" byly májové pobožnosti­ a že letos ponejprv Smíchovští „z a- hájili" svoji filipo jakubskou pouť na židovském­ ostrově Kde se jen toho slova z a háji ti nabrali! Není na světě slova pitomějšího. Vezmi do ruky kterékoliv noviny,­ v každých najdeš je alespoň deset krátě za sebou Co by si počal teď zpravodaj­ bez časoslova: „zahájit!*! Bez něho by žurnalistika musila přestátí. To pitomé slovo vytlačí z novin poznenáhla všecka ostatní, j tak že pomalu v novinách zbnde jen samé „zahajování". Ono vtírá se již na kazatelnu , a do modlitebních knížek. Naše žurnalistika pomalu nám zepsuje na dobro naši krásnou řeč. Včera jsem n»sel opět nový — z německého­ — „přesazený" terminus. — Dne — tak jsem četl — 2. května přece však „zahájili* horníci ve mnohých závodech práci, ač usnesení, nepracovat!, stalo se : (teď to přijde) zdrcqjící většinou. Zdrcující!­ většina. Inu ovšem, žijeme v době dynamitu, v níž všecko musí býti zdrcu jící. Tedy faktum je, že Smíchovští nejdříve odstěhovali kostelík sv, Filipa a Jakuba někam­ na rumiště, rumaři se svými kobylami

ho rozvozili. — Teď vůbec kostely stojí všu- dež v cestě. Co je v Praze starých baráků, jimiž švábi a rusové hýbají, a respektuje se jejich majetnické právo, ale kostely a sochy svátých jsou jako mimo zákon. Jsem zvědav, jak asi naloží se s kostelem­ sv. Václava. Rumaři z radnice pořade okolo něho se svými instrumenty prohánějí se a dívají se brzy nahoru, brzy dolů a pak v pravo a v levo, až konečně „zahájí" se bourání kostela. — Komu asi ten kostelík sv apoštolů na Smíchově stál v cestě ? — A když odstěhovali kostelík, odstěhovali i jeho pout na židovský ostrov — všecko do židů. Buďme připraveni, že co nevidět i na radnici „hlavy královské* usnesou se „zdrcující*­ většinou, aby rumaři někam na nuselskou silnici rozvozili i kostel sv. Václava. Když se již na světě všecko drti a zdrcuje, ať se tedy drtí a zdrtí i kostely. Žijeme ve fin de siècle. Nedávno panička jedna držíc noviny v rukou zvolala : Tohle byla mrcha ta paní jak pak té po říkají: Jo — jo ni — них I — už má takové divná jméno, co jich tolik otrávila. — — — Jen pomalu s tou filutou 1 —myslím ei v duchu Mám za to, že by paniček podobných­ našel v každé ulici několik. Což pak musí každá otravovat! morfiem ? Já myalím, že žluč jest jedem horším ještě nežli morfium. A jedem tímto umějí paničky — ■ dovolením jen jiatý druh —

otravovati znamenitě. Ony toho jedu pouštějí­ manželům jen po kapkách do každého jídla a jed šíří se v žilách a vede muže bliž a blíž к Olšanům. Neupírám, že i páni manželé dobře se vyznají v otravování svých drahých polovic. Potřebuje jen ukázati služce dobré oko a již to oko je pro paničku „vraním okem", jež jí rozdírá útroby. Ba měl bych skoro chuť nazvati manželský život, jak se vede na mnoze teď, vzájemným se otravováním. — Milostpaní otravuje milostpána parádou a módou ; a milostpán otravuje milospaní všeho druhu požitkářstvím, otravují nejen sebe, nýbrž i děti. Dnes — sázel bych se mezi desíti devětkráte, že rodiče svým dětem zanechávají­ — ku placení dluhy. Říše, země, města, obce, rodiny topí se v samých dluhách. Nože, ctěné matróny a

otrávil její mladý, krásný věk. Kdož odváží­ se sledovati postup myšlének v srdci mladé ženy, připoutané к muži — kniho- žroutu — jenž pro ni nemá ani slova něžnosti a jenž od jídla pospíchá zase ku svým knihám. V noci jen o knihách sní a ráno z lože ntíká opět ku knihám. Žena jeho vidí své sousedky běhati ze zábavy do zábavy, do divadel, do lázní atd. — jen ji muž nikam ani neveze, ani nevede. Žena, jíž si muž nevšímá, cítí se velmi nešťastnou.­ Všecko strpí — jenom ne nevšímavost od vlastního muže. Který muž si chce ženu zkaziti, učiniti z ní bídnici, ať si ji nevšímá.­ Žena jest jako květina. Čím je této slnnce, tím ženě jest oko muže. V tom pozůstává­ ideálnost manželství. Když ten knihožrout otráviv jí půl života,­ zemřel, jak je dokázáno, na dnu, za-

otcovó rodin chápejte se kamení a házejte nechal jí dědictvím krásnou bibliotéku, je na tu bídnou travičku paní Joniaux-ovou. [ kteráž měla ceny 30 000 franků, jež ale ho Já ei dovolím ze života pí. Joniaux ove stála alespoň 100.000. Za tu vdova str- uvésti některá bližší — dosud neznámá — žila všeho všudy 4000 fr., jež v okamžiku data. Její prvním mužem byl jakýsi kniho- se rozprchly do rukou věřitelů. Vdala se žrout: monsieur Faber. On sepsal veliké po druhé za muže, jenž byl pravým extre- čtyřsvazkové dílo: „Histoire du théatre brus- mem muže prvního. Zvláštní to hra osudu, sellois*. Prolézal a pichraboval všecky Tento zase byl pro požitky života vníma- archivy a kde jaký škvár o divadle našel, vější. On rád dobře jedl a pil, rád cestoval,

„trente"

.roulette" a

skupoval jej za drahé peníze, o svou mia- rád si i zahrál dou hezkou paní se nestaraje. V její do- pod. — Má-li ■ mužem takovým panička mácnosti bývala honba po franku, čili jak jezdit, musí se krásně šatit. К tomu však to Francouz velmi případně vyjadřuje : la alužba pana manžela, byť i byla značná, chasse à la pièce de cent sous. Muž tento nedostačovala. Dělaly se opět dluhy, ко-