ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0c154cb0-fd9f-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Číslo 45.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 16. února 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
Redskoo, administracsa srpedica: Praha, Pštroseova ulice. číelo 200—II. Retrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Kezapečetěnéreklamace jsou porta přoaty. Inserty účtujeme levne a při častější ineercí po- skytujeme výhody. Yycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátkr vždy po dvanácté h dině polodní Jednotlivé číslo ka8 Tolefon redakce č. 1126
#5 alto_textblock #5
AlULILKÍ
#6 alto_textblock #6
Ll
#7 alto_textblock #7
Předrlstné pro donáškou do domu měsíčně . . . .. 2.60 čtvrtletně . .. 8.40 celoročně . . .. K 28.60 Pro tuxemsko očtou; měsíčně . . . .. 8.— Stvrtletnně . .. g.— celoročně . . .. K 38.— Předplatné do cizozem- ska: Hěmecka a Srbskaá čtvrtletně ... K 12.— celoročně.... K 48.— po Ameriky, Francie Bvýcarska, Italie, Bel- e, Anglio a Ruska: Stvrtletně ... K 13.20 celoročně . . . K Telefon redakoe č. 11e
#8 alto_textblock #8
Praku
#9 alto_textblock #9
Slunce vychází v 7 hodin 11 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 18 minut odpol.
#10 alto_textblock #10
Pátek:
#11 alto_textblock #11
Sv. Juliana, panna a muě. — Sv. FIlippina.
#12 alto_textblock #12
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně u sv. Václava na Smíchově od 15.—19. února.
#13 alto_textblock #13
Pouť do Říma.
#14 alto_textblock #14
Za příčinou milostivého léta konají se se všech stran přípravy k pouti do Říma. Tak vypraví zvláštní vlak družná Morava. Také Slovinci chy- stají se společně k této cestě. Nesmí za nimi zůstati obyvatelstvo královstv českého, i ono jako ostatní chce vzdáti hold svůj nejvyšší viditelné hlavě církve. Vždyť tak činili Čechové v dobách dávno mi nulých za okolností podobným podnikům mnohem nepříznivějších i v posledních desítiletích, když k tomu příčina zvláštní a příležitost se nasky tovala. R. 1877 vzdali jsme hold sv. Otci Piovi IX spojeni se zástupci všech národů říši rakouskou obývajících, r. 1885 oslavovali jsme památku úmrtí našeho předního věrověstce slovanského sv. Me- thoděje společnou poutí do Říma, r. 1888 a 1893 spěchali jsme do Říma ku hrobům knížat apo- štolských, abychom opět a opět mohli obdivovati se věhlasu a moudrosti důstojného jich nástupce Lva XIII. A Bůh ze zvláštní milosti dal papeži-kmetu v neobyčejném stáří dočkati se milostivého léta na zavírce 19. století a ku početí století dvacá- tého. Sv. Otec Lev XIII. pak jako kmet na prahu věčnosti stojící volá podobně Spasiteli ke všem synům a dcerám katolické církve: »Pojďte ke mně všickni, kteříž obtíženi jste a já Vás občerstvím. Všecky zdroje milosti Boží buďtež Vám v nej- plnější míře přístupny, všecka naděje spásy budiž Vám dána a pokud možno rozhojněna. A proto vzhůru na pouť do Říma, abychom seč jsme osvědčili svou souvislost s římskou Sto- licí a svoji oddanost k hlavě církve. Tím spíše pak a tím radostněji a ochotněji můžeme tak učiniti, jelikož náš arcipastýř osvědču- jící se svým ovečkám v lásce nejpečlivější a nej- upřímnější, nejdůstojnější pán Lev svobodny pán ze Skrbenských súčastní se této české výpravy, aby tam představil oddané syny a dcery českého národa a slíbil tam jejich jménem, že ná- rod český vytrvá věrně při katolické víře a při stolci Petrově v dobách nejvážnějších.
#15 alto_textblock #15
Proto, český lide katolický, vzhůru do Říma Kdo můžeš: duchovní, kněz i laik, muž i žena, súčastni se pouti této, abys jí nabyl síly v pře- svědčení katolickém, horlivosti v hájení své víry a nedal se nikdy svésti heslem od Říma a kato- lické víry odvracejícím. A ještě jednou a z hloubi srdce voláme
#16 alto_textblock #16
Vzhůru do Říma! Zevrubnější podmínky a všecky okolnosti pouti do Říma se týkající budou co nejdříve oznámeny. Pouť bude konána v druhé polovici dubna. Při- hlášky přijímá již nyní z ochoty Svatováclavská záložna v Praze. Komité.
#17 alto_textblock #17
Zprávy politické.
#18 alto_textblock #18
V Praze, 15 února. K situaci. Jak bylo řečeno již včera, musejí co nevidět již padnouti v česko-německých do- rozumívacích, ve Vídni konaných konferencích kostky rozhodnutí. Čeští členové jejich nepřestá- vají doléhati na vládu, aby určitě označila své sta- novisko, které zaujímá ohledně zavedení vnitřní úřední češtiny u zeměpanských úřadů, hlavně soudů, a předsedovi ministerstva dr. šl Körbrovi nezbude, nežli aby co nejdříve učinil za dost oprávněné této žádosti. Nestane-li se tak již dnes, není žádné po- chybnosti, že stane se tak dojista v zítřejší plné schůzi českého konferenčního oddělení. Němečtí členové konferencí měli v této pří- čině s dr. šl. Körbrem zvláštní rozmluvu již včera. Předseda ministerstva, jenž je pozval k ní sám, vykládal jim dle německo-liberálních časopisů v delší řeči názory, jaké chová vláda ohledně upra- vení jazykové otázky při zeměpanských úřadech v Čechách, načež nenuceně vyložili mu také oni své náhledy. Němečtí delegáti tvrdí, že dojem, jaký na ně učinily výklady předsedy ministerstva, nebyl nikterak nepříznivý. Dosti zajisté příčin, aby čeští delegáti jednali následkem toho jak možná s nej- větší opatrností, neboť vyslovují-li němečtí delegáti s výsledkem rozmluvy, konané v této nejspornější záležitosti s předsedou ministersťva svou spoko- jenost, hrozí národu našemu z toho jen škoda, Němcům pak zase jen prospěch. Učí tomu tak aspoň stará zkušenost, napsaná pérem pověstné již německé neústupnosti a nesmířlivosti. Jinak bereme ještě na vědomost, že předseda ministerstva ujistil včera německé delegáty, že doufá, že mohlo by se podařiti, aby ještě před svoláním říšské rady mohlo by docíleno býti souhlasu a dohody obou stran,
#19 alto_textblock #19
pokud se týče úpravy jazykové otázky u zeměpan- ských úřadů v Čechách. Zpráva o dnešní schůzi konferenční položena jest níže. Jistou sensaci vyvolaly rozmluvy, jež měl včera nejvyšší maršálek českého království, Jiří kn Lobkowicz s předsedou ministerstva dr. šl. Körbrem a pak s českým ministrem krajanem dr. Rezkem. První rozmluva trvala hodinu, druhá dvě. Jakkoliv obě tyto rozmluvy zahaleny jsou doposud rouškou tajemství, tvrdí přece jedna část německého, nám nepřátelského tisku, že Jiří kn. Lobkowicz přijel do Vídně, aby působil ve smyslu dorozumívacích konferencí. Druhá ubez- pečuje zase, že dojel do Vídně za tím účelem, aby zabránil všelikému uvolnění přátelských svazků českých konservativních velkostatkářů s klubem českých poslanců svobodomyslných, dále aby pů- sobil k tomu, aby přiměl velkostatkářské konserva- tivní poslance, kteří stáli až dosud v nejpřednější řadě bojovníků za české požadavky, k tomu, aby také v nadcházejícím zasedání říšské rady podporo- vali taktiku českých lidových poslanců. Zdá se, že ona část německo -liberálního tisku, která šíří takovéto zprávy, mluví nejraději o tom, čeho se nejvíce — bojí, nebo čeho by z plna srdce si přála. Není totiž ani zdání o tom, že by přátelské svazky, poutající konservativní poslance velkostatkářskéa lidové české poslance, byly nějak uvelněny. Zasedání říšské rady, svolane kn, dni 22. t. m, přimělo vládu, aby připravila všecke předlohy, kteréž nutně dožadují se ústavního pro- jednání. V první řadě je to vládní předloha o kon tingentu nováčkův, o jehož rozmnožení zmíníme se níže. Kromě toho vláda chystá také celou řadu důležitých předloh národohospodářských. Největší jejich část připravilo ministerstvo železniční. Jedna z nich týká se vystavění železnice, vedoucí přes Taury, čímž bude vyhověno také dávným již přá- ním Slovinců; druhá se dožaduje položení druhých kolejí na dráze Františka Josefa. Chystaný návrh na zkrácení pracovní doby v dolech, kterýž dojista vyvolá velikou a hlučnou debatu, přikázán bude nejspíše zvláštnímu výboru, kterýž bude od posla- necké sněmovny teprve zvolen. Rozmnožení rakouského vojska. Ne- zbývá pohříchu již nic jiného, nežli abychom byli na ně připraveni. »P. Ll.« popřel sice před něko- lika dny zprávu, že již letos na jaře bude zvýšen počet nováčkův o 50.000 mužů, připustil však, že v rozhodujících kruzích opravdově jest na to po- mýšleno. Dosavadní kontingent nováčkův obnášel ročně 103.000 mužů a má od r. 1901 obnášeti 153.000 mužů, bude tedy rozmnožen právě o těch 50.000 mužů. Ale rozmnožení počtu nováčkůy
#20 alto_textblock #20
FEUILLETON.
#21 alto_textblock #21
Věrní národové se trestají.
#22 alto_textblock #22
Slova poslance dra Kramáře na delegačním cerklu jistě dotkla se hluboce každého Čecha, že málo kdy dojde dobré slovo na místa nejvyšší o če- ském národu. Proč vlastně je ten český národ tak opovrhovaný a odstrkovaný? Přemýšlejme o příči- nách tohoto zjevu. V první řadě dlužno uvésti, že za naší doby láska k bližnímu vůbec mizí, všude se zahostil cy- nis nus, mizí zásady křesťanské a proto se káže krutý zápas plemen. Tak bylo i ve staré římské říši. Za dob Cae- sarů, kdy římská říše čítala asi 70 milionů dušía rozprostírala se kolem moře středozemního, byla v celé říši státní řečí latina. Kdo neuměl latinsky, nemohl zastávati žádného státního úřadu. Římaný železným úsilím hleděli podmaněné ná- rody zbaviti řečí a vnutiti jim panující řeč římskou. Dnes opakuje se totéž divadlo. Němci vší mocí hledí nás přivésti pod jho německé státní řeči. — Proč? Aby v celém byrokratickém aparátu Rakousk náležela nejlepší křesla Němcům, chéf kanceláře bu- diž Němec, — písařem pak Čech. Dříti se a platiti — toť má býti úlohou českého národa dle vůle Němoů.
#23 alto_textblock #23
A za tímto účelem prohlašují nás za národ méně cenný a posměchy si z nás tropí, že jsme národ po- domků, kuchařek, kojných a pod. Tyto názory rozši- řují Němci novinami a to hlavně židovskými do ce- lého světa a ve vídeňských ministerstvech nejinak smýšlí se o českém národu. Kdyby tomu tak nebylo, pak by nebylo možno, aby vídeňská vláda zacházela tak ponižujícím způso- bem s českým národem. A co činíme my? Bráníme se, ukazujeme světu, že se nám děje křivda? Staré pořekadlo praví, že na hloupé náleží hůl. My proti všem těnto nařknutím a pronásledováním skorem ni- čeho nečiníme. Český národ by měl především zapo- třebí středisko, ze kterého by všem světovým novi- nám posílal zprávy o událostech v zemích českých. K tomu bylo příležidosti až dosti. Výtržnosti v Praze a nyní na Moravě, které mě- řily hlavně na židy, byly prohlášeny do celého světa za útoky na Němce! Pravíme zde, že ani katolické listy v Německu nás neznají, o nás nic jiného ne- vědí, čeho se nedočtou z »Neue Freie Presse«. Vždyt přední orgán katolického centra »Kölnische Volks- zeltuug« stranil dokonce Hilsnerovi. U nás se mají věci zrovna tak. Zesnulý hrabě Taaffe pravil, že s Němcem rodilým v Čechách není možno mluvitio národnostním smíru, o Češích. Ať někdo zkusí a pro- mluví o tom a pověstným P. Opitzem! Uvidí, jak pochodí.
#24 alto_textblock #24
Český národ nemá tedy mnoho přátel ani mezi těmi, kteří Němcům káží v katolických chrámech o lásce k bližnímu. Nikdo nemá ani potuchy, jak nenávist a opovrhování českého lidu rozšířeno jest i mezi duchovenstvem německým. Když jsem na podzím r. 1898 vydal spis jazykem německým na obranu če- ského národa pod názvem »Palacký-Feier«, zaslal jsem ho též jistému církevnímu arcipastýři rakouskému. Jeho dvorní kaplan mi odepsal: Im Auftrag Sr. Eminenz beehre ich mich mit- zutheilen, dass Ihre Schrif »Die Palacký-Feier« re- tourniert warde, weil Eminenz vermuthet, der Inhalt könne wahrecheinlich czechisch sein — und auch, wenn derselbe deutsch ist — dafür keinen Bedarf hat. F. . . ., Fürst-erz. Hofcaplan. Zde máme případ, jak se o nás smýšlí i tami kde bychom se toho nejméně nadáli. Naší chybou jeo že ke všemu mlčíme a spravedlivě smýšlející Němce o nás nepoučujeme. Jak jinak si vedou židé. Založili si ve Vídni spolek, rakousko-uherskou unii, odkud rabín Bloch zaplavuje soudy, školní správy, redakce a kde koho brožurami k »poučení lidu«, rozuméj, aby ti zhloupí« gojimové chtěj nechtěj chápali, že každý žid je po ctivec. Brožury ty posílají se zdarma. Židé nechtí žádných poněz, aby veřejné mínění opanovali ve vlastní