ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 0585c3c0-fd9f-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 14
#1 alto_textblock #1
Dne 14. února 1900
#2 alto_textblock #2
KÁTOLICKÉ LISTK.
#3 alto_textblock #3
Číslo 43. Strana 5.
#4 alto_textblock #4
Aloise Jiráska a dra. V. Řezníčka, pojednávající o »Babičce- Podle všech těchto nejspolehlivějších údajů kreslí malíř pan Štapfer figuriny krojů a obrazy nábytku, aby dle nich mohly býti všechny potřebné věci zhotoveny. — Regii Shakespea- rovy hry »Jak se vám líbí«, má regisseur p. E. Chvalovský. Hra dávati se bude poprvé v úterý dne 20. t. m.
#5 alto_textblock #5
Ze soudní síně.
#6 alto_textblock #6
Revise procesu polenského. Vzpomínka na sensační proces Hilsnerův obnovena byla včera třemi procesy, vedenými před čtyřčlenným se- nátem zemského trestního soudu za předsednictví vrchního rady p. Stolly. Trestní případ týkal se kritiky událostí, jež souvisejí s procesem polenským a která jest zapovězena trestem od 1 do 3 měsíců, poněvadž proces tento ještě není ukončen. Obžalováni jsou p. prof. dr. Masaryk jako spisovatela redaktor, dr. Herben jako nakladatel brožurky »Nutnost re- vidovati polenský proces.« Ve spise tomto snažil se, jak známo, prof. Masaryk podvrátiti hodnověrnost svědků a lékařských znalců v pro- cesu Hilsnerově, státní návladnictví pak brožurku tu, ježto Hilsner podal odvolání, konfiskovalo, a to hned po před- ložení v tiskové kanceláři státního zastupitelství dne 6. listo- padu ve 12 hodm 52 min. Přes to bylo v různých knih- kupectvích nalezeno po několika exemplářích, z čehož ob- žaloba vyvozuje, že spis byl bez vědomí příslušných úřadů rozšiřován před uplynutím lhůty v § 17. tisk. zákona ustano- vené. Prof. Masaryk ve vyšetřování doznal, že mu při vy- dání brožury stadium, ve kterém proces právě byl, bylo známo, dr. Herben však naproti tomu dle svého tvrzení o podání zmateční stížnosti nevěděl. Po zahajovacích formalitách žádal státní zástupce, aby se líčení konala s vyloučením veřejnosti, čemuž se obhájce dr. Körber opřel. Soud přidal se k názoru obhájce, ježto se nejedná o obsah brožurky, nýbrž o přečin proti tiskovému pořádku. Při výslechu prohlásil obžalovaný prof. Masaryk. že si není viny vědom, neboť prý ve svém spisku vystoupii pouze proti dvěma brožurkám, Vrbově »Vražda v Polné«, a proti brožurce, kterou vydaly »Rad. Listy«. V dalším praví obžalovaný, že jednal bona fide. V brožurce Vrbově obsaženy prý jseu samé lži, jež úřadně byly již vyvráceny a přece se opakují. Předseda: To neračte tu hlásati! je to zcela lho- stejným, co psal jiný. Je a to zodpovědným a nebyl-li sti- hán, není nám nic do toho. Obhájce dr. Körner navrhuje, aby se brožura pana Vrby přečetla, neboť želovanému musí dána býti možnost k jeho obhájení Předseda žádá, aby si obhájce rachoval tento návrh pro průvodní řízení, neb dokud trvá výslech žalova- náho, nemá nikdo právo činiti nějaké návrhy. Obhájce: Kdyby mi uděleno bylo slovo. — Předs.: Nesmíte přerušovati konstitut. Obhájce: Kdyby mně dal pan předseda vym'uviti, bylo by vše ihned vysvětleno. Předs.: Ať si to, pane doktore, uvede ža ovaný, až nás vůbec s materiá em, jehož užívá ke své obraně, seznámí. Soud pak o návrhu na přečtení brožur rozhodne. Prof. Masaryk: V brožurce Vrbově jsou kapitoly, jako »Tajuplná zásilka voňavky« atd. Ač soudním vyšetřo- váním a ce ou řadou spisovatelů, jako drem. Blochem, doká- zána byla vymyšlenost řečí o t. zv. rituální vraždě a přece se jen o ní píše. Také »Rad. Listy« z 20. dubna, 3. června a 17. srpna píšou o vraždě v Polné a to způsobem, o němž žádám, aby si ho soud všiml. — — Předs.: Ráčíte tedy navrhovati, aby se tento doku- ment četl? Profesor Masaryk: Ukavuji toliko, že tyto věcí byly nekonfiskovány před vynesením rozsudku kutnohorského. Předseda: Do toho nám nic není: Jedná se dnes o formální delikt tiskový a ne o delikt obsahem tiskopisu spáchaný. Prof. Masaryk: Jakožto neprávník nevím jak ro- zeznávati dle zákona o formě a obsahu, chci jen konstatovati. že jiné spisy o procesu Hilsnerově pojednávající, konfisko- vány nebyly. Rovněž nebyla konfiskována »Deutsche medi- zinische Wochenschrift« č. 42. z m. r., kde dobrozdání praž- ských znalců vědecky bylo rozbíráno, jako já te učinil. Sami snalci polenští vystoupili proti radovi Reichenbachovi a soudu kutnohorskému a přímo jej z falšování vinili a nebylo to konfiskováno. Předseda: To jsou překážky tiskovým úřadům činěné, což nemohu trpěti, račte zůstat při věci samé. Prof. Masaryk: Než jsem vydal brožuru, radil jsem se s redaktory a advokáty o svém úmyslu a upozor- něn jsem byl jimi na to, co vše není konfiskovací. Ostatně mi soud nedovoluje, abych fakta na své obhájení zde uvá- děl; lituji toho a vidím v tom silný důvod pro sebe. Já obžalobě dnešní vůbec nerozumím. Nemohu pochopiti, proč a na jakém základě jsem žalován. V žalobě se nvádí, že prý vystupuji proti soudnímu řízení a já přece vystu- puji proti dvěma brožurám. Jest pravda, spisů ža- lobních, Hilsnerovy věci se týkajících, jsem ani neviděl a soud i žaloba na tom zvláště tr- vají. Tu však dovoluji si otázku: měl-li snad tento slavný soud ony spisy v ruce? Předseda: Jste zde, pane profesore, abyste od- povídal na otázky soudu a nikoli abyste sám soudu otáz- ky kladl! Obžal.: Tvrdím, že soud neměl základů, pro které mne žaluje, a spisu neznal, jinak by mne nemohl k zod- povědnosti pohánět. Předs.: Oh, vždyť vas nežaluje soud, nýbrž státní zastupitelstvo! Obžal.: Nu, to je jedno. (Veselost.) Předseda konstatoval po té ad personalia, že se ob- žalovaný p. prof. Tomáš Masaryk, recte Masařík, na- rodil dne 8. března 1850 v Hodoníně z rodičů Jana Ma- saříka a Doroty Kropáčkové a t.d Na to následoval výslech pana dra. Herbena, dru- hého obžalovaného. Předs.: Znal jste obsah vydané vámi brožury? Obža l.: Znal a také jsem zařídil tisk. Předs: Neviděl jste v tom nic trestného? Obža l.: Ne. Předseda: A což článek VIII. tiskového zákona? Obžal.: Neměl jsem tušení, že takový článek existuje. Obhájce navrhl po té odročení věci za účelem re- kvisice spisů o procesu k vůli vruždě polenské a po pří- padě přečtení různých brožur a článků.
#7 alto_textblock #7
Soud zamítl požadavky ty, prohlásiv vývody jimi na- bízené za nerozhodny. Po přečtení konfiskačního nálezu vrchního zemského soudu a inkrimované brožury v celém znění, přednesli veřejný žalobce a obhájce svoje řeči. Po delší poradě vynesl soud rozsudek, jímž prof. dra Tomáše Masaryka a redaktora dra Jana Herbena uznal vinnými přečinem čl. VIII. tiskového zákona ze dne 17. prosince 1862 a odsoudil prof. dra Masaryka k po- kutě 60 korun, po případě na 6 dní do vězení a dra Her- bena k pokutě 40 korun, po případě k 4dennímu vězení a k úhradě útrat. Obhajce ohlásil zmateční stížnosst.
#8 alto_textblock #8
Hned po rozsudku proti pp. prof. dru Masarykovia dru Herbenovi provedeno líčení proti dvěma redaktorům „Prager Tagblattu“ p. Aloisu Melzerovi a dru Schu- bertovi, pro otištění výše řečené brožurky. Pan Melzer jzko pisatel, resp. překladatel, odsouzen byl k pokutě 30 korun, po případě na 3 dni do vězení. dr. Schubert pak k pokutě 20 korun, po případě na dva dni do vězení. Také zde ohlásil obhájee dr ryt. Sterneck zmatečn stížnost.
#9 alto_textblock #9
Třetí žalobu. a sice pro stejný přečin. ale v opačném směru spáchaný, podalo státní zástupitelství na p. Karla Sokola, zodpovědného redaktora „Rad. Listů“, líčení však odročeno, poněvadž záležitost ta byla sloučena s jinou trestní záležitostí.
#10 alto_textblock #10
Válka v jižní Africe.
#11 alto_textblock #11
Angličané neklesají na mysli, ani po nezda- ření třetího pokusu, kterýž podnikl generál Buller za účelem vybavení těžce zkoušeného Ladysmithu. Po nešťastných bitvách u Glencoe a Dundee spo léhali na generála Whitea, když pak tento generál byl sevřen v Ladysmithu, viděly oči všech zachránce anglické vojenské cti v generálu Bullerovi Později, po nešťastné bitvě u Čolensa, svedené dne 15. prosince, soustředily se naděje Angličanův na dru- hém a třetím pokusu Bullerovu, ale stroskotaly se na Spionskopu a Doornkroofu. Nyní spoléhají zase na maršála Robertsa, spatřujíce v něm Messiáše strategie. Doufají, že generál, jenž zkrotil r. 1880 Afgance pod Ejubem chánem, porazí s náčelníkem svého generálního štábu, lordem Kitschenerem, kterýž nedávno ještě dobyl si zelených vavřínů v bojích s Mahdisty a derviši, také Boery. Maršál Roberts mešká již od 9. t. m. u ar- mády lorda Methuena na Modderriveru. Hodlá osvoboditi v první řadě Kimberley, kdež panuje již hlad a vtrhnouti pak do Oranžského svobod- ného státu. Boj, jenž v okolí tohoto městečka bude sveden, rozhodne patrně také o osudu Ladysmithu. Boerům, stojícím u Kimberleye, na který silně střílejí z děl, velí generál Cronje. Týž velel dne 11. listopadu v bitvě u Maggersfonteinu a jakkoliv měl jen 1000 mužů, pobil přece přes 1500 Angličanů. Maršál Roberts má prý 35.000 mužů pohotově, ale Joubert doufá, že vítězně odolá se svými selskými střelci také této síle. Jako na bojišti válečně jsou záležitosti Boerů výborně zastoupeny, tak i na poli diplomaci v Evropě. Boerové vyznají se ve válčení znamenitě. Lid, jenž živí se jen orbou a pastvou dobytka, vyko- nává velečiny umění válečného. Ale že Boerové vítězí ve všech bitvách, za to neděkují pouze své rekovnosti a lásce k vlasti, nýbrž také tomu, že používají všech »vymožeností« moderního vedení vojska. Na štěstí mají Boerové také znamenité státníky, kteří mají sice pokoj na mysli neustále, ale umějí také za něho konati válečné přípravy. Populární »Ohm (Strýc) Krüger« nepožívá jen úcty svého lidu, nýbrž těší se také uznání všech evropských státníků. A neméně se osvěd- čuje muž, jehož Boerové si zvolili, aby je zastu- poval v Evropě. Muž ten cestuje mnoho a mluví mnoho; ale ze všech jeho skutků a ze všech jeho projevů vychází na jevo, že je si vědom svého cíle, třeba že ještě tak ledacos jest zastřeno rouškou tajemství. Willem Johannes Leyds na- rodil se na ostrovu Javěra rio dne 1. května 1859 v Magelanga jako syn holandských rodičů, přišel však brzy do Evropy, kdež nejprve se věnoval povolání učitelskému; později studoval v Amste- rodamu práva. Byv r. 1884 s vyznamenáním po- výšen na doktora, chtěl odebrati se do Leydenu, aby se tam připravoval ke zkouškám pro službu koloniální. Ale president Krüger, jenž tenkráte se Smitem a du Toisem prodléval v Nizozemí a po- znal toho mladého muže, nabídl mu úřad státního prokurátora jihoafrické republiky. Dr. Leyds na- bídku po nějakém váhání přijal, byl r. 1887 zvolen poznovu, v květnu 1889 povýšen na státního ta- jemníka a jako takový potvrzen v letech 1893a 1897. Za svého pobytu v Transvaalsku věnoval své nejlepší síly správě a školství. Bral úřadníky a učitely nejraději ze země samé a snažil se, aby s pomocí Hollanďanů učinil z nich řádné a zdatné lidí. Neobešel se však při tom beze všech
#12 alto_textblock #12
svízelů.
#13 alto_textblock #13
Největším odpůrcem jeho, ku zlepšení vyučo- vání čelíeích snah, byl tehdejší superio tendent pro vyučování J. J. du Toit, s nímž sváděl ostré půtky již od začátku. Dr. Leyds usiloval hlavně o to, aby holandštině zjednal vždy většího pří- stupu do republiky. Když přibyl do Afriky, mlu- vili jen Boerové africko-holandsky. Panovalo na- mnoze domnění, že také tato míchaná řeč dlouho se neudrží, nýbrž že v brzku bude vytlačena angli- činou. Ale snahy dra. Leydsa, podporované od ně- kterých vlastenců, měly neočekávaný výsledek, kterýž dozajista ještě bude doplněn silně živým národním vědomím Boerův, kterémuž válkou do- stalo se nové potravy. Dr. Leyds věnoval však svou pozornost a činnost také ostatním důležitým otázkám státním a spolupůsobil hlavně také při rozvoji železnictví. Od půl druhého roku jest dr. Leyds zástupcem Boerů v Evropě, a, jak se zdá, příštím mužem pro Transvaalsko.
#14 alto_textblock #14
Z Berlína, 13. února. (T. k.) Časopisy ozna- mují z Londýna, že zpráva o Joubertově útoku na Greytown a Westen vyvolala v Durbanu a Pieter- maritzburgu pariku. Generál Buller ehvatně ustupuje k Estcourtu. V Ladysmithu jsou zásoby takřka již vyčerpány. Vojsko jest demoralisováno a sila odporu obležených zlomena. Z Londýna, 13. února. (T. k.) »Times« oznamují dne 9. t. m. z Kimberleye: Střelba na město trvá nepřetržitě dál a způ- sobuje značné škody. Jeden běloch byl zabit, jiný pak poraněn. Z Londýna, 12. února. (T. k.) Maršálek Roberts telegrafuje z Moder Riveru ze dne 11. t. m.: Obdržel jsem tento telegram od generála Bul- lera ze dne 9. t. m.: Když byl Vaalkrantz obsa- zen, objevila se potřeba, aby byl na podporu další operace opevněn. Avšak po dvoudenních pokusech seznal jsem, že se to pro povahu tamější půdy pro- vésti nedá. Posice ta byla kromě toho ještě vydána palbě těžkých děl, jež přicházela z míst, ovládaných naším dělostřelectvem. Pro postup našeho vojska přes Hardings nebo Mongersdrift je nezbytně potřebí, aby Vaalkrantz byl v pevných rukou. Ježto však Vaal- krantz opevniti lze není, upustili jsme od po- stupu touto cestou. Z Londýna, 13. února. (T. k.) Dle sdělení večerních listů z Kapského Města odebrali se cizí vojenští plnomocníci do Modderriveru, aby se přidali k polnímu maršálkovi Robertsovi. Z Londýna, 13. února. (T. k.) »R. kanc.« oznamuje, že její dopisovatel z Rensburku, jak telegra- fuje, měl rozmluvu s jedním austrálským dopisovate- lem, jenž dne 11. t. m. navštívil tábor Bcerů. Tito prý mu sdělili, že mají 120.000 mužů, kteří bojují za svou vlast a jsou schopni ve válce po neobmezený čas pokračovati. Z Moder-Riveru, 13. února. (T. k.) Generál- major Cobuile jmenován byl velitelem 9. divise, která se právě tvoří. Týž bude jako velitel gardové brigády nahražen plukovníkem Polacarewem. Na 1000 uprchlíků z Barkley-Westu přibylo sem. Boerského vojska, které se nalézá u Maggersfonteiou, dle počtu velice ubylo. Jedna čásť se patrně odebrala do Kimberleye. Želez- niční most, který Bcerové částečně zničili, jest bez- mála již obnoven. Z Rensburgu, 13. února. (T. k.) (Reut. kanc.) Boerové zatlačili dnes opět anglické přední stráže na pravém křídle. Veškeré přední stráže ustupují dnes k Mädersfarmě. Ar gličané měli nějaké ztráty. Podrob- nosti dosud nejsou známy. Z Londýna, 13. února. (T. k.) »Reuterova kancelář« oznamuje z Rensburgu z dneška: Naše mužstvo u Slingerfonteinu bylo donuceno ustoupiti do Renrburgu, poněvadž naše východní křídlo bylo ohroženo. Z Rensburgu, 12. února. (T. k.) Obě místa Hobkirks a Bastardsneck, jichžto se Boerové v sobotu zmocnili, byla dnes anglickým vojskem opět obsa zena, když nepřítel byl prudkou střelbou vy hnán. Z Kapského Města, 13. února. (T. k.) Úřadně se oznamuje: Plukovník Kekevich oznamuje za dne 11. t. m., že Kimberley bylo ve čtvrtek po celý den bombardováno. V pátek ráno udál se u Alexanderfonteinu malý, dvě hodiny trvající boj pě- choty. Jinak jest vše nezměněno. Porážka Angličanů u Rensburku. Z Londýna, 13. února. (T. k.) Dle telegramu »Daly Mail« z Rensburku, má ústup Angličanů větší význam, než se z počátku myslelo. Udál se vážný boj, v němž obě strany měly vážné ztráty. Jest p chybno, budou-li Angličané s to, aby se v Rensburku uhájili. Reorganisace anglické armády. Z Londýna, 13. února. (T. k.) Ve své, včera ve sněmovně lordů promluvené řeči, prohlá-il ministr války, že nově zřizovaná baterie houfnic bude